Milena Černá Ústav obecné hygieny Úvod do hygieny (definice, základní náplně činnosti, monitoring vlivu prostředí na zdraví, preventivní programy, hodnocení vlivu prostředí na zdraví) Milena Černá Ústav obecné hygieny

Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO 7. 4. 1948) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)

Jak definovat hygienu? …již staří Řekové… (Hygieia, bohyně zdraví) Hygiena je věda o uchování zdraví. Zabývá se faktory, které ovlivňují tělesné zdraví i duševní pohodu člověka. Významnou částí hygieny je vliv faktorů životního prostředí na zdraví (Environmental Health) Jak uchovat a podpořit zdraví?

Co ovlivňuje zdraví lidí ? Životní způsob 50% Životní prostředí 20% Genetická výbava 20% ZDRAVÍ Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70% ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost. Těžko říct, proč tomu tak je. Odborníkům se zmíněná oblast může jevit jako „málo medicínská“, politikům jako obtížně ovlivnitelná, občanům jako nepříjemně zasahující do jejich soukromí a ohrožující jejich právo na svobodnou volbu svých životních aktivit. Jak už to však bývá, hlavní problém je asi v tom, že zmíněné schéma je velmi zjednodušující a že např. v životním způsobu je skryta celá řada významných okolností, např. kouření, obezita, sedavý způsob života, stres, výživa, alkohol a drogy. Nespornou důležitost má politická a ekonomická situace (bylo by možné ji zařadit do životního prostředí), která do značné míry předznamenává možnost skutečné volby občanů, např. v oblasti pitné vody, výživy, bydlení, vzdělání apod. Další významnou okolností je kultura, která obsahuje tradice, zvyklosti, hodnoty, historickou zkušenost a řadu dalších faktorů, které ovlivňují zdraví lidí. Nejvýznamnější relativně samostatnou determinantou zdraví je kouření. Jeho nebezpečí roste, a to pokud jde o nárůst kouření mládeže a zejména děvčat. Zdravotní péče 10%

Determinanty zdraví a nemoci Zevní podmínky (ovlivnitelné i neovlivnitelné naším rozhodnutím) Genetické vybavení, genotyp (etnické a individuální rozdíly) Interakce genů s faktory prostředí Věk, zdravotní stav Adaptační schopnosti člověka Socioekonomické a vzdělanostní podmínky

Faktory životního prostředí (obtížně ovlivnitelné vlastním přičiněním) Fyzikální faktory: klimatické (mikroklima), sluneční, ionizující, elmg. záření, hluk, vibrace Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky. Pachy Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz (člověk)

Životní a pracovní prostředí Životní prostředí Vyšší expozice, u chemických látek především inhalačně a dermálně Expozice řádově nižším koncentracím, především potravou Expozice známá, relativně dobře definovaná Expozice komplexním, obtížně definovaným směsím Expozice zdravé dospělé populace (Syndrom zdravého pracovníka) Expozice celé populace včetně zvýšeně vnímavých skupin Expozice (částečně) akceptovaná) Expozice většinou nedobrovolná Legislativně daná ochrana zdraví při práci (preventivní prohlídky apod.) Ochrana zdraví legislativně daná ale závisí značně na poznání rizika a ochotě společnosti něco dělat

Fyzikální faktory - I Hluk (každý zvuk, který nás obtěžuje) – doprava, průmyslové provozy, výtahy v domech, restaurace a bary, hudební produkce …. Specifické – poškození sluchu (profesionální) Systémové – vegetativní reakce s převahou sympatiku, zvýšení TK, změny metabolismu, zvýšení lipidů a cholesterolu, zvýšená exkrece stresových hormonů. Snížení kvality spánku Je prokazována (a) korelace mezi výskytem civilizačních onemocnění a mírou noční hlučnosti, (b) vztah mezi procentem osob s pocitem obtěžováni hlukem a měřenou hlučností a (c) vztah mezi hlučností lokality a podílem osob se sníženou kvalitou spánku.

