Proč usilovat o svět bez jaderných zbraní Jana Jedličková 9. 4. 2015, veřejná debata PNND a MSD

Milníky Vyvinuty v roce 1945 Použity za 2. světové války Spojenými státy na japonská města Hirošimu a Nagasaki Za studené války až 70 000 jaderných hlavic Doktrína vzájemného zničení („MAD“) Provedeno více než 2 000 jaderných zkoušek 1963 Zákaz povrchových zkoušek 1970 Smlouva o nešíření jaderných zbraní 1996 Všeobecný zákaz jaderných zkoušek, zatím nevstoupil v platnost

Počet jaderných zbraní ve světě Rusko 8 000 USA 7 300 Francie 300 Čína 250 Velká Británie 225 Indie 90–110 Pákistán 100–120 Izrael 80 Severní Korea 6–8 CELKEM 16 300 Zdroj: SIPRI.org

„Existence tisíců jaderných zbraní je nejnebezpečnějším dědictvím Studené války. (...) Dnes tedy jasně a s přesvědčením oznamuji odhodlání Spojených států usilovat o mír a bezpečnost světa bez jaderných zbraní. (...) V tomto úsilí nemůžeme uspět sami, ale můžeme ho vést, můžeme ho začít.“ — Barack Obama, Praha, 5. 4. 2009 —

následky a rizika užití Máme usilovat o svět bez jaderných zbraní? bezpečnostní přínosy vs. následky a rizika užití

následky

Humanitární následky Následky 100 kT bomby Okruh o poloměru 3 km: Radioaktivní výbuch žhavější než slunce o síle 100 000 tun TNT (zabije každého). Okruh o poloměru 5 km: Většina lidí rychle umírá na následky zranění z výbuchu, zadušení nebo nemoc z ozáření. Okruh o poloměru 10 km: Zhruba polovina zemře následkem úrazu a popálení. Mnozí podlehnou brzy poté kvůli ozáření. Okruh o poloměru 80 km: Radioaktivní spad (v dlouhodobém horizontu tisíce dalších obětí).

Klimatické následky a „jaderný hladomor“ Následky regionálního jaderného konfliktu při použití 100 bomb o síle Hirošimy (například mezi Indií a Pákistánem při použití poloviny jejich arzenálů) 10% zastínění Slunce Klimatické změny vedoucí ke snížení produkce potravin, ohrožení 1 miliardy lidí hladomorem Epidemie infekčních nemocí Konflikty o zdroje Snížení ozonové vrstvy Poničení mořského života Zdroj: IPPNW

Jaderné zbraně a mezinárodní právo Následky jaderného výbuchu nelze omezit v čase a prostoru  možnost poškození cizího území, životního prostředí či klimatu Nerozlišuje mezi vojenskými cíli a civilním obyvatelstvem 1996 – posudek Mezinárodního soudního dvora: Použití či hrozba použitím jaderných zbraní je obecně nelegální; soud se však nedokázal vyjádřit k případnému použití v extrémním případě ohrožení samotné existence státu Červený kříž: Použití jaderných zbraní je neslučitelné s mezinárodním humanitárním právem

„Humanitární iniciativa“ Katastrofické humanitární následky jaderných zbraní jako imperativ k jejich odstranění Tři mezinárodní konference o následcích jaderných zbraní Série stanovisek v mezinárodních fórech Cíl: posílení politické vůle k zákazu a eliminaci jaderných zbraní Pro jaderné státy jsou ale katastrofické humanitární následky jaderných zbraní naopak základem pro doktrínu jaderného odstrašování…

bezpečnostní přínosy

Důvody k vlastnictví jaderných zbraní Vnitropolitické faktory Národní hrdost, demonstrace technologické vyspělosti Mezinárodní prestiž Mezinárodní vliv, asociace se stálým členstvím v RB OSN Obrana a bezpečnost Obrana státu či spojenců, ochrana proti intervenci

Bezpečnostní role jaderných zbraní Zachování strategické stability („dokud má protivník jaderné zbraně, musíme je mít také“) Kompenzace nedostatečné konvenční síly (např. ochrana před intervencí či změnou režimu) Jaderné odstrašování Předpokládá racionální aktéry Předpokládá „porozumění“ na straně protivníka Předpokládá ochotu užít jaderné zbraně Kritika: nepraktičnost, důkaz „absencí“ atd. Závazek nepoužít jaderné zbraně jako první: Indie, Čína

rizika

Stanislav Petrov „Muž, který zachránil svět“ 26. září 1983, v době vysokého napěti mezi Západem a Východem Falešný poplach – chyba satelitů Neuposlechnutím procedur zabránil 3. světové válce

13× na prahu užití jaderných zbraní Důvody Eskalace konfliktu Nedorozumění Falešné varování Dezinterpretace vojenských cvičení Technické a výpočetní chyby atd. Zdroj: Too Close for Comfort – Cases of Near Nuclear Use and Options for Policy (Chatham House)

Jaderné nehody Klíč upuštěný mechanikem do raketového sila poškodil jadernou hlavici a způsobil únik paliva. Následná exploze vystřelila hlavici k nedaleké silnici s civilním provozem. Naštěstí při dopadu nedetonovala. … a stovky dalších incidentů Zdroj: Eric Schlosser – Command and Control

Zabezpečení jaderného materiálu Zabezpečení materiálu z hlavic vyřazených z provozu a z jaderných elektráren. Ztracené jaderné hlavice (min. 11 ztracených hlavic USA; Rusko žádné nepřiznává). Jen v roce 2013 OSN informovalo o 140 případech ztraceného radioaktivního materiálu či jeho neautorizovaného užití. Získat jaderný materiál je největší překážou ve výrobě jaderné bomby. K výrobě improvizované bomby je třeba zhruba 25 kg vysoce obohaceného uranu. Jaderně bezpečnostní summity, započaté z iniciativy Baracka Obamy, posílily zabezpečení jaderného materiálu ve světě. Vojenská zařízení a materiály jaderných velmocí ale nejsou pod mezinárodním dohledem.

přínosy < rizika Je třeba usilovat o globální jaderné odzbrojení a vytvořit mechanismy, které by nahradily roli jaderných zbraní v mezinárodní bezpečnosti.