vývoj osobnosti vývojová psychologie
pojem vývoj ve třech úrovních fylogenetický – prvoci až člověk historický – vývoj společnosti a čl. v ní ontogenetický – od narození po stáří a smrt psychologie zkoumá především ontogenetický
pojmy zrání a učení zrání = změny určované vnitřními biologickými činiteli (růst, zrání nervové soustavy,…) učení = změny spojené se socializací a působení okolního prostředí vzájemně jsou spjaty
vývojové fáze člověka prenatální období (od početí do porodu) novorozeně (od narození do 1 měsíce) kojenec (do 1 roku) batole (1-3 roky) předškolