Vlastnické právo Úvod do problematiky vlastnictví podle klasického a justiniánského práva římského s přihlédnutím k právu pandektnímu. Druhá přednáška letního semestru. ©JUDr. Petr Dostalík, Ph.D.

Definice a vznik vlastnictví Přisvojení si věci konkrétní osobou; Nezávisle na jednotlivých rodových skupinách; Původně jako materializace deliktního nároku stará žaloba reivindicatio nebylo možné žalovat na vrácení věci ale pouze na vrácení peněz zásada pekuniární kondemnace

Vývoj vlastnictví V archaickém Římu byly v soukromém vlastnictví jednotlivců pouze věci movité nemovité věci byly v rodovém držení proto se podle Zákona XII desek může nakládat v závěti pouze s dobytkem (pecunia) V stejné době se pojem vlastnického práva abstrahuje a individualizuje

Vývoj vlastnictví Vlastnické právo se stává záležitostí jednotlivce, ne rodu jednotliví členové rodu dědí až na posledním místě (ve III. dědické třídě) vlastník může vyloučit věc z držení kohokoliv jiného podle nejstaršího procesního prostředku vítězil ve sporu ten, kdo měl lepší právo legis actio sacramento in rem

Vývoj vlastnictví reivindicatio podle formulového procesu obsahuje formulaci „říkám, že tato věc je moje“ v intentio je obsaženo pouze jméno žalobce to znamená, že žalovaným může být kdokoliv není třeba, aby měl vztah k žalobci nemusí vědět, že není vlastníkem

Definice vlastnictví právní panství nad věcí individualistické absolutní působící proti všem odlišné od držby (viz právní instituce usucapio) předmětem je hmotná věc (res corporalis)

Definice vlastnictví Trvalý charakter vlastnictví není možno omezit časově nepodléhá promlčení nebylo možno vázat převod vlastnického práva na rozvazovací podmínku stejné pravidlo bylo přijato v německém právu § 925 BGB a v polském právu § 157 KC

Trvalost vlastnického práva Obsah omezeného vlastnictví je možno realizovat jako věcné právo k věci cizí věcněprávní charakter působí erga omnes oprávněný má pouze určitý výsek oprávnění vlastníka – právo na plody, právo užívat věc vlastníkovi samotnému zůstává tzv. holé vlastnictví

Trvalost vlastnického práva Výjimka v období principátu na základě požadavku praxe je možno připustit převod vlastnictví a následné odstoupení od smlouvy

Trvalost vlastnického práva pokud je takové právo sjednáno v kupní smlouvě Dig. 6, 1, 41, pr. vykoupením prodané zástavy Dig. 13, 73, 13, pr. požadavek navrácení daru, pokud obdarovaný nepřežije dárce Dig. 39, 6, 29

Trvalost vlastnického práva Dočasné vlastnické právo jako prvý připustil až císař Justinián umožnil darování s připojením určité lhůty Cod. 8, 64, 2: donatio ad tempus Vlastník nemůže být poživatelem věci neminem res sui servit pokud koupím pozemek, ke kterému mám služebnost, služebnost zaniká.

Elasticita vlastnického práva pokud je vlastnické právo omezeno jiným věcným právem právo služebnosti zástavní právo a toto jiné věcné právo zanikne neužíváním, zánikem pohledávky potom se obnoví úplnost vlastnického práva

Elasticita vlastnického práva Dig. 23, 3, 36 vlastnické právo se vrací k vlastníkovi Dig. 23, 3, 66. Inst. 2, 4, 4.

