Funkce mezinárodních organizací Mezinárodní nevládní organizace Mezinárodní organizace

Jaké plní mezinárodní organizace role v mezinárodním systému?

Funkce Artikulace a agregace zájmů Vytváření norem Operační aktivity Socializace Sběr a distribuce informací Preventivní diplomacie

Artikulace a agregace zájmů MO je nástrojem agregace a artikulace zájmů MO reprezentuje určité zájmy MO jsou místem, kde se agregují a artikulují zájmy Zájmy artikulují a agregují státy a vytvářejí na půdě velkých IGO formalizované koalice. Např. Skupina 77 MO jsou samy aktéry, kteří artikulují a agregují zájmy Je to MO, která artikuluje a agreguje zájmy

Vytváření norem MO vytvářejí normy, aplikují je a posuzují jejich dodržování. Určují hodnoty, které by měly panovat v MS Př. Charta OSN dodržování lidských práv, rovnost žen a mužů, mír, dodržování smluvních závazků, podpora sociálního pokroku a zlepšování životní úrovně, svoboda

Vytváření norem Normy a hodnoty mohou mít regulační charakter = co je povoleno a co je zakázáno Př. Charta OSN, kapitola 1 (cíle a zásady) → zákaz použití a hrozby silou Smlouva o nešíření jaderných zbraní – jaderné odzbrojení států, co vlastní jaderné zbraně, zákaz výroby či jiného získání jaderných zbraní v těch státech, co nevlastní jaderné zbraně. Montrealský protokol – závazek států chránit ozónovou vrstvu, redukce a postupný úplný zákaz používání freonů.

Vytváření norem Normy a hodnoty redistributivní Snaží se změnit hodnoty a chování aktérů s cílem změnit rozdělení zboží a služeb → zvýhodňují některé aktéry a druzí nesou dodatečné náklady Např. Světová banka, Rozvojový program OSN → zabezpečují transfer zdrojů z vyspělých do rozvojových států

Vytváření norem Normy, které se vytváří na půdě MO, mohou být právně závazné nebo ne OSN → rezoluce VS OSN nejsou právně závazné x rezoluce RB OSN jsou právně závazné Konvence, dohody, smlouvy uzavřené v rámci OSN nebo specializované agentury také mohou být právně závazné, ale obvykle po ratifikaci účastnických států.

Operační aktivity Implementace programů dohodnutých na půdě MO První operační aktivitou je specifikace pravidel realizace daných programů Obvykle národní autority určují podmínky, prostředky a nástroje, kterými bude dosaženo naplnění cílů stanovených v programu MO Mohou to být samy MO Světová banka detailně specifikuje náležitosti a podmínky přijetí projektů

Operační aktivity Druhou operační aktivitou je implementace programu Obvykle závisí na národních autoritách, jak program implementují. Na úrovni MO se tak děje tehdy, pokud mají MO dostatek finančních a lidských zdrojů, aby mohly program implementovat. Př. OSN a jeho agentury → poskytování humanitární pomoci, poskytování technické asistence rozvojovým zemím, peacekeepingové mise, přímá správa některých oblastí pod OSN

Operační aktivity Třetí aktivitou je monitoring naplnění programu Bez monitoringu by programy neměly smysl Rozdíl v míře pravomocí ohledně monitorování plnění Př. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE): Kontroluje, zda státy dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní Může vyžadovat zprávy o jaderných programech s civilním účelem po členských zemích Má právo inspekce.

Operační aktivity Soudní rozhodování Obvykle jsou kompetence soudních těles limitované Př. MSD Strany sporu musí nejprve přijmout jurisdikci MSD a teprve poté může být rozhodnutí závazné. Větší roli hraje RB → posuzování, zda stát neporušil zákaz užití síly

Operační aktivity Sankce MO jsou rozhodnutím členských států proti členovi, který nedodržuje mezinárodní závazky Různé formy: Často může být daný člen pouze odsouzen na půdě MO → morální tlak ze strany ostatních členů nebo domácích zájmových skupin, poškození mezinárodní reputace státu

Operační aktivity Mnohé MO umožňují vyloučení člena, pokud soustavně porušuje závazky Vyloučení se ale příliš nepoužívá, protože znamená ztrátu vlivu nad daným státem Omezení práv členského státu, která vyplývají z jeho členství OSN – VS může na základě doporučení RB zbavit členského státu práva hlasovat.

Operační aktivity Sankce nevojenského charakteru OSN - RB vůči státům-agresorům Sankce nemusí vést k nápravě a často nevedou Sankce vojenského charakteru Závisí na členských zemí, zda poskytnou své jednotky a svěří je velení MO (např. OSN)

Socializace Funguje na dvou úrovních v mezinárodním prostředí Agenti socializace fungují v mnoha státech světa a přímo se dotýkají života jednotlivců Nadnárodní korporace → fast-foody, Microsoft Nevládní organizace – př. skaut

Socializace Na půdě MO mezi zástupci států V rámci MO členské státy přijímají určité hodnoty → vliv na chování a jednání států, které se chovají způsobem akceptovatelným pro mezinárodní komunitu Př. OSN → ustavit společný systém hodnot je obtížné → státy se nechtějí příliš pouštět do odsuzování jednání jiných států nebo je vyloučit z OSN Př. UNESCO → výrazný vliv na formování národních vzdělávacích, vědeckých a kulturních institucí a přijetí vnitrostátních norem v daných politikách → poskytování národní podpory vědě

Sběr a distribuce informací MO shromažďují informace a distribuují je svým členům, jsou místem pro výměnu informací Informace buď jí dávají členové, nebo je získává sama (experti, NGOs) MO informace publikují obvykle v ročenkách → i pro širokou veřejnost Např. MO hrají nezastupitelnou roli při získávání informací o světovém šíření zbraní, ekonomickém růstu ve světě, mírách nezaměstnanosti, dětské úmrtnosti, porušování lidských práv, poškození životního prostředí

