DIDAKTIKA PRVOPOČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ STUDIJNÍ OPORA doc. PaedDr. Jaromíra Šindelářová, CSc. Mgr. Ilona Matějovská

OBSAH STUDIJNÍ OPORY 2. Hygienické návyky při psaní a čtení. 1. Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní. 2. Hygienické návyky při psaní a čtení. 3. Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní. Genetické metoda ve výuce čtení a psaní. 4. Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem.

ZÁKLADNÍ LITERATURA BALŠÍKOVÁ, O. – DAN, J. Náprava čtení a psaní. Praha, 1991. FABIÁNKOVÁ, B. – HAVEL, J. – NOVOTNÁ, M. Výuka čtení a psaní na 1. st. ZŠ. Brno, 1999. KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. Praha, 2002. MATĚJČEK, Z. Dyslexie, specifické poruchy čtení. Jinočany, 2007. SANTLEROVÁ, K. 100 didaktických her ve výuce čtení a psaní. Brno, 1996. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha, 2007. TYMICHOVÁ, H. Nauč mě číst a psát. Praha, 1992.

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Pro úspěšné zvládnutí počátků nácviku čtení i psaní je velmi důležitý předškolní vývoj dítěte.

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Poprvé – celou první třídou provází žáky toto slovo poprvé si přečtou knížku poprvé napíší text poprvé vyřeší slovní úlohu poprvé napíší domácí úkol… Podle Roberta Fulghuma bychom měli být pro život i školu dostatečně připraveni z mateřské školy. Co myslíte vy? První setkání se školou – návštěvy MŠ ve školách, dny otevřených dveří

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) ŠKOLNÍ ZRALOST (připravenost, způsobilost) je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti dítěte Kriteria školní zralosti jsou dána souborem určitých znaků ty by měly být přítomny v rozsahu, který zajišťuje zvládnutí požadavků, které škola na žáka klade. Ustálená jsou čtyři základní kriteria 1. tělesná zralost 2. rozumová zralost 3. citová zralost 4. sociální zralost

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Stanovení doby počátku školní docházky vychází z předpokladu, že fyzický věk 6 let je optimální k tomu, aby děti zvládly osvojování dovednosti čtení, psaní a počítání. znamená to dosažení určité úrovně vnímání a pozornosti přiměřená schopnost analýzy a syntézy dostatečný stupeň rozvoje psychomotorické koordinace jemných pohybů ruky apod. Děti, které dovrší k 1. září daného roku 6 let a mimořádně nadané děti od věku 5 let se souhlasem psychologa

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Při stanovení cílů vyučování musíme mít neustále na zřeteli reálné možnosti dětí s ohledem na: vnímání (konkrétní, zrak, sluch) pozornost (postupně rozvíjíme) paměť (dominantní je mechanická, emotivní) představivost (konkrétní, rozvíjíme)

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) TĚLESNÁ ZRALOST v zásadě dána věkem posuzuje ji zpravidla lékař první strukturální proměna kvalitativní tělesná proměna (protáhlejší postava, prodloužené končetiny, hlava se v poměru k tělu zmenšuje, mění se tvar obličeje) trup ztrácí válcovitou podobu hrudník se zřetelně odděluje od břicha výměna chrupu pohyby jsou lépe koordinované diferencované pohyby (důležité pro kreslení a psaní)

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) ROZUMOVÁ ZRALOST v komplexní zralosti je nejzávažnějším činitelem změny v myšlení, chování a prožívání realistické chápání světa vnímání přechází od globálního k analytickému dokáže rozlišovat a včleňovat jednotlivé detaily z celku (kresba, popis) schopnost regulace pozornosti vůlí úroveň vývoje řeči je spolehlivých ukazatelem škol. zralosti dostatečná slovní zásoba – 3500 slov schopnost vyjadřovat své myšlenky ve větách (5 slov) výslovnost bez závažnějších vad

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) CITOVÁ ZRALOST přiměřené sebevědomí schopnost přiměřeně reagovat na vnější podněty citově vyzrálý žák je schopen plnit příkazy, které nemají přímý citový význam dokáže překonávat překážky a vyvinout úsilí ke splnění úkolu přijímá vzdálenější cíle dokáže se adaptovat na nové podmínky

