Regionální mezinárodní organizace: Evropa Ludmila Čechová Martina Sedláčková Martin Šufajzl

Evropa obecně Vymezení Evropy Rozloha Obyvatelstvo Postavení ve světě Počet Situace etnická a náboženská Postavení ve světě Silní regionální aktéři Evropu tvoří zhruba 45 států – vymezení je různé: občas se hovoří i o Turecku (i když geograficky je na území Evropy pouhými 3% své rozlohy), sporný je také Kypr a kavkazské státy. Rusko jako evropská země zasahuje většinou své rozlohy do Asie, ale v Evropě žije většina obyvatel Ruska. Problém je rovněž se zámořskými územími patřící evropským státům (například francouzská Nová Kaledonie, Guadeloupe nebo Martinik), které se často řídí zákony spravujících států, ale do Evropy nepatří. V neposlední řadě státy oddělené mořem (Velká Británie, Irsko, Island) často kulturně a politicky tíhnou spíše k USA než ke zbytku kontinentu. Rozlohou je Evropa 2. nejmenší kontinent (10 180 000 km2), ale počet obyvatel (730 milionů) jí zajišťuje husté zabydlení (v průměru 72 obyv./km2). Tato hustota je ale nerovnoměrná – výsledek přírodních podmínek, dostupnosti ekonomických zdrojů apod. Nejvyšší počty obyvatel: Rusko (143 mil), Německo (83 mil), Francie (60 mil) – problémem je však stárnutí obyvatelstva a jeho úbytku, který je v ekonomicky vyspělých státech nahrazován imigranty. Převažují slovanské, románské a germánské národy; křesťanství, rozšiřuje se islám (imigranti + Balkán). Zajímavý rozdíl: Švýcarsko: několik století poklidné přes rozdílnost jazykovou i náboženskou; oproti tomu podobně promíšený Balkán – problémy dodnes. Ve světě výrazné postavení díky silné ekonomice, udávání směru. Nejdůležitější pro tuto pozici: doba kolonizace, kdy získaly moc státy Portugalsko, Španělsko, Velká Británie, Francie, Rusko. Následně hrála důležitou roli Studená válka a vytvoření EU. Dnes udává Evropa směr pomocí členství jednotlivých států ve světových organizacích. Síla regionálních aktérů je otázkou obecného diskursu – je rozdíl mezi státy, které mají silné postavení v mezinárodních organizacích (například RB OSN) nebo jsou silní vojensky a různými ukazateli (viz porovnání mapky)

Životní úroveň v regionu podle Indexu lidského rozvoje (HDI) a hrubého národního produktu (HNP) Ukazatelé pro porovnání rozvinutosti jednotlivých států se používají různé. Jako příklad: Index lidského rozvoje: tvořen ze tří složek (dostupnost ke vzdělání, zdravotní péči, HNP). Na mapce je viditelné, že v tomto indexu dosahují hodnot nad 0,9 pouze Norsko a Nizozemí, celkově velmi rozvinuté jsou státy západní a severní Evropy. ČR se umístila na 18. místě (v roce 2011), mezi Lucemburskem a Velkou Británií! Řecko bylo nadále před většinou nově přijatých států do EU, Portugalskem a Andorrou! Z evropských států řadí UNDP 30 zemí do „Very High Human Development“, 10 zemí do „High Development“ a pouze 1 (Moldavsko) do „Medium“. Tři státy nebyly hodnoceny: San Marino, Vatikán, Monako. Ze světově silných „hráčů“: Německo: 5. místo v Evropě v HDI, Francie 12. místo, Velká Británie: 19, Rusko: 36! U ukazatele HNP se jako silné státy jeví Lichtenštejnsko (téměř 85 000 US$/rok/obyv.) a Lucembursko (nad 50 000 US$). Silné se jeví pouze některé ze států západní Evropy! ČR je na 22. místě mezi Maltou a Portugalskem. Obecně uznávaní silní aktéři se umístili: Německo – 9. místo v Evropě, Velká Británie 12. místo, Francie 14. místo, Rusko: 30. místo!

