Symptomatické poruchy řeči u dětí s mentálním postižením Vývoj řeči je narušený, opožděný a omezený ve všech složkách – zvukové, obsahové a gramatické.

Symptomatické poruchy řeči Pro optimální vývoj řeči je důležitá včasná diagnostika. Běžný nástup řeči na konci prvního roku.Nemluví-li dítě v období mezi 2-3. rokem je opožděno ve vývoji, nemusí se však jednat o mentální retardaci. Musíme vyloučit nemluvnost na základě (diferenciální diagnostika) sluchové vady, poruchy mluvidel, prodloužené fyziologické nemluvnosti, hereditárního opoždění, zanedbané péče, neurózy řeči.

Symptomatické poruchy řeči LMR Řeč je opožděna nejméně o 1 rok, dosahuje úrovně zevšeobecnění a abstrakce, abstraktní myšlení nedosáhne úrovně dané normou, vázne usuzování, verbálně selhávají v nepředvídaných komunikačních situacích, porozumění obsahu řeči je narušené, obsahová chudost řeči, agramatická stavba vět, dyslálie

Symptomatické poruchy řeči SMR Je nápadná pozdním začátkem vývoje řeči, mezi 4-6-rokem, řeč je na úrovni první signální soustavy, slova jsou na úrovni významových signálních zvuků, pasivní slovní zásoba je vyšší než aktivní, schopnost spojit slyšené zvuky s jejich zdrojem a konkrétní situací, dítě reaguje na zvuky řeči, produkuje významové zvuky, dobrá napodobivost řeči, ale bez pochopení smyslu, jednoslovné věty.

Symptomatické poruchy řeči TMR Diagnostické kritérium, řeč je na úrovni pudových hlasových projevů, hlas je obměňovaný podle citového zabarvení, echolálie, dysprosodie, starší termín – idiotická němota.

Symptomatické poruchy řeči HMR Řeč se nevyvíjí, dítě nedokáže projevit své potřeby, city. Vydává jen neartikulované zvuky, výkřiky, neprojevuje se mimika ani nonverbální komunikace

Symptomatické poruchy řeči Řeč u jednotlivých forem MR Downův syndrom – pozdní nástup řeči, dobrá napodobovací schopnost, dobrý hudební sluch, střídání období stagnace a obdobím zjevných pokroků.

Symptomatické poruchy řeči Vady a poruchy řeči – vznikají na základě snížené mentální úrovně, opoždění v motorickém vývoji, nedostatečné motorické koordinaci, poruchám sluchu, nepodnětného prostředí, anomálie mluvních orgánů.

Symptomatické poruchy řeči Dyslálie – jedná se o vadnou výslovnost sykavek a vibrant, u dětí s MR i další hlásky (retoretné, retozubné, p,f,v).Vynechávají hlásky na konci slov, reedukace vadné výslovnosti je náročnější, fáze fixace a automatizace hlásky je mnohem delší, než u dětí zdravých.

Symptomatické poruchy řeči Huhňavost zavřená se vyskytuje u dětí s MR častěji než u zdravé populace, častá příčina je zbytnělá adenoidní vegetace (logopedická péče). Otevřená příčina je v nedostatečné inervaci měkkého patra

Symptomatické poruchy řeči Brebtavost – příznačná pro eretické typy , často se kombinuje s koktavostí. Echolálie – opakování slov, slovních celků bez pochopení smyslu, u dětí s dobrou napodobovací schopností. Dysprosodie – porucha modulačních faktorů řeči, řeč je monotónní, pomalá, zrychlená,vzrušená. Dysartrie – těžká porucha řeči při kombinaci postižení, nejčastěji DMO.

Symptomatické poruchy řeči Logopedická péče Včasná diagnostika, předřečové období – výměna podnětů mezi matkou a dítětem, kožní stimulace, ovlivňování funkce úst, orálních reflexů, překonávání poruch přijímaní potravy, správné sání, polykání, dýchání, učit dítě žvatlat, překonávání nadměrné salivace, podporovat předřečové porozumění řeči.

