Nevládní neziskové organizace pro HEN 2. Přednáška, 5. 10. 2005.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Neziskovky a spolupráce
Advertisements

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ
ÚVOD DO ROZVOJOVÝCH STUDIÍ I VÝVOJ NEZISKOVÉHO SEKTORU V ČR.
JUDR. LENKA DEVEROVÁ Červenec 2013 MAS OPS nebo sdružení (spolek)
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
01 Seminář pro žadatele o dotace MPSV- odbor rodinné politiky Státní dotace a NNO JUDr. Hana Frištenská, NROS.
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
Rozdělení sektorů Neziskový sektor Může existovat na základě funkčního ziskového sektoru Ziskový sektor Plně zde působí tržní prostředí cíl = zisk.
ÚVOD Management a marketing
Právní forma organizace
Typologie neziskových organizací v ČR
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
Občanský a družstevní sektor. překrývání sociální ekonomiky státu s občanským sektorem /nejsou totožné/ České organizace občanského sektoru občanská sdružení.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU, oddělení pro implementaci.
Občanská společnost a občanský sektor PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální ekonomika v ČR v ČR třetí sektor tradičně spojován s občanským sektorem omezené užívání názvu sociální ekonomika o obsahu SE panuje všeobecně.
NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE (NNO)
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Postavení Evropy ve světě
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
MÍSTNÍ SPRÁVA II. ..
Petra Skryjová, Zuzana Kubičíková, Beata Kupová,.
Financování ochrany životního prostředí Jana Soukopová.
LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA VEP ZS 2007_2008. Kritéria členění veřejné politiky Segmenty veřejného zájmu (VeP obranná, kulturní, vzdělávací, energetická,
Sociální zemědělství Nová možnost sociálního podnikání
Nestátní neziskový sektor 2.přednáška
Český neziskový sektor před rokem republika: dobrovolných neziskových organizací, z nichž nejznámější je Československý červený kříž,
Občanský sektor. Veřejný prostor Klíčová slova: stát x člověk (občan) – mezi nimi se rozpíná prostor – zahrnuje věci veřejné Klíčová slova: stát x člověk.
1 Neziskové organizace Neziskovky jsou nedělitelnou součástí občanské společnosti a jako takové mají nezastupitelnou roli v rozvoji demokracie a řešení.
Nevládní neziskové organizace pro HEN
Nestátní neziskové organizace pro HEN 2. Přednáška – NNO v ekon. teorii, historie NNO v ČR,
Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Přednáška Evropská Studia 2008 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Neziskové formy podniku -> Ekonomika a neziskový sektor Ekonomika a neziskový sektor
Dotační program Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností Workshop Realizace politiky přípravy na.
Veřejné finance a podnikání Ing. Erik Geuss ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Ekonomika podnikání.
ANOTACE OBJASNIT POJMY OBEC, MĚSTO, ZASTUPITELSTVO, RADA, STAROSTA, MĚSTSKÝ ÚŘAD. VÝUKOVÝ MATERIÁL.
Financování NO Systém veřejného financování - financování z veřejných rozpočtů Finance z neveřejných zdrojů (tuzemských i zahraničních) Nadace tuzemské.
Dopad nového občanského práva na nestátní neziskové organizace JUDr. Hynek Pečinka.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Neziskové organizace Motto: „Abychom zbohatli materiálně, musíme nejprve zbohatnout v mysli.“
VEŘEJNÁ EKONOMIE a VEŘEJNÝ SEKTOR Co je jeho náplní a jak velký má být?
NO – související pojmy Legislativa: Občanský zákoník (40/1964 Sb.) Fyzická osoba (§ 7-16 O.z.) – znaky: Způsobilost k právům a povinnostem Způsobilost.
Obecná část rozpočtového práva III 21. března 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 24.
Z AJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB Kontrahování služeb se soukromým a neziskovým sektorem.
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,
Typologie neziskových organizací v ČR
Kategorizace osob Dosavadní úprava Nová úprava Osoby Osoby člověk
Neziskový sektor. Neziskový sektor Cílem neziskových organizací je uspokojení řady lidských potřeb: Ochrana lidských práv Ochrana přírodního prostředí.
Výzva OP VVV 02_16_032 Budování kapacit pro rozvoj škol II.
Sdružení AMIGA - Agency for Migration and Adaptation
Spolupráce organizací občanské společnosti na úrovni EU
Podpora vzniku a rozvoje sociálních podniků a chráněných pracovišť
Český neziskový sektor
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tématický celek
Workshop Realizace politiky přípravy na stárnutí, Brno, 15. října 2015
Subjekty a objekty veřejných politik
PBSNPB2: Legislativní vymezení neziskového sektoru Korporace: spolky a pobočné spolky Jakub Pejcal ESF MU, Katedra veřejné ekonomie.
PBSNPB2: Legislativní vymezení neziskového sektoru Korporace: spolky a pobočné spolky Jakub Pejcal ESF MU, Katedra veřejné ekonomie.
Nevládní neziskové organizace pro HEN
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Nevládní neziskové organizace pro HEN Nevládní neziskový sektor
Liberecký kraj a nestátní neziskové organizace
Obecná část rozpočtového práva III
NNO partner pro rozvoj kraje
Právní forma příspěvkových organizací v evropském kontextu
Obecná část rozpočtového práva III
V rámci Operačního programu Zaměstnanost
Transkript prezentace:

