Franská říše

Stěhování národů Odoaker Attila Bič boží Vandalové v Římě Římská říše na Západě se rozpadá. Prosviští tudy hordy Vandalů, kteří skončí až v Africe (dodnes prý mají někteří beduíni zrzavé hlavy), na hranicích řádí Attila Bič boží se svými Huny. Bůhví v jaké bažině vyhrabal legendární krvavý meč a volá „na Řím!!!“ Nemít špatný vkus při výběru manželky, dožil by se… R. 476 Odoaker konečně vyškrtne Řím z mapy světa, ale už o pár let později ho vyžene Theoderich, barbar s římskou výchovou. Naprostý chaos! Bezva doba pro hochy se špičatým mečem. Ať žijí divoké kmeny!

Chlodvík a Merovejci R. 481 první franský král Přijal křest Dobyl Francii Založil dynastii Merovejců Chlodvík se nepáral ani s bratránky ani s biskupy. Ostatní franské náčelníky porazil, příbuzné nechal pozabíjet a tak sjednotil Franky. S papežem si plácnul a ten ho jmenoval králem. Ale s jeho biskupy nakládal jako s pacholky, „já jsem král a ty budeš poslouchat!“ Když ne, na hřbitově místa dost. Chlodvíkovi potomci MEROVEJCI vládli říši přes 200 let. Moc je to nebavilo. Lovili, proháněli ženské, navzájem si vraždili levobočky a hádali se o dědictví. Líné krále nakonec vystřídali správci jejich dvora MAJORDÓMOVÉ. Ti se králi starali o maličkosti: o armádu a o peníze.

Majordómové Karel Martel poráží Araby r. 732 u Poitiers Pipin Krátký sesadí Merovejce Poslední majordómové Karel Martel zvaný Kladivo a jeho syn Pipin Krátký byli zatracení válečníci. Ze Španělska se na Franky valily houfy Arabů volajících „Walláhu agbar!“ a nadšeně mířících z bitev džihádu rovnou do ráje. Rytířům Karla Martela se povedlo porazit je r. 732 u Poitiers. Nebýt jeho odvahy, možná bychom dnes četli Korán a mluvili arabsky . Karlova syna Pipina přestalo bavit hrát si na správce dvora. „Všecko mám na hrbu já! K čertu s Merovejci.“ Vzal si princeznu s nejkrásnějšíma nohama a sesadil Merovejce s trůnu. A stal se králem sám!

Karel Veliký R. 800 císařem Vítěz nad Avary a Sasy Franská říše největší území Šíření křesťanství mečem Spojenectví s papežem Cáchy centrem říše Karel Veliký podědil po tátovi Pipinovi válečnický talent. Porazil Sasy, porazil Avary, porazil španělské Maury, bagdádský chalífa Harun-al-Rašíd mu darem poslal slona, oříšky a zlato. Slované od strašného jména Karel vytvořili slovo „král“. Papež, kterého Římané uvěznili, požádal Karla o pomoc. Za odměnu svého zachránce jmenoval římským císařem. Karel si chtěl vzít byzantskou císařovnu Irenu, krásnou a chytrou, jenže ta mu dala košem. Karel tak neobnovil slávu Římského Impéria a Evropa zůstala až dodnes rozdělená na Východ a Západ.  Spojenectví s papežem prospělo oběma: Karel se stal pánem západní Evropy, papež šéfem západních křesťanů. Navzájem se podporovali. Konkurencí pro oba zůstala Byzantská říše.

Sasové Karel Veliký Avaři Arabové papež Irena Karel strávil život v sedle. Projezdil Evropu. Všude v říši zakládal hrady a biskupství, kde si on a jeho družina mohli odpočinout, opravit výzbroj, vyměnit koně. Biskupům důvěřoval víc než baronům, ale stejně jako Chlodvík považoval kněze za své služebníky. Sasové Karel Veliký Avaři Arabové papež Irena

Vojsko Jádrem armády byli rytíři na koních. Víc bylo ale pěšáků v jejich družinách. Celkem se Karlových tažení účastnilo asi 50 000 vojáků. Díky drátěným košilím byli těžko zranitelní. Výrobní tajemství zbroje Frankové tajili, ale neutajili. Podobné brnění později uměli i kováři na Velké Moravě. Karel velel železnou rukou. Neposlušným baronům sebral půdu i úřady a když se vzbouřili Sasové, nechal jich 4000 popravit . Přezdívali mu „saský řezník“. Nejslavnějším Karlovým rytířem je legendární Roland, který padl do léčky Maurů a radši padl, než by ustoupil.

Karolínská renesance Školy Písařské dílny knihovny Architektura Karel chtěl obnovit slávu a krásu antického Říma. Proto zval ke dvoru pěvce a básníky, kteří pak zpívali „Ó, mocný a dobrý je náš král Karel, Mauři se třesou před jeho stínem…“. Architekti pro něj vystavěli palác v Cáchách a korunovační osmibokou kapli „Octagon“. Karel podporoval vznik kostelů a klášterů (církev – jeho opora). Kláštery byly tehdy středem kultury: mniši učili (školy), bádali (věda), opisovali knihy (knihovny), zdobili je obrázky ze zlata a barev tzv. „iluminacemi“, zpívali (hudba). Císař se dokonce naučil číst a psát (!). Jeho písaři zavedli novinku: malá písmena. Římané psali jen „ABCD“, Karel Veliký už uměl „abcd“.

Malé písmo, tzv. minuskula Knihy se opisovaly ručně na pergamen (jemná kůže) a zdobily. Byly velmi drahé. Iluminace

Palác a korunovační kaple, Cáchy Karlova císařská koruna

Západofranská říše FRANCIE Východofranská říše SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ Rozpad franské říše Karlovi synové a vnuci se hádali a válčili spolu. R. 843 uzavřeli Verdunskou smlouvu a říši si rozdělili. Západofranská říše FRANCIE Východofranská říše SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ (Německo) FRANSKÁ ŘÍŠE

Dědictví Franků PAPEŽ CÍSAŘ křesťané král feudálové rytíři rolníci Dvě věci řídily život lidí ve středověku: feudální systém a mocná církev. Král rozděloval půdu své družině válečníků jako odměnu za pomoc v boji. Takovým válečníkům se říkalo „vazalové“, protože je vázal slib věrnosti králi. S půdou získali vazalové i lidi, dobytek, vesnice. Zemědělci museli odevzdávat část úrody, dříví, plátno, dobytek. Půda (feudum) znamená bohatství. Církev slouží králi. „Z boží vůle král“ vládl nad lidmi. Jsi poddaný? - Makej, modli se, abys neskončil v pekle, ale v ráji. Jsi baron a kníže? Válči, bojuj a poddaný tě bude živit. Církev straší peklem, slibuje ráj poslušným. Na oplátku dostává peníze, kostely, poklady, lesy a vesnice. Papež je pán s vlastním papežským státem, vojskem, leckdy mocnější než sám císař. Lidé se rozdělili na mocné feudály a chudé poddané.