Nervový systém MUDr. Vladimír Compeľ
TEST A B 1.páteř 2.klouby,koleno 3.svaly HK, DK 1.Svaly hlavy, krku 2.sval, regenerace 3.ruka-kostra,svaly
Nervový systém Možno rozdělit na: centrální nervový systém (CNS) periferní nervový systém (PNS) vegetativní nervový systém (VNS)
Centrální nervový systém -Nervový systém je hlavním systémem řízení a koordinace (všeho) …kontakt organismu s vnějškem, …kontakt a koordinace vnitřních systémů -Jeho základní funkcí je rychlý a přesný přenos informací z receptoru… pak zpracování v centrech … pak rychlý a přesný přenos odpovědi k efektoru.
Dokonalost či nedokonalost NS
Dokonalost či nedokonalost NS
Dokonalost či nedokonalost NS
Dokonalost či nedokonalost NS
Činnost nervového systému Činnost NS je podmíněná: -nervovými buňkami (NEURONY) a -vztahy, spoji či kontakty mezi buňkami 1.receptorovými 2.nervovými 3.efektorovými Receptor(podnět) Nerv.buňka (centrum, zpracování informace) Efektor (odpověď)
Zvláštnosti nervové buňky Neuron má: 1.na povrchu myelinovou pochvu, která urychluje přenos vzruchu… „přenos depolarizace“ 2.v cytoplasmě hodně mitochondrií, ribosomů a endoplazmatického retikula hladkého i drsného… …to znamená že neurony mají mohutný metabolismus … že vyrábí hodně „bílkovin“ „molekul“ „transmitérů“ = mediátorů tj. látek, vzájemného kontaktů mezi buňkami… na přenášení podnětů, odpovědí, myšlení… Jiné buňky vyrábí např: -hodně imunoglobulinů = Imunitní buňky -buňky kostní dřeně vyrábí hodně Ery, Leukocytů… -sekreční buňky v trávicím traktů- hodně sekretů=trávicích šťáv, enzymů,… -buňky hormonální vyrábí hormony (kortikoidy, estrogeny, testosteron, hormony štítné žlázy apod.)
Neuron Synapse dendrity axon tělo Myelinová pochva Mitochondrie Ranvierovy zářezy Mitochondrie ER, ribozomy jádro mikrotubuly Transmitéry (ve vakuolách) dendrity axon Bun.membrána jiné buňky (Receptoru Efektoru) tělo Jiná nerv.buňka
Neuron Gliové buňky Tělo neuronu Axon – vlákno, vede odstředivě tj. pryč od buňky, na dlouhých axonech- vláknech je myelinová pochva Dendrity – krátké vlákna, vedou dostředivě, tj. do buňky Tělo Gliové buňky
Gliové buňky Glie:ASTROCYTY MIKROGLIE OLIGODENDROGLIE Zajišťují výživu nerv.buněk, Úprava prostředí pro –“- Fagocytoza cizorodých látek Tvorba obalů (myelin. pochvy) kolem nerv.buněk Glie:ASTROCYTY MIKROGLIE OLIGODENDROGLIE
Nervová tkáň Nervová tkáň je složená z: Nervových buněk Gliových buněk mezibuněčných prostorů
Nervovou tkáň tvoří: Nervové buňky, axony, dendrity Gliové buňky Mezibuněčná hmota SYNAPSE ……………………………………………. Po narození máme asi 50 miliard nerv.buněk Denně zanikne 100 000 Za rok zanikne 36 500 000milionů Za 100 let 3 650 000 000miliardy Tj. dost buněk pro fungování, život, ale záleží na jejich kvalitě a zejména synapsích a mediátorech přenosu.
