Př í jemce Z á kladn í š kola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Kr á lov é Registračn í č í slo projektuCZ.1.07/1.1.05/ N á zev projektu Digitalizace výuky Č í slo prioritn í osy1/1.1 Předmět Zeměpis T é ma Planety sluneční soustavy I Autor Mgr. Robert Jiran

ZEMĚPIS PRO 6.ROČNÍK Učebnice FRAUS Planety sluneční soustavy I. Fraus – str. 9 Přečtěte si první dva odstavce. Školní atlas světa – Sluneční soustava. Planety sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Mars)

FRAUS STR. 9 Pamatuješ si je? JUPITER, 2.MERKUR, 3.ZEMĚ, 4.MARS, 5.NEPTUN, 6.URAN, 7.VENUŠE, 8.SATURN

Merkur Merkur je nejmenší planetou Sluneční soustavy. Je ze všech planet nejblíže Slunci a proto má také ze všech planet nejkratší dobu oběhu. Má také velmi vysoké teploty na povrchu. Přivrácená strana ke Slunci má přes 500°C. Protože Merkur nemá atmosféru, dochází k velkým výchylkám teplot. Odvrácená strana od Slunce má naopak -180°C. Merkur je velmi špatně pozorovatelný ze Země. Jedním z důvodů je jeho blízkost ke Slunci. Dalším problémem je jeho vysoká oběžná rychlost(47,89 km/s).Merkur také nemá téměř žádnou atmosféru. Atmosféra se skládá především z kyslíku, sodíku, vodíku a helia. Je asi 3x menší než Země.

Merkur v datech Průměr 4 879,4km Doba oběhu kolem Slunce 87,97 dne Doba otočení kolem osy 58,64 dne Počet přirozených družic 0 Která z nich je Merkur?

Venuše Venuše (Večernice, Jitřenka) je druhou planetou od Slunce, pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Podmínky na Venuši jsou zcela jiné než na Zemi. Atmosféra je tvořena z 96% oxidem uhličitým. Ten způsobuje skleníkový efekt a ohřívá planetu na 400°C. V horních vrstvách atmosféry vanou silné větry o rychlosti 350 km/h. Mraky se skládají především z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové. Zcela obklopují planetu a zahalují povrch planety. Proto povrch planety není viditelný a k jeho pozorování se musí použít radary. Venuše má zpětnou rotaci (od východu na západ). Z planet je prakticky jediná, která má tuto vlastnost. Venuše má také velmi nízkou rotační rychlost. Venuše je stále vulkanicky aktivní. Venušino magnetické pole je velmi slabé. Venuše měla původně stejné množství vody jako Země. Jenže v důsledku bombardování slunečními částicemi se voda rozložila na vodík a kyslík. Vodík unikl do prostoru, kyslík se sloučil s atomy kůry a zmizel z atmosféry. I přes tyto podmínky existuje možnost, že je na Venuši život. Nikoliv však na povrchu, ale ve venušiných mracích. Tyto mikroorganismy by byly podobné některým raným pozemským organismům. ♀

Venuše v datech Průměr ,7 km Doba oběhu kolem Slunce 224,70 dne Doba otočení kolem osy 243,02 dne Počet přirozených družic 0

Mars Mars je druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Mars dostal své jméno, podle rudého zbarvení, které bylo symbolem války, ohně a krve. Mars byl starořímský bůh války. Mars lze za příhodných podmínek pozorovat celou noc. Má načervenalou barvu. Atmosféra Marsu je velmi řídká. Největší podíl má oxid uhličitý (95 %), dále dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,15 %). Teplota – 25 až – 56°C. Povrch Marsu je velmi různorodý. Jižní polokoule s hornatou krajinou je pokryta krátery. Na severní polokouli jsou obrovské rovné pláně zalité lávou. Mars má dva měsíce Deimos a Phobos. Phobos obíhá planetu rychleji než se ona sama otáčí, což způsobuje zpomalování oběhu a snižování vzdálenosti. Odhaduje se, že za let Phobos do planety narazí. Protože se lidé domnívali (a stále domnívají), že na Marsu může být život, je Mars častým cílem sond a dokonce se plánuje přistání člověka na Marsu.

Mars v datech Průměr 6 804,9km Doba oběhu kolem Slunce 686,96 dne Doba otočení kolem osy 1,03 dne Počet přirozených družic 2

Viking 2 na Marsu