Vzdělávací projekt financovaný z EU programu „Jean Monnet“ Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS) Jana Frková frkova@fsv.cvut.cz

Regionální politika EU/HSS a ČR Také označována jako RP (jedna z prvních společných politik od založení EU), nyní jako Politika hospodářské a sociální soudržnosti. Cíle a principy PHSS jsou v praxi naplňovány prostřednictvím strukturálních fondů (strukturální politika) a dalších nástrojů. PHSS se zaměřuje na podporu rozvoje regionů v EU. Cílem je: snižování rozdílů mezi úrovní regionů, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností (inovace, cestovní ruch, obnova památek…..), vysoká úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami, ochrana a zlepšování životního prostředí. Princip solidarity, bohatší státy přispívají na rozvoj chudších.

ČR získala příslib největšího objemu finančních prostředků Evropská rada schválila finanční rámec EU (finanční perspektiva) na období 2007-2013 v celk. výši 864 mld. EUR (tj. 1,048 HDP EU). Z toho na politiku HSS bylo vyčleněno 382 mld. EUR. pro ČR bylo vyčleněno 23,6 mld. EUR (tj. 330 EUR/obyv./rok). Česká republika tak získala příslib nejvíce prostředků v přepočtu na obyvatele ze všech zemí EU.

Strukturální pomoc Politika hospodářské a sociální soudržnosti je postavena na solidaritě mezi členskými státy EU a v současné době je jednou z největších výdajových položek společného rozpočtu; rozšíření EU o země střední a východní Evropy znamenalo pro HDP Unie a její příjmy zvýšení o 5 %, zároveň s sebou ale přineslo i prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony a nárůst populace o 30 %; většina nových členských zemí patří spíše mezi chudší země Unie, jejichž HND nedosahuje průměru EU - proto představuje toto rozšíření také zvýšení nároků na společný rozpočet, a to především v oblasti strukturální pomoci; Při jednáních o finančním rámci 2007-2013 se diskuze v oblasti strukturální pomoci týkaly především toho, nakolik jsou nové členské státy schopny čerpat prostředky ze společného rozpočtu, je-li současné nastavení strukturální pomoci, kdy finance získávají i velmi bohaté státy, spravedlivé, efektivní a dlouhodobě udržitelné, a jak vyřešit problém tzv. statistického efektu. snažší čerpání strukturální pomoci umožnilo uvolnění pravidel pro čerpání prostředků: zemím, jejichž HDP (per capita) bylo v období 2001-2003 nižší než 85 % průměru EU-25, přispívá Evropská unie v rámci projektů z EFRR a ESF až 85 % z konečné investované částky, a to včetně DPH. Ze společného rozpočtu je také možné financovat jakékoli projekty týkající se bytového fondu, včetně sociálního bydlení. Novinkou je i to, že do roku 2010 došlo k modifikaci pravidla n+2 na n+3, o jeden rok se tak prodloužila lhůta na fakturaci jednotlivých projektů. Od roku 2011 se lhůta opět zkrátí na původní tři roky; v současné době došlo k posunu chápání strukturální politiky - je vnímána spíše jak trvalá politika, jejímž cílem je vyvážený regionální rozvoj, a ne jako dočasný, geograficky limitovaný nástroj pro zlepšení situace v problémových regionech zaměřený na podporu hospodářské konvergence a restrukturalizace. Přitom právě dočasnost a úzké zaměření pomoci by mohlo přispět k lepšímu a efektivnějšímu zacílení a využití prostředků ze společného rozpočtu. Mnoho odborníků se shoduje na tom, že by prostředky v rámci politiky soudržnosti měly být určeny v prvé řadě pro chudší státy (resp. regiony) Unie, aby bylo využití finančních prostředků co nejefektivnější. Jedinými zeměmi z EU-15, které by měly dostávat finanční pomoc, by tak byly Řecko a Portugalsko, jejichž HDP je stále pod průměrem EU. Realita je ale jiná - v současném programovém období 2007-2013 je přibližně polovina prostředků určených na strukturální pomoc vyčleněna pro 15 starších členských zemí Unie; problém statistického efektu vznikl tím, že se pro výpočty způsobilosti jednotlivých států čerpat pomoc ze společného rozpočtu používal průměr EU-25, který je nižší než průměr EU-15. Některé regiony se tak díky nižšímu průměru ocitly nad hranicí způsobilosti pro čerpání finančních prostředků, aniž by se jejich relativní prosperita zvýšila. Týká se to nových spolkových zemí Německa, některých regionů Spojeného království a částí Španělska, Portugalska i Řecka. Tento jev by byl ještě výraznější při použití průměru EU-27. Otázka regionů zasažených statistickým efektem byla vyřešena formou pozvolného postupného snižování strukturální pomoci namísto okamžitého zrušení.

