1 Konference „Nová energetická strategie EU a ČR“ Současnost teplárenství v ČR Miroslav Krejčů

2 Základní body:  podpora KVET a CZT  energetický zákon  regulace cen tepelné energie  národní alokační plán  ekologické daně  …... a několik grafů

3 Podpora KVET a CZT I. Stávající stav:  V ČR je platná Státní energetická koncepce z r Základní cíle, tj. úsporu primárních paliv, snížení závislosti na dovozu energie a šetrnost k životnímu prostředí naplňují kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) a dálkové zásobování teplem. Podpora KVET a dálkového zásobování teplem je v SEK formálně vyjádřena.  Existuje Směrnice 2004/8/ES o prosazování KVET založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním energetickém trhu. V ČR byla implementována do Energetického zákona (458/2000 Sb.) a je prováděna vyhláškou 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu množství elektřiny z KVET a určení elektřiny z DZE.

4 Podpora KVET a CZT II. Problémy:  V EU připravovaná jednotná pravidla implementace Směrnice 2004/8/ES jsou přes naše připomínky pro českou energetiku nepříznivá, vzhledem ke struktuře a stáří zdrojů. Hrozí, že malé a střední zdroje a řada velkých zdrojů ekologicky vyrábějících v KVET a dodávajících tepelnou energii pro vytápění nebude moci získat příspěvek za výrobu v KVET.  Obecně pro podporu KVET a dálkového zásobování teplem chybí konkrétní kroky (nedostatečný příspěvek na výrobu elektřiny v KVET, neodpovídajícím způsobem jsou nastaveny ekologické daně, nedostatek povolenek pro krytí potřeb dodávek tepla).

5 Energetický zákon I. V rámci novely EZ považujeme za nezbytné řešit tyto problémy:  Nedostatečně specifikovanou pravomoc ERÚ ke stanovení podmínek pro podporu KVET, která neumožňuje spravedlivější ohodnocení výroby v KVET.  V návrhu novely je (§76, odst.1) vypuštěna povinnost odběratele uzavřít smlouvu s dodavatelem tepelné energie. To oslabuje postavení držitele licence (dodavatele tepla) vůči odběratelům. Držiteli licence by zůstala povinnost uzavřít smlouvu o dodávce, na straně odběratele by však tato povinnost nebyla. Jestliže odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla, mělo by toto právo být vázáno na povinnost uzavřít smlouvu s dodavatelem tepla a pro její uzavření by měl odběratel poskytnout nezbytné údaje. V praxi se tak předejde zbytečným sporům mezi dodavatelem a odběratelem.

6 Energetický zákon II.  Provozovatel DS má právo změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben v případech uvedených v zákoně. Uvedené případy však znemožňují výrobci uskutečnit nasmlouvané dodávky odběratelům a tím ho vystavují možnému postihu z titulu neplnění smluvních závazků ze strany odběratele a snižují jeho zisk z prodeje elektřiny. Řešením je zavést odpovědnost DS za škody způsobené výrobci, který nemůže realizovat prodej vyrobené elektřiny v uvedených případech.  Při novele provedené zákonem č. 670/2004 Sb., byla do § 78 vložena držiteli licence povinnost zajistit v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství TUV pro účely poměrného rozúčtování nákladů na TE na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa. Přitom evropská legislativa obdobnou povinnost nepožaduje. Požadujeme proto tuto povinnost ze zákona vypustit.

7 Regulace cen tepelné energie I. Problémy:  Regulace cen tepelné energie jako taková. Tepelná energie je regulována od roku 1990, kdy bylo k regulaci cen energií přistoupeno. Po otevření energetických trhů a uvolnění regulace pro elektřinu a zemní plyn také teplárenské společnosti očekávaly, že regulace cen u tepelné energie bude výrazně uvolněna, popř. zrušena, což se nestalo a pravidla regulace se spíše zpřísňují. Regulace cen tepelné energie svoji úlohu již splnila a máme za to, že podnikání teplárenským společnostem spíše komplikuje a omezuje jejich podnikatelské aktivity a že je tedy vhodná doba na její zrušení.