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) SOCIÁLNÍ ZRALOST role žáka, spolužáka přizpůsobení se skupině, dětskému kolektivu samostatnost podřízenost autoritě

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Posuzování školní zralosti pediatr psycholog – individuální vyšetření žáků, u kterých je podezření na odchylku od běžného vývoje (odklad školní docházky, mimořádné nadání) vyšetření: verbální – orientační test školní zralosti neverbální – Jiráskův test, reverzní testy Zápis do školy - zkouška znalostí předškolních dětí

Předpoklady pro úspěšné zvládání počátků čtení a psaní (I) Zápis navázání prvního vztahu mezi rodinou a školou neměl by být pro děti ani rodiče stresující záležitostí přesvědčit rodiče o vlídném a bezpečném školním prostředí prezentace školy pozitivní naladění dětí i rodičů zjistit očekávání rodičů prvotní rady a doporučení (např.správný úchop psacího náčiní, rozvoj slovní zásoby, odstranění vadné výslovnosti) získat informace o rodině (rozhovor, dotazník)

HYGIENICKÉ NÁVYKY PŘI ČTENÍ A PSANÍ (II) Co si pod pojmem správné hygienické návyky při čtení a psaní představit? Je toho víc, co musí žák zvládnout. Od správného držení tužky, po uvolnění ruky, přes správné sezení až po držení těla. Bohužel se stává, že si žáci do školy přinášejí zafixované špatné návyky a ty se pak těžko odstraňují. Někdy se to dokonce nepodaří vůbec. Psací návyky si dítě vytváří už při prvních psacích pokusech. Je proto dobré dbát již od začátku na doporučené zásady. Asi nejdůležitější jsou: správné sezení, uvolněná ruka a správné držení psacích potřeb.

Správné sezení Důležitá je vhodná velikost nábytku. Současný školní nábytek umožňuje regulaci výšky nábytku podle potřeb žáka. Pro správné sezení je důležité, aby obě chodidla byla opřena o podlahu. Žák má sedět rovně, nemá se hrbit a sedět pokrouceně, oba lokty jsou opřené na kraji stolku.

HYGIENICKÉ NÁVYKY PŘI ČTENÍ A PSANÍ (II) Při čtení i psaní by žák neměl sedět opřený o lavici bříškem, aby mohl pravidelně dýchat. Kniha nebo sešit jsou umístěny tak, aby oči sledovaly text souměrně. S postupováním očí v textu naučíme žáka posouvat knihu/sešit tak, aby sedělo stále rovně. Pro práci je důležitý vhodný přístup světla tak, aby nebyly namáhány oči. Při delším sezení je potřeba tělo i ruce protáhnout, uvolnit.

HYGIENICKÉ NÁVYKY PŘI ČTENÍ A PSANÍ (II) Uvolnění ruky Aby žák nedržel psací náčiní křečovitě, je potřeba ruku rozcvičit. Nápomocné jsou různé říkanky, při nichž se žák uvolní hrou. Otáčí zápěstím, procvičuje jednotlivé prsty na obou rukách.

Držení psacích potřeb Správné uchopení psacích potřeb je palcem a prostředníčkem. Palec se má opírat bříškem o pero a prostředníček ho má podpírat. Ukazováček pak má být jen zlehka položený. Prsty nesmí být pokrčené, ani prohnuté, tzv. špetkovitý úchop.