Vlastnictví jako věcné právo ius ad rem věcné právo k věci vlastní výlučné přímé právní panství věcné právo k věci cizí omezené přímé právní panství služebnosti emfyteuse superficies právo zástavní

Vývoj v poklasickém právu V poklasickém právu se stírá rozdíl mezi vlastnictvím a věcnými práva k věci cizí institut děleného vlastnictví dědičný nájem polních pozemků v pramenech má nájemce charakter vlastníka (Cod. 4, 66, 1) emfyteuty (Cod. 11, 62, 12, 1)

Vývoj v poklasickém právu bona materna otec má k majetku, zděděném po matce postavení vlastníka poživatele Cod. Th. 8, 18, 1, pr. – 3. Justiniánská kompilace se vrátila k preciznímu rozlišování vlastnictví a věcných práv k věci cizí

Vlastnictví jako věcné právo Společná pravidla pro věcná práva zanikají zánikem věci vynětím z res in commercio např. věc bude prohlášena za posvátnou upadnutím do moci nepřátel pozor, zde se uplatní právo postliminia viz Fragment č. 2

Rozdíl mezi vlastnictvím a držbou Oba instituty mají stejný obsah vlastnictví plná právní ochrana převoditelnost při dědictví není potřeba dobrá víra držba je faktický stav omezená právní ochrana – jen proti svémocnému odnětí rozhodující je otázka dobré víry i držitel v dobré víře musí ustoupit vlastnickému právu

Rozdíl mezi vlastnictvím a držbou držba v dobré víře může přejít ve vlastnictví vydržení longi temporis praescriptio držitel má vůči vlastníku právo na náhradu nákladů viz Fragment 4

Vlastnické právo obecně všeobecné právní panství nad věcí všeobecné přímé výlučné absolutní každý má negativní povinnost nerušit vlastníka ve výkonu vlastnického práva

Vlastnické právo obecně všeobecná negativní povinnost neodnímat držbu nerušit ve výkonu vlastnického práva povinnost možno vymáhat soudně rozdíl mezi vlastnictvím a vlastnickým právem vlastník nemá povinnost vykonávat vlastnické právo

Historický vývoj vlastnictví původně neexistovalo soukromé vlastnictví, půda patřila celé obci jednotlivým rodinám byly přiděleny pozemky do užívání herrenium pouze k otrokům a nářadí bylo mžné individuální vlastnictví rysy kolektivního užívání i v dědickém právu v Zákonu XII desek individuální vlastnictví k movitým i nemovitým věcem subjektem vlastnického práva je pater familias

Elasticita vlastnického práva

Předmět vlastnického práva věci hmotné pozemek, otrok, šaty, zlato stříbro nehmotné služebnost, obligace, pozůstalost věcná práva k věci cizí nebo obligace nebo dědické právo předmětem vlastnického práva může být pouze hmotná věc pouze věc lidského práva – nelze držet a vlastnit res extra commercium proto ukradení posvátného nádobí není krádež, ale svatokrádež

Předmět vlastnického práva pokračování zdánlivá výjimka spoluvlastnický podíl není možné aby byli dva vlastníci k téže věci každý z nich vykonává oprávnění vlastníka podle výše spoluvlastnického podílu nese náklady na věc a bere z nich užitky navenek však vystupují jako jeden vlastník viz Fragment 1

Obsah vlastnického práva Není dán taxativně vlastník může užívat věc nejabsolutnějším způsobem nesmí omezovat ostatní vlastníky nesmí porušovat veřejné zájmy zásada „vlastnictví zavazuje“ Oprávnění vlastníka Držet Užívat Brát plody Zcizit Zničit

Omezení vlastnického práva Věcná práva k věci cizí zástavní právo požívací právo Sousedská práva Veřejnoprávní předpisy stavební náboženské viz Fragment 3 Jiná omezení omezení manžela v nakládání s věnným pozemkem povinnost spoluvlastníka podílet se na nákladech na společnou věc

Druhy vlastnického práva Kviritské vlastnictví subjektem pouze římský občan pouze pater familias výjimka filius familias peculium castrensae k mancipačním věcem mohu nabýt pouze mancipací podle ius civile není peregrinus vlastníkem věci a ta mu může být odejmuta Vlastnictví peregrinů bylo chráněno právem jejich mateřského města