Fyzikální faktory - II Sluneční záření Vliv ozonové díry, UV záření, zvýšený zájem o opalování již po několik desetiletí, pobyty na slunci v rámci častějších dovolených u moře, solária Zdravotní problémy: Zvýšené riziko nádorového onemocnění kůže (maligního melanomu, bazaliomu) Urychlené stárnutí kůže Zvýšené riziko zákalu oční čočky

Fyzikální faktory - III Vibrace Doprava, nástroje používané domácími kutily a zahrádkáři (motorové pily, křovinořezy, sekačky) Celotělové vibrace – kinetózy, mořská nemoc Ionizující záření Radon a jeho dceřiné produkty Elektromagnetické záření Mobilní telefony

Fyzikální faktory - IV Mikroklima: Teplota Vlhkost vzduchu Proudění vzduchu Lidská činnost v daném prostoru

Chemické látky – nebezpečné zdravotní účinky Akutní toxicita Chronická toxicita Prahové a bezprahové účinky Opožděné účinky: genotoxicita, karcinogenita teratogenita alergenita Poruchy endokrinních funkcí (štítná žláza, diabetes, reprodukční poruchy)

Faktory a látky prostředí s významným vztahem k poškození zdraví Komplexní směsi prostředí (znečištěné ovzduší, voda, odpady) Vedlejší produkty chlorace u pitné vody Polycyklické aromatické uhlovodíky Kovy a metaloidy (Pb, Cd, Hg, As…) Persistentní chlorované organické látky (PCB, dioxiny, chlorované pesticidy…) Mykotoxiny

Osud chemických látek v prostředí Zdroje: průmysl, doprava, lokální vytápění, zemědělství Znečištěné médium: nejčastěji ovzduší, povrchová či odpadní voda Znečišťující látky v ovzduší (polutanty) mohou interagovat mezi sebou či se solární radiací a tvořit nové reaktivní struktury, které se pak šíři do salších složek prostředí Potravní řetězec: ovzduší – půda (voda, vodní sediment), rostliny – býložravci – masožravci (predátoři) – člověk

Zdroje znečištění prostředí

Média prostředí

Environmentální epidemiologie Studium vztahu mezi stresory prostředí a populačním zdravím. Indikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavu

Socioekonomické faktory Vzdělání, životní úroveň, zaměstnání, rodinné vztahy, subjektivní vztah ke zdraví (positivní – negativní)….. Finanční situace, bytové podmínky, způsob vytápění, lokalita bydliště, pracoviště, atd.

Indikátory vztahu zdraví a životního prostředí Indikátor – jednoduchá, srozumitelná informace zastupující soubor komplexních informací s cílem zjednodušení složitosti reality. Slouží k rozhodování a zlepšení zdravotní politiky. Indikátory životního prostředí Indikátory zdravotního stavu Indikátory životního prostředí i indikátory zdravotního stavu se mohou stát indikátory vztahu životního prostředí a zdravotního stavu, pokud existuje známý vztah mezi expozicí a zdravotním efektem. Indikátory založené na expozici – a jejím riziku Indikátory založené na zdravotním účinku – a možném spolupodílení složek prostředí na tomto efektu

Formování zdravotní politiky ve vztahu k životnímu prostředí 1977 - Valné shromáždění WHO : Koncepce programu Zdraví pro všechny do roku 2000 1984 – Evropská kancelář WHO: přijetí Programu 1989 – Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví ve Frankfurtu n. M.: přijetí Evropské Charty 1994 – 2. Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví v Helsinkách: Evropský plán zdraví pro všechny Vypracování Národních akčních plánů prostředí a zdraví (u nás 1998) WHO: Health for all in 21th century (HFA) 2002 – ČR: Zdraví pro všechny v 21. století 2004 - Konference ministrů životního prostředí a zdravotnictví v Budapešti. Children Environmental Health Action Plan in Europe 2006 – pilotní studie Human biomnitoring v zemích EU 2010/12 – realizace pilotní studie biomonitoringu v Evropě 2012 - Příprava dalšího Evropského akčního plánu