HYGIENICKÉ NÁVYKY PŘI ČTENÍ A PSANÍ (II) Informace: www.jak-spravne-psat.cz

Prvopočáteční výuka čtení a psaní (III) Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní Genetické metoda

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) Úvod - etapy nácviku čtení Od roku 1952–1990 se u nás na školách vyučovalo prvopočátečnímu čtení a psaní pouze analyticko-syntetickou metodou (hláskovou, zvukovou, slabikovací). Metoda vychází z podstaty, že český pravopis je fonetický – grafému odpovídá foném. Většina slov se čte tak, jak se píše. S výjimkou: spodoby znělých a neznělých souhlásek spřežky ch výslovnosti y, slabik di, ti, ni, dě, tě, ně

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) metoda vychází z mluveného slova – žáci si osvojují novou hlásku vyvozením ze slova, s vyvozenou hláskou je pak spojeno písmeno, žáci čtou slabiky a slova, která dané písmeno obsahují při čtení žáci používají analýzu a syntézu – rozkládají slova na slabiky a hlásky (analýza) a spojují hlásky ve slabiky a slabiky ve slova (syntéza)

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) Etapy výuky prvopočátečního čtení etapa jazykové přípravy – předslabikářové období hry na rozvoj řeči, cvičení dechová, hlasová, artikulační, rozhovoření, obohacování slovní zásoby, dokonalý mluvní vzor učitele, dostatek příležitostí k řečovému projevu rozvoj fonematického sluchu (sluchové vnímání) analyticko-syntetické činnosti (rozlišování slov, slabik, hlásek – m, s, l, p; a, e, i, o, u – krátké, dlouhé) rozvíjení zrakového vnímání, prostorové orientace, pravolevé orientace základním předpokladem pro zvládnutí čtení je bezpečná znalost písmene jako grafického obrazu hlásky nezapomínejme na fakt, že pro jednu hlásku jsou čtyři tvary (grafémy)

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) 2. etapa slabičně analytického způsobu čtení slabikářové období a) čtení otevřené slabiky (ma, pe, no, ha) b) čtení zavřené slabiky (kos, nás, noc, pes, pán) a zavřené slabiky na konci dvojslabičných slov (koláč) c) čtení slov s dvojhláskami au, ou (mouka, kouká, koupou) d) čtení otevřené slabiky se shlukem 2 souhlásek na začátku (sto, pro, kdo, staví) a slov se skupinou dvou souhlásek uvnitř slova – zavřená a otevřená slabika (židle, babička) d) čtení slov se slabikotvornými souhláskami r, l (vlk, krk) e) čtení slov s měkkými a tvrdými slabikami (di, ti, ni – dy, ty, ny) f) čtení slov s písmenem ě (dě, tě, ně, bě, pě, vě), g) čtení slov se shluky souhlásek (vrkú, cvrnknout)

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) v tomto období se žáci seznamují s dalšími novými hláskami a písmeny nadále se cvičí sluchové vnímání (analýza a syntéza, diferenciace, paměť…), zrakové vnímání (diferenciace, paměť…), vnímání prostoru a času, řeč na základě těchto cvičení pak žáci určují počet a pořadí slabik ve slově a hlásek ve slabice žáci se seznamují se slabikou sestavováním ze dvou písmen a učí se ji vyslovovat potom následuje sluchová analýza slabiky (vše s pomocí obrázků, tabule, magnet. tabule, kostek, nástěnných tabulí…) žáci se musí naučit poznávat slabiku jako celek a jako celek ji i vyslovovat

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) žák by neměl ulpívat zrakem na jednotlivých písmenech slabiky měli bychom zabránit tichému předčítání (šeptání, dvojitému čtení) slabik (pokud potíže neustupují, zvolíme jinou metodu) v této etapě se u většiny žáků již rozvíjí dovednost plynule spojovat slabiky ve slova a číst slova jako celky s růstem zkušeností se u většiny žáků zkracuje doba potřebná pro zapamatování písmene dítě by mělo co nejčastěji číst hlasitě (SPU – pokud samo chce) přihlížíme k individuálnímu tempu každého dítěte

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) 3. etapa plynulého čtení slov poslabikářové období v této etapě dochází k automatizaci čtení postupně dochází k vázání slabik ve slova, která mají žáci číst plynule a s porozuměním automatizuje se analýza a syntéza různých typů slabik ve slova zdokonaluje se slovní přízvuk a správná výslovnost dochází ke spojování formy s věcným obsahem jestliže čte žák plynule, tedy po taktech jednoduché texty s porozuměním, splnil cíl elementárního čtení