Sběr a distribuce informací Informace mají vliv na rozhodování v rámci MO, ale i na rozhodování státních a nestátních aktérů. Mají vliv na vytváření pozic. Mohou změnit vnímání problému. Např. vliv projektu PISA OECD, který monitoruje vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků → vliv na členské státy a reformy ve vzdělávání

Sběr a distribuce informací MO často zakládají vlastní výzkumné instituty, vytváří výzkumné projekty nebo žádají výzkum od vědeckých institucí Vliv epistemických společenství Životní prostředí → shromáždění informací o stavu ozónové vrstvy a shoda mezi odborníky o opatřeních k řešení tohoto problému. Závislost států na expertech vedla k tomu, že přijaly ochranu ozónové vrstvy za svou.

Sběr a distribuce informací MO slouží i jako místo výměny informací → vzájemné poznávání, hodnoty, kultura, pozice. Roste vliv NGO Např. Rada OSN pro lidská práva je závislá na zprávách NGO (Amnesty International nebo Human Rights Watch).

Preventivní diplomacie Začala se rozvíjet na půdě OSN zejména po skončení Studené války Agenda pro mír (1992) Cílem je zabránit vzniku ozbrojeného konfliktu Součástí mohou být mediace, mírové konference, vyslání zvláštních vyslanců Významnou roli hraje systém včasného varování → OSN monitoruje politickou situaci ve všech zemích světa a snaží se tímto rozpoznat hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti

Preventivní diplomacie Významně se na ni podílejí regionální organizace – OBSE, OAS, AU nevládní organizace → včasné varování, důležitá role po konfliktu (rekonstrukce oblastí, budování občanské společnosti)

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Definice OSN: jedná se o mezinárodní organizace, které nejsou založeny na základě mezivládní smlouvy. Jsou to dobrovolné asociace. Nicméně tato definice zahrnuje značné množství aktérů. Negativní vymezení: NGO nemůže být zisková, prosazovat používání násilí, nemůže se jednat o školy nebo univerzity, politickou stranu

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Další definiční znaky: Nevládní organizace jsou apolitické – nevymezují se ideologicky. Např. Greenpeace v době Studené války odmítal dělení světa vzhledem k problémům přesahujícím dělení Východ-Západ Zaměřují se na úzce vymezený cíl. Cíle jsou obecně prospěšné. Činnost INGO není územně omezena Organizace jako federace národních nevládních organizací Organizace centrální s národními pobočkami

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Rozdělení: např. geografické na INGO Severu a Jihu. INGO Severu mají zázemí v rozvinutých zemích a Jihu v rozvojových zemích Sever → např. Oxfam International, Amnesty International, Human Rights Watch Jih → př. Banka Gramín

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Financování: Soukromé zdroje: členské příspěvky, dary, zisky z investic Veřejné zdroje: na základě dohod nebo grantů Tlak na IGO a státy buď: Přímý → kontaktování daných osob, forma školení Nepřímý → skrze mezinárodní kampaně, soudy

Mezinárodní nevládní organizace (INGO) Funkce v MS Sběr a distribuce informací Důležité je jejich sepětí s lokální úrovní – důkladná znalost problémů a možných řešení Expertní analýzy, publikace studií, vytváření metodik Implementace politik států nebo IGO Plní úkoly na konkrétním místě → např. distribuují humanitární pomoc, kterou posílají státy. Podporují mezinárodní soukromé interakce Nadace, které poskytují granty, pořádají světové konference Pro některé odborníky je jejich role nezastupitelná při budování světové občanské společnosti

Transvládní organizace Uskupení státních aktérů, kteří nejsou kontrolováni vládou. Fungují na bázi formálních dohod a jasně stanovených pravidel Meziparlamentní unie (1899) Evropský výbor guvernérů národních centrálních bank

Transvládní organizace Transvládní vztahy Nadnárodní byrokratická politika Transvládní koalice Síť vládních úředníků, která vykonává agendu z části nezávisle na rozhodnutí národní vlád (aktéři se ne vždy chovají jako zástupci svých vlád). Vznikají na bázi pravidelné komunikace a fungují na základě formálních a neformálních dohod. Např. transatlantické vládnutí (kontakty mezi úředníky vládních útvarů – životní prostředí, hospodářství, atd.)

Nadnárodní korporace Soukromé organizace orientované na zisk, které provozují obchodní aktivity a mají pobočky ve dvou a více zemích. Nejsou všemi odborníky považovány za MO. Proti: ziskový charakter a vazba na konkrétní stát, kde mají sídlo. Pro: na základě těchto argumentů by ani INGO nemohly být považovány za MO

Nadnárodní korporace Nadnárodní korporace disponují obrovskými zdroji a mohou výrazně ovlivnit ekonomiku států. Od obchodních společností se liší tím, že vlastnictví, řízení a obchodní aktivity MNC přesahují hranice několika států. Jejich cílem je produkovat zboží a služby na světových trzích za co nejnižší cenu a maximalizovat svůj profit

Nadnárodní korporace Za nejstarší nadnárodní korporace se považují východoindické společnosti: Britská Východoindická společnost měla sídlo v Londýně s pobočkami a obchodními aktivitami v Nizozemsku, Americe, v Číně, jihovýchodní Asii a Indii Jedna z prvních akciových společností na světě

Nadnárodní korporace V současnosti existuje několik desítek tisíc nadnárodních korporací, dělí se do 4 kategorií: Zemědělství a těžební průmysl Finanční služby Průmyslové společnosti Služby