Právo životního prostředí ZS 2005/2006 Mgr. Lucie Klocová Lucie_Klocová@env.cz 20.9. 2005 Právo životního prostředí – historické a společenské souvislosti vývoje právní regulace ve světě a v ČR, úloha práva v ochraně životního prostředí, předmět, prameny, ústavní základy a principy

Organizace výuky Zakončení ústní zkouškou, podmínkou bude úspěšné absolvování písemného testu Další požadavky vůči studentům v rámci aktivit během výuky Účast na přednáškách povinná, max. 3 absence Sylabus předmětu ve STAGU je pouze orientační s možností změn Zkouškové otázky budou k dispozici v polovině listopadu

Prameny ke studiu Základní literatura: Damohorský a kol.: Právo životního prostředí, C. H. Beck, Praha 2003 Doporučená literatura Publikace, časopisecké články a další zdroje informací ke konkrétním tématům budou doporučovány v rámci jednotlivých přednášek Právní předpisy z oblasti životního prostředí v platném znění zdroje: Edice ÚZ nakladatelství Sagit/ www.env.cz/ Aspi Ústava ČR, LZPS Správní řád, zákon o správním řízení soudním, zákon o přestupcích Zákon o krajích, zákon o obcích a jiné související předpisy Znalosti obecných základů práva a správního práva z předchozího studia

Ověření znalostí Teorie dělby moci ve státě Právo procesní vs. právo hmotné Právo veřejné vs. právo soukromé Právní předpisy podle právní síly (hierarchie) Orgán veřejné správy, působnost, pravomoc Správní delikt Právní moc

Právo ŽP – pojem, předmět, úloha,systém Právo v objektivním smyslu = soubor norem regulujících společenské vztahy vůči ŽP, závaznost, vynutitelnost Součást práva správního (veřejného) Životní prostředí – def. § 2 z. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (ZŽP) Ochrana ŽP – def. § 9 ZŽP Obecná část – předmět, systém, prameny, nástroje, principy, organizace, odpovědnost Zvláštní část – prostředky ochrany, ochrana složek, ochrana před zdroji ohrožování, činnosti

Společensko historické souvislosti - svět Dopady přesahující hranice států (regionální/globální) OSN – mezinárodní mezivládní organizace založená smlouvou, EHK koncept TUR 1987 „Our common future“, Summity Země: Stockholm 1972 „Stockholmská deklarace“, UNEP UNCED Rio de Janeiro 1992 Úmluva o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti Deklarace o životním prostředí a rozvoji (27 zásad) Agenda 21 (konkrétní doporučení) – socioekonomický aspekt Johannesburg 2002 Světový summit o udržitelném rozvoji „Implementační plán“ – opatření k realizaci Mezinárodní NGO, OECD, Rada Evropy, WB, WTO, Mezinárodní úmluvy v oblasti ochrany ŽP

Společensko historické souvislosti - ES SES = Smlouva o založení Evropského společenství ekologická politika integrována do ostatních Společná zemědělská politika Společná politika v oblasti dopravy Energetická politika Společná obchodní politika Regionální politika (Kohezní fond) akční programy od 1973 2002 Šestý akční program „Environment 2010: Our Future, Our Choice“ změna klimatického systému Země biodiverzita životní prostředí a lidské zdraví přírodní zdroje a odpadové hospodářství Evropské právo životního prostředí

Společensko historické souvislosti - ČR před rokem 1989 po roce 1989 – přijetí zákonů (1990-1992), přístupy k mezinárodním úmluvám, harmonizace s právem ES (2000-2004) Federální výbor pro ŽP (J. Vavroušek) MŽP ČR (B. Moldán) – Modrá kniha, Duhový program Státní politiky ŽP, aktuální 2004 až 2010 – cíle a opatření Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR (2000)

Prameny PŽP A/průřezové (horizontální) I. obecného základu (Ústava, Listina základních práv a svobod, zákon o životním prostředí, zákon o právu na informace o životním prostředí, ad.) II.upravující organizaci ochrany ŽP (zákon č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č.282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí, zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, zákon č.128/2000 Sb., o obcích, zákon č.129/2000 Sb., o krajích, ad.) III.upravující odpovědnost v ochraně životního prostředí (trestní zákon, přestupkový zákon, zákony upravující deliktní odpovědnost právnických osob a fyzických osob při podnikatelské činnosti, občanský zákoník, zákon o životním prostředí) IV.upravující specifické prostředky ochrany (stavební zákon, zákon o posuzování vlivů na ŽP, zákon o integrované prevenci, ad.) B/ složkové (vertikální) složky ŽP (zákon o vodách, zákon o ovzduší, zákon o půdě) nebo ekosystémy (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích) zdroje ohrožování ŽP (např. zákon o odpadech, atomový zákon, zákon o chemických látkách a přípravcích, ad.) činnosti (horní zákon, energetický zákon, ad.)

Ústavní základy PŽP Preambule Ústavy ČR (z. č. 1/1993 Sb.) – odhodlání občanů střežit zděděné přírodní bohatství Článek 7 povinnost státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství Čl. 35 LZPS (z. č. 23/1993 Sb.) právo na příznivé ŽP právo na informace o stavu ŽP zákaz ohrožovat a poškozovat ŽP nad míru stanovenou zákonem Čl. 41Konkretizace těchto práv a povinností v příslušných zákonech Čl.11 odst.3 – přednost ochrany ŽP při střetu s výkonem vlastnického práva vymezena zákonem Čl.14 odst.3 – svoboda pohybu omezena zákonem z důvodu ochrany přírody

Hlavní zásady PŽP sjednocující prvek v ekologické legislativě, interpretační pomůcka pro výklad a aplikaci práva Princip nejvyšší hodnoty – vychází z článku 35 a čl.11 odst.3 Listiny (nezaměňovat s principem vysoké úrovně ochrany) Princip trvale udržitelného rozvoje - § 6 zákona č.17/1992 Sb. a mezinárodní dokumenty Princip odpovědnosti (garance) státu – článek 7 Ústavy Princip odpovědnosti původce – odpovědnost právní i ekonomická, jinak z části vyjádřená též v principu znečišťovatel platí Princip komplexnosti a integrované ochrany - vyjadřuje jednotu ŽP a potřebu ochrany všech jeho součástí, ale i nástrojů a subjektů působení Princip prevence – obecný princip práva, který má v ochraně ŽP zvláštní význam: náprava není vždy možná Princip předběžné opatrnosti – zvláštní modifikace principu prevence v ŽP, viz § 13 zákona o ŽP Princip informovanosti a účasti veřejnosti – vychází z čl.35 Listiny a z tzv.Aarhusské úmluvy 1998 Kromě výše uvedených se objevují další principy, např. princip vysoké úrovně ochrany, princip nejlepších dostupných technologií, princip sdílené odpovědnosti, ad.