Analyticko-syntetická metoda ve výuce čtení a psaní (III) ZÁVĚR čtení slabik je velmi obtížné a je základem pro kvalitní a správné čtení slov (analyticko- syntetická metoda) věnujte mu proto náležitou pozornost a práci neuspěchejte snažte se činnosti nejrůzněji motivovat hrajte si se slabikami, převádějte učení v hru, aby čtení žáky bavilo, zapojte pohyb uvedený postup obměňujte, přizpůsobte jej sobě i žákům, doplňte o své nápady

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) Úvod k nácviku psaní genetickou metodou Genetická metoda se rovněž nazývá Kožíškova, Josef Kubálek ji nazýval také zapisovací (Vyučování ve třídě elementární, 1926). Metoda vychází ze zápisu myšlenek žákům známých. Význam metody spočívá v tom, že učí od počátku číst žáky s porozuměním. Básník a učitel Josef Kožíšek (1861–1933) vložil genetickou metodu do své čítanky pro první třídu Poupata. První vyšla v roce 1913 a pracovalo se podle ní do konce padesátých let.

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) tvary elementárního písma jsou podle Kožíška příliš složité, náročné, proto se rozhodl využívat hůlkového písma při výuce elementárního čtení a psaní hůlkové písmo se skládá z malého počtu čar a kruhových oblouků dostatečně velkých, zřetelných a snadných - nezatěžují zrak, paměť ani ruku. písmena této abecedy jsou tvořena pouze dvěma prvky (kruhovými oblouky a přímkami)

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) Využití v současné škole ve školním roce 1995/96 se souhlasem MŠMT koncipovala Jarmila Wagnerová projekt, jehož cílem bylo naučit číst žáky prvního ročníku genetickou metodou vycházela z myšlenek Josefa Kožíška, ale i Václava Příhody některé šestileté děti se na počátku školní docházky již umí podepsat hůlkovým písmem a právě toho využila v prvních týdnech se žáci seznamují s velkou tiskací abecedou, učí se podepsat křestním jménem, případně podepsat své sourozence, rodiče, kamarády na jménech poznávají další písmena tyto činnosti jsou pro žáky velkou motivací

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) Hlavní metodické zásady 1. - v měsíci září a po celou dobu práce s první částí čítanky Učíme se číst pohádky, pracujeme pouze s velkými tiskacími písmeny prvních týdnech využíváme k vyvození písmen z jmen žáků co žáci čtou, zapisují hůlkovým písmem bud přímo do učebnice, nebo do sešitu (deník pro první třídu) kompletní tiskací abecedu velkých písmen umístíme na viditelné místo ve třídě žáci nepracují se skládací abecedou, místo skládání zapisují zpočátku je vhodné písmena a slova modelovat, sestavovat ze špejlí nebo z měkkého izolovaného drátku využíváme dostupných pomůcek s velkými tiskacími písmeny

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 2. od samého počátku školního roku pravidelně zařazujeme do výuky cviky na rozvoj fonematického sluchového vnímání, zejména hláskovou syntézu slov cvičení provádíme důsledně nejméně po celé první pololetí cvičení syntézy od jednoslabičných slov (B-Ú, M-É, B-É, H-Ú,Co je to? N-O-S, L-E-S) hláskujeme svižnějším tempem, neslyší-li hned žák slovo, hláskujeme rychleji, až se hlásky opět spojí do slova postupně skládáme sluchem i delší víceslabičná slova

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) využíváme slov foneticky jednoduchých vyhýbáme se zatím skupinám s dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. cvičení analýzy – využijeme známých otázek: Kterou hlásku slyšíš na začátku slova? Kterou hlásku slyšíš na konci slova, uvnitř slova? Zahraj si, že píšeš na stroji nebo počítači, a ťukej prstem do lavice hlásky ve slově, ve jméně a vyslovuj je ve správném pořadí. Diktuj mi pomalu po hláskách, jak mám napsat slovo KOS. Zapiš a diktuj si hlásky ve slově HAM apod.