„Zdraví 21“ Iniciativa Světové zdravotnické organizace Výzva ke společné cestě ke zdraví, sdílené odpovědnosti a tvůrčímu partnerství Program Zdraví 21 představuje osnovu pro přípravu, realizaci i hodnocení zdravotní politiky. I když bývá často nazýván programem Světové zdravotnické organizace (SZO), nejde ve skutečnosti o její vlastní představu. Jde o výraz zájmu o zdraví vyjadřovaný jednotlivými členskými zeměmi a o projev sdílené odpovědnosti za zdraví. Hlavním smyslem programu je, jak už napovídá jeho název, zlepšit zdraví lidí, a to jak pokud jde o jeho úroveň, tak co se týče nežádoucích rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Program Zdraví 21 je otevřenou osnovou, která by měla být postupně naplňována aktivitou jednotlivých zemí i jejich vzájemnou spoluprací. Jakkoli se v programu připisuje významná role vládám členských států a mnoha institucím a organizacím, nejdůležitějším subjektem programu jsou lidé. Zdraví 21 je pro lidi, počítá s nimi a zve je na cestu ke zdraví.

Aplikace Zdraví 21 v ČR Zlepšení ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů, které je ovlivňují – především závažná rizika životního stylu Zavedení účinné prevence nemocí, jejich včasnou a racionální léčbu

Zdraví pro všechny v 21. století CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů) NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY

CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ MĚLI MÍT VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech Bydlení – stavební materiály, hluk, mikroklima, osvětlení Pracoviště – bezpečnější a zdravější pracovní prostředí Prevence úrazů, minimalizace stresu, kultura životního stylu Programy „Zdravá škola“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, programy zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postižených v ČR, i aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.

CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb. Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin. Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva. Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin). Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli. Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP. Sledovat dietární expozici chemickým látkám. Sledovat spotřebu potravin.

Program WHO Zdraví 2020 Investice do zdraví v průběhu celého života Propagace volby zdravého životního stylu Zlepšování zdravotní gramotnosti Ochrana zdraví dětí a mládeže Podpora zdraví na pracovišti Zdravé stárnutí Zdravé potraviny a skladby stravování jako prevence epidemie obezity Snížení nerovnosti mezi sociálními skupinami

Podíl faktorů prostředí na vzniku nádorového onemocnění (Doll a Peto, 1981) % Rozmezí Kouření 30 25 - 40 Výživa 35 10 - 70 Alkohol 3 2 - 4 Sexuální chování 7 1 - 13 Prof. expozice 4 2 - 8 Znečištění prostředí 2 1 - 5 Aditiva v potravinách 1 -5 - 2 Průmyslové produkty 1 – 2 Léky a léčba 0,5 – 3 Infekce 10? 1 - ? Geofysikální faktory 2 – 4 Neznámé ?

IARC Monographs, 2004 Skupina 1 –karcinogenní pro člověka Prvky a jejich sloučeniny: Arsen, Beryllium, Kadmium, Chrom VI, Nikl. Léky (cytostatika): azathioprine, chlornaphazine, cyklosporin, cyklofosfamid, methyl-CCNU, Melphalan, Methoxypsoralen, Myleran, MOPP. Hormony: diethylstilbestrol, estrogeny, orální kontraceptiva, tamoxifen*. Organické látky: 4-aminobiphenyl, benzen, benzidin, formaldehyd, bischlormethylether, ethylen oxid, mustard gas, 2-naftylamin, 2,3,7,8-TCDD, thiotepa, vinyl chlorid Různé: aflatoxiny, asbest, radon, křemík (inhalován jako krystalky při profesionální expozici), talek s asbestiformními vlákny, sluneční záření

Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.) Směsi: Alkoholické nápoje, analgetické směsi s fenacetinem, žvýkání směsi betelu a tabáku, černouhelný dehet a smůla, minerální oleje, solené ryby (čínský styl), saze, tabákové výrobky, tabákový kouř, dřevný prach. Biologické faktory: Virus Epstein-Barr, Helicobacter pylori, Hepatitis B, C (chronic inf.), HIV 1, Human papilomavirus typ 16, 18, Opisthorchis viverrini, Schistosoma haematobium.

Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.) Výrobní procesy: Výroba hliníku, Zpracování auraminu, Výroba a oprava bot Zplynování uhlí, Výroba koksu, Výroba nábytku, Těžba v rudných dolech (radon) Slévárny železa a oceli, Výroba isopropanolu, Výroba fuchsinu, Malířství a natěračství (prof. expozice), Gumárenství, Prof. expozice aerosolu silných anorganických kyselin obsahujících kyselinu sírovou

Příklady látek, faktorů a komplexních směsí prostředí s prokázanou karcinogenitou pro člověka Prvky: arsen, kadmium, berylium, nikl, chromVI Léky: některá cytostatika Org. chemické látky: benzen, vinylchlorid, formaldehyd Různé další: asbest, radon, sluneční záření, krystalický křemík, aflatoxin (produkt plísní) Biologická agens: EB virus, HIV, virus hepatitidy B a C, papilomaviry, Směsi: tabákový kouř, saze, dřevný prach, alkoholické nápoje….. Výrobní procesy: koksárny, výroba nábytku, bot, gumárenství, malířství a natěračství…….

VYUŽITÍ BIOMARKERŮ V PREVENCI NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ A V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Prostředí Zdravotní stav BIOMARKERY Genetické vybavení

Určení expozice člověka Měření jednotlivých látek v médiích prostředí Sledování biologického účinku příslušného média prostředí in vitro (genotoxicita, dioxinový účinek) Biologický monitoring

Biologický monitoring Systematické sledování chemické látky, metabolitů či dalších parametrů prokazatelně souvisejících s expozicí dané látce v tělních tekutinách a tkáních člověka. Výsledky jsou používány pro zjištění aktuální zátěže populace/populačních skupin, pro odhad dlouhodobých časových trendů, referenčních hodnot a pro ověření účinnosti preventivních opatření.

Systém monitorování zdravotního stavu české populace ve vztahu k životnímu prostředí 1994 - dosud www.szu.cz

Legislativní zakotvení MZSO Vládní usnesení č. 369 ze dne 2.10.1991 Obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. Je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí schváleného usnesením vlády č. 810/1998 Sb. Po změně struktury hygienické služby (zákon č. 320/2002 Sb.) mají oba subjekty (KHS i ZÚ) monitoring v náplni činnosti.

Historie MZSO, obecné informace Definice: Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděním u reprezentativního počtu subjektů ve vybraných lokalitách v rámci České republiky. Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994 Zaměření na města, městskou populaci

Organizační struktura Ministerstvo zdravotnictví Poradní sbor SZÚ – Ústředí monitoringu (Garanti subsystémů) Zdravotní ústavy (dříve OHS a KHS)

Cíle MZSO Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy: v oblasti zdravotní politiky, v oblasti hodnocení, řízení a kontroly zdravotních rizik, v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví. Vytvářet podklady: k legislativním opatřením, pro stanovování a změnu limitů kontaminantů prostředí Sledovat dlouhodobé časové trendy vybraných ukazatelů kvality prostředí a zdravotního stavu populace

Jednotlivé subsystémy MZSO Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší Zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců – dietární expozice Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotnické statistiky Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

Znečištění ovzduší a zdraví Emise – primární, sekundární Imise: tuhé – prach, popílek, saze plynné Radioaktivní složky Mikroorganismy Fyzikální vlastnosti

Londýn, 5. – 9. 12. 1952 Big Smoke episode (spalování nekvalitního uhlí s vysokým obsahem síry, nepříznivé povětrnostní podmínky) Odhad koncentrace PM10* cca 3000 g/m3 Vzrůst hospitalizace, pneumonií, COPD, astmatické obtíže, zvýšená mortalita přetrvávající několik měsíců po episodě. Odhad – 12000 úmrtí „nad obvyklý stav“ Recentní úroveň (2005) znečištění ovzduší v Londýně (PM10 = cca 30 g/m3) přispívá asi 380 předčasnými úmrtími a 350 hospitalizacemi pro respirační potíže ročně. *PM10 = částice o velikosti do 10 mm

