6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR Základy účetnictví 6. tématický okruh Regulace účetnictví v ČR

Právní normy Obchodní zákoník (§ 39 a § 40) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví České účetní standardy pro podnikatele Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ministrů ze dne 19. července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů

Nařízení ES společnosti se sídlem v EU, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaném trhu cenných papírů členských států EU, sestavují a předkládají nejpozději za účetní období začínající 1. ledna 2005 účetní závěrku určenou pro tyto burzy v souladu s Mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropských společenství povinnost se týká tedy i českých společností a je výslovně uvedena v § 19, odst. 9 a § 23 zákona o účetnictví

Zákon o účetnictví úvod a 7 částí: obecná ustanovení (§1-§8) rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (§9-§17) účetní závěrka (§18-§23) způsoby oceňování (§24-§28) inventarizace majetku a závazků (§29-§30) úschova účetních záznamů (§31-§32) ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§33-§40)

Předmět účetnictví (§ 2) účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. problémy: zdůrazněn proces běžného vedení účetnictví (tj. účtování), sestavení a předkládání účetních výkazů je ponecháno stranou; navíc chybějí důvody, proč vůbec vést účetnictví, neexistují definice jednotlivých prvků

Věrné a poctivé zobrazení (§ 7) účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti tam, kde účetní jednotka může volit mezi více variantami účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit takovou možnost, která skutečnému stavu odpovídá

Rozsah vedení účetnictví (§9 a §13a) zjednodušený rozsah mohou použít: občanská sdružení, církve, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon všechny ostatní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu

Účetní závěrka (§18) účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: rozvaha (bilance) výkaz zisku a ztráty příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené ve výše uvedených výkazech účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Formální náležitosti ÚZ účetní závěrka musí obsahovat: obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; identifikační číslo právní formu účetní jednotky předmět podnikání rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje okamžik sestavení účetní závěrky a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky; připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu (upravuje vyhláška)

Ověřování účetní závěrky auditorem (§20) povinnost vyplývá z obchodního zákoníku (§39), který odkazuje na zvláštní právní předpis oním předpisem je zákon o účetnictví, který specifikuje, které účetní jednotky podléhají institutu auditu

Povinnost auditu akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: aktiva celkem více než 40 000 000 Kč roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50 ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří výše uvedených kritérií

Výroční zpráva (§21) účetní jednotky podléhající auditu jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění tohoto účelu dále obsahovat i informace o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, požadované podle zvláštních právních předpisů (např. operace s vlastními akciemi), a dále: o cílech a metodách řízení rizik u zajištění transakcí pomocí zajišťovacích derivátů, o cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti. výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku, zprávu o auditu účetní závěrky a výroční zpráva musí být ověřena auditorem, pokud auditu podléhá účetní závěrka

Konsolidace (§22) vliv Nařízení ES obecně platí povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za všechny jednotka jako jeden celek konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií: aktiva celkem více než 350 000 000 Kč roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 250

Způsoby oceňování (§24) zákon požaduje, aby účetní jednotky oceňovaly majetek a závazky: k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25 ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a to způsoby podle § 27

Ocenění dle §25 při vstupu údajů do účetnictví se položky oceňují: hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou, nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, příchovky zvířat vlastními náklady, majetek v případech bezúplatného nabytí anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, reprodukční pořizovací cenou

Oceňování dle §27 k datu ÚZ se reálnou hodnotou oceňují a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou, b) deriváty, c) finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis, to neplatí v případech uvedených v odstavci 3, e) část majetku a závazků zajištěná deriváty, f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět. všechny ostatní položky se i k datu účetní závěrky oceňují dle §25; k datu účetní závěrky mají účetní jednotky navíc povinnost dodržet ustanovení §26

Zásada opatrnosti (§26) při sestavování účetní závěrky musejí účetní jednotky dodržovat zásadu opatrnosti, která se projevuje tak, že pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění účetní jednotky berou v potaz všechna rizika a možné ztráty a vyjadřují je pomocí rezerv, opravných položek a odpisů majetku

Úschova účetních záznamů (§31) účetní záznamy se uschovávají, pokud není stanoveno jinak: a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají

Účetní záznam (§33) účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu účetní záznam musí být průkazný; uvedeny podmínky, kdy se záznam za průkazný považuje stanoveny podmínky pro opravy účetních záznamů (§35)

Vyhláška pro podnikatele úvod 6 částí: předmět úpravy a působnost účetní závěrka (6 hlav) směrná účtová osnova účetní metody konsolidovaná účetní závěrka přechodná a závěrečná ustanovení 4 přílohy (uspořádání položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty v druhovém a účelovém členění, směrná účtová osnova)

Část druhá – účetní závěrka rozsah a způsob sestavování účetní závěrky obsahové vymezení některých položek rozvahy obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce uspořádání a obsahové vymezení přehled o peněžních tocích uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu

Část třetí – účtová osnova uvedena v příloze č. 4 zjednodušený rozsah vedení účetnictví – lze sestavit účetní rozvrh pouze na úrovni účtových skupin plný rozsah vedení účetnictví – účetní jednotka stanoví uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin při účelovém členění nákladů není povinnost dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64

Část čtvrtá – účetní metody vymezení pořizovacích nákladů u DHM a DNM; u cenných papírů; u zásob; u pořízení pohledávek oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí postup tvorby a použití opravných položek odpisování majetku postup tvorby a použití rezerv vzájemné zúčtování metoda odložené daně kursové rozdíly

České účetní standardy blíže upravují ustanovení zákona a vyhlášky zabývají se způsobem vedení účetnictví (zásady účtování na účtech a otevírání a uzavírání účetních knih) a především vymezují konkrétní postupy účtování pro jednotlivé položky zatím vydáno 23 účetních standardů