Neuron v akci Akce č.1 Myelinová pochva umožňuje rychlý přenos vzruchu po nervovém vlákně skoky mezi Ranvierovými zářezy Myelinová pochva Ranvierovy zářezy Mitochondrie ER, ribozomy jádro mikrotubuly Transmitéry (ve vakuolách) Akce č.2 V axonu jsou mikrotubuly ve kterých je velký transit transmitérů (noradrenalín, acetylcholín) zabalených ve vakuolách
Neuron v akci Akce č.1: šíření vzruchu po povrchu axonu. Myelinová pochva umožňuje rychlý přenos vzruchu po nervovém vlákně skoky mezi Ranvierovými zářezy Akce č.2: neurotrasmitéry (noradrenalín, acetylcholín) cestují zabalené ve vakuolách v axonu v tunelech- mikrotubulech z těla neuronu k synapsii, kde umožňují podráždění (excitaci) nebo útlum (inhibici)
Šíření vzruchu po axonu Klidová buňka s negativně nabitou bun.membránou uvnitř Podrážděním se buňka depolarizuje tj. Na ionty vstupují do buňky vyvolají depolarizaci a nervový impuls přeskakuje od - k + na Myelinové pochvě v Ranvierových zářezech + + + - + +
Synapse Mikrotubuly Mitochondrie Vakuoly s transmitéry Podráždění, které dosáhne synapse uvolní zde Ca ionty, které uvolní z vakuol mediátory (transmitér NoA a ACH), které pak zabezpečí podráždění další buňky např. efektoru Synapse Mikrotubuly Mitochondrie Vakuoly s transmitéry Buněčná membrány
Pojmy s NS Podnět: je jakákoliv změna (mechanická, chemická, elektrická, teplotní) vnitřního nebo zevního prostředí, kterou je schopen receptor (čidlo) zaznamenat a proměnit na vzruch. Vzruch (impuls): je forma podráždění vedená nervovými vlákny Reflex: převod vzruchu z receptoru na efektor (sval, žláza)
Centrální nervový systém Je tvořen mozkem a míchou
Centrální nervový systém Vývoj nervové soustavy vede od nejstarších struktur k vývojově mladším (novějším) strukturám, které jsou nadřazeny strukturám starším Postup od nejstarších struktur NS: 1.mícha – medulla spinalis. ..nejstarší 2.zadní mozek 3.přední mozek ..nejmladší
Centrální nervový systém 1.mícha – medulla spinalis 2.zadní mozek: -Mozkový kmen - prodloužená mícha (medulla oblongata) - most (pons Varoli) - střední mozek (mesencephalon) -Mozeček (cerebellum) 3.Přední mozek -mezimozek (diencephalon) -mozkový podvěsek (hypophysis cerebri) -bazální ganglia -mozkové polokoule (hemisferiae) 4. Mozkové dutiny 4x, ve kterých je mozkomíšní mok (pozn.: ovládat podtržené!!!!)
Prodloužená mícha Kmen mozkový Centra pro: -dýchání -srdeční činnost -bdělost -ostražitost Centrum pro srdce a plíce
Mozkový kmen a PM Centra pro: Mozkový kmen -dýchání -srdeční činnost -bdělost -ostražitost Mozkový kmen Centrum pro srdce a plíce
Vývoj CNS
Vývoj CNS lidi savci Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen Myšlení,řeč Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen emoce životní funkce Ryby, obojživelníci
Centrum pro srdce a plíce Laloky a centrá mozku Centrální rýha Centrum pro srdce a plíce Mozeček
Mozková centra MOZEČEK ROVNOVÁHA
Korová mapa
šedá a bílá hmota (kůra) mozková a míšní Těla neuronů=šedá kůra Axony neuronů –bílá kůra
mícha Axony z mozku – bílá kůra míchy Šedá kůra míchy – zde sídlí těla nerv. buněk Periferní nervy
Obratel s míchou
Periferní nervový systém
Periferní nervový systém Je tvořen periferními (obvodovými) nervy Nervy jsou svazky axonů či dendritů, tj. jedná se o výběžky nervových buněk (kterých tělo je uloženo v šedé kůře NS (mícha,ganglia, centra, kmen..) V nervu jsou stovky až desettisíce vláken (axonů), která jsou spojená vzájemně vazivem a na povrchu je vazivový obal. Uvnitř nervů probíhají cévy. Nervová vlákna: 1. Motorická 2. Senzitivní 3. Vegetativní=autonomní (SY, PARA)
Periferní nerv gangiom Myelinová pochva axonu Cévy nervů
Periferní nerv Ranvierovy zářezy