V současnosti je hlavním úkolem šířit mír a bezpečnost i za hranice Evropské unie. K naplnění tohoto cíle rozvíjí Evropská unie společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby se mohla podílet na zajišťování stability, spolupráce a porozumění v širším světě. Na více než čtyřicet let rozdělila studená válka většinu světa na dva tábory. Její konec vedl ke vzniku složitějšího a křehčího světového řádu, který vyžaduje větší účast Evropské unie při prevenci konfliktů, udržování míru a boji proti terorismu. EU spolufinancuje civilní správu OSN v Kosovu, poskytuje stálou finanční podporu palestinské samosprávě a přispívá jednou miliardou eur k obnově Afghánistánu. Na západním Balkáně a ve střední Africe zahájila EU v roce 2003 v rámci své nové evropské obranné a bezpečnostní politiky první mise. Další budou následovat. Tím, že Unie pomáhá vytvářet bezpečnost a stabilitu v širším světě, zvyšuje rovněž bezpečnost v rámci svého území. Svoboda, Bezpečnost a právo: Azylová a imigrační politika, Boj s mezinárodním zločinem a terorismem, Právo - Nejvýznamnějším příkladem praktické spolupráce v této oblasti je činnost Eurojustu - ústřední koordinační struktury, která byla zřízena v Haagu v roce 2003. Umožňuje vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení spolupracovat na případech zahrnujících několik zemí EU.

Pozice ČR vůči rozpočtu EU Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2010 zaplatila do rozpočtu EU 219,6 mld. Kč a získala 364,4 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice ČR tak souhrnně dosáhlo 144,8 mld. Kč. Za výrazným zlepšením čisté pozice ČR k evropskému rozpočtu v posledních letech stojí zejména rostoucí čerpání ČR ze strukturálních fondů a zemědělského fondu. Odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem. Také v budoucích letech až do roku 2013 se dá očekávat další nárůst kladné čisté pozice České republiky vůči EU rozpočtu. Čistá pozice by měla zůstat kladná i v programovacím období 2014- 2020, její výše ale bude závislá na výsledku vyjednávání o podobě celkové finanční perspektivy EU na zmiňované období.

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm Britský rabat Britský rabat je sleva z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět; byl zaveden v roce 1984 na zasedání Evropské rady ve Fontainebleau, vyjednala jej tehdejší premiérka Spojeného království, Margaret Thatcherová; úzce souvisí se společnou zemědělskou politikou - ta v 80. letech 20. století tvořila podstatnou část výdajů společného rozpočtu (až 80 %) a Velká Británie, která měla pouze malý zemědělský sektor, tak přispívala do společné kasy mnohem větší objem financí, než by bylo spravedlivé vzhledem k jejímu HDP. Navíc v této době byla Velká Británie třetí nejchudší zemí v EHS, její ekonomika dosahovala pouze 90,6 % průměru HDP Společenství; rabat je vracen vždy 4 roky po příslušném rozpočtovém roce. To znamená, že o britský rabat jsou navýšeny řádné příspěvky jiných států vypočtené dle běžných pravidel. Vzhledem k neúměrnému zatížení některých čistých plátců existuje řada výjimek pro tyto členy EU (viž výše). Stávající nastavení britského rabatu je dlouhodobě neudržitelné a celý systém je díky svému vývoji v posledních desetiletích (výrazné zvýšení britského HND, změna struktury rozpočtu, rozšíření o nové členy EU, systém korekcí pro platby britské slevy ostatními státy atd.) poměrně nespravedlivý, velmi komplikovaný a zastaralý.

NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) V EU existuje 27 různých systémů správního členění. Proto pro statistické sjednocení za účelem analýzy ekonomické a sociální situace v regionech a systému dotací byla zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) - tři hlavní úrovně regionálního členění území (NUTS I, NUTS II a NUTS III. ČR byla historicky dělena na kraje a okresy. Po vstupu do EU musela zavést zcela nové členění: NUTS II a NUTS III. NUTS II nazývané regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II (v oblasti podpory příhraniční spolupráce NUTS III) je směřována podpora z fondů EU.

