Společenstvo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu www.rvp. cz, ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Druhová rozmanitost Společenstvo je seskupení různých druhů organismů žijících v určitém místě ve stejnou dobu (všechny ryby v jednom rybníku, všechny stromy v jednom lese, všechny organismy na jedné louce atd.). Společenstva mají různou druhovou rozmanitost (množství druhů žijících ve společenstvu). Druhově nejbohatší jsou například tropické lesy a korálové útesy, kde žije pohromadě obrovské množství druhů organismů. Druhově nejchudší jsou naopak polární oblasti, pouště, vysokohorské oblasti a nejhlubší části oceánů.

Patra (lesní) Organismy ve společenstvu nežijí nahodile, ale jsou vždy uspořádané podle životních potřeb. Například v lesních patrech: Patro stromové (koruny stromů) – žije zde množství hmyzu (mravenci, včely, dřevokazný hmyz), veverka, kuna, ptáci (datel, brhlík, sýkora). Patro keřové – bývá dobře vyvinuto v lesích listnatých a smíšených, žijí zde pavouci a hmyz (mšice), ptáci (střízlík, červenka, slavík), úkryty zde hledají divoká prasata, srny, jeleni.

Patro stromové

Patro keřové

Patra (lesní) Patro bylinné a mechové – žije zde velké množství bezobratlých – zejména pavouci, hmyz a jejich larvy (motýli, mravenci, brouci), z obratlovců například hlodavci (myši), ještěrky, užovky, z šelem se zde mohou vyskytovat jezevci, lišky, nevyskytuje se zde mnoho ptáků (často zde hledá potravu kos). Patro kořenové – v lesní půdě žijí bakterie, plísně, houby, žížaly, dále mnoho členovců (chvostoskoci, roztoči, larvy hmyzu), z obratlovců například krtek.

Patro bylinné

Patro mechové

Patra (lesní) Pro každé lesní patro jsou typické určité druhy rostlin a živočichů, někteří živočichové se však pohybují v celém prostoru lesa a v některém patru pouze převládají (kos, veverka, mravenci, klíšťata apod.).

Pásma vodního toku (rybí pásma) Například v pásmech vodního toku: pásmo pstruhové a lipanové (horní tok) – velký spád, malá hloubka, chladnější a čistá voda, dostatek kyslíku, méně potravy (pstruh, lipan, vranka) pásmo parmové a cejnové (střední a dolní tok) – klidnější tok, větší hloubka, teplejší a více zakalená voda, úbytek kyslíku, více potravy (parma, kapr, cejn, bolen, štika, sumec)

Test Co je to společenstvo organismů? Uveď příklad prostředí, kde bývají společenstva druhově bohatá a naopak chudá? Napiš jednotlivá lesní patra. Ke každému z nich uveď vždy dva příklady živočichů žijících v ČR. Které abiotické (neživé) podmínky jsou rozhodující pro společenstvo ryb v řece?

Řešení testu Společenstvo je seskupení různých druhů organismů žijících v určitém místě ve stejnou dobu. druhově bohatá – deštné lesy, korálové útesy, mokřady druhově chudá – pouště, polární oblasti, vysokohorské oblasti 3. patro stromové – kuna, veverka, datel apod. patro keřové – mšice, slavík, střízlík apod. patro bylinné a mechové – motýl, ještěrka, myš apod. patro kořenové – žížala, krtek, bakterie apod. 4. rychlost proudu, hloubka, teplota a čistota vody, množství kyslíku a potravy

Zdroje KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN 80-716-8902-5. Str. 4. Σ64. [online]. [cit. 2013-07-17]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Forest_in_Yakushima_29.jpg?uselang=cs> Str. 5. Σ64. [online]. [cit. 2013-07-17]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Forest_in_Yakushima_21.jpg> Str. 7. [online]. [cit. 2013-07-17]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Forest_with_fog.jpg?uselang=cs> Str. 8. Karamell. [online]. [cit. 2013-07-17]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mushroom_Forest.jpg?uselang=cs>