Periferní nervový systém Dělení periferních nervů : 1.motorické-hybné (vedou vzruch z centra ke svalu-efektoru) 2.senzitivní -cítivé(vedou vzruch z periferie do centra, tj. od receptoru do centra a přináší informace o změnách na periferii) 3.smíšené Naprostá většina nervů jsou smíšené (obsahují vlákna motorická, senzitivní a autonomní-vegetativní) Přerušením nervu se naruší všechny funkce přenosu: 1. Ztráta hybnosti končetin… 2. Ztráta citlivosti kůže… 3.porucha prokrvení dané oblasti-porušením inervace hladké svaloviny cévy
Periferní nervový systém Z hlavy vystupují HLAVOVÉ NERVY (vystupují z mozk.kmene) Z míchy vystupují MÍŠNÉ NERVY (vystupují z míchy a míšních ganglií) -12 hlavových nervů -31 míšních nervů Nervy HK Nervy DK Nervy hrudníku
Periferní nervový systém Hlavové nervy: I. Nervus olfactorius - čichový II.Nervus opticus - zrakový III.N.oculomatorius – oční svaly IV.N.trochlearis – oční sval V.Nervus trigeminus – trojklaný VI.N.abducens – oční sval VII.Nervus facialis - mimika VIII.Nervus vestibulocochlearis –sluchový a rovnovážný nerv IX.N.glossopharyngeus – jazyk, hltan X.Nervus vagus – orgány dutiny hrudní a břišní XI.N.accesorius některé krční svaly XII.N.hypoglosus – svaly jazyka
Periferní nervový systém n.trigeminus (trojklaný, n.V) žvýkací svaly,zuby n.facialis (lícní, n.VII) mimické svaly Mezižeberní nervy nn.intercostales Plexus brachialis (inervace HK, kůže, svaly) n.femoralis (stehenní) hlavní nerv přední strany stehna n.medianus kůži dlaně a pohyby prsty, palcem, zápěstím Syndrom karpálního tunelu Je součástí pl.brachialis n.ischiadicus (sedací) hlavní nerv zadní strany stehna
Sedací nerv
Receptorové tělísko Nervové zakončení: Reakce probíhá: A.motorického nervu= nervosvalová ploténka B.senzitivního nervu= RECEPTOR=citlivé tělísko, které mění podnět na elektr.impuls… tj. tok depolarizace …tok Na iontů z povrchu axonu dovnitř axonu (čímž vzniká depolarizace) Reakce probíhá: 1.Podnět-receptor (tělísko) 2.nerv.buňky (centrum, zpracování informace) 3. (odpověď) efektor-nervosvalová ploténka
Vegetativní nervový systém PARA Sympatický a parasympatický Mediátorem sympatiku je Noradrenalin … proto adrenergní nervová vlákna Mediátorem parasymptatiku je Acetylcholin.. proto cholinergní nervová vlákna. -Je anatomicky a funkčně spojen s CNS a PNS -Zabezpečuje inervaci hladkého svalstva cév, dutých orgánů (GIT, dýchací systém, močový systém apod., žláz) …tímto veget.NS zasahuje do regulace: krevního tlaku, tvorba a vylučování šťáv, aktivita střev- peristaltika, křeče SY SY SY SY SY SY PARA
Vegetativní nervový systém Oba systémy inervují stejné orgány a mají na ně opačný vliv: Sympatikus: reakce typu BOJ A ÚTĚK, stres Parasympatikus: leháro, pohoda Největší aktivita v odpočinku Sympatikus vystupuje z míchy Parasympatikus vystupuje z mozkového kmene a sakrální míchy (viz obrázek)
nemoci
nemoci
nemoci
Poranění lebky
Konec CNS a PNS
Duše, city, limbický systém MUDr.Vladimír Compeľ
Mozkové etáže (šedá kůra) 1 2 3 4 1 2 3 4 hemisféry limbický systém hypotalamus most, PM myšlení emoce, láska teplota srdce, plíce řeč pudy, instinkt příjem potravy ostražitost cílený pohyb zuřivost, vztek H2O,minerály,Tk bdělost číst, psát strach, zlost hormony trvalá paměť dočasná paměť cyklus spánek
Témata: Metabolismus mozku Mozkové mediátory-neurotransmitery Paměť Mozek jako řídící centrum – analyzátor Limbický systém Duše-metabolický podklad duševní činnosti Spánek - hypnóza
Metabolismus mozku Neuron má v cytoplasmě hodně mitochondrií, ribosomů a endoplazmatického retikula - mohutná produkce transmitérů - nervových mediátorů - přenosy nervového vzruchu na synapsích …velký metabolismus …. vyžaduje také ….. velký odpočinek = regeneraci = spánek
Mediátory mozkových buněk = neurotransmitery Acetylcholin Adrenalin Noradrenalin Serotonin Endorfiny Melatonin