Stabilní státy a oblasti bez výrazných krizí Švýcarsko, Lichtenštejnsko Severní Evropa Nizozemí, Lucembursko Slovinsko Je tedy rozdíl mezi státy, které dlouhodobě udávají směr, jsou viditelné, mnoho jiných států je na nich závislých (např. kvůli dávným vztahům z kolonizace) a těmi, které jsou dlouhodobě stabilní, ale nejsou mezinárodně na očích – buď protože jsou malé, nebo se snaží chránit především sami sebe.

Problematické oblasti Náboženské a etnické konflikty, tendence separatistické 90. léta 20. století a později Oblasti v Rusku (Čečensko, Ingušsko, Dagestán aj.) Balkán (země bývalé Jugoslávie) Severní Irsko Baskicko Vybrané politické problémy Bělorusko Ukrajina Rusko V současné době nejsme tolik svědky problémů v Evropě jako v 90. letech minulého století. Tehdy především problémy v Rusku – nábožensky a etnicky rozdílné oblasti se chtěly odtrhnout, počátkem 90. let byl Jelcin pro (např. v muslimském Čečensku nebo Ingušsku), později se situace změnila; stejné problémy postihly i Balkán, kde byly navíc náboženské skupiny natolik promíšené, že bylo těžké rozdělit Jugoslávii na jednotlivé státy tak, aby to vyhovovalo všem, náboženské problémy se nadále projevovaly v Severním Irsku, etnické například v Baskicku. Dnešní stav je v tomto směru poněkud zklidněný, svět i Evropa se zaměřují především na nejasného nepřítele, terorismus. Co se týče stability politické, problémy nadále přetrvávají v Bělorusku, kde je od roku 1994 prezidentem Lukašenko, jenž nastolil autoritativní režim; nadále panuje podřízenost prezidentovi jak ze strany soudů, tak veškerých politických kroků. Dalším problémem je Ukrajina, kde se po „Oranžové revoluci“ 2004 stal prezidentem prozápadní Juščenko a premiérkou Tymošenko, avšak po předčasných volbách 2007 nastaly problémy, které trvají dodnes a posílila je i výhra proruského Janukovyče v prezidentských volbách 2010. Problémy Ruska jsou známé všeobecně, silnou pozici si dlouhodobě udržuje prezident Putin. Rusko je mocné především v souvislosti s nerostnými surovinami. Tuto pozici si chce udržet i nadále, proto neváhá přehlížet problematiku životního prostředí a právě naopak např. vítá oteplování z důvodu větší přístupnosti k oblastem těžby na Sibiři nebo na Arktidě, kde od začátku 21. století provádí značné výzkumy a vytyčuje místa, která považuje za ruské oblasti.

Mezinárodní organizace působící v regionu Evropy Evropská unie (EU) politická a ekonomická unie 27 států mezi nejdůležitější instituce patří: Evropský parlament Evropská rada Rada EU Evropská komise Soudní dvůr Evropské unie Česká republika je členem od roku 2004 v Evropském parlamentu disponuje 24 křesly v Radě EU disponuje 12 hlasy

Mezinárodní organizace působící v regionu Evropy Visegrádská skupina (V4) aliance České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska původ v roce 1335, oficiální vznik v roce 1991 úzká spolupráce mezi postkomunistickými státy součástí je Mezinárodní visegrádský fond (s rozpočtem 6 mil. EURO)

Mezinárodní organizace působící v regionu Evropy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vznikla roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě 56 členů (nejen z Evropy) uskutečňuje mise v rizikových oblastech Evropy (Makedonie, Kosovo, Gruzie, Chorvatsko, ….) generálním tajemníkem je Lamberto Zannier

Mezinárodní organizace působící v regionu Evropy Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) vzniklo v roce 1960 tzv. Stockholmskou smlouvou současnými členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko generálním tajemníkem je Käre Bryn nejvyšším orgánem je Rada EFTA se sídlem v Ženevě