Nevládní neziskové organizace pro HEN 2. Přednáška,

Definice neziskového/občanského sektoru 1. V České republice je převzata a běžně používána de.nice nestátních neziskových organizací od autorské dvojice L. M. Salamon a H. K. Anheier. Ti však mezi tyto organizace řadí také například odbory, bytová družstva, profesní komory či hospodářské svazy. Považujete to za správné či nikoli, a proč? 2. Salamon a Anheier nazývají sektor, do kterého řadí nestátní neziskové organizace, jako neziskový (non-pro.t) sektor. V České republice je tento sektor někým pojmenován jako soukromý neziskový, někým jako třetí a někým jako občanský. Který z názvů je podle Vás správný a proč? 3. Obecně jsou do nestátního neziskového sektoru zařazeny právní formy nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a církevní právnické osoby, a to všechny organizace založené či zřízené podle příslušných právních norem bez ohledu na to, jak se ve skutečnosti chovají. Souhlasíte s tím? Je podle Vás také nestátní neziskovou organizací například nadační fond založený obcí a spravovaný obecní radou?

Definice neziskového/občanského sektoru Občanský sektor chápeme jako prostor mezi státem, státními institucemi, trhem, ziskovými soukromými společnostmi a jednotlivými občany nebo skupinami občanů, prostor mezi občanem nebo rodinou a společností. Představuje formy činností, které většinou mohou fungovat nezávisle na státu a jeho mocenských orgánech. Potůček, Martin (1997): Nejen trh. Praha: Slon Občanský sektor je spontánní a vždy dílčí sebe-organizace individualizované společnosti okolo veřejných zájmů. Sokol, Jan (2002): Společnost jako komunikace. In: Dohnalová, Marie – Anderle, Petr, ed., Občanský sektor: Úvahy a souvislosti.

Definice neziskového/občanského sektoru H. K. Anheier a L. M. Salamon: mají institucionální stavbu a charakter, jsou soukromé, tj. jsou institucionálně odděleny od státu, mají neziskový charakter, tj. nevracející zisk svým vedoucím pracovníkům nebo „majitelům“, jsou samosprávné, tj. zásadně rozhodují o svých vlastních záležitostech, dobrovolné, tj. členství v nich není vyžadováno zákonem a získávají do určité míry dobrovolnou podporu v podobě dobrovolné práce nebo financí Anheier, Helmut K. – Salamon, Lester M. (1999): Nástup neziskového sektoru, mezinárodní srovnání. Praha: Agnes. (Překlad anglického originálu The Emerging Sector Revisited [A Summary], 1998.).

Definice neziskového/občanského sektoru Ve Zprávě Evropské komise z roku 1995 se zdůrazňuje, že dobrovolnické organizace: a)se odlišují od neformálních uskupení (například účelových sociálních nebo rodinných) stupněm formální institucionální existence. b) jsou neziskové, tzn. sledují jiné účely než získávat zisk pro své vedení nebo členy. c) jsou nezávislé, zvláště na státních nebo jiných úřadech, mohou se svobodně rozhodovat podle svých vlastních pravidel a postupů. d) musí být řízeny způsobem nazývaným nestranný. To znamená, že dobrovolnické organizace jsou nejen neziskové, ale ti, kdo je řídí, to nesmí činit v naději na osobní výhody. e) jsou do určitého stupně aktivní na veřejné scéně a jejich aktivita musí být přinejmenším zaměřena na přispívání k veřejnému dobru.