Mozkové transmitery Aby spojení buněk dobře fungovalo, musí nervové buňky mít : -dobré synapse, -dobré membrány, -dobré obaly, myelinové pochvy, -pevné zdravé nervové buňky… proto musíme mít dostatek tuků, cukrů, bílkovin (tuk-lecitin-Ach, Bílk.-AK-tyrozin-A, NoA, Cukr-tryptofan-serotonin) dostatek transmiterů (strava, aktivita, zdraví obecně, geny…) rozumný způsob života (omezovat likvidátory nerv. buněk a buněčných membrán, myelinových pochev, synapsí: -nemoci, -alkohol, -opiáty, -narkomani, -léky, -toxické látky …)
Neurotransmitery Neurotransmitery působí na receptory (v synapsích) Receptor váže 1 – 5 neurotransmiterů. Neurotransmitery receptor 1. tlumí(inhibují) nebo 2. dráždí(stimulují)
Mozkové transmitery NoA,A-(Metabol: Tyrozin-Dopa-Dopamin-Adrenalin, NaA) - zabuduje informace do dlouhodobé paměti - realizuje reakce boj-útěk, bdění - reakce šoku, strachu, hněvu Endorfiny – vnitřní morfiny mozku -uklidňují a působí proti bolesti (vznik při relax.cvičení, po fyzické námaze, užívání jídel s Chilli) Acetylcholin-přenašeč, součást bun.membrán, obalů nervů (Metabol: tuk-lecitin-cholin-Ach) Serotonin (Metabol: cukr-tryptofan-serotonin) -vysoká hladina – agresivita -střední hladina – relaxace, spánek -nízká hladina – deprese (antidepresiva- blok receptoru pro serotonin čímž zvyšují hladinu Serotoninu v synapsy)
Paměť Podstata paměti je tvorba spojů mezi nervovými buňkami = tvorba SYNAPSÍ (kulturista opakovaným cvičením vyrábí nové aktiny a myosiny …nerv.tkáň vyrábí synapse a mediatory) -Pokud se něco učím poprvé – vzniká první paměťový reflex (paměťová stopa). (…jako když vyšlapuji nový chodník v trávě…jaký je podklad, také jsou stopy) -Pokud učení opakuji… vzniká nové spojení (synapse) ale i celý metabolismus nervové buňky (nové transmitery …biochemické změny v neuronech.. produkce mitochondrií, endoplazmatického retikula, golgiho aparátů,ribozomů…)
Paměť Pokud se něco učím poprvé – vzniká první paměťový reflex (paměťová stopa). Tyto stopy vznikají a ukládají se v podkorových centrech … tj. v místech (skladištích) krátkodobé paměti. Zejména v hipokampu (koníček). Pokud učení opakuji … vzniká opakovaný vzruch, který donutí nervové vlákna tvořit nové spojení, nové synapse, pokud opakování bude dostatečné event. intenzívní event. značně emocionální, vznikne nejen nová synapse ale i celý metabolismus synapse (biochemické změny v neuronech.. produkce mitochondrií, endoplazmatického retikula, golgiho aparátů, ribozomů…). Toto opakované učení se ukládá v centrech dlouhodobé paměti – šedá kůra mozková
Neurotransmitery a paměť Klíčem k dlouhodobé paměti je hladina nervových přenašečů acetylcholinu a nervových fixátorů paměti Adrenalin, NoA ..sídlo krátkodobé paměti je hipokampus ..sídlo dlouhodobé paměti je v různých částech šedé kůry mozku (zrakové centrum, čichové centra, pohybová centra, čelní lalok …) …Omega 3MK (EPA, DHA) tvoří 20% nervové tkáně…
Neurotransmitery v praxi Schůze …pohodová, veselá…Tuky, cukry .. serotoninová pohoda …bdělá, analytická …Bílkoviny .. adrenalinová bdělost, fixace myšlenek, analytické uvažování Učení: …pro fixaci učeného si zvyšte hladinu NoA – po 2-3hod učení stěhujte nábytek, vyběhněte schodiště, cvičte … … pro zrychlení přenosu myšlenek učení, když mozek „nebere“ - berte Lecitin, omega 3MK– zvýší vám hladinu Ach
Reakce na potraviny Sero A, NoA Sero
Spánek Nervová buňka je typická mohutným metabolismem, mohutnou látkovou výměnou, mohutnou produkci neurotransmiterů Tam, kde je velký metabolismus, musí být velký odpočinek tkání a buněk (a v nich jednotlivých organel- zejména metabolických enzymů apod.) musí nastat regenerace, tj. v klidu dokončit svoji metabolickou práci .. a proto přichází regenerační uvolnění … … … spánek.