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 3. v týdnu před plánovaným prvním čtením z učebnice nacvičíme s žáky krátké a dlouhé samohlásky

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 4. do hodin včleňujeme dechová cvičení, která obměňujeme, aby byla pro žáky stále přitažlivá dechová cvičení jsou důležitá pro správné hospodaření s dechem, ale mohou sloužit i ke zklidnění a koncentraci žáků (nádech nosem, výdech ústy; foukání do papírových kuliček, pofoukáme si odřený prst; přenášení papírových koleček brčkem; přeléváme nafouknutou tvář; dlouhý nádech, zadržený výdech; předveď, jak ses zadýchal, když jsi běžel do školy; pískání na píšťalku v určitém rytmu) provádíme gymnastiku mluvidel: startujeme – rozkmitání rtu houpáme dolní čelistí (houpačka) meleme kávu (dolní čelistí) střídáme špulení rtu a široký úsměv

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) artikulační cvičení využíváme při nácviku nové hlásky a písmene zvlášť velkou pozornost věnujeme r, ř, l a sykavkám ptáci letí /frnk/ padají kaštánky /třísk, křáp, břink/ zpíváme melodii /lalalala/ voláme na kočičku (čičiči), využíváme říkanek, jazykolamů… - provádíme také cvičení smyslů, rytmická cvičení formou her vytváříme velký prostor pro rozvoj zrakového rozlišování … najdeme v první části čítanky

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 5. ke čtení nepoužíváme slabiku žáci si vyhláskují a přečtou slovo najednou (například: J-Á-J-A – JÁJA) krátká slova učíme žáky číst co nejdříve naráz, bez zbytečného hláskování (TO, JE, MÁ, MEC, DRAK...) jakmile žák zrakem slovo poznává, nenutíme ho do hláskování úskalím našeho jazyka jsou skupiny dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, di, ti, ni – tyto slabiky nenacvičujeme samostatně, ale ve slovech

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 6. - velkou pomocí pro zvládnutí čtení i zápisu je psaní na stroji nebo počítači -doporučujte rodičům, aby podpořili své dítě v této činnosti (psaní a čtení na PC)

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 7. po celou dobu práce s první částí čítanky uvolňujeme ruku kresebnými cviky a zapisováním hůlkovou abecedou využíváme k tomu vhodných pracovních sešitů (v současnosti je jich na trhu dostatek)

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 8. - v době, kdy dokončujeme práci s první částí čítanky, přecházíme k malým tiskacím písmenům malá tiskací písmena nezapisujeme! přechod ke čtení malými tiskacími písmeny je zpravidla u většiny dětí rychlý a bezproblémový (uplatňuje se zde tvarová podobnost mezi většinou velkých a malých tiskacích písmen)

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 9. nácvik psací abecedy začíná v době, kdy žáci už znají a umějí přečíst malá tiskací písmena přechod předpokládáme okolo poloviny listopadu, přizpůsobíme se možnostem žáků žáci opět využijí již osvojených dovedností ve čtení i psaní a lépe a rychleji si pamatují tvary písmen, ruka je lépe připravena ke psaní

Genetické metoda ve výuce čtení a psaní (III) 10. - texty jak v prvním dílu, tak ve druhém dílu učebnice obsahují i delší slova – charakter pohádky nám bohužel neumožní všechny hlavní postavy jako princezny, Budulínky, Karkulky, ježibaby atd. nahradit kratšími, a tedy vhodnějšími slovy pro počáteční čtení i když část žáků čte i dlouhá slova plynule, bez zaváhání, setkáme se rovněž s žáky, kteří se před čtením dlouhého slova zarazí a chvíli ho „luští“ - neobávejme se, že se takoví žáci nenaučí číst nebo budou číst dvojím čtením apod. - postupně, jak žák získává více čtenářských zkušeností a rozšiřuje si zrakové rozpětí, přirozenou cestou tyto pomocné mechanizmy odbourává