8 Regulace cen tepelné energie II.  V CR jsou ekonomicky oprávněné náklady definovány jako náklady přímo související s výrobou a rozvodem TE. Stávající specifikace ekonomicky oprávněných nákladů ve svém důsledku vede ke dvojí účetní evidenci, jednak pro účely daňové a jednak pro účely regulace. Do ceny uplatnitelnými náklady by měly být náklady daňově uznatelné, protože ty jsou definovány jako náklady sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů zákonem. Veškerou administrativu ohledně regulace by to značně zjednodušilo.  Regulace výše přiměřeného zisku. Zisk je regulován dle zákona o cenách (526/1990 Sb.) Problematické je "obecné" stanovení výše přiměřeného zisku v teplárenství zejména při cenových kontrolách, kdy max. výše přiměřeného zisku nebyla nikdy konkrétně vyčíslena.

9 Národní alokační plán  Požadavky a potřeby teplárenského sektoru byly v návrhu NAP řešeny pouze částečně, zachovány nebyly bonusy, vyřešena nebyla otázka klimatických vlivů a přepojení existujících zdrojů nespadajících pod NAP na zdroje pod alokaci spadající. Nevyřešena zůstala otázka nových připojení a změna způsobu provozování zařízení.  Snížení limitu na hodnotu 86,8 mil. tun a způsob rozdělení povolenek může ohrozit zabezpečení dodávek tepelné energie z centrálních zdrojů. Výše dodávek tepla je dána klimatickými podmínkami, které ovlivnit nelze. Proto nelze souhlasit se zrušením bonusů na CZT, které tuto skutečnost částečně zohledňovaly.  Způsob rozdělení povolenek považujeme za nespravedlivý pro společnosti produkující více než 50 tis. tun CO 2 ročně. Máme za to, že spravedlivé by bylo lineární, popř. vícestupňové rozdělení, než-li stávající dělení pouze na dvě skupiny.

10 Ekologické daně I. Stávající stav:  Směrnice 2003/96/ES stanovuje minimální sazby daně pro elektřinu a paliva.  Navržená znění zákonů způsobují energetickému sektoru podstatné zvýšení nákladů na palivo pro teplárny. Cena hnědého uhlí pro teplárny se v současné době, v závislosti na druhu a množství, pohybuje v rozmezí od 280 do 500 Kč/t. Ekologická daň na uhlí ve výši 280,- Kč/t, tak jak je navržena, způsobí zvýšení ceny uhlí o 50 – 100 %.  V českých zákonech je využito minima výjimek ze zdanění pro výrobu elektřiny a tepla v kombinované výrobě.

11 Ekologické daně II.  Zákon o dani z pevných paliv: V návrhu (§ 8) - je od daně osvobozeno palivo pro KVET v generátorech s minimální stanovenou účinností, pokud je teplo z KVET dodáváno domácnostem.  Zákon o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů: V návrhu (§8) je osvobozen plyn pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách. Osvobození paliva pro výrobu tepla v kombinované výrobě elektřiny a tepla by nemělo být omezeno pouze na domácnosti, ale od daně by měla být osvobozena všechna paliva pro výrobu v KVET. Zdanění paliv pro KVET přitom Směrnice nevyžaduje a umožňuje jejich osvobození od daně.  Zákon o dani z elektřiny: V návrhu zákona není navrženo osvobození elektřiny z KVET. Vzhledem k ekologickým přínosům tohoto způsobu výroby by měla být osvobozena od daně veškerá elektřina z KVET.

12 ………. a několik grafů

13

14

15

16

17 Průběh kumulované inflace 1991 až 2006

18 Vývoj ceny hnědého uhlí pro obyvatelstvo

19 Vývoj ceny tepla pro byty 1991 až 2006

20 Vývoj ceny zemního plynu pro byty

21 Vývoj ceny elektřiny tarif domácnosti

22

23 “Přijatelnou tepelnou pohodu za přiměřenou cenu, při zachování rovnováhy v přírodě”. Teplárenské sdružení České republiky Bělehradská 458, Pardubice 9 telefon: fax: TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky