Vývoj terciárního vzdělávání

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Financování rozvojových projektů obcí a měst: hlavní motor meziobecní spolupráce v ČR Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra práva a veřejné správy,
Advertisements

Sněm RVŠ JUDr. Lenka Valová. I. Počty studentů II. Příprava rozpočtu 2014 III. Návrh Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti IV. Návrh.
Aktuální úkoly MŠMT Odbor programů výzkumu a vývoje 2009.
USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Leden, 2009.
RVŠ Výsledky připomínkového řízení - zákon č. 130/2002 Sb. Zpracovala : B. Tremlová.
STÁTNÍ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE
Příprava novely Sněm Rady vysokých škol.
PPP – aktuální vývoj v ČR 28. září 2005 Julie Leitgebová, PPP Centrum.
Soustava veřejných rozpočtů II.
Situace vysokých škol v České republice Panelová diskuse: „Je naše vysoké školství českým národním zájmem?“ Jana Mačáková Univerzita Palackého v Olomouci.
3. zasedání předsednictva Rady vysokých škol Praha, 16. března 2006 Česká konference rektorů Prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
Plnění Národního programu reforem Ing. Tomáš Zídek Ministerstvo financí ČR Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR.
BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Leden, 2009.
STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLSTVÍ A VĚDY V PROGRAMU NS-LEV 21 RNDr. Stanislav Palša http://
ZÁSADY A PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL PRO ROK 2012 A DALŠÍ Seminář k výpočtům limitů přepočteného počtu studentů vstupujících do financování.
Rámec financování výzkumu a vývoje v České republice a OP VaVpI (k 28. červnu 2007) Dr. Marek Blažka Sekretář Rady pro výzkum a vývoj.
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
Výsledky přijímacího řízení ve školním roce 2011/2012 Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství, kultury a tělovýchovy oddělení organizační a vzdělávání.
Reforma systému Výzkumu, vývoje a inovací v České republice 5. prosince 2008.
Druhá fáze reformy veřejných rozpočtů - prorůstové daňové změny - Ministerstvo financí ČR
Vzdělávací politika a Evropská unie. Vzdělávací politika souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují.
EKONOMICKÉ INFORMACE pro jednání Předsednictva RVŠ 19. března 2015.
Grantové schéma Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů Seminář pro auditory Část obsahová Praha, 15. března 2006 Ing. Jarmila Modrá Národní vzdělávací.
Sněm RVŠ - bod 4.1 RVŠ Sněm RVŠ - bod 4.2 Základní informace: Bilanční a hodnotící zpráva RVŠ za funkční období
EKONOMICKÉ INFORMACE pro jednání Předsednictva RVŠ Lenka Valová.
Terciární vzdělávání v ČR podíl veřejných vysokých škol (VVŠ): 84% Nárůst počtu studentů a zaměstnanců VVŠ nárůst [%] studenti
Nerovnost ve vzdělání.
1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Programovací období
Financování ochrany životního prostředí Jana Soukopová.
Sněm Rady vysokých škol1 Ekonomické informace.
Terciární vzdělávání. Rysy vysokého školství před rokem Centrálně byrokratické řízení celého systému - Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické.
Terciární vzdělávání.
Financování regionálního školství
Financování kapitol státního rozpočtu II
Zpráva o činnosti RVŠ zasedání akademického senátu LF MU, Rada VŠ ve stálém zasedání Martin Pešl.
1 Podpora inovací v českém a slovenském průmyslu, role AIP ČR K. Šperlink Brno, září 2008.
Terciární vzdělávání Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Legislativa..(zákon o vysokých školách, školský zákon), vnitřní.
Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání: bakalářský.
Terciární vzdělávání. Rysy vysokého školství před rokem Centrálně byrokratické řízení celého systému -Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické.
Vzdělání z hlediska teorie statků
Srovnání současného a budoucího programovacího období v ČR Ing. Jarmila Modrá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR 8. listopadu 2006.
Kam směřuje reforma terciárního vzdělávání a proč je třeba ji udělat Tisková konference MŠMT 9. dubna
KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Seminář pro žadatele o finanční podporu OP VVV výzva ESF výzva pro vysoké školy Mgr. Helena Hořáková Praha, duben 2016.
Universitas semper reformanda? České reformní pokusy v evropských souvislostech Hodnocení kvality vysokých škol Telč,
Interreg Rakousko - ČR/ Oddělení projektové podpory1 Interreg V-A Rakousko – Česká republika.
Koncepce účinnější podpory umění Ministerstvo kultury 4. dubna 2007 Marta Smolíková.
Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě 3. září 2015, Opava.
1 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji Individuální projekty národní Skupiny pro výzkum a vysoké školství.
Podpora vzdělávání prostřednictvím OP Rozvoj lidských zdrojů a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ing. Jan Vitula MŠMT.
ITI METROPOLITNÍ OBLASTI (MO) Dr. Ing. Marie Zezůlková Kancelář strategie města.
Operační program Rozvoj lidských zdrojů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Zprostředkující subjekt.
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Kam směřuje reforma terciárního vzdělávání a proč je třeba ji udělat
Nerovnost ve vzdělání.
Hospodářská politika Téma č. 9: Realizace modelů intervencionistické koncepce v rámci vyspělých tržních ekonomik Petr Musil
Normativní financování vztahy a souvislosti
PHmax ve středním vzdělávání
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Teorie fiskálního federalismu
První tisková konference ministra Josefa Dobeše
Inovační potenciál České republiky Ing. Martin Štícha Sekce VaVaI
Návrh rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2019 v Kč ve stavu projednaném vládou dne bez podílu výdajů od EU   Vládní návrh rozpočtu MŠMT na rok.
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
DALŠÍ KROKY V OBLASTI RACIONALIZACE SÍTĚ ŠKOL
Transkript prezentace:

