Monitory Plazma – OLED - SED

Plazma Stínítko plazmové obrazovky je pokryto luminoforem, podobně jako v obrazovce vakuové. Luminofory se však nerozzáří dopadem elektronů, ale ultrafialovým světlem. Tohoto principu už dávno používá běžná zářivka. Plazmová obrazovka je sestavena ze statisíců pixelů - trojic miniaturních "zářivek", vyzařujících červené, zelené a modré světlo. "Zářivky" mají tvar komůrek naplněných zředěným inertním plynem, součástí každé komůrky jsou dvě elektrody. Připojením napětí k elektrodám mezi nimi vznikne elektrický výboj. Přitom dojde k ionizaci plynu (plazma) a vzniká ultrafialové záření. Luminofor na stěnách komůrky se rozzáří světlem příslušné barvy. Plazmové obrazovky mají větší spotřebu elektrické energie než obrazovky klasické nebo LCD, mají však mnohé výhody. Panel je velmi plochý a může mít i velké rozměry, obraz má vynikající ostrost, jas, kontrast a podání.

Oled "Organic Light Emitting Diode" Schéma jednoho pixelu OLED displeje Mezi průhlednou anodou a kovovou katodou je několik vrstev organické látky. Je to vrstva vypuzující díry, přenášející díry, vyzařovací vrstva a vrstva přenášející elektrony. V momentě, když je do některého políčka přivedeno napětí, jsou vyvolány kladné a záporné náboje, které se spojují ve vyzařovací vrstvě, a tím produkují světelné záření. Struktura a použité elektrody jsou uzpůsobeny, aby docházelo k maximálnímu střetávání nábojů ve vyzařovací vrstvě. Proto má světlo dostatečnou intenzitu.

OLED Displeje s pasivní matricí – PMOLED Displeje s pasivní matricí jsou jednodušší, používají se především tam, kde je třeba zobrazit například pouze text. Stejně jako u jednodušších grafických LCD displejů, jsou jednotlivé pixely řízeny pasivně, mřížkovou matricí navzájem překřížených vodičů. Displeje s aktivní matricí – AMOLED Displeje s aktivní matricí jsou vhodné pro graficky náročné aplikace s velkým rozlišením, tedy zobrazování videa a grafiky. Spínání každého pixelu je prováděno vlastním tranzistorem. Mezi výhody oproti PMOLED patří vyšší zobrazovací frekvence, ostřejší vykreslení obrazu a nižší spotřeba. Nevýhodu je složitější struktura displeje a tedy i vyšší cena.

OLED Výhody OLED : odolnost pracovní teplota subtilnost zobrazovací úhel citlivost rozlišení Nevýhody OLED : Mezi nejzásadnější patří životnost, která není stejná pro všechny barvy. Modrá barva začne ztrácet na intenzitě již za 1 000 hodin, životnost zelené je asi 10 000 hodin životnost červené přibližně 30 000 hodin.

SED - " Surface-conduction Electron-emitter Display " Princip funkce SED a porovnání s klasickou obrazovkou Podobně jako klasické obrazovky (CRT) pracující na principy elektronky, i SED využívá kolizi urychlených elektronů s luminoforem umístěným na stínítku, který pak generuje světlo. Zatímco však u obrazovky jsou elektrony "stříleny" elektronovým dělem a následně vychylovány na určité místo na stínítko, v případě SED má každý pixel vlastní generátor elektronů a tedy odpadá napěťově, mechanicky i prostorově náročná vychylovací soustava. SED tak má miliony elektronových mikroděl, jejichž počet odpovídá počtu jednotlivých pixelů. Každý pixel je podobně jako u LCD a plazmových displejů separátně elektricky adresován.

Vlastnosti a výroba SED Díky využití základnímu principu shodného s klasickou obrazovkou, má obraz lepší dynamické barevné zobrazení, ostřejší obraz a hlavně rychlejší odezvu proti současným LCD displejům i plazmovým panelům. Zvláště je to markantní v rychlých obrazových sekvencích s výraznými barvami a barevnými kontrasty. Navíc proti klasickým obrazovkám nepoužívá žádnou vychylovací soustavu, což umožňuje mít displej s tloušťkou pouhých několika cm. Uvedená technologie se k tomu vyznačuje nízkou spotřebou, což se zvláště u plazmových obrazovek rozhodně říct nedá (spíše naopak).