Mezinárodní organizace působící v regionu Evropy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružuje 35 ekonomicky nejrozvinutějších států světa (ČR je členem od roku 1995) vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (1948; administrace Marshallova plánu) generálním tajemníkem je Ángel Gurría

Rada Evropy Sídlo v budově Palais de L´Europe ve Štrasburku 47 členských států a 6 zemí má status pozorovatele Založeno 5. května 1949 Úmluv -> cílem je lépe vzájemně sladit zákony členských států a uvést je v soulad s normami Rady (více než 200 úmluv ) rezoluce a doporučení členským státům Členem RE se může stát každý evropský stát přijme zásady právního státu zaručí všem svým občanům základní lidská práva a svobody Česká republika je členem od 30.6.1993.

Rada Evropy Smyslem činnosti RE je docílit spolupráce jednotlivých států a vytvořit jednotný právní prostor Toho je dosahováno : politickým tlakem vzájemnou spoluprací na mezivládní úrovni vytvářením multilaterálních smluvních vztahů na bázi organizací a zejména úmluv a dohod

Členství v RE: • deset zakladatelů • další členové • pozorovatelé v Parlamentním shromáždění • pozorovatelé ve Výboru ministrů • kandidáti

Cíle: Chránit lidská práva, pluralitní demokracii a právní stát Posilovat vědomí evropské kulturní identity a mnohotvárnosti a podporovat její rozvoj Hledat řešení problémů evropské společnosti ( diskriminace menšin, nesnášenlivost, ochrana živ. prostředí …) Pomáhat udržet demokratickou stabilitu v Evropě podporou politických legislativních a ústavních reforem

Nástroje: Společné posuzování významných otázek Uzavírání smluv a přijímání společných opatření v oblasti sociální, ekonomické, kulturní, vědecké, právní a administrativní Ochrana a rozvíjení práv člověka a základních svobod to vše prostřednictvím orgánů RE

Symboly a hymna Vlajka Evropská hymna Den Evropy Kruh 12 zlatých hvězd v modrém poli 1955 přijal VM Hvězdy symbolizují jednotu evropských národů a jejich počet – 12- je výrazem dokonalosti a celistvosti Evropská hymna 1972 přijal VM Hudební úpravu Heberta von Karajana na motiv Ódy na radost z Beethovenovy 9. symfonie Den Evropy 1964 přijal VM 5. května

Logo RE ( od r. 1999) Vlajka

Principy fungování a organizační struktura RE Hlavními stavebními částmi RE jsou Výbor ministrů Parlamentní shromáždění Kongres místních a regionálních představitelů Sekretariát Evropský soud pro lidská práva RE také pravidelně pořádá konference specializovaných ministrů (spravedlnosti vzdělání, rodinných záležitostí, zdraví, životního prostředí…) Jsou zde analyzovány problémy a zpracovávány projekty pro společnou realizaci

Výbor ministrů Rozhodovacím orgánem Přímo zastupuje vlády členských států Skládá se z ministrů zahraničních věcí Ministr muže být zastupován nebo nahrazen jiným členem vlády nebo velvyslancem Předsednictví se střídá každých 6 měsíců Velká Británie 7. listopadu 2011 – 23. květena 2012 Předseda: William Hague Každodenní práce je vedena ministerskými zástupci plenární chůze 2-3 krát měsíčně Rozhodnutí VM jsou zasílána vládám ve formě doporučení nebo jsou vtělena do evropských úmluv a dohod

Práce a činnost VM zahrnuje : spolupráci s Parlamentním shromážděním spolupráci s Kongresem místních a regionálních představitelů přijímání nových států za členy spolu s PS uzavírání úmluv a smluv přijímání doporučení členským státům přijímání rozpočtu přijímání a sledování mezivládního programu činností dozor nad výkonem rozsudků podle Evropské úmluvy o lidských právech členskými státy projednává otázky obecného politického zájmu (kromě obrany)