Vývoj terciárního vzdělávání

Rysy vysokého školství před rokem 1989 Centrálně byrokratické řízení celého systému Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické strany Unitární systém studijních programů Vysoké školy a výzkum institucionálně odděleny Financování VŠ zcela závislé na státu – „přírůstkové rozpočtování“

Změny po roce 89 1990 Zákon o vysokých školách Zachování „unitárního charakteru“ Nevytvořil legislativní rámec pro soukromé školy a vysoké školy neuniverzitního typu. Většina státem financovaného výzkumu zůstávala koncentrována na Akademii věd Nedostatek financí

Příprava reformy financování vysokých škol 1993 – pracovní skupina pověřena přípravou reformy financování vysokých škol Australský systém Model 1 – o vybrané školné se snižují veřejné výdaje na vysoké školství Model 2 – vybrané školné je dodatečným zdrojem růstu celkového rozpočtu škol Základem pro výpočet školného byly průměrné normativní studijní náklady Dva režimy poskytování dávek sociální podpory (nevratný, vratný)

Posílení autonomie Zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb. Posilování autonomie vysokých škol (formální) Veřejnoprávní instituce s rozsáhlými majetkovými právy (omezené), omezení v podnikání Finanční závislost na státu zůstala beze změny Uznání tzv. „neuniverzitních škol – otevření prostoru pro neuniverzitní segment terciálního školství – soukromé školy, 200/01 – 14 soukromých VŠ.

Přetrvávání fiskální závislosti Finanční krize – brání zvyšování podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním. 1994 – počet studentů začíná růst (nové mechanismy financování VŠ)

Typy financování vysokého školství 2 indikátory: Podíl finanční podpory studentů (granty, půjčky, stipendia) na celkových výdajích na terciární vzdělávání. Podíl soukromých zdrojů na financování terciárního vzdělávání

Tři odlišné typy zemí: 1) Typ A: vysoký podíl soukromých zdrojů a výrazná sociální pomoc studentů (Austrálie, USA, Kanada) 2) Výrazný podíl financování z veřejných zdrojů, programy sociální pomoci (skandinávské země) 3) Nízký podíl soukromých zdrojů, slabá pomoc státu (většina postkomunistických zemí, ČR, Portugalsko, Francie a Německo)