Smogové epizody ve střední Evropě mezi 1962 a 1985 Průmyslová oblast Porýní a Erfurt Epizody charakterizovány několikadenní vysokou koncentrací SO2 (až 5 mg!!!) a TSP (až 2,4 mg na m3). Dopravní zátěž měla větší význam než průmyslová. Koncentrace prachových částic měla větší význam než SO2 . Vzrůst denní mortality, hospitalizace pro respirační a KV onemocnění, návštěv a ambulancích a transport sanitkou s odstupem 1-2 dny. Výraznější bylo riziko pro KVO, efekt byl vyšší u starších osob. Pánevní oblasti ČR - Černý trojúhelník Pánevní oblasti severních Čech a přilehlé oblasti býv. NDR a Polska (Teplice, Most) – Program Teplice Ostravsko-karvinská oblast (spolu s průmyslovou oblastí Polska)

Smog Redukční (Londýnský): kouř, oxidy síry, produkty spalování uhlí, popílek, mlha, inverze, nízká teplota (ranní hodiny) Oxidační (fotochemický, Los Angeleský smog): Spalování kapalných a plynných paliv, výfukové plyny, Bezoblačné počasí, sluneční záření (UV), teplota 25-30°C, Fotochemické reakce oxidů dusíku, kyslíku, uhlovodíků, oxidů síry (ozon, peroxyacetylnitrát PAN, peroxiradikály)

Rozptyl škodlivin v atmosféře

Zdroje znečištění Venkovní prostředí Interiér Doprava (výfukové plyny, prach) Lokální topení fosilními palivy Průmyslová výroba Uhelné elektrárny Zemědělská výroba Domácí chemie, kosmetika, stavební materiál, nábytek atd.

Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší Prašný aerosol – plynné složky – kapalné složky Pevné částice – anorganického či organického původu (mikroorganismy, pyl) Inertní nebo biologicky účinné (plicní koniózy –silikóza, asbestóza) Menší než 10 µm - retence v dýchacích cestách (thorakální částice) 1-3 µm – záchyt v alveolech (respirabilní částice) Adsorpce anorganických (těžké kovy) nebo organických látek (PAU, nitroPAU, mikroorganismy) na povrch částic

Prašný aerosol Různorodá směs organických a anorganických částic Různé názvy – TZL (tuhé znečišťující látky, suspendované částice, TSP (total suspended particles), black smoke atd. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb – termín „suspendované částice“ (pevné nebo kapalné částice přetrvávající dlouhou dobu v atmosféře) Nebyla popsána neúčinná koncentrace Zdroje: primární (přímo ze zdrojů antropogenních a přírodních) Sekundární (vznikají v ovzduší v důsledku chemických a fyzikálních reakci, nebo se dostávají do ovzduší resuspenzí (zvířením lidskou činností, dopravou, větrem)

Velikost částic a vstup do organismu Vstup do organismu dán velikostí částic, rychlostí a směrem větru, způsobem dýchání Jemná frakce do 2,5 um – dlouho persistují v ovzduší, pH kyselé, rozpustné, mohou se transportovat na velké vzdálenosti Deposice v organismu – hloubkou a frekvencí dýchání: > 10 um = nad hrtanem 5-10 um = bronchy 2,5-5 um = bronchioly <2.5 um – alveoly (průnik do intersticia)

Prašný aerosol – dlouhodobé účinky Zvýšené riziko chronické bronchitidy Zvýšené riziko astmatických záchvatů Redukce očekávané délky života Brochogenní karcinomy

Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší Plynné složky Oxidy síry Dráždivý účinek na sliznice Spalování fosilních paliv (síra je obsažena zejména v hnědém uhlí). Uhelné elektrárny (odlučovače), lokální topeniště Chemický průmysl Oxidy síry jsou jedním ze základních indikátorů znečištění ovzduší. Jejich koncentrace vykazují sestupný trend

Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší Oxidy dusíku Zdroj: Chemický průmysl, doprava Dráždění plic, otok plic, zhoršení dýchacích funkcí. Účastní se fotochemických reakcí s UV a ozonem – tvorba radikálů (peroxacetylnitrát). Vznik metHb, tvorba vysoce mutagenních nitroPAU. Patří mezi základní indikátory znečištění ovzduší