Druhy vlastnického práva Bonitární vlastnictví vytvořeno praetorem na principu aequitas původně ochrana poctivého kupce, který nemohl nabýt vlastnictví podle ius civile exeptio rei venditae ac traditae později i žaloba na základě praetorské pravomoci actio publiciana in rem stejná právní ochrana jako vlastník kviritský

Druhy vlastnického práva Provinční úprava vlastnického práva mimoitalská půda byla ve vlastnictví státu ani římský občan nemohl mít vlastnické právo k takovému pozemku práva obdobná vlastnickému mohli vykonávat skrze institut possessio ac usufructus (Gaius 2,7) možno držet, nabývat plody, dědit, zcizovat (pomocí tradice), nebylo možné získat vlastnické právo vydržením (Gaius 2, 46), později ochrana pomocí longi temporis praescripto z pozemku byla odváděna daň (stipendium nebo tributum) rozdíl mezi italskými a provinčními pozemky zrušil Diokletián

Druhy vlastnického práva Vulgární právo akcentuje se faktické užívání věci stírají se rozdíly mezi držbou, věcným právem k věci cizí a vlastnictvím Justiniánská úprava 533 po Kr. zachoval rozdíly mezi vlastnictvím, držbou a věcnými právy k věci cizí zrušil rozdíly mezi mancipačními a nemancipačními věcmi mezi pozemky italskými a mimoitalskými mezi vlastnictvím kviritským a bonitárním institut vlastnictví se stal homogenním

Druhy vlastnického práva Pandektní teorie děleného vlastnictví na základě mizinterpretace pramenů actio utile chrání zvláštního vlastníka – vlastník užitku k jedné věci mohou být dva vlastníci vlastník užitkový – má právo věc držet, brát plody, někdy i dědit a převádět na jiného

Druhy vlastnického práva vlastník vrchní – má pouze holé vlastnictví + další práva vůči vlastníku užitkovému povinnost věrnosti; povinnost pracovat na pozemku, odvádět dávky (jednorázově nebo pravidelně); předkupní právo; právo odúmrti; Velký význam pro rozvoj práva ve středověku právo lenní, právo poddanské

Spoluvlastnictví Pojem spoluvlastnictví Spoluvlastnický podíl Práva a povinnosti spoluvlastníků Společné nakládání s věcí Ukončení spoluvlastnictví Actio communis dividundo

Nabytí VP – odvozené Právním jednáním – smlouvou Jednotlivé formy – iniurecesse Jednotlivé formy – mancipace Jednotlivé formy – tradice Další způsoby odvozeného nabytí VP Soudní rozhodnutí Výrok magistráta Nabytí ze zákona

Nabytí VP - originární Okupace Nález pokladu Specifikace Smísení a splynutí Přírůstek Zasetí cizího semene Naplavení Zastavění Nabytí plodů

Vydržení Pojem vydržení Základní znaky vydržení Způsobilá věc Spravedlivý (řádný) titul Držba Dobrá víra Čas

Vydržení Longi temporis praescriptio Změny císaře Justiniána Tzv. „vydržení řádné“ Longissimi temporis praescriptio Zánik vydržení Přerušení a pozastavení vydržení

Vlastnické žaloby Reivindikace Negatorní žaloba Publiciána Reivindicatio utilis

Reivindikace Pojem Předmět (věc) Žalovaný Objekt Objem restituce Vydávání plodů Držitel v dobré víře Držitel ve zlé víře

Reivindikace Obrany a námitky žalovaného Exceptio doli Exceptio rei venditae ac traditae Námitka práva věcného

Negatorní žaloba Pojem žaloby a znění její formule Žalobce a žalovaný Objekt negatorní žaloby

Publiciana Pojem Ochrana držitele v dobré víře před vlastníkem Ochrana držitele v dobré víře před odnětím držby třetí osobou

Reivindicatio utilis Reivindicatio utilis

Zákonná omezení VP Veřejný zájem Sousedská práva Mezní právo Převisy Immise Odtok dešťové vody Omezení stavební volnosti Zákaz svémocné nebo utajené činnosti Cautio damni infecti

Konec přednášky Děkuji vám za pozornost