Spánek Mediátory spánku – Serotonin a Melatonin Při spánku dochází k: -poklesu teploty, -poklesu dechů -zpomalení pulsů, -poklesu tlaku -snížení filtrace ledvin -poklesu napětí svalů Bdění a spánek jsou nezbytné pro všechny živočichy s vysokou úrovní látkové výměny. Mediátory spánku – Serotonin a Melatonin
Spánek Spánek má 2 fáze: 1. nonREM (spí šedá kůra mozková) (non rapid eye movement sleep) 2. REM (spí podkoří = most, hipokampus)...hlubší, sny (rapid eye movement sleep) HYPNÓZA: jedná se o neúplný spánek šedé kůry mozkové. Ve stavu aktivity je jenom část mozkové kůry, která vnímá hypnotizéra. Využívá se v medicíně – léčebně.
Mozek jako řídící centrum analyzátor Jedná se zejména o mozková centra šedé kůry mozkové
Mozek jako řídící centrum – analyzátor Asociační oblasti: - motorická - senzorická -Pre-frontální oblast – chování jedince -Temporální oblasti (fronto-occipito…) učení, paměť -Centra řeči motorické Brocovo a senzorické Wernickeovo porušení temporální asociační oblasti – 1.agnosie =neschopnost rozeznat jednotlivé předměty 2.apraxie=-“- provádět jemné cílené pohyby 3.afázie =porucha řečových funkcí neschopnost mluvit neschopnost rozumět řeči=slovní hluchota 4.alexie =slovní slepota = neschopnost rozumět napsanému slovu při poškození occipit.laloku.
Mozková centra MOZEČEK ROVNOVÁHA
Mozková kůra jako řídící centrum (analyzátor) Tyto analytické schopnosti mozkové kůry umožní: (VELKOU INTELIGENCI) myslet, uvažovat, chovat se…, číst, psát, dělat cílené pohyby, hodně se učit a naučit
Limbický systém Zabezpečuje-vyhodnocuje-ovlivní: emoce, emoční chování, pudy, instinkty radost, zlost, strach, hněv, city-lásku ovlivňuje vnitřní prostředí a to zejména vegetativní projevy emocí
Asociační centra mozku lidi savci Myslet,mluvit, psát Mozková kůra Limbický systém Mozkový kmen emoce životní funkce Ryby, obojživelníci
Limbický systém
Asociační centra limbického systému vyhodnocují podněty, řeší, řídí, koordinují: 1.senzorické centra mozkové kůry (smysly, postcentr…) 2.center autonomních nervů (srdce, plíce, git…) 3.humorální faktory – tj. hormony (NL, šž, hypofýzy, sex…) 4.změny vnitřního prostředí jedince (pH, parciální tlak O2,CO2 5.změny z okolního světa a zkušenost s okolím ….