Symptomatické poruchy řeči Zásady práce při logopedické péči zásada vývojovosti, imitace přirozeného vývoje řeči,diagnostika, stanovení vývojového stádia řeči a jeho stimulace, zásada výstavby řeči – postupujeme od hlasu, přes významové zvuky k tvorbě pojmů. zásada názornosti, zásada rytmizace, stimulace vývoje řeči pomocí hudby ,zpěvu ,pohybu, správný řečový vzor, individuální přístup, aktivizace řečového projevu

Symptomatické poruchy řeči Logopedická péče na jednotlivých typech škol Alternativní a augmentativní komunikace

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Augmentativní systémy – zvyšují komunikační schopnosti tam, kde jsou určité řečové dovednosti, řeč je však nesrozumitelná nebo omezená. Alternativní systémy – používají se jako náhrada verbálního projevu.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Dělí se na: dynamické systémy zahrnující gesta, znaky prstovou abecedu, znakovou řeč, systém Makaton. statické systémy jsou nemluvící osobě předkládány formou symbolů, které jsou v dvou nebo třírozměrné formě, systém Bliss, piktogramy, výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS).

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Výhody alternativních a augmentativních systémů komunikace: Snižují pasivitu dítěte, které má speciální potřeby, zvyšuje zapojení dětí v edukačním procesu,napomáhají rozvoji kognitivních jazykových dovedností, umožňují dítěti se samostatně rozhodovat, rozšiřují možnost komunikace s okolím, aktivně se zúčastnit konverzace.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Nevýhody alternativních systémů komunikace: Jsou společensky méně použitelné, než verbální projev, vzbuzují pozornost veřejnosti, zavedením alternativního systému odborník signalizuje neschopnost dítěte verbálně se projevovat, proces porozumění předchází před vyjadřovacím procesem, takže trvá určitou dobu, než dítě začne využívat alternativní systém ke komunikaci.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Makaton – dynamický systém. Vznikl ve Velké Británii. Systém podněcuje jak rozvoj verbálního projevu, tak i porozumění pojmům u dětí i dospělých s komunikačními problémy. Makaton využívá znaky doplněné mluvenou řečí a symboly. Znaky vychází většinou z přirozeného jazyka komunity osob se sluchovým postižením.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Symboly mohou být používány jako: Primární prostředek komunikace Jako pomůcka k rozvoji jazyka Při rozvoji čtenářských dovedností. Znaky a symboly se upravují.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Komunikační systém Bliss – statický, místo slov užívá ke komunikaci jednoduché obrázky, k vývoji tohoto systému autor inspirován čínským obrázkovým písmem. Zájem až v roce 1972 – Toronto, pro TP děti. Používá se 26 základních prvků, z nichž je složeno asi 1400 standardizovaných symbolů. Základních slovník obsahuje asi 100 symbolů. Členění na piktografické a abstraktní symboly.

Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením Piktogramy – vnímatelný útvar vytvořený psaním, kreslením, jinými postupy. Jedná se o zjednodušená zobrazení skutečnosti. Piktogram zastupuje jeden věcný význam a zpodobňuje ho bez vazby na řeč. Soubor základních symbolů je vytištěn bíle na černém pozadí.

Piktogramy Pomocí piktogramů mohou komunikovat jedinci s těžkou MR, s autismem, s kombinací postižení. Používání piktogramů je vždy doplněno mluvenou řečí. Výuka komunikace pomocí piktogramů probíhá v několika etapách, je nutné především respektovat individualitu každého jedince.

Metodický postup Zaměřujeme se na jednoduché a známé předměty a snadnou činnost – obrázky rodiny, věcí, které dítě obklopují, činnosti vykonávané několikrát denně. Lze využívat i obrázky, fotografie konkrétních osob, věcí a jevů. Při vytvoření vazby mezi obrázkem, piktogramem a činností dítěte, je důležité využití aktivity žáka a umět správně diagnostikovat pochopení dítěte ve využití komunikačního systému.