NUTS A LAU Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistické členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). Úroveň Název Počet jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudržnosti 8 NUTS III Kraje 14 LAU I Okresy 76 + 15 pražských obvodů LAU II Obce 6 249

14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II)

Předvstupní fondy Určené pro kandidátské země. Po 1. květnu 2004 pouze doběhly.  Phare Z prostředků fondu Phare byly spolufinancovány projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, zlepšení situace malých a středních podniků, zlepšení infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů či podpora odstraňování povodňových škod. SAPARD Program Sapard byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. ISPA Nástroj předvstupních strukturálních politik ISPA byl zaměřen na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. 13

2 Strukturální fondy a FS 1. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, např.: výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, apod.

2 Strukturální fondy a FS 2. Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční projekty, jako např.: rekvalifikace nezaměstnaných, programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.

2 Strukturální fondy a FS Fond soudržnosti (FS) podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí.

3 cíle PHSS EU 1. Cíl – Konvergence Podpora hospodářského a sociálního rozvoje zaostalých regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele za celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony NUTS II s výjimkou Hl. m. Prahy.

Zdroj: http://www. czso. cz/xu/redakce

3 cíle regionální politiky EU 2. Cíl - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence tj. HDP nad 75% průměru EU Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v ČR pod něj spadá Hl. m. Praha.

Zdroj: http://www. czso. cz/xu/redakce

3 cíle regionální politiky EU 3. Cíl - Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.

Rozdělení financí podle cílů Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013                                                                                                           Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013                                                                                                           Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013                                                                                                           Rozdělení financí podle cílů Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013                                                                                                           Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 – zde je odpověď, proč operační programy pro Prahu jsou přeplněné (spadají do cíle 2. Regionální konkurenceschopnost……)

Postup aplikace politiky HSS EK navrhne „Strategické obecné zásady ES pro soudržnost“, jež vypracuje v úzké spolupráci s členskými státy. Dokument obsahuje principy a priority politiky soudržnosti. V souladu se „Strategické …..“ každý členský stát vypracuje svůj „Národní strategický referenční rámec“. Referenční rámec stanoví strategii zvolenou členským státem a uvede seznam „operačních programů“, které stát hodlá provádět. Schvaluje EK. E Komise schválí i náplň každého operačního programu. Operační programy představují priority státu (nebo regionů) a cíle a účel zaměření programu.

STRUKTURA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ● http://www.strukturalni-fondy.cz/

Institucionální zabezpečení fondů v ČR V rámci decentralizovaného systému řízení strukturálních fondů EU spočívá celková odpovědnost za implementaci a monitorování na jednotlivých členských státech. V České republice je MMR centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU. Pro každý operační program je určen: - Řídící orgán/zprostředkující subjekt - Monitorovací výbor Platební a certifikační orgán Auditní orgán 28

Postup aplikace politiky HSS Úkolem řídícího orgánu je zajistit provádění programů: Vyhlásit výzvu k předkládání projektů Projekty ohodnotit Vybrat kvalitní projekty Uzavřít smlouvy a profinancovat Kontrolovat realizaci projektů Veškerou tuto práci provádějí tzv. „řídící orgány“.

Řídící orgány OP:

TEMATICKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY ● OP Doprava ● OP Životní prostředí ● OP Podnikání a inovace Prioritní osa 1 – „Vznik firem“ Prioritní osa 2 – „Rozvoj firem” Prioritní osa 3 – „Efektivní energie” Proritní osa 4 – „Inovace” - Oblast podpory 4.1 – Zvyšování inovační výkonnosti podniku - Oblast podpory 4.2 – Kapacity pro průmyslový vývoj a výzku, ... Prioritní osa 7 – „Technická pomoc” ● OP Výzkum a vývoj pro inovace ● OP Lidské zdroje a zaměstnanost ● OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ● Integrovaný operační program ● OP Technická pomoc

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY ● ROP NUTS II Jihozápad ● ROP NUTS II Severozápad ● ROP NUTS II Severovýchod ● ROP NUTS II Střední Čechy ● ROP NUTS II Jihovýchod ● ROP NUTS II Moravskoslezsko ● ROP NUTS II Střední Morava

OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ● OP Praha Konkurenceschopnost ● OP Praha Adaptabilita EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE ● OP Přeshraniční spolupráce – Bavorsko, Sasko.... ● OP Meziregionální spolupráce ● OP Nadnárodní spolupráce ● INTERACT II ● ESPON 2013

Institucionál. zabezp. fondů v ČR Řídící orgán / Zprostředkující orgán Řídící orgán nese celkovou odpovědnost za efektivitu a správnost řízení a provádění OP. Řídící orgán může část svých pravomocí delegovat na zprostředkující orgán. Např.: OP Podnikání a inovace (OPPI): Řídící orgán MPO Zprostředkující subjekt: Czechinvest OP Životní prostředí Řídící orgán MŽP Zprostředkující subjekt je Státní fond životního prostředí ROP NUTS II Severovýchod Řídící orgán Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod

Institucionál. zabezp. fondů v ČR Monitorovací výbor Pro každý OP se ustavuje Monitorovací výbor, který dohlíží a spolupracuje na programu. Monitorovací výbor: schvaluje programové dodatky, schvaluje kritéria pro výběr projektů, kontroluje poskytování dotací a výsledky realizace, schvaluje závěrečné zprávy, schvaluje návrh na změnu OP, přijímá pravidelné zprávy.