Úloha občanského sektoru Ekonomové vnímají existenci a rozvíjení se tohoto sektoru jako institucionální odpověď na nedostatky státu a trhu. Politologové zdůrazňují zprostředkovatelskou roli občanského sektoru v prostoru mezi státem a trhem nebo jako část společnosti, ve které dochází k zmírňování sociálního napětí a politických konfliktů. Socio-kulturní antropologové uvádějí, že dobrovolná sdružení se vyskytují častěji a jsou významnější v těch prostředích, kde dochází ke změnám – sociálním, technologickým, civilizačním

NNO v národním hospodářství

NNO v hospodářství ČR a EU Podíl NNO na HDP 0,35 % („neziskové instituce sloužící domácnostem“ - nár. účty ČSÚ) Podíl na konečné spotřebě ekonomiky 0,74 % Pokud bychom rozšířili definici (organizované, soukromé, nerozd. zisk, samosprávné, dobrovolné) + započtení práce dobrovolníků  Odhad 1995 pro ČR 2,2 % HDP x Itálie 2 %, Francie 3,3 %, Německo 3,6 %, GB 4,8 %

NNO v hospodářství EU Podíl NNO z hlediska konceptu sociální ekonomiky = S.E. tvoří na státu nezávislé organizace a podniky(os, ops, nadace + malé firmy a družstva), které podnikají v různých oblastech a tvoří statky a služby se sociálními cíli (integrace nezaměstnaných a sociálně marginal. občanů,rozvoj místní ekonomiky, regionu). V jejich rozhodování jsou prvky vnitřní demokracie a nerozdělují zisk mezi členy či podílníky, ale investují zpět do činnosti. Odhad pro EU cca 10 %

NNO v hospodářství ČR - zaměstnanost Podíl NNO na zaměstnanosti pracovníků v roce 2003 = 0,71 % ekonomicky aktivních 60 % nárůst oproti roku 1999 (nejvíce členské organizace, potom sport)

NNO v hospodářství EU - služby Podíl NNO na poskytování služeb převažuje oblast sociálních služeb - A, ES, D, F převažuje zdravotnictví - Nl, USA převažuje vzdělávání - Belgie převažuje sport, kultura, volný čas - postkomunistické země  existence příspěvkových a rozpočtových organizací krajů a státu

Historie NNO - ČR

NNO za Rakouska - Uherska první zákonná norma umožňující * NNO OBECNÝ ZÁKONÍK 1811 platnost až do 1950 § 26 „Práva členů dobrovolné společnosti mezi sebou jsou určena smlouvou anebo účelem a zvláštními předpisy pro ně. V poměru proti jiným mají dobrovolné společnosti zpravidla stejná práva jako jednotlivé osoby. Nedobrovolné společnosti jako takové nemají práv …“ Roli blízkou dnešním NNO hrály PO ve formě nadací, fondů a ústavů - pojetí korporace tvořené desetináři (§ 446 Obecného zákoníku) - důležitá role financování urč. sfér společenského života

Spolky s vlasteneckým posláním Společnost svobodného umění v Království českém (1770), Královská česká společnost nauk (1784), Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách (1796), Společnost vlasteneckého muzea v Čechách (1816) ke zřízení muzea v Praze a v Brně, Matice česká (1830), Měšťanská beseda (1845), Sbor pro zřízení Českého Národního divadla v Praze (1850). V letech dochází k rozpadu bachovského absolutismu a tím k oživení spolkové činnosti: pěvecké vlastenecké sdružení Hlahol (1861), Pražský Sokol ( ), Historický spolek (1866). Podle vzoru těchto spolků vznikaly obdobné spolky regionálního a místního charakteru zatím zaměřené převážně na osvětovou, okrašlovací a charitativní činnost.