Asociační centra limbického systému Vnější prostředí – životní prostředí, politika, horory, romantický film, osudy lidí …pošta pro tebe.. Životní situace- životní zkušenosti Myšlení Senzorické pocity těla (nahromaděné v gyrus postcentralis) sluch zrak čich Látková výměna hormony
Závit pásový-gyrus cinguli Hypotalamus hypofýza Závit pásový-gyrus cinguli Čichové bulby Hipokampus(koníček) Amygdala (mandlové těleso) Závit přihipokampový
Pásový závit-cingulum Amygdala(mandlové těleso) Chování, emoce Pásový závit-cingulum Silné vzpomínky Emoce Čichové bulby Amygdala(mandlové těleso) hněv Hipokampus(koníček) Poznání „nového“ paměť Přihipokampový závit Vztek, zuřivost Strach
Hypotalamus, hypofýza Centra pro automatické řízení procesů těla -teplotu, -příjem potravy, -vodu a minerály -krevní tlak, -cyklus spánku-bdění -činnost hormonů
Mozkový kmen Centra pro: -dýchání, -srdeční činnost, -bdělost -ostražitost,
Mozkové etáže (šedá kůra) 1 2 3 4 Myšlení,řeč 2 Mozkové etáže (šedá kůra) emoce 3 životní funkce 4 1 2 3 4 Hemisfery limbický systém hypotalamus most, PM myšlení emoce, zlost teplota srdce, plíce řeč pudy, instinkt příjem potravy ostražitost cílený pohyb zuřivost, vztek H2O,minerály,Tk bdělost číst, psát strach hormony trvalá paměť dočasná paměť cyklus spánek
Duše Každý z nás by chtěl být ideál, … krásný, pohodový, sympaťák…. (nikdo nechce být cholerik, neurotik, hloupý, v depresi …..) Každý má svoji genetickou výbavu -geneticky určené metabolické cestičky -metabolické enzymy, látkovou výměnu, -metabolickou schopnost vyrábět neuro- transmitéry ..tj. množství Ach,A,NoA,Serotoninu geneticky dané množství buněk, synapsí, čímž geneticky dané myšlení, uvažování, chování, rozhodování, pohybová zručnost, učení … atd atd
Duše To vše můžeme ovlivnit : naši aktivitou, stravou, režimem, učením … Vše vnímáme smysly: oči – světlo sluch – zvuky čich – pachy hmat – pocity, doteky… chuť – chemické vlivy To vše vyhodnocujeme v limbickém systému, hemisférách.
Duše – vidění tunelů Vše vnímáme smysly: zrak vidí vždy v rozsahu zorného pole (možná právě proto vidíme tunel při klinické smrti) zrak vidí jenom světlo a jeho projevy (tma značí vypnutí zrakového centra… (možná právě proto vidíme v klinické smrti na konci tunelu světlo…) tj. ve zrakových centrech máme „vypálené vzpomínky na tunelové vidění a vidění světla). Příklad: když se dítě narodí s kataraktou, tj. zákalem čočky = nevidí, čímž neovlivňuje zrakem svoje zrakové centrum v mozku a zde nevzniknou žádné synapse, spoje. Když se oči (katarakta) odoperují dítě sice vidí, ale zůstává jako slepé, protože centrum zraku nefunguje.
Duše – převtělování „do minulosti“ Vše ovlivňujeme naší životní zkušenosti, tj. i zkušenosti od rodičů či pra..pra..pra..prarodičů (možná právě proto se můžeme převtělovat i několik generací dozadu… protože pradědeček nám odevzdal svůj šílený prožitek nebo jenom slyšený příběh, který se mu vryl do genu jako silná vzpomínka … tj. pořádná funkční nervová synapse s metabolickými projevy… tj. tvorbou a přenosem neurotransmiterů Prapraděda nám odevzdal svůj prožitek jako soubor látkové výměny na synapsích nervových vláken.
Duše – klinická smrt Náš CNS hlídá v každém okamžiku šílené množství (triliony) podnětů z těla a okolí : -napětí svalů, šlach, -aktivitu a množství hormonů, -stav receptorů, - pH krve, tkání, -stupeň látkové výměny, -parciální tlaky O2, CO2, atd,atd………) Při klinické smrti najednou mozková kůra vše VYPNE, triliony reakcí nefungují, CNS je nehlídá, mozku se značně odlehčí … „nemá co dělat“ (možná právě proto lítáme pod stropem při klinické smrti..)
Duše = látková výměna JE SKLENICE aktuální STAVU: -látkové výměny, -nakumulovaných hormonů, -transmiterů, -množství synapsí, -metabolitů, -enzymů, ………………… které jsou dané v našem těle geneticky, tréninkem, zkušeností ???????? Duše je pak vztah k něčemu, vyjádřen naší metabolickou schopností naši nervové tkáně (buněk)
Pokud budeme hodnotit myšlenku Duše – myšlenka Je myšlenka hmotná ??? Dá se vážit ? Měřit ?? Hodnotit ??? Pokud budeme hodnotit myšlenku jako látkovou výměnu tak snad asi … ANO
přeji duševní pohodu a klideček