Návrh postupu SVSE v dalším období

Upevňovat postavení SVSE  Organizace zastupující zájmy průmyslových spotřebitelů v souladu s direktivou EU 96/92/EC  Člen evropské části Mezinárodní Federace Průmyslových Spotřebitelů energií- IFIEC EU  Sdružení má 52 členů největších velkých průmyslových firem s celkovou spotřebou elektřiny 20 TWh tj 24 % spotřeby ČR plynu 2 Mld.m3 tj. 20 % spotřeby ČR plynu 2 Mld.m3 tj. 20 % spotřeby ČR  Na činnosti SVSE se podílí dalších cca 50 nečlenských průmyslových firem

Lisabonská strategie: Vytvořit v Evropské unii světově nejvíce dynamické a konkurenceschopné ekonomické prostředí Tento záměr se týká pozice průmyslu soutěžícího na globálním světovém trhu zejména s americkými a asijskými konkurenty.Energetika jako součást evropské infrastruktury by měla tyto soutěžící podporovat.Je tomu tak?

Vývoj trhu s energiemi v Evropě  V současné i v dohledné době začíná poptávka po elektřině v EU dohánět nabídku  Prudký růst cen energií i zisků energetických společností nevyvolává adekvátní růst investic do zdrojů  Ceny energií dále zvyšují ekologické přirážky a sankce  Klesá konkurenceschopnost evropského energeticky intenzivního průmyslu, což je v přímém rozporu s lisabonskou strategií,která nastartovala liberalizaci energetických trhů

Růst cen elektřiny v Evropě

Řešení na úrovni evropské unie  Nový energetický balíček (3.) – Posilování přenosových sítí,unbundling,pozice regulátorů a rozvoj informací – neřeší nedostatek zdrojů  Zelená kniha – úspory energií,rozvoj obnovitelných zdrojů,snížení dovozní závislosti – neřeší problém rozvoje zdrojů pro průmysl  Zahraniční politika – problémy se vztahy k Rusku a středoasijským zemím – riziko odlivu přírodních energetických zdrojů do Asie Chybí jednoznačný postup v uplatňování soutěžního práva a sjednocený postoj k jaderné energii

A.Ovlivňování vývoje legislativy EU 1. Spolupráce s ostatními evropskými státy v rámci našeho členství v IFIEC Europe. Týká se vývoje trhu s energiemi v Evropě a podpory energeticky intenzivního průmyslu. 2. Spolupráce s SP k podpoře jeho působení v BusinessEurope.Týká se zejména snahy o snížení negativních dopadů ekologických aktivit EU na průmysl. 3. …?

Postoj IFIEC EU k 3.energetickému balíčku k trhu s elektřinou - 28 bodů  Podporuje opatření na další sjednocení trhu, vyšší transparentnost a lepší dohled regulátora  Průmysloví zákazníci jako hlavní sharestokers by se na nich měli podílet Pouze tato opatření nestačí ani k zajištění konkurenčního trhu a ani k předvídatelnému vývoji.Také dlouhodobé kontrakty a přechodná řešení mohou zachránit světově exponovaný,energeticky intenzivní průmysl Jednotlivé státy EU by měly být zodpovědné za svou energetickou bilanci

IFIEC k tržním silám a tržnímu modelu  Jedná se o hlavní příčiny současných problémů  Současná podoba trhu jako výsledek dominantního postavení výrobců znevýhodňuje odběratele.Cílová podoba trhu by měla odběratelům umožnit nasmlouvat svůj odběrový diagram s cenovým vzorcem vyjadřujícím vzájemný podíl na palivových a kapitálových rizicích  Prevencí proti konsolidaci by mělo být omezení tržního růstu výrobců na jednotlivých trzích

IFEC EU k integraci trhů  Podporuje vytvoření jednotného trhu s elektřinou v EU s plně nezávislými sítěmi a plnou kooperaci TSO‘s prostřednictvím Evropského Systémového Operátora (ESO)  ESO by měl mít pravomoc spolurozhodovat o investicích do sítí k eliminaci přes hraničních problémů  Část přes hraničních kapacit by měla být rezervována pro dlouhodobé kontrakty průmyslových odběratelů

k dalším bodům balíčku  IFIEC požaduje možnost uzavírání dlouhodobých kontraktů na bázi mezinárodně konkurenčních cen a vzájemné výhodnosti mezi dodavatelem a odběratelem (sdílení rizik, cenové vzorce, přerušitelné dodávky)  IFIEC silně podporuje upevnění nezávislosti regulátorů a jejich kooperaci v rámci ACER a očekává zpřísněný dohled nad soutěžním chováním dodavatelů při tvorbě cen

Příklady partnerství mezi výrobci a spotřebiteli energií  Společné sdílení rizik mezi výrobci elektřiny a průmyslovými odběrateli (Belgie)  Role průmyslových spotřebitelů na financování výstavby a provozu elektráren (Finsko)  Konsorcium průmyslových spotřebitelů na nákup nerizikového pásma základního zatížení  Partnerství na využití druhotných paliv (Francie) HLG doporučuje aplikovat podobná partnerství a dlouhodobé kontrakty jako možné řešení v rámci konkurenčního prostředí