Metodický postup Krok 1 a/ obrázek nebo fotografie se umístí na stejné tabulce (stejná velikost), b/ do rohu obrázku se umístí miniaturní piktogram, jeho velikost se postupně zvětšuje, tak jak dochází k pochopení pojmu, až se zcela odstraní, c/ obrázek se umístí na tabulce vedle sebe s piktogramem, d/ okolo piktogramu se umístí skupina obrázků vztahující se k témuž pojmu

Metodický postup Krok 2 Žák vyhledává odpovídající piktogram jakýmkoliv způsobem (ukazováním, ukazovátkem, PC, očima), žák prokazuje schopnost vizuálního rozlišování piktogramů, zvyšování kompetencí – hry na třídění, přiřazování piktogramů.

Metodický postup Krok 3 Žák přiřazuje piktogram k jednomu ze dvou obrázků, jeden je správný, zvyšování počtů obrázků, zvyšování náročnosti. Krok 4 Podobný kroku 3, žák přiřazuje k jednomu obrázku a vybírá ze dvou (nebo více) piktogramů.

Metodický postup Krok 5 Žák volí piktogramy na základě pokynů dávaných slovně a pokynem ukázání. Hodnotí se porozumění jednotlivým piktogramům. Výuka je postupná, individualizovaná, s neustálým opakováním a spojením s činností, denním režimem.

Piktogramy Po vytvoření dostatečné zásoby symbolů, které dítě bezpečně ovládá a v praxi používá ke komunikaci s okolím dochází k spojování jednotlivých obrázků, piktogramů, takže vytvoří strukturu připomínající větu, bez gramatických pravidel. Na podporu dítěte ve fázi zapamatování si jednotlivých symbolů je umístíme na viditelné místě ve třídě.

Piktogramy Spolupráce s rodiči. Okolí dítěte. Rozvíjení komunikace pomocí deníků, piktogramy uspořádány podle okruhů.

Znak do řeči Je to systém augmentativní, doplňující řeč znakem. Cílem je rozvoj komunikativních dovedností a ne jen zvládnutí mnoha znaků. Znaky jsou velmi ilustrativní a odpovídají počtu slabik ve slově. Charakteristické je, že znakem jsou doplněna jen nejdůležitější slova ve větě.

Znak do řeči Pokyny pro používání ZDŘ: osoby kolem dítěte musí spolupracovat, počet používaných znaků je individuální, procvičování nejaktuálnějších znaků jednou denně, dospělý je vzorem, musí řeč doprovázet znaky, škola a domov postupují jednotně, jedince podporujeme ve verbálním projevu.

Znak do řeči Praktické rady: Diagnostika porozumění řeči u dítěte. Mluvené slovo a znak do řeči musí probíhat současně. Užívat znak jen tehdy, kdy to dítě sleduje, povzbuzovat dítě k napodobení znaku, respektovat při výběru znaků schopnost vnímání a motorického vybavení dítěte. Znak do řeči podporovat mimikou, užívat krátké a stručné věty.

Znak do řeči Používat vždy stejné znaky na pomoc porozumění jednotlivých slov. Komunikaci dělat zábavnou. Ke komunikaci využívat pravidelně se opakující činnosti.

Totální komunikace Je praktická metoda, která kombinuje znaky, gesta, řeč a slouží k navázání komunikace u osob s těžkou MR. Partneři při komunikaci používají všechny dostupné prostředky, tak aby bylo naplněno právo každého člověka na dorozumění se se s okolím.

Totální komunikace Užívané prostředky: Pomocné komunikační prostředky – vizuální kontakt, ukazování, posunky, pantomima, prstová abeceda, mimika, postoj těla. Mluvený jazyk – verbální projev, odezírání, psaní, čtení. Posunkové systémy. Znak do řeči.

Sociální čtení Je chápáno jako poznávání, interpretace a přiměřené reagování na zraková znamení a symboly, piktogramy, slova a skupiny slov, které se často objevují v prostředí jedince bez využití dovednosti číst.