Funkce mezinárodních organizací Mezinárodní nevládní organizace

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Personální řízení v malých podnicích
Advertisements

Bezpečnost, bezpečnostní hrozby a rizika
Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace
Mezinárodní organizace
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Historie a práce II. výboru v rámci Valného shromáždění OSN a Valného shromáždění Pražského modelu OSN.
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
Mezinárodní organizace
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
Organizace spojených národů
Základy státní správy Veřejná správa. Stát  Musí mít politickou autoritu, prostřednictvím kterých realizuje státní moc  Státní moc je nezávislá, uskutečňovaná.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Evropská strategie zaměstnanosti a víceúrovňové vládnutí – sen nebo skutečnost? Milena Jabůrková, Ondřej Mátl a Gabriela Nováková Zpráva zpracována pro.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČREU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
ŘÍZENÍ RETAILINGOVÉ FIRMY
Organizace spojených národů
Marketingové prostředí
Funkce mezinárodních organizací, INGO
GMES, SEIS Bc. Jana Darmopilová, H2IGE1 LS Co je GMES/Copernicus?  GMES = Global Monitoring for Environment and Security (Globální monitoring životního.
OSN (United Nations Organization)
CCO JE PARTNERSTVÍ  PARTNERSTVÍ A SOV  PARTNERSTVÍ A BUDOUCNOST Ing. Zdeňka Škarková.
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce Ing. Petra Murycová, oddělení Evropské unie, MPSV.
PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA – POKRAČOVÁNÍ.
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
Občanský a družstevní sektor. překrývání sociální ekonomiky státu s občanským sektorem /nejsou totožné/ České organizace občanského sektoru občanská sdružení.
Komunitární program PROGRESS Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
1 Společné politiky EU Mezinárodní ekonomická integrace VŠFS LS 2004/05 MS prezenční přednáška
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Koncepce environmentální bezpečnosti a snižování rizika katastrof
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Klasifikace, struktura a rozhodovací mechanismy
1 VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Servisní funkce Kontrolní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Výchovná funkce Informační funkce.
Společná obchodní politika EU
Evropské právo životního prostředí Přednáška č. 2 Úvod: hlavní změny v EU po ratifikaci LS Ochrana ŽP jako cíl EU Pravomoci EU Prameny EP.
Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec VŠFS seminář 2015.
Právo hospodářské soutěže
Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Evropská integrace RNDr. Oldřich Hájek. Principy a kompetence  Politiky EU se liší v kompetencích členů a EU  Každá politika je řízena principy  Při.
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
9.A Zdroj vyhledávání: Internet Dne Patrik Pavlica Renata Schiebertová.
ÚVOD DO STUDIA VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Veřejné politiky Veřejné politiky.
Klasifikace MO Podle typu členství Podle rozsahu členství Podle cílů a pole působnosti.
Pravomoci EU. Zásada svěřených pravomocí. Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí.
Z AJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB Kontrahování služeb se soukromým a neziskovým sektorem.
MONDRAGON Cooperative Corporation (MCC) Příklad z dobré praxe - Best practice Červen 2015.
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,
OSN.
Institut ochránce práv dětí
Neziskový sektor. Neziskový sektor Cílem neziskových organizací je uspokojení řady lidských potřeb: Ochrana lidských práv Ochrana přírodního prostředí.
Spolupráce organizací občanské společnosti na úrovni EU
Sociální zabezpečení v EU
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Subjekty a objekty veřejných politik
Stát Definice, funkce, typy.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Sociální skupiny a role
Úvod, základní principy a cíle
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce
Název školy: ZŠ a MŠ,Veselí nad Moravou,Kollárova1045
Geopolitika Státy a závislá území 1.
Svaz měst a obcí ČR Základní informace o činnosti
Komunitární program PROGRESS
Transkript prezentace:

Funkce mezinárodních organizací Mezinárodní nevládní organizace Mezinárodní organizace

Jaké plní mezinárodní organizace role v mezinárodním systému?

Funkce Artikulace a agregace zájmů Vytváření norem Operační aktivity Socializace Sběr a distribuce informací Preventivní diplomacie

Artikulace a agregace zájmů MO je nástrojem agregace a artikulace zájmů MO reprezentuje určité zájmy MO jsou místem, kde se agregují a artikulují zájmy Zájmy artikulují a agregují státy a vytvářejí na půdě velkých IGO formalizované koalice. Např. Skupina 77 MO jsou samy aktéry, kteří artikulují a agregují zájmy Je to MO, která artikuluje a agreguje zájmy

Vytváření norem MO vytvářejí normy, aplikují je a posuzují jejich dodržování. Určují hodnoty, které by měly panovat v MS Př. Charta OSN dodržování lidských práv, rovnost žen a mužů, mír, dodržování smluvních závazků, podpora sociálního pokroku a zlepšování životní úrovně, svoboda

Vytváření norem Normy a hodnoty mohou mít regulační charakter = co je povoleno a co je zakázáno Př. Charta OSN, kapitola 1 (cíle a zásady) → zákaz použití a hrozby silou Smlouva o nešíření jaderných zbraní – jaderné odzbrojení států, co vlastní jaderné zbraně, zákaz výroby či jiného získání jaderných zbraní v těch státech, co nevlastní jaderné zbraně. Montrealský protokol – závazek států chránit ozónovou vrstvu, redukce a postupný úplný zákaz používání freonů.

