Stavba atomového jádra VY_32_INOVACE_05-04 Stavba atomového jádra Vývoj názorů na stavbu atomu, elementární částice, protonové, neutronové, nukleonové číslo, nuklid, izotop, izobar

Stavba atomu látek každá chemická látka – chemický prvek nebo chemická sloučenina se skládá z částic – atomů atomos= z řečt. nedělitelný (Leukipos a Demokritos), proton objevil Ernest Rutherford v r. 1918, neutron James Chadwick v roce 1932, elektron J. J. Thomsonem v roce 1897 velikost atomu 0,1 – 1nm atom látky (chemického prvku) se skládá z kladně nabitého jádra a záporně nabitého elektronového obalu poloměr atomového jádra je asi stotisíckrát menší než poloměr atomu (Rutherford)

STAVBA ATOMOVÉHO JÁDRA LÁTEK (CHEMICKÝCH PRVKŮ) v atomovém jádře se nachází protony a neutrony označení: p+ klidová hmotnost: 1,672 621 637 . 10 –27 kg elektrický náboj: Q = 1,602 176 487 . 10 –19 C označení: n0 klidová hmotnost: 1,674 927 29 . 10 –27 kg elektrický náboj: Q = 0 C

protonové číslo (atomové číslo) – udává počet protonů v jádře atomu, značíme jej Z, zapisuje se pomocí dolního indexu vlevo ke značce chemického prvku neutronové číslo – udává počet neutronů, značíme jej N nukleonové číslo (hmotnostní číslo) – udává počet nukleonů, tj. protonů a neutronů v atomovém jádře, značíme jej A zapisuje se vlevo před značku chemického prvku pomocí horního indexu platí vztah: A = Z+N

CHEMICKÝ PRVEK chemický prvek je látka, která má atomy se stejnými protonovými čísly v přírodě existuje prvek jako směs izotopů prvek může mít atomy, které se liší počtem neutronů v jádře, takové soubory atomů se nazývají izotopy (izotopy kyslíku, vodíku, uranu, síry, dusíku…) v periodické tabulce jsou na stejném místě, mají stejné protonové číslo, ale různé nukleonové číslo - jiný počet neutronů izotopy prvku se nachází na stejném místě v periodické tabulce - z řečtiny iso =stejno a topos = místo liší se relativní atomovou hmotností, mají stejné chemické vlastnosti – např. reaktivitu liší se fyzikálními vlastnostmi – např. hmotností, hustotou, stálostí – některé izotopy prvku podléhají rozpadu za uvolnění radioaktivního záření

NUKLID, IZOTOP, IZOBAR nuklid je skupina atomů, které mají stejné protonové a nukleonové číslo nuklidy – skupiny atomů, které mají stejné protonové (stejný počet protonů), ale různé nukleonové číslo (různý počet neutronů) se nazývají izotopy např.: (235U a 238U) nuklidy – skupiny atomů, které mají různé protonové, ale stejné nukleonové číslo (stejný počet neutronů) se nazývají izobary např.: (40Ar a 40K)

atom chemického prvku je elektroneutrální, pokud je v atomu shodný počet protonů a elektronů kationt – kladně nabitý iont, který vznikne z atomu chemického prvku tehdy, pokud ztratí z elektronového obalu jeden nebo více elektronů aniont – záporně nabitý iont, který vznikne z atomu chemického prvku tehdy, pokud přijme jeden nebo více elektronů do svého elektronového obalu

J.Chadwick (1891 – 1974), objevitel neutronu název: Chadwick.jpg, autor: Nobel Foundation, zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Chadwick.jpg

E.Rutherford (1871-1937), objevitel protonu název: Ernest Rutherford cropped.jpg, autor: neznámý, zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ernest_Rutherfo rd_cropped.jpg

Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová