1 Výstupy z učení Význam a principy jejich tvorby Soňa Basovníková Jiří Nantl

2 Trendy v terciárním vzdělávání: Proč jsou zaváděny kvalifikační rámce a „výstupy z učení“ Masifikace a univerzalizace vysokého školství Proměna struktury studentů Proměna struktury vysokoškolských studijních programů Odlišné představy různých aktérů o účelu a správném zaměření vysokoškolského studia Zvyšující se nároky státních orgánů na měřitelnost výsledků vzdělávací činnosti vysokých škol Internacionalizace a mobilita

3 Trendy v terciárním vzdělávání. Co jsou „výstupy z učení“ a k čemu slouží? Rozvoj metod popisu vzdělávacího procesu prostřednictvím výstupů z učení (learning outcomes) je ve vysokém školství důsledkem trendu přenesení důrazu z vyučování (teaching) na učení se (learning). Zatímco tradiční způsob tvorby studijních programů, modulů či předmětů se odvíjí typicky od definování obsahu vzdělávání (tzn. seznam toho, co učitel učí, přičemž studenti jsou hodnoceni, jak dobře zvládli odpřednášenou látku), současné mezinárodní trendy ukazují posun směrem k výsledkům vzdělávání (co student umí po úspěšném ukončení kurzu/programu) a tzv. přístupu orientovanému na studenta (learner- centered approach) → ECTS User Guide Výstupy z učení jsou standardně formulovány na 2 úrovních: studijního programu/oboru a jím tvořených jednotek výuky (modul, předmět).

4 Cíle oboru Cíle oboru představují východisko pro tvorbu výstupů z učení a vyjadřují profil udělované vysokoškolské kvalifikace: základní filosofii, hodnoty a teoreticko-metodologický profil oboru; typ studentů, pro které je obor vhodný; profil a charakteristiky absolventů, včetně předpokládaných možností uplatnění na trhu práce → měly by být formulován jazykem, kterému porozumí potenciální studenti a jejich rodiče → vymezují konkrétní obor na univerzitě proti konkurenčním oborům → nejsou zpravidla měřitelné

5 Příklad: Posláním studia je poskytnout kvalitní vzdělání budoucím učitelům anglického jazyka na ZŠ v inspirativním, náročném a tvořivém prostředí. Důraz je rovnoměrně kladen na rozvoj profesních dovedností a získání poznatků příslušných vědních oborů, které absolventi využijí ve své pedagogické praxi. Studium formuje a rozvíjí základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní skupiny a společnosti. Cílem studia je rozvíjet účinnou komunikaci studentů jak v rodném, tak v anglickém jazyce, získat teoretické i praktické poznatky a dovednosti, které budou schopni kriticky zhodnotit a uplatnit ve své učitelské praxi, podnítit jejich interkulturní a sociální povědomí, podněcovat schopnost spolupráce a dalšího sebevzdělávání ve svém oboru.

6 Cíle programu/oboru Výstupy z učení programu/oboru Výstupy z učení předmětu

7 Cyklus provázání cílů a struktury oboru Správné fungování propojení mezi cíli a strukturou oboru (prostřednictvím výstupů z učení, metod výuky a metod hodnocení) Stanovení cílů oboru a profilu absolventa Formulace zamýšlených výstupů z učení Stanovení metod výuky a hodnocení Navázání na strukturu předmětů

8 Definice výstupů z učení: Soubor znalostí, dovedností, schopností, přístupů a porozumění, které by si student měl osvojit v rámci dané vzdělávací jednotky (např. obor, předmět) Výstupy z učení jsou měřitelné a jejich dosahování musí být „měřeno“ příslušnou metodou hodnocení (ve vazbě na metodu výuky) Výstupy z učení nepředstavují seznam probíraných témat, ale zaměřují se na výsledné kompetence studentů po absolvování vzdělávací jednotky

9 Výhody používání „výstupů z učení“ pomáhají studentům sledovat vzdělávací proces a reflektovat očekávání vyučujících pomáhají akademickým pracovníkům zacílit obsah studia a usměrňovat očekávání studentů poskytují informaci potenciálním uchazečům a zaměstnavatelům o klíčových kompetencích absolventů jednotlivých oborů/předmětů usnadňují porovnání ekvivalence studijních oborů v procesu uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací umožňují správně nastavit studijní zátěž (workload) studentů a od ní se odvozující kreditovou hodnotu vzdělávací jednotky (předmětu nebo jiné části studia) jasně definují studijní obor pro účely akreditace a hodnocení

10 Jak formulovat výstupy z učení? konkrétní (měřitelné) znalosti, dovednosti, schopnosti, které by si student v rámci studia měl osvojit (resp. co student umí po úspěšném absolvování oboru/předmětu). neoddělitelně spjaty s hodnocením, protože zároveň popisují, jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. → formulovány pomocí tzv. aktivních sloves (Bloomova taxonomie):

