ASERTIVITA

Co je asertivita? Co uděláte, když vás někdo nutí k něčemu,co nechcete? Útěk - pasivní chování Útok – agresivní chování Manipulace Asertivita – není pouze umění říkat NE!

Assert: potvrdit = sebevědomí Asertivita je schopnost (dovednost) prosazovat vlastní názor, stanovisko nebo zájem. Jednat asertivně znamená jasně, jednoznačně, slušně. Základem těchto práv je zásada, že nikdo s námi nemůže manipulovat, pokud mu to sami nedovolíme. Máte právo sám posuzovat své chování, myšlenky a city, ale nesete za sebe i sami zodpovědnost.

Asertivní práva vlastní odpovědnost a posouzení chování, myšlenek a pocitů neposkytování výmluv a vysvětlení za vlastní chování vlastní posouzení odpovědnosti za řešení potíží druhých změna názoru dělání chyb říkání "nevím" nezávislost na dobré vůli a mínění druhých dělání nelogických rozhodnutí říkání "nerozumím" říkání "je mi to jedno"

Asertivní dovednosti Umění vznášet oprávněné požadavky Umění požádat laskavost Umění vyjádřit své kladné i záporné emoce        Umění navázat, udržet a ukončit rozhovor Umění říci NE

Rychlá odmítnutí Nebezpečnou situaci rychle ukončíte. Vhodné tam, kde člověku na nabízejícím příliš nezáleží. Hodí se hlavně tam, kde by nabízející mohl být pro člověka nebezpečný. Nevidím, neslyším, čili ignorování nabídky: Nabízející je jakoby průhledný, nemusíte se na něj ani podívat, jdete pryč. Takto odmítá Američan, když mu dealer na ulici nabízí drogy. Odmítnutí gestem: zavrtění hlavou, odmítavý pohyb rukou. Prostě říci „ne!“ (nebo o něco zdvořilejší „nechci!“): Odmítnout a nevysvětlovat. „Ne“ můžete zesílit zavrtěním hlavy a klesající hlasovou intonací. „Nechci“.

Odmítnutí jako naprostý nezájem Použijí se tam, kde není možné odejít, ale o spolupráci s nabízejícím nemáte zájem. Porouchaná gramofonová deska: Při tomto způsobu odmítání ani nemusíte poslouchat, co vám druhý říká, jen opakujete jedno a totéž. Příklad: „Pojď do klubu.“„Nechci!“„Tak pojď a nedělej drahoty.“„Nechci!“„Jenom tam zaskočíme.“ “ Nechci!“ Odmítnutí protiútokem: Namísto omlouvání se a vysvětlování, řeknete druhému, co se vám na jeho chování nelíbí, případně dáte radu. Příklad: „Ne, uděláš dobře, když se budeš starat o sebe!“ Jiný příklad: „ Nechci, podívej se na sebe, jak vypadáš.“ Odmítnutí jako pomoc: Tímto odmítnutím chrání člověk vlastní zdraví i zdraví nabízejícího. Příklad: „Nejsem blázen a ty s tím také přestaň, dokud je čas.“ Jiný příklad: „Nechci, léčím se a ty bys měl se sebou taky něco dělat.“ Odmítnutí jednou provždy: Příklady: „Já nekouřím, nepiju, neberu.“„Nechci, neberu, úplně jsem s tím skončil.“Nechci, co jsem přestal, je mi líp. Nechci o tom ani slyšet.“

Zdvořilá odmítnutí Zdvořilé způsoby odmítání jsou vhodné hlavně u lidí, na kterých vám záleží a s nimiž si chcete udržet dobré vztahy. Odmítnutí s vysvětlením: Odmítáme drogu nebo riziková místa, ale ne o osobu. Příklad: „Ne, tam nepůjdu, přestal jsem a mohlo by mě to rozjet.“ Nabídnutí lepší možnosti: Nabízíte nějakou lepší možnost, např. místo alkoholu, který je pro vás také nebezpečný, kávu nebo čaj, místo rockového klubu výstavu, kino, jít do přírody nebo na varhanní koncert apod. Převedení řeči jinam: Krátce odmítnete a začnete se bavit o něčem, co by člověka se kterým se bavíte, mohlo zajímat. Omítnutí s odložením: Někdy se tím myslí skutečné odložení („Ne, dneska to nejde, jsem tu autem.“). Jindy se odmítnutí s odložením používá ve významu zdvořilého „ne“. Tento způsob ale spíše nedoporučujeme, většinou je lepší místo něj použít některé rychlé odmítnutí nebo odmítnutí jednou provždy.

Empatie Zdravotník či sociální pracovník jedná s lidmi s různými příběhy a neštěstími Soucítění – cítí stejně jako oni, prožívá jejich neštěstí --- důsledek emoční nerovnováha, až vlastní strachy, nebo duševní vyčerpání nebo syndrom vyhoření až necitlivost k lidem Empatie – vcítění – správný přístup – ví, co jeho klienti cítí, dovede se do nich vžít , ale nemusí to pociťovat také Příklad: rodiče nad umírajícím dítětem cítí totéž – žal, pracovník pečující profese ví, jak jim je, ale má odstup, neprožívá to s nimi

Empatie Vystihuje to: „jen zkus chodit v mých botách!“ Empatii může mít člověk vrozenou, ale může se ji též naučit tréninkem Empatie zahrnuje jak pozorování verbálních projevů člověka, tak neverbálních, z těch se dokonce vychází při pozorování lépe Empatie může být náhodná ( prodávající – kupující), ale i dlouhodobá ( pacient – personál) Nemyslete za sebe, ale myslete za druhé, každý je jiný, musíte se do každého vžít!