Vytváření norem Normy a hodnoty redistributivní Snaží se změnit hodnoty a chování aktérů s cílem změnit rozdělení zboží a služeb → zvýhodňují některé aktéry a druzí nesou dodatečné náklady Např. Světová banka, Rozvojový program OSN → zabezpečují transfer zdrojů z vyspělých do rozvojových států

Vytváření norem Normy, které se vytváří na půdě MO, mohou být právně závazné nebo ne OSN → rezoluce VS OSN nejsou právně závazné x rezoluce RB OSN jsou právně závazné Konvence, dohody, smlouvy uzavřené v rámci OSN nebo specializované agentury také mohou být právně závazné, ale obvykle po ratifikaci účastnických států.

Operační aktivity Implementace programů dohodnutých na půdě MO První operační aktivitou je specifikace pravidel realizace daných programů Obvykle národní autority určují podmínky, prostředky a nástroje, kterými bude dosaženo naplnění cílů stanovených v programu MO Mohou to být samy MO Světová banka detailně specifikuje náležitosti a podmínky přijetí projektů

Operační aktivity Druhou operační aktivitou je implementace programu Obvykle závisí na národních autoritách, jak program implementují. Na úrovni MO se tak děje tehdy, pokud mají MO dostatek finančních a lidských zdrojů, aby mohly program implementovat. Př. OSN a jeho agentury → poskytování humanitární pomoci, poskytování technické asistence rozvojovým zemím, peacekeepingové mise, přímá správa některých oblastí pod OSN

Operační aktivity Třetí aktivitou je monitoring naplnění programu Bez monitoringu by programy neměly smysl Rozdíl v míře pravomocí ohledně monitorování plnění Př. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE): Kontroluje, zda státy dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní Může vyžadovat zprávy o jaderných programech s civilním účelem po členských zemích Má právo inspekce.

Operační aktivity Soudní rozhodování Obvykle jsou kompetence soudních těles limitované Př. MSD Strany sporu musí nejprve přijmout jurisdikci MSD a teprve poté může být rozhodnutí závazné. Větší roli hraje RB → posuzování, zda stát neporušil zákaz užití síly

Operační aktivity Sankce MO jsou rozhodnutím členských států proti členovi, který nedodržuje mezinárodní závazky Různé formy: Často může být daný člen pouze odsouzen na půdě MO → morální tlak ze strany ostatních členů nebo domácích zájmových skupin, poškození mezinárodní reputace státu

Operační aktivity Mnohé MO umožňují vyloučení člena, pokud soustavně porušuje závazky Vyloučení se ale příliš nepoužívá, protože znamená ztrátu vlivu nad daným státem Omezení práv členského státu, která vyplývají z jeho členství OSN – VS může na základě doporučení RB zbavit členského státu práva hlasovat.

Operační aktivity Sankce nevojenského charakteru OSN - RB vůči státům-agresorům Sankce nemusí vést k nápravě a často nevedou Sankce vojenského charakteru Závisí na členských zemí, zda poskytnou své jednotky a svěří je velení MO (např. OSN)

Socializace Funguje na dvou úrovních v mezinárodním prostředí Agenti socializace fungují v mnoha státech světa a přímo se dotýkají života jednotlivců Nadnárodní korporace → fast-foody, Microsoft Nevládní organizace – př. skaut

Socializace Na půdě MO mezi zástupci států V rámci MO členské státy přijímají určité hodnoty → vliv na chování a jednání států, které se chovají způsobem akceptovatelným pro mezinárodní komunitu Př. OSN → ustavit společný systém hodnot je obtížné → státy se nechtějí příliš pouštět do odsuzování jednání jiných států nebo je vyloučit z OSN Př. UNESCO → výrazný vliv na formování národních vzdělávacích, vědeckých a kulturních institucí a přijetí vnitrostátních norem v daných politikách → poskytování národní podpory vědě

Sběr a distribuce informací MO shromažďují informace a distribuují je svým členům, jsou místem pro výměnu informací Informace buď jí dávají členové, nebo je získává sama (experti, NGOs) MO informace publikují obvykle v ročenkách → i pro širokou veřejnost Např. MO hrají nezastupitelnou roli při získávání informací o světovém šíření zbraní, ekonomickém růstu ve světě, mírách nezaměstnanosti, dětské úmrtnosti, porušování lidských práv, poškození životního prostředí

Sběr a distribuce informací Informace mají vliv na rozhodování v rámci MO, ale i na rozhodování státních a nestátních aktérů. Mají vliv na vytváření pozic. Mohou změnit vnímání problému. Např. vliv projektu PISA OECD, který monitoruje vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků → vliv na členské státy a reformy ve vzdělávání

Sběr a distribuce informací MO často zakládají vlastní výzkumné instituty, vytváří výzkumné projekty nebo žádají výzkum od vědeckých institucí Vliv epistemických společenství Životní prostředí → shromáždění informací o stavu ozónové vrstvy a shoda mezi odborníky o opatřeních k řešení tohoto problému. Závislost států na expertech vedla k tomu, že přijaly ochranu ozónové vrstvy za svou.

Sběr a distribuce informací MO slouží i jako místo výměny informací → vzájemné poznávání, hodnoty, kultura, pozice. Roste vliv NGO Např. Rada OSN pro lidská práva je závislá na zprávách NGO (Amnesty International nebo Human Rights Watch).

Preventivní diplomacie Začala se rozvíjet na půdě OSN zejména po skončení Studené války Agenda pro mír (1992) Cílem je zabránit vzniku ozbrojeného konfliktu Součástí mohou být mediace, mírové konference, vyslání zvláštních vyslanců Významnou roli hraje systém včasného varování → OSN monitoruje politickou situaci ve všech zemích světa a snaží se tímto rozpoznat hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti

Preventivní diplomacie Významně se na ni podílejí regionální organizace – OBSE, OAS, AU nevládní organizace → včasné varování, důležitá role po konfliktu (rekonstrukce oblastí, budování občanské společnosti)

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Definice OSN: jedná se o mezinárodní organizace, které nejsou založeny na základě mezivládní smlouvy. Jsou to dobrovolné asociace. Nicméně tato definice zahrnuje značné množství aktérů. Negativní vymezení: NGO nemůže být zisková, prosazovat používání násilí, nemůže se jednat o školy nebo univerzity, politickou stranu

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Další definiční znaky: Nevládní organizace jsou apolitické – nevymezují se ideologicky. Např. Greenpeace v době Studené války odmítal dělení světa vzhledem k problémům přesahujícím dělení Východ-Západ Zaměřují se na úzce vymezený cíl. Cíle jsou obecně prospěšné. Činnost INGO není územně omezena Organizace jako federace národních nevládních organizací Organizace centrální s národními pobočkami

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Rozdělení: např. geografické na INGO Severu a Jihu. INGO Severu mají zázemí v rozvinutých zemích a Jihu v rozvojových zemích Sever → např. Oxfam International, Amnesty International, Human Rights Watch Jih → př. Banka Gramín

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Financování: Soukromé zdroje: členské příspěvky, dary, zisky z investic Veřejné zdroje: na základě dohod nebo grantů Tlak na IGO a státy buď: Přímý → kontaktování daných osob, forma školení Nepřímý → skrze mezinárodní kampaně, soudy

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Funkce v MS Sběr a distribuce informací Důležité je jejich sepětí s lokální úrovní – důkladná znalost problémů a možných řešení Expertní analýzy, publikace studií, vytváření metodik Implementace politik států nebo IGO Plní úkoly na konkrétním místě → např. distribuují humanitární pomoc, kterou posílají státy. Podporují mezinárodní soukromé interakce Nadace, které poskytují granty, pořádají světové konference Pro některé odborníky je jejich role nezastupitelná při budování světové občanské společnosti

Transvládní organizace Uskupení státních aktérů, kteří nejsou kontrolováni vládou. Fungují na bázi formálních dohod a jasně stanovených pravidel Meziparlamentní unie (1899) Evropský výbor guvernérů národních centrálních bank

Transvládní organizace Transvládní vztahy Nadnárodní byrokratická politika Transvládní koalice Síť vládních úředníků, která vykonává agendu z části nezávisle na rozhodnutí národní vlád (aktéři se ne vždy chovají jako zástupci svých vlád). Vznikají na bázi pravidelné komunikace a fungují na základě formálních a neformálních dohod. Např. transatlantické vládnutí (kontakty mezi úředníky vládních útvarů – životní prostředí, hospodářství, atd.)

Nadnárodní korporace Soukromé organizace orientované na zisk, které provozují obchodní aktivity a mají pobočky ve dvou a více zemích. Nejsou všemi odborníky považovány za MO. Proti: ziskový charakter a vazba na konkrétní stát, kde mají sídlo. Pro: na základě těchto argumentů by ani INGO nemohly být považovány za MO

Nadnárodní korporace Nadnárodní korporace disponují obrovskými zdroji a mohou výrazně ovlivnit ekonomiku států. Od obchodních společností se liší tím, že vlastnictví, řízení a obchodní aktivity MNC přesahují hranice několika států. Jejich cílem je produkovat zboží a služby na světových trzích za co nejnižší cenu a maximalizovat svůj profit

Nadnárodní korporace Za nejstarší nadnárodní korporace se považují východoindické společnosti: Britská Východoindická společnost měla sídlo v Londýně s pobočkami a obchodními aktivitami v Nizozemsku, Americe, v Číně, jihovýchodní Asii a Indii Jedna z prvních akciových společností na světě

Nadnárodní korporace V současnosti existuje několik desítek tisíc nadnárodních korporací, dělí se do 4 kategorií: Zemědělství a těžební průmysl Finanční služby Průmyslové společnosti Služby