UDINE 2014 Lingua ceca I LM STYLISTIKA A PŘEKLAD Božena Bednaříková
Pracovní přednáška č. 4 O TZV. FUNKČNÍ STYLOVÉ EKVIVALENCI
O tzv. funkční stylové ekvivalenci funkční přístup k překladu Jiří Levý a BIBLE českého překladu specifikon pražské školy překlad jako sémiotická operace komparativní stylistika „funkční stylistická kompenzace“ SPECIFIKA PŘEKLADU ODBORNÉHO STYLU
Funkční přístup k překladu kardinální problém – otázka ekvivalentnosti (od 60. let) pojem tzv. funkční ekvivalence (předjímá John Catford) nestejné prostředky, ale stejná funkce = základní princip překladu Edwin Gentzler (Contemporary Translation Theories, 1993): „smaller nations with fewer people speaking minor languages“
Exkurz 1: český strukturalismus Circle Linguistiques de Prague – Roman Jakobson Vilém Mathesius – 1913: „dosáhnout stejného uměleckého účinku“
Exkurz 2: ruský formalismus „literárnost“ konkrétní texty + specifické rysy determinující literární texty texty – mají vlastní autonomii separace od psychologie, sociologie, kulturní historie argument: abstraktní ideje jsou stejné, ne však jejich vyjádření
Jiří Levý a BIBLE českého překladu + František Miko a Anton Popovič ← ruský formalismus, ale současně distance přechod od ruského formalismu k současnému paradigmatu translatologických teorií JIŘÍ LEVÝ – literární teoretik a historik 1963 Umění překladu
Specifikon pražské školy texty jsou inkorporovány do sémiotické sítě (x autonomie, izolace od „zbytku světa“ texty jako kód (komplex jazykových jednotek kombinovaných dle určitých pravidel) Levý: interpretační aspekt! - pozn.: není tolik akcentován při překladu odborného textu
Překlad jako sémiotická operace K. Hausenblas druh sémiotické operace: charakter interlingvální (interkódové) transformace cíl: podat invariantní informaci prostřednictvím variantu originálu, jenž však jako variant pociťován není! jediný rozdíl: v kódu
Varianty (v) a invarianty (i) odborný časopis noviny beletrie poezie denotativní význam i i i i ? konotativní význam v i – v i i ! stylist. charakteristika i – v i i i zvukové hodnoty v v i – v i – v
Překladatelské normy norma „reprodukce“ požadavek věrnosti norma „umění“ požadavek krásy
Ad Překlad jako transformace úspěch interlingvální transformace = relativní operace vedoucí k vytvoření nejbližšího přirozeného (funkčního) ekvivalentu výběr z více řešení
Komparativní stylistika 2 základní premisy: A) absolutní izomorfismus neexistuje B) všechny jazyky mohou vyjádřit jeden a tentýž význam (smysl) - avšak jen celým systémem svých komunikativních prostředků
Teorie ekvivalence A – A´ B – Ø Ø – C → funkční stylistická kompenzace
Ad „funkční kompenzace“ aspekt a Aktionsart: otevřel dveře -otvíral pomalu dveře pootevřel dveře - pootvíral všechny dveře otvírával cizí dopisy
Je pozdní večer – druhý máj – večerní máj – je lásky čas paralelismus: í á // y a inverze: č á // á č sequence: // ás as
C´est la fin d´un soir - le deux Mai Le temps de Mai - le temps d´aimer slovní hříčka
“È tarda sera – il primo di maggio – una sera di maggio – tempo d’amore. Chiama all’amore un canto di tortora, là dove i pini profumano il bosco”
„he said“ řekl, zeptal se, zvolal prohodil, naznačil, mlel poučil ho, navrhl, souhlasil křičel, hučel, řval, šeptal
SPECIFIKA PŘEKLADU ODBORNÉHO TEXTU Definice odborného stylu: „Styl jazykových projevů, jejichž funkcí je formulování přesného, jasného a relativně úplného sdělení s dominující pojmovou složkou, je značně propracovaný. Při stylizaci sdělení je potlačena jeho emocionalita, neměly by však být potlačeny ostatní pragmatické složky komunikace. Inovace ve vyjadřování nemají v těchto textech za primární cíl estetické ani persvazivní působení, ale slouží k dokonalejšímu vyjádření poznatků a jejich vztahů.“ Čechová, M., Krčmová, M., Minářová, E. Současná stylistika. Praha: Lidové noviny, 2008, s.208
základní vědomosti z oboru v procesu překládání se neklade důraz na tzv. interpretační fázi, pozornost je soustředěna na přesný význam a jeho adekvátní vyjádření (neobrazné vyjadřování, potlačen subjektivní prvek) x umělecký překlad: předat umělecko-estetické hodnoty originálu a osobitost autora přesně vymezený cílový čtenář
LEXIKUM TERMÍNY - slovo nebo slovní spojení, které má v určitém oboru přesný, ostře vymezený význam -jednoznačné, neexpresivní, stylisticky neutrální, nezávislé na kontextu -součást konkrétního terminologického systému - obecné pravidlo: termíny se „nepřekládají“, ale substituují, nahrazují hotovým termínem z cílového jazyka (pokud v dané oblasti terminologie zpracována) PŘEKLAD slov -ekvivalentní slovníková shoda je řídká, většina slov je víceznačná – variantní shoda, nutno vybrat co nejpřesnější variantu (Žváček 1998) -bezekvivalentní lexikum: mechanické převzetí (transliterace, transkripce) kalkování opisný (vysvětlující) překlad(přibližný, transformační překlad) neologismus
Překlad gramatických struktur transformace – zachovat lexikální náplň, invariantnost informace (rozšíření, redukce) kontextové záměny - konkretizace x generalizace
Překladové transformace jsou operace, při kterých se překládaná jednotka výchozího jazyka přemění na jinou jednotku (transform) v cílovém jazyce, ale zůstane zachován její obecný invariant obsahu. Možné ztráty informace jsou vždy nahrazeny a zaručují funkční i obsahovou totožnost i při rozdílnosti formy. Při překladu jde tedy o přesnost v rámci celku. Man, O. Otázky ekvivalence v odborném překladu. In Popovič, A. Preklad odborného textu. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, s.51
Děkuji za pozornost. Božena Bednaříková Božena Bednaříková ZS 2014/15 ZS 2014/15