Historie NNO - přelom století Výrazný rozvoj neziskových organizací po roce Spolkový zákon: Umožnil legalizaci řady dosud neformálních studentských a dělnických spolků … Rozvíjí se zakládání konzumních spolků (s cílem levně kupovat a levně prodávat), hasičských sborů, baráčnických a divadelních spolků, pěveckých, čtenářských a sportovních spolků (například v roce 1888 Klub českých turistů). V roce 1869 bylo na českém území přes 40 % všech spolků z celkového počtu z celé monarchie

První ekologické nevládky = okrašlovací spolky První park v zemích českých …..??? Jan Rudolf Hrabě Chotek (nejvyšší purkrabě) – 1804 otevření Stromovky Karel hrabě Chotek - dláždění ulic, silnice, aleje, sady na pražských hradbách a Petříně, parková úprava Karlova náměstí, 1833 nařízení – komise pro zkrášlování měst a obcí 1838 první rezervace – hr. Buquoy - Žofínský prales 1861 první okrašlovací spolek v Kutné hoře 1904 Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém – 223 spolků (Jan Urban Jarník): okrašlovat zalesňovat a zvelebovat obce, ale i chránit přírodu, květenu a rostlinstvo a zvířenu, jakož i geologické zvláštnosti, dbát o ochranu památe všeho druhu, pečovat o uchování rázovitosti vynikajících městských a venkovskýc staveb, chránit lidové umění,… od r.1904 Krása našeho domova

Historie NNO - po roce 1918 Prostor pro svobodnou činnost nejrůznějších dobrovolných soukromých iniciativ v oblasti zdravotní a sociální péče, kultuře, sportu, vzdělávání, péče o děti a mládež, péče o přírodu, ale také vznikaly nové politické strany a také nové církve a náboženská hnutí a různé podpůrné spolky a nadace, studentské kluby a spolky národnostních menšin. Po roce 1930 bylo na území ČSR pouze v oblasti sociální péče registrováno spolků a ústavů a zařízení, které byly v majetku soukromých neziskových organizací a které se podílely na celkových nákladech na sociální a humanitární péči 26 %.

Historie NNO Spolkům vymezena činnost v rámci Národního souručenství a pro mládež v rámci Kuratoria. Po roce 1948 byla tradice dobrovolné spolkové činnosti obrozující se v letech cílevědomě a násilně přerušena, zredukována a zcela podřízena stranickému (KSČ) vedení. Nestátní neziskové organizace, které poskytovaly veřejně prospěšné služby, byly nahrazeny zcela státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Organizace, které se věnovaly vzájemně prospěšné činnosti (kultura, tělovýchova, mládež, hobby, odbory), se staly dobrovolnými společenskými organizacemi direktivně integrovanými do střechové státní (stranické) Národní fronty.

Historie NNO - ekologické nevládky za socialismu Hnutí Brontosaurus - v lednu 1974 zrodila "Akce Brontosaurus“, původně jako jednoroční projekt (pod hlavičkou SSM, za výrazného přispění mnoha mladých pracovníků ústavu krajinné ekologie ČSAV a redakce Mladého světa) ČSOP * 1979

Historie NNO -po roce 1989 Rozvoj zpočátku pomalu: fragmentovaná, atomizovaná společnost lidé nebyli zvyklí sami se sdružovat a hájit své zájmy představitelé veřejné správy nejsou zvyklí vyjednávat se zástupci různých skupin nedůvěra ke smysluplnosti veřejně se angažovat „stát se postará“ x tradice první republiky

Historie NNO -po roce naděje idealismu, NIF, Rada pro nadace, zahraniční dárci Stát formuje svůj vztah k NS skepticky a rezervovaně (nevůle rozdělit NIF, váhání nad novým zákonem o nadacích) Vztah státu k NS je intenzivnější a zpřesňuje se, Zákon o nadacích, obnovena RNNO, rozdělení NIF I Reforma veřejné správy (regiony), princip partnerství EU

Historie NNO - vývoj počtu NNO

Index občanské společnosti - DNES Polovina českých občanů se aktivně angažuje v obč. spol. Česká o.s. je aktivní a různorodá Problém zastřešujících organizací (ca 80) Od komunikace ke skutečnému partnerství Firmy jsou stále převážně lhostejné Nízká důvěra Korupce ve veřejné správě má v o.s. paralelu Dvě vlajkové lodi: ochrana přírody a sociální služby