Institucionál. zabezp. fondů v ČR Platební a certifikační orgán Výkonem funkce PCO je pověřen odbor Národního fondu Ministerstva financí, který spravuje prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na účtech ČNB Mezi jeho úkoly patří např.: přijímání plateb z Evropské komise převod prostředků na příjmové účty jednotlivých kapitol státního rozpočtu vypracování a předkládání žádostí o průběžné platby a závěrečné platby EK pro všechny programy na základě výkazů výdajů předložených řídícími orgány provádění kontroly na místě vracení nevyužitých prostředků Evropské komisi

Institucionál. zabezp. fondů v ČR Auditní orgán Výkonem funkce auditního orgánu bylo pověřeno Ministerstvo financí - odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu, které metodicky řídí a koordinuje výkon celého systému finanční kontroly.

Profinancování OP EK každoročně posílá „slíbenou“ platbu Platební orgánu na jednotlivé OP. E Komise požaduje vrácení peněz, pokud neobdrží žádost o platbu do konce druhého roku následujícího po roce, kdy byl rozpočtový závazek přijat (n+2). V případě Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovenska a Slovinska trvá tato lhůta do konce třetího roku (n+3) pro závazky přijaté na základě jejich operačních programů v období 2007-2010.

Nutnost spolufinancování Byly stanoveny tyto maximální míry zafinancování z fondů EU pro jednotlivé cíle: Konvergence: 75 % až 85 % na projekt Konkurenceschopnost a zaměstnanost: 50 % až 75 % Evropská územní spolupráce: 75 % až 85 % Fond soudržnosti: 85 % Zbytek prostředků dofinancovává stát ze SR a RK (rozpočtu kraje) a předkladatel projektu z vlastních zdrojů. Konkrétní míra spolufinancování se liší podle typu OP, prioritní osy, typu žadatele, typu projektu.

Horizontální priority Horizontální priority jdou napříč všemi operačními programy a měly by být respektovány také všemi žadateli. V programovacím období 2007-2013 musejí programy a projekty respektovat dvě horizontální priority: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj.  Proto nesmějí být podpořeny projekty s negativním dopadem na životní prostředí nebo zhoršující postavení znevýhodněných skupin obyvatel. 40

Komunitární programy Stojí mimo SF. Tyto programy jsou vždy víceleté a jsou financovány přímo z rozpočtu EU. Představují tak jednu z možností, jak získat finanční prostředky na aktivity v následujících oblastech: Vzdělání, výzkum a technologický vývoj, Podnikání, životní prostředí, rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, kultura, informační společnost, ochrana spotřebitele, svoboda, bezpečí a mnohé další. Odpovědnost za provádění komunitárních programů nese ve většině případů EK. K ní se předkládají projekty, ona vybírá a přímo financuje. Projekty jsou většinou dotovány ze 100 %. 41

Další podpůrné programy Program rozvoje venkova Norské fondy Program Efekt (národní zdroje) Program Zelená úsporám (národní zdroje) Investice pořízené metodou EPC

Program rozvoje venkova Kromě strukturálních fondů existuje podpůrný nástroj: Zemědělský fond, který má v ČR podobu: Přímých plateb (na plochu……..) Program rozvoje venkova (investiční projekty financované v rámci osy I, II a IV) Fond na podporu rybářství: Operační program rybářství (pro investiční projekty) Administruje Státní zemědělský intervenční fond

Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Norska (2009-14) Na konci července 2010 byla po dvou letech vyjednávání podepsány nové dohody (programy zpožděny). ”Donor States”: Iceland, Liechtenstein and Norway. Info na stránkách MF ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63516.html Dva mechanismy: Podpora EHP Regulation on the implementation of the European Economic Area (EEA) Financial Mechanism 2009- 2014 Podpora z Norska http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63514.html Žadatelem může být každý subjekt: vládní, nevládní, soukromý, veřejný, ziskový, neziskový, ale i fyzická osoba (občan) v případě projektu vzdělávání či kulturního dědictví.