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Cílem LV v 1. ročníku rozvíjet schopnosti vnímat, chápat, hodnotit a prožívat přiměřený literární text v 1. ročníku se většinou věnuje LV jedna hodina týdně nejprve se jedná o hodiny, kdy se žákům předčítají či vyprávějí pohádky – pracuje se s přečteným textem žáci poslouchají poezii, učí se reprodukovat krátké texty dramatizují se pohádky a příběhy pracuje se s obrázkovou osnovou, vyprávění podle obrázkové osnovy, vyprávění vlastních zážitků, dokončování příběhů kresebné vyjádření textu hudební zpracování říkadel a poezie, zacházení s knihou…

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) součástí každé vyuč. hodiny jsou cvičení hlasu, dechu, výslovnosti, přípravné čtení, vzorové čtení v 1.ročníku: pracujeme s verši, říkadly rozeznáváme verš a rým čteme pohádky lidového původu i umělé pohádky určujeme základní prvky pohádky čteme příběhy ze života dětí či zvířat

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) hlavní částí práce v LV je vyprávění, recitace, přednes, dramatizace, didaktické hry, knihovny, divadlo, kino tyto žánry pěstují u dětí dovednosti nezbytné ke zvládnutí čtení (smysl pro rytmus, intonaci, rozvíjí SZ, rozvoj schopnosti vyjádření vlastních myšlenek, zájem o čtení, četbu, vztah k ke knihám a literatuře vůbec

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Jde nám vždy o čtení s porozuměním! žáci se učí rádi, do školy se těší, chválit ! ve věku 4–8 let se nejvíce rozvíjí paměť proto paměť co nejvíce procvičujeme: mnoho básní se žáci učí nazpaměť učí se přednesu a dramatizaci (a to v každém věku) Hezký projekt – rodiče a děti se učí společně básničky.

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Práce s textem Od počátku nácviku čtení objasňujeme s žáky obsah čteného textu, tj. význam slov, vět. vyhledáváme v textu slova, věty podle významu přiřazujeme slova věty k obrázkům vyhledáváme slova neznámá, objasňujeme jejich smysl skládáme slova z písmenkové abecedy skládáme věty ze slov píšeme vlastní krátké texty vyprávíme obsah slyšeného/čteného textu

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Didaktické hry prostředek k tomu, aby žáci učivo dobře zvládli a získali nové poznatky, dovednosti a vědomosti přirozenou cestou cílem je také rozvíjení mezilidských vztahů, učení se verbální i neverbální komunikaci, spolupráci, získávání kontroly nad svým jednáním, učení schopnosti sebereflexe, podpora tvořivosti, spontánnosti… hry by měly rozvíjet aktivitu, zájem, fantazii, tvůrčí schopnosti

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) hra musí mít jasný cíl (dětem nezdůrazňujeme, co je cílem) vždy musíme vědět, proč hru zařazujeme správné načasování hra má svá pravidla… musí být přitažlivá (s pohybem, s příběhem…) vědomosti a dovednosti, které hrou cvičíme a rozvíjíme, musejí navazovat na znalosti a dovednosti již zvládnuté

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Zařazujeme zejména tyto hry: hry na rozvoj smyslového vnímání hry na rozvoj jazykové schopnosti hry k rozlišování hlásek a písmen hry se slabikami hry se slovy hry pro kontrolu porozumění textu

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Osobnost učitele výuka elementárního čtení je pro učitele velmi náročná a klade na osobnost učitele velké nároky učitel musí být schopen používat nejrůznější formy a metody práce, nepřeberné množství pomůcek pro individuální, skupinovou či hromadnou práci základ tvoří dobrá znalost metodických postupů, fází, metod, nápravných a diagnostických postupů, orientace v materiálech a pomůckách apod.

Literární výchova v 1. ročníku. Práce s literárním textem. (IV) Osobnost učitele podle potřeb žáků: prodloužit jednotlivé fáze nácviku upravit množství učiva, doplnit obsah zařadit herní cvičení přizpůsobit tempo vybrat vhodné metody a prostředky vymýšlet pomůcky apod. tvořivý přístup, důvěra, trpělivost, důslednost, láska k dětem, ochota, objektivita, pozorovací schopnosti, schopnost naslouchat, schopnost řešit problémy, komunikace, spolupráce

Konec prezentace