Základy ekonomie Seminář 10.

Neoklasická (monetární) ekonomie Prosazuje tradiční tržní ekonomiku. Prezentuje „optimistický pohled“ na ekonomiku, kdy předpokládá, že ekonomika je zdravá a funguje na potenciálu  díky působení tržního mechanismu jsou využity všechny zdroje, tržní autoregulační síly zajišťují dlouhodobou výkonnost a efektivnost ekonomiky (efektivní využívání zdrojů) bez nutnosti výrazných zásahů. Hlavním zdrojem neefektivnosti ekonomiky jsou státní zásahy, hlavně ty, které podporují přesun zdrojů ze soukromého do veřejného sektoru (podpora vládních investic na úkor soukromých, které jsou efektivnější)

Neoklasická (monetární) ekonomie Nechtějí stimulovat AD, její zvýšení by vzhledem k tomu, že ekonomika je na potenciálu (tedy „fixní agregátní nabídka“) vedlo pouze k růstu cen – inflaci. Jde jim o stranu nabídky. Cílem je vytvořit stabilní ekonomické prostředí (motivace k práci, podnikání a spoření). Významným nástrojem je monetární politika

V klasickém modelu zajišťuje cenová flexibilita rovnováhu na všech trzích. Na trhu práce vyrovnává reálná mzdová sazba nabídku práce s poptávkou po práci a nemůže zde vzniknout nedobrovolná nezaměstnanost. Na trhu kapitálu působí přirozená úroková sazba na vyrovnání úspor a investic, což zajišťuje plynulou přeměnu úspor v investice. Peníze jsou pouze prostředkem směny a neovlivňují situaci na ostatních trzích, působí pouze na úroveň cenové hladiny. 4

Keynesiánská ekonomie Výchozím předpokladem je názor, že ekonomika je vnitřně nestabilní systém, jež není schopen využívat disponibilní ek. zdroje jen působením tržních sil  nutné zásahy státu Základní zdroj nestability a neefektivnosti je nedostatečná agregátní poptávka (AD) → při odpovídající nabídce nejsou využity všechny zdroje  ekonomika funguje pod úrovní svých skutečných možností (potenciálem) Díky nízké poptávce (agregátní) je nízká úroveň produkce (vzhledem k potenciálním možnostem), existují nevyužité zdroje a je značná nezaměstnanost  snaha o stimulaci AD především skrze FP (např. vládní nákupy statků a služeb) a případně i monetární politiky (změny úr. sazeb)

Keynesiánská ekonomie Keynesiánská teorie vznikala v období hospodářských krizí mezi světovými válkami a proto má „pesimistický pohled“ na ekonomiku → předpokládá, že je pod potenciálem (existuje nezaměstnanost a nejsou využity všechny zdroje)

Neoklasické a Keynesiánské pojetí AS AD´ AD AD´ AS AS PE2 AD PE PE1 QE = Q´ QE1 QE2 Q´

Neokeynesiánský přístup odlišuje situaci v krátkém a dlouhém období. V krátkém období neokeynesiánci rozlišují klasické a keynesiánské pole křivky agregátní nabídky. V dlouhém období jsou ceny - včetně cen výrobních faktorů - pružné, a proto průběh křivky agregátní nabídky odpovídá jejímu průběhu v klasickém pojetí.

Definujte Fiskální politika Monetární politika Důchodová politika Zahraniční obchod a měnová politika

Fiskální politika Popište, jak ovlivňují státní výdaje ekonomiku.

Fiskální politika Výdaje státu zvyšují poptávku (agregátní) → na zvýšení poptávky firmy reagují zvýšením produkce, což vede: A) růstu zisků, ze kterých se odvádějí daně do SR na další fiskální výdaje B) zaměstnání více lidí a dalších výrobních faktorů, což zvyšuje důchody domácností → vzrůstá spotřeba (poptávka), ale i úspory domácností (uloženy např. v bankách), což zlevňuje cenu peněz (snižují se úroky) C) firmy mají zájem investovat (nízké úroky) a půjčují si proto více kapitálu (od bank) a zvyšují produkci Vložením peněz do ekonomiky skrze SR vede k nastartování těchto procesů a zpětně k růstu důchodů (a tedy daní jako příjmu SR). Proces se cyklicky opakuje a tímto podporuje ekonomický růst.

Monetární politika Kdo realizuje monetární politiku? Jaké důsledky má snížení ceny peněz na ekonomiku?

Monetární politika MP je realizována prostřednictvím centrální banky (skrze emisi peněz). Snížení ceny peněz podněcuje firmy k investicím (nízké úroky z úvěrů), což zvyšuje produkt a důchody a přispívá k hospodářskému růstu

Ovlivňování AD prostřednictvím změny množství peněz v ekonomice obvykle řadíme do oblasti: fiskální politiky důchodové politiky měnové politiky obchodní politiky

Uveďte alespoň jeden z nástrojů, které využívají následující politiky: měnová fiskální (zahraniční) obchodní Uveďte alespoň jeden z nástrojů, které využívají následující politiky: měnová – povinné minimální rezervy bank, diskontní sazba, … fiskální – daně a daňové sazby, výdaje SR, … (zahraniční) obchodní – měnový kurz, cla, kvóty, … 15

Doplňte níže uvedené pojmy do vět. 1. ... řízení celého hospodářství státem. 2. ... politika státu týkající se operací v oblasti peněz, úroků, úvěrů. 3. ... je politikou působící na veřejné finance a státní rozpočet. 4. ... reguluje toky výrobků, služeb a kapitálu přecházející přes hranice daného státu. 5. ... působení státu na ceny výrobních faktorů (zejména mzdy a zisky). Důchodová politika, fiskální politika, hospodářská politika, monetární politika, vnější obchodní a měnová politika 16

Mezinárodní obchod a vnější obchodní a měnová politika Jaké jsou důvody, které vedou stát k zapojení do mezinárodního obchodu? monopol přírodních a klimatických podmínek, odlišné preference domácností v jednotlivých zemích, absolutní a relativní výhody z mezinárodního obchodu. 17

Uveďte důsledky použití výše uvedených nástrojů. Kdy je vhodné použít následující nástroje vnější obchodní a měnové politiky: intervence na devizových trzích, cla, kvóty, vývozní subvence. Uveďte důsledky použití výše uvedených nástrojů. 18

Jak působí snížení dovozní kvóty určitého výrobku na jeho cenu, výrobu a spotřebu v dovážející zemi? 19

Proč v době recese může dojít k zesílení hlasů volajících po obchodním protekcionismu? 20

Jak ovlivní apreciace měny čistý export? 21

Děkuji za pozornost!