Parlamentní shromáždění Každá země má mezi 2-18 představitelů podle počtu obyvatel (ČR má 7) Ze svých členů volí prezidenta (Jean-Claude Mignon - FR) a generálního tajemníka(Thorbjørn Jagland – NOR) Nemá legislativní pravomoci -> je poradním orgánem Může projednávat jakoukoli otázku, jež je v souladu s cíli RE Volí soudce Evropského soudu pro lidská práva, spolurozhoduje o vlastním rozpočtu…

Parlamentní shromáždění PS má vůči VM interpretační oprávnění iniciuje přípravy úmluv a dohod Adresuje VM doporučení a schvaluje rezoluce, ve kterých formuluje svá stanoviska k aktuálním problémům PS se spolu s VM podílí na přijímání nových členů Schází se jednou za čtvrt roku ve Štrasburku na týdenní plenární zasedání

Kongres místních a regionálních orgánů Poradní charakter Komora místních orgánů a Komora regionů Členové jsou zvolení představitelé místních a územních orgánů nebo úředníci přímo podřízení voleným místním a územním orgánům Hl. cílem - zajistit účast místních a územních orgánů v procesu budování evropské jednoty a jejich příspěvek k práci RE Zabývá se veškerými otázkami politiky místních a územních orgánů nejdůležitějšími jsou samospráva místních a územních orgánů, rozvoj venkova a měst, ochrana životního prostředí, kultura, vzdělání, sociální služby a zdravotnictví

Sekretariát RE V čele stojí generální tajemník (Thorbjørn Jagland - NOR) a jeho náměstek Poskytuje administrativní a technickou pomoc pečuje o finanční fondy, zajištuje kontakty mezi orgány RE, jejich jednání, distribuci dokumentů, zpracovává harmonogram zasedání, plní funkci depozitáře evropských úmluv… Poskytuje pomoc také členům orgánů Generální tajemník je volen PS na dobu pěti let Koordinuje a řídí činnosti RE a plní i některé politické funkce Personál sekretariátu ( více jak 1700 pracovníků) má status mezinárodních úředníků

Evropský soud pro lidská práva Evropský systém ochrany lidských práv založený na úmluvách RE Založen 18. září 1959 Je mezinárodní institucí , kam může jedinec podat svou stížnost proti státu pro porušení lidských práv 47 soudců voleni Parlamentním shromážděním osoby, které jsou uznávanými právníky či soudci v členských zemích Každý členský stát má právo na to, aby jeden jeho příslušník byl zvolen soudcem Soudci nesmí být členy národní exekutivy VM vykonává dozor nad tím aby jeho rozhodnutí byla zaváděny do praxe byly vypláceny kompenzace a přijímána opatření zabraňující opakovanému porušování práv jednotlivců

Možnosti zlepšení Kritické oblasti Výhled do budoucna Členové Reálná situace ve státech Aplikace rozhodnutí Výhled do budoucna

Zdroje: Baar, Vladimír: Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus? Šenov u Ostravy: Tilia, 2002. Fiala, Petr, Markéta Pitrová. 2010. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury Kratochvíl, Petr, Petr Drulák. 2009. Encyklopedie mezinárodních vztahů. Praha: Portál Krejčí, Oskar. 2010. Mezinárodní politika. Praha: Ekopress Veselý, Zdeněk. 2010. Dějiny mezinárodních vztahů. Plzeň: Aleš Čeněk http://blisty.cz/art/48080.html http://hdr.undp.org/en/media/HDR_2011_EN_Table1.pdf http://www.belorusko.cz http://www.businessinfo.c

Zdroje: Rada Evropy: 800 milionů Evropanů. Praha : Informační kancelář Rady Evropy, 2006 Baňouch, Hynek a Martin Fedorko (eds.), 2000. Mezinárodní organizace. Brno: Masarykova univerzita. Waisová, Šárka, 2008. Mezinárodní organizace a režimy. Plzeň: Aleš Čeněk Oficiální stránky Rady Evropy [cit. 16. 4. 2012]. Dostupné na <http://http://www.coe.int/>