Zdravotní účinky ozónu Stratosférický – chrání před UV paprsky Troposférický – v dýchací zóně Potíže: Respirační potíže, dráždění dýchacích cest, kašel Zhoršení plicních funkcí (při konc. nad 160 ug/m3) Zhoršení projevů astmatu, bronchitid a emfyzému Strukturální poškození tkání a buněk respiračního traktu Tvorba těkavých organických látek

Zdroje znečištění Ovzduší v budovách Stavební matriál, nábytek, závěsy, koberce, laky, nátěry, detergenty, kosmetika, insekticidy, domácí miláčci Radon Plísně (alergeny, mykotoxiny) Průnik škodlivin zvenčí Kouření Topení Vaření Jiné aktivity: člověk

Syndrom nemoci budov (Sick building syndrom) Celkové projevy: bolest hlavy, únava, nesoustředěnost Respirační problémy: dráždění nosní sliznice, vodnatá rýma, pocit plného nosu, pocit tlaku na prsou, zhoršení alergických obtíží, dráždění ke kašli, ztráta hlasu Oční projevy: pocit suchosti očí, dráždění spojivek Kožní projevy: suchost kůže, podráždění kůže, alergické projevy

I. MZSO - Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší Ukazatele zdravotního stavu 1: Incidence akutních respiračních onemocnění 2: Skupiny sledovaných dg a jejich podíl na celkové nemocnosti 3: Onemocnění DCD v dětském věku B. Ukazatele kvality ovzduší – venkovní ovzduší 1. Základní složky 2: Těžké kovy 3: specifické látky (VOC, PAU) Vnitřní ovzduší C. Využití dat pro komplexní hodnocení kvality ovzduší a pro hodnocení rizik

MONARO MONitoring Akutních Respiračních Onemocnění sleduje výskyt nových případů ARO (kromě chřipky) diagnostikovaných pediatry a praktickými lékaři v daném časovém intervalu Incidence = počet nových onemocnění na 1000 osob sledované populační skupiny

Ovzduší – expozice škodlivinám Index kvality ovzduší (IKO) dle Nařízení vlády 350/2002 Sb. Roční hodnoty aritmet. průměru SO2, NO2, PM10, As, Cd, Pb, benzenu a BaP. Expozice SO2 je nízká a nepřesahuje 40% imisního limitu Expozice NO2 je stabilní a významná Expozice PM10 je setrvalá a pohybuje se nad úrovní cílového imisního limitu v r. 2010 Hodnoty benzo(a)pyrenu v řadě lokalit překračují akceptovaný imisní limit 1 ng/m3

Ovzduší – pokrač. Těžké kovy – stabilní hodnoty (Pb 1-10% imisního limitu) Karcinogenní PAU - nejvyšší v Ostravě a Karviné VOC – benzen (Ostrava, Praha – Legerova ul.) Hodnocení zdravotních rizik: Teoretické navýšení vzniku nádorových onemocnění nad běžný výskyt (BaP, benzen, As, Ni) ve sledovaném roce 2005 = 6,87 případů na 3,23 mil, obyvatel sledovaných měst.

Kvalita ovzduší v bytech (a školách) (Vyhláška 6/2003 Sb) Celkem 3 etapy měření – topná a netopná sezóna Chemické látky – těkavé organické látky (benzen, toluen, xylen, styren, tetrachloretylen), NO2, formaldehyd Fyzikální faktory – teplota, relativní vlhkost, TSP, PM10 Biologické faktory – bakterie, plísně

Pylová informační služba Poskytnutí včasné informace lékařům i pacientům o výskytu pylů a spor v ovzduší Vytvářet předpovědi pro nejbližší období Probíhá březen - říjen

II. Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody 1. Údaje o kvalitě pitné vody v rámci celostátního monitoringu veřejných vodovodů (od 2004) – informační systém PiVo (Vyhl. MZ 252/2004 Sb) 2. Monitorování indikátorů poškození zdraví (vybraných infekčních onemocnění s možným přenosek kontaminovanou vodou – systém EPIDAT) 3. Kvalita pitné vody (MH-mezní hodnota, NMH-nejvyšší mezní hodnota Problém nitráty a trichlormetan Nedostatek prvků (Ca, Mg) Nárůst obsahu vedlejších produktů desinfekce – (trihalometany apod.)

