PLÁNOVÁNÍ CELOROČNÍ VÝUKOVÉ AKTIVITY UČITELE EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ © prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

PLÁNOVÁNÍ CELOROČNÍ VÝUKOVÉ AKTIVITY UČITELE EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ Význam plánování pro učitele Rámcové plánování Operativní plánování Plánování jednotlivých vyučovacích hodin Specifické rysy příprav na výuku v ekonomických předmětech

1) Význam plánování pro učitele Příprava aktivit učitele do budoucnosti (plánování vzdělávací činnosti na celý školní rok a na vyučovací jednotky, zejména na vyučovací hodiny s respektem vzájemně závislých veličin: cíl ekonomického vzdělání, učivo předmětů, vyučovací metody aj.) Struktura plánů učitele ekonomických předmětů (učitel sestavuje roční rámcové tematické plány, operativní plány a přípravy na vyučovací hodiny)

2) Rámcové plánování Roční tematické plány (povinný plán pro každý ekonomický předmět vyučovaný v dané třídě) Funkce rámcového plánování (slouží k řízení výchovně vzdělávací práce ve výuce ekonomického předmětu, k sebekontrole učitele, školnímu managementu a dozoru, ke koordinaci ekonomického vzdělávání na škole)

Struktura rámcového plánu Název ekonomického předmětu Hlavní výchovně vzdělávací cíle výuky ekonomického předmětu Označení třídy, pro kterou je rámcový plán určen Počet výukových hodin za týden Rozpis tematických celků ekonomického předmětu Časový harmonogram výuky Metodické poznámky a organizační odkazy Prostorové a materiální zajištění výuky

Sestavování rámcového plánu Sestavuje učitel podle učební osnovy ekonomického předmětu nebo podle rámcového vzdělávacího programu Projednání v předmětové komisi ekonomických předmětů Schvaluje školní management Racionalizace při sestavování Stává se součástí školního vzdělávacího programu

3) Operativní plánování Operativní plán jako konkretizace rámcového plánu (dobrovolně a podrobně sestavovaný plán výuky pro každou vyučovací hodinu za celý školní rok v dané třídě) Použitelnost operativního plánu (nepředvídané změny během školního roku narušují jeho stabilitu, vyžaduje permanentní plánování, užívá ho jen malý počet učitelů)

4) Plánování jednotlivých vyučovacích hodin Příprava učitele ekonomického předmětu na vyučovací hodinu (písemná či ústní příprava, stručná či podrobná k realizaci výuky po věcné i didaktické stránce v rozsahu vybraného učiva) Aktivity učitele při přípravě na výuku (formulování cíle hodiny, selekce a analýza učiva, stanovení vstupních znalostí žáků potřebných k novému tématu, příprava metodických prostředků, rozvržení průběhu výukové hodiny z hlediska činnosti žáků i učitele)

Funkce přípravy na výuku Motivuje učitele k zdokonalení výuky Slouží jako nástroj řízení výuky v hodině Zajišťuje vědomý průběh výuky bez zbytečných improvizací Vytváří podmínky k zefektivnění výuky Slouží jako zdroj informací pro školní management a dozor Je východiskem pro zkvalitnění příprav na vyučování

5) Specifické rysy příprav na výuku v ekonomických předmětech Neustálá aktualizace ekonomických dějů a hospodářské politiky (z oblasti ekonomiky podniku, národní i světové ekonomiky) Využívání faktů a informací z hospodářského života (k vytváření představ, k realizaci názornosti, ke konkretizaci, k řešení situací) Získávání poznatků permanentím studiem pramenů (výběr vhodných poznatků pro výuku) Časté využití písemných příprav (podchycující změny v ekonomice, příprava příkladů k řešení úloh v účetnictví, ve statistice, v ekonomických výpočtech aj.)

Zjištění stavu a připravenosti odborných učeben (k výuce informační technologie, písemné a elektronické písemné a elektronické komunikaci, účetnictví, statistiky, fiktivních firem a cvičných kanceláří) Příprava materiálních podmínek výuky (funkčnost počítačů, faxů, telefonů, kancelářských pomůcek aj.) Zajištění zásoby pracovních materiálů (ekonomická dokumentace – tiskopisy, formuláře, výkazy, právní normy – zákony, nařízení, směrnice aj.) Předběžné vypracování zadávaných úkolů žákům (v účetnictví, ve statistice a v jiných ekonomických předmětech činnostního charakteru, k ověření přiměřenosti úkolů a k zjištění správnosti či přesnosti výsledku jejich řešení) Organické zapojování odborníků z hospodářské praxe do výuky (volba podniku, funkce, tématu, způsobu zapojení aj.)