Mgr. Michal Oblouk
v ě ta, která je tvo ř ena jednou skladební dvojicí obsahuje jedno sloveso v ur č itém tvaru = jeden p ř ísudek Na nádra ž í p ř ijel vlak. P ů jdeš dnes do školy? Umyj si ruce!
spojení dvou nebo více jednoduchých v ě t (podle po č tu sloves v ur č itém tvaru ur č ujeme po č et v ě t v souv ě tí) v ě ty v souv ě tí m ůž eme spojovat: a) spojkami – a, i, nebo, ale, proto ž e, aby, -li, kdyby,… b) vzta ž nými zájmeny – kdo, co, jaký, který, č í, jen ž c) vzta ž nými p ř íslovci – kde, kdy, kam, jak, pro č,… d) č íslovkami – kolik,… Na nádra ž í p ř ijel vlak a cestující vystoupili. Na stole le ž í kniha, kterou práv ě č tu.
mluvnicky nezávislá vyjad ř uje svou vlastní myšlenky, proto se na ni nelze nijak zeptat v ě ta ř ídící Slunce h ř álo a d ě ti si mohly jít hrát na h ř išt ě.
v ě ta, která je za č len ě na do jiné v ě ty jako její v ě tný č len, proto nem ůž e stát samostatn ě v ě tšinou je závislá, ale m ůž e být i ř ídící mluvnicky i významov ě závislá na v ě t ě ř ídící (hlavní nebo vedlejší) ptáme se na ni v ě tou ř ídící a tázacím slovem odd ě lujeme ji č árkou bývá p ř ipojena spojkami, vzta ž nými zájmeny, p ř íslovci a č íslovkami m ůž e být vlo ž ena do v ě ty ř ídící V ě d ě l, ž e dnes p ř ijdu. Kdy ž jsme šli dom ů, za č al hust ě padat sníh. Ž idle, kterou p ř inesl, z ů stala prázdná. P ů jdeme na bor ů vky, proto ž e nám maminka slíbila, ž e upe č e kolá č.
v psaném projevu odd ě lujeme v ě ty v souv ě tí č árkou č árku v ě tšinou nepíšeme p ř ed spojkami A, I, ANI, NEBO č árku p ř ed A píšeme tehdy, je-li spojka A ve dvojici s dalším spojovacím výrazem – a proto, a tak, a dokonce,…