Finanční mechanismu EHP (EEA European Economic Area) Jan 2011 Pro CZ celková podpora projektů (Polsko např. 266 mil. EUR): 61,400,000 EUR, finanční příspěvek 56,795,000 EUR. Oblasti podpory: (a) environmental protection and management; (b) climate change and renewable energy; (c) civil society; (d) human and social development; (e) protecting cultural heritage.

Podpora 70 % uznatelných nákladů (sociální projekty až 90 %). Částka podpory na projekt by měla normálně činit nejméně 1 mil. EUR s výjimkou vzdělávacích a výzkumných programů - ne méně než € 170,000. Dotace malých grantových schémat činí nejméně € 5,000 a ne více € 250,000. Pro vzdělávání by mohly činit i méně než € 5,000 (pro fyzické osoby).

Norský finanční mechanismus (Feb 2011) Pro CZ celková podpora projektů (Polsko např. 311 mil. EUR): 70,400,000 EUR finanční příspěvek 65,120,000 EUR Oblasti podpory: (a) carbon capture and storage; (b) green industry innovation; (c) research and scholarship; (d) human and social development; (e) justice and home affairs; (f) promotion of decent work and tripartite dialogue.

Příspěvek je do 85 % uznatelných nákladů Příspěvek je do 85 % uznatelných nákladů. V některých případech může dosahovat 90 % až 100 procent výdajů (programy vzdělávání) Částka podpory na projekt by měla normálně činit nejméně 1 mil. EUR s výjimkou “Global Fund for Decent Work and Tripartite Dialogue” ne méně než € 170,000. Dotace malých grantových schémat činí nejméně € 5,000 a ne více € 250,000. Pro vzdělávání může činit i méně než € 5,000 (pro fyzické osoby).

Státní prostředky – v gesci MPO Program EFEKT 2011- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 http://www.mpo-efekt.cz Zaměřený na: Šetrnější veřejné osvětlení, využití skládkových plynů a odpadní energie, nové malé vodní elektrárny nebo třeba poradenství, jak šetřit náklady na energie (výzvy uzavřeny).

Zelená úsporám Zelená úsporám je program MŽP spravovaný SFŽP. Je financován z prostředků získaných z prodejem emisních povolenek. Povolenky byly prodány převážně do Japonska. Program poskytuje nevratné dotace na zavedení vytápění na bázi OZE a na opatření k energetickým úsporám rekonstrukcí nebo stavbě rodinných nebo bytových domů. Dotace jsou konkrétně poskytovány na zateplení domů, výměnu oken, pořízení rekuperace tepla, výměnu neekologického zdroje vytápění či teplé vody za ekologický (kotle na biomasu, solární kolektory, tepelná čerpadla) a pořízení nového energeticky pasivního domu. Od července 2010 mohou čerpat i obce na úsporu energií ve veřejných budovách.

Pořízení investice Metodou EPC: Smlouva o energetických službách (Energy Performance Contracting) Investice vynaložená na energeticky úsporná opatření jsou dodavateli projektu postupně hrazeny splátkami, které jsou odvozeny z dosažených úspor nákladů na energii. Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR (APES) byla založena v roce 2010. Sdružuje společnosti Energ (AB Facility), ENESA, SIEMENS, Středisko pro úspory energie, EVČ, Dalkia Česká republika, Martia, MVV Energie CZ, SEVEn a ENVIROS. poskytovatel energetických služeb dodává na klíč komplexní službu, vč. zajištění financování úsporných opatření a garance minimálních úspor ve spotřebě energie (tu zajišťuje poskytovatel na své riziko). Investice jsou spláceny z dosahovaných úspor ve spotřebě energie. Hlavní předností metody je dosažení úspor bez zatížení veřejných rozpočtů (investice zajišťuje na své náklady dodavatel), získání nových moderních technologií a tedy zhodnocení majetku veřejného sektoru, snížení provozních nákladů, zlepšení ekonomiky energetického provozu, snížení nároků na obsluhu, garance minimálních dosažených úspor, zlepšení kvality pracovního prostředí, pracovní příležitosti pro tuzemské dodavatele a zlepšení životního prostředí.

Hlavní přednosti metody dosažení úspor bez zatížení veřejných rozpočtů (investice zajišťuje na své náklady dodavatel), získání nových moderních technologií a tedy zhodnocení majetku veřejného sektoru, snížení provozních nákladů, zlepšení ekonomiky energetického provozu a snížení nároků na obsluhu, garance minimálních dosažených úspor, zlepšení životního prostředí.