Postoje BUSINESSEUROPE  Mr Ernest-Antoine Sellière, President, BusinessEurope :Pro průmysl je klíčovou záležitostí fungování trhu s energiemi.Musí být posuzovány všechny možnosti zdrojů energie včetně jaderné  Podniká kroky k pomoci energeticky intenzivnímu průmyslu exponovanému v celosvětové soutěži v oblasti cenového vlivu OZO a v oblasti EDR v oblasti cenového vlivu OZO a v oblasti EDR protestuje proti aukci povolenek CO2 protestuje proti aukci povolenek CO2 Koncepce „28. státu EU“: Návrh případného „dvoukolejného přístupu“, dle požadavku podnikatelské sféry na preferenci „technologického benchmarkingu“ a mezinárodních sektorových dohod, umožňujících fungování energeticky intenzivnímu odvětvím v jiném režimu emisních kvót a cílů dohodnutých samotným průmyslem.

Prosazování lisabonské strategie v ČR 1. Spolupráce s organizacemi podílejícími se na Státní energetické koncepci (Pačesova komise,EGÚ,MPO ) – objektivizace možných úspor průmyslu,výstavba energetických zdrojů,strategie řízení státních účastí v energetických firmách k podpoře lis.strategie 2. Spolupráce a lobbing na vývoji objektivních pravidel trhu s energiemi (MPO,HK,ERÚ, UOHS) 3. Spolupráce a lobbing na vývoji ekologických opatření – OZO,Alokace CO2,EDR,dobrovolné dohody (MPO,MŽP,SP a oborové svazy,HK) 4. Snaha o dohodě na vzájemně výhodných, dlouhodobých smlouvách s dodavateli

Stanovisko SVSE k trhu s energiemi  Pro průmysl je klíčovou záležitostí fungování trhu s energiemi.K tomu je nezbytné zajistit dlouhodobou koncepci výstavby zdrojů v ČR dle poptávky průmyslu a zvyšující se životní úrovně obyvatel. Musí být posouzeny všechny možnosti zdrojů energie včetně jaderné.  Je nezbytné zvýšit motivaci výrobců energie k investování svých enormních zisků do zdrojů energií tj.na opuštění chování „quiet life“.  Zkvalitnit dohled nad způsobem tvorby cen dominantních dodavatelů energií

Cíle v oblasti legislativy a regulovaných poplatků  Sjednocení poplatků za přenos a distribuci u plynu ( poštovní známka)  Upravit způsob stanovení regulovaných složek cen (např. pásmový způsob tvorby cen nahradit krokovým, zavést i u elektřiny)  Změnit alokaci za tranzit elektřiny, nezatěžovat těmito poplatky konečného zákazníka  Zastavit zvyšování poplatků za přenos a distribuci

Průměr meziročního vývoje cen elektřiny pro průmysl

18 Porovnání vývoje cen plynu a elektřiny pro průmyslové odběratele ČR v Kč

Stanovisko SVSE k OZO  Doporučujeme rozlišovat OZO na ty s tvorbou GHG (spalování uhlohydrátů) a na bezuhlíkaté technologie. Dotace na spalování hospodářských produktů a odpadů by měly být kombinovány s jinými zemědělskými dotacemi.  Do bezuhlíkatých OZO doporučujeme zařadit jadernou energii  Náklady na OZO by měly být alokovány komplexně včetně vyvolaných nákladů na systémové služby.Tyto náklady by mělo nést obyvatelstvo,pokud dotace na OZO podporuje. SVSE považuje za nezbytné nezatěžovat těmito náklady energeticky intenzivní průmysl

Postoj SVSE k obchodování s emisními povolenkami CO2  Systém zavádění emisních povolenek je v příkrém rozporu s lisabonskou strategií „Zvyšovat konkurenceschopnost evropského průmyslu“,protože bude dále zvyšovat ceny energií a zisky jejich výrobců.  Jako jediný možný systém přidělování povolenek CO2 doporučuje SVSE alokaci povolenek stechiometricky na jednici příslušné technologii výroby dle BAT (Best available technology)

Stanovisko SVSE k ekologické daňové reformě  Ekologická daňová reforma je v příkrém rozporu s lisabonskou strategií „Zvyšovat konkurenceschopnost evropského průmyslu“,protože bude dále zvyšovat ceny energií oproti konkurenčním regionům  SVSE doporučuje rozšířit okruh výrob, osvobozených od EDK o celý energeticky intenzivní průmysl,charakterizovaný podílem nákladů na energie na celkových nákladech.

Je možný návrat k lisabonské strategii? Zajišťovat v oborové analýzy dopadu růstu cen energií na průmyslová odvětví v ČR s návrhy k energetické bilanci (Pačesova komise) Převis nabídky nad dlouhodobou poptávkou výstavbou nových zdrojů elektřiny (jaké a kdo?) Omezit teritoriální zavádění ekologických sankcí a překážek rozvoje trhů s energiemi (EU) Dohled nad energetickými firmami v monopolním či dominantním postavení (Balíček) Podpora dlouhodobých kontraktů pro velké odběratele – průmyslový pool