Hodnocení expozice vybraným látkám Hodnocení expozice vybraným cizorodým látkám: nitráty v r. 2006 = 6,1% expozičního limitu TCM (chloroform) – 1% Ostatní látky pod 1% Hodnocení karcinogenního rizika (teoretické zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku expozice 12 látkám s karcinogenní potencí ) je cca 2/rok/10 mil. obyvatel

Možné poškození zdraví hlukem Specifické – poškození sluchu Systémové – vegetativní reakce s převahou sympatiku, zvýšení TK, změny metabolismu, zvýšení lipidů a cholesterolu, zvýšená exkrese stresových hormonů. Snížení kvality spánku Je prokazována (a) korelace mezi výskytem civilizačních onemocnění a mírou noční hlučnosti, (b) vztah mezi procentem osob s pocitem obtěžováni hlukem a měřenou hlučností a (c) vztah mezi hlučností lokality a podílem osob se sníženou kvalitou spánku.

IV. Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravních řetězců, dietární expozice Výskyt alimentárních infekcí a intoxikací – informační systém EPIDAT Bakteriologická analýza potravin (Salmonella, Campylobacter, Listeria, E.Coli O157) Dietární expozice (výskyt chemických látek v potravě „jak snědeno“ Mykologická analýza potravin - výskyt toxinogenních plísní produkujících aflatoxiny a mykotoxiny - Výskyt potravin na bázi geneticky modifikovaných organismů v potravinách tržní sítě

V. Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring Využití biomarkerů expozice - sledování vybraných kontaminant či jejich metabolitů v tělních tekutinách a tkáních Anorganické látky: Toxické prvky – Cd, Hg, Pb, As Benefitní prvky – Cu, Se, Zn, I Organické látky: PCB, chlorované pesticidy, mykotoxiny Biomarker efektu: cytogenetická analýza

Hladina Pb v krvi dospělých

Hladina kadmia v krvi dospělých

VI. Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky Studie HELEN – Health, Lifestyle and Environment V období 1998 – 2001 celkem v 22 městech. Náhodný výběr osob ve věku 45-54 let Dotazníkové šetření Lékařské vyšetření nabídnuto polovině souboru Statistické zpracování dat II. etapa 2004/05 – data jsou zpracovávána III. etapa 2009-10

Monitoring alergických onemocnění - zdroj dat 1996, 1997 prevalenční šetření u dětí 5,9,13 let 1999 studie případů a kontrol 2000 prevalence u dospívajících 2001 prevalenční šetření 5, 9, 13 a 17 let 2006 prevalenční šetření 5, 9, 13 a 17 let Další vzestup prevalence 2011-12 – další šetření

Prevalence alergických onemocnění v r. 2001 24,7% alergiků v souboru chlapci 26,4% dívky 22,8%

Návazné aktivity Monitoringu Akční Plán zdraví a životního prostředí (dle usnesení vlády č. 810 ze dne 9.12.1998). Podklad pro přípravu Evropského Akčního plánu životního prostředí a zdraví. Vstupní informace pro Národní implementační plán pro POPs v rámci Stockholmské dohody. Využití v mezinárodních projektech vztahujících se k prostředí a zdraví – např. Human Biomonitoring jako součást Evropského akčního plánu zdraví a prostředí.

Nástroje ochrany a podpory zdraví Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK, PEL apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře Zpětná vazba – ověření účinnosti preventivních opatření

Ochrana a podpora zdraví budoucí vývoj (?) Prevence na individuální úrovni (šitá na míru) dle: Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk a další fyzikální faktory Schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu Genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost vyrovnat se se stresory prostředí Psychického naladění přístupu k životu

Děkuji za pozornost