11

12 Jak formulovat výstupy z učení? Formulace jednotlivých výstupů z učení je uvedena spojením: Po ukončení předmětu by student měl být schopen… Student (je) po úspěšném absolvování předmětu (schopen)… At the end of the course student should be able to… On successful completion of the course student will be able to… následuje aktivní sloveso, předmět a kontext

13 Příklady: Student po úspěšném absolvování oboru/předmětu XY: prokáže znalost produktivních i receptivních dovedností na minimální hranici C1+ Společného evropského referenčního rámce pro jazyky je schopen interpretovat specifické vztahy mezi kulturou a jazykem, analyzovat vliv interkulturních faktorů na komunikaci mezi příslušníky různých kultur je schopen navrhnout literární texty vhodné pro ZŠ vytvořit takové postupy práce s těmito texty, které stimulují zájem žáků a rozvíjejí jejich jazykové kompetence i jejich osobnost je schopen plánovat vyučování při využití kombinací různých metod a forem vyučování, včetně moderních postupů (projektové vyučování, problémové vyučování)

14 Rady pro formulaci výstupů z učení: Neformulujte příliš mnoho výstupů z učení (5-6). Formulaci začněte aktivním slovesem, po němž následuje předmět a kontext. Používejte vždy jen jedno aktivní sloveso na každý výstup z učení. Vyhýbejte se komplikovaným, složeným větám. Vyhněte se vágním termínům, jako např. seznámit se s (to be familiar with), být si vědom (to be aware of), dozvědět se (to know) Výstupy z učení musí být pozorovatelné a měřitelné. Při formulaci výstupů z učení je třeba mít stále na paměti, jak budou hodnoceny, tzn. jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. Častou chybou jsou přehnané a nerealistické požadavky, je proto třeba kriticky posoudit, zda jsou výstupy dosažitelné v závislosti na čase a zdrojích.

15 Navázání na metody výuky a hodnocení: Výstupy z učení jsou centrálním prvkem celého systému. Použité sloveso, kterým je výstup formulován, by mělo být následně „aktivováno“ ve všech součástech vzdělávacího procesu - metodách výuky i hodnocení. Metody výuky/Teaching methods = způsob výuky, která podporuje dosažení zamýšlených výstupů z učení (např. teoretická příprava, laboratorní cvičení, stáž, atd.) Metody hodnocení/Assessment methods = metody sloužící k ověření, zda bylo dosaženo plánovaných výstupů z učení (např. písemný test, ústní zkouška, zpracování případové studie, esej, prezentace, týmová práce, analýza dat, apod.). Metody hodnocení mohou být průběžné a/nebo po ukončení vzdělávací jednotky, tzn. závěrečné hodnocení.

16 Propojení výstupů z učení v konstrukci oboru Propojení výstupů z učení s metodami výuky a metodami hodnocení zajišťuje koherentní charakter oboru a naplňování jeho cílů

17 Literatura: Adam, S. (2008) Learning Outcomes Current Developments in Europe: Update on the Issues and Applications of Learning Outcomes Associated with the Bologna Process. Edinburgh: Scottish Government. Presented to the Bologna Seminar: Learning outcomes based higher education: the Scottish Experience (February 2008, Edinburgh). Dostupné z: documents/Edinburgh/Edinburgh_Feb08_Adams.pdf documents/Edinburgh/Edinburgh_Feb08_Adams.pdf Adelman, C. (2009) Bologna Process for US Eyes – Relearning Higher Education in the Age of Konvergence. Institute for Higher Education Policy. Dostupné z: Allen, M.J. (2004) Assessing Academic Programs in Higher Education. Anker Publishing copany, Bolton. Biggs, J., and Tang, C. (2007) Teaching for Quality Learning at University. 3rd Edition. Maidenhead UK: SRHE and Open University Press Bloom, B.S., Englehart, M.D., Furst, E.J., Hill, w. and Krathwohl, D. (1956) Taxonomy of educational objectives volumes I and II: New York: McKay. Kennedy, D., Hyland, Á, and Ryan, N. (2006) Writing and Using Learning Outcomes: A Practical Guide. Bologna Handbook C Dostupné z: outcomes.pdfhttp:// outcomes.pdf Moon, J. (2002) The Module and Programme Development handbook. Routledge: New York.

18 Děkujeme za pozornost Více informací naleznete na: oboru/Jak-formulovat-vystupy-z-ucenihttp://strategie.rect.muni.cz/?cs/Hodnoceni-studijnich- oboru/Jak-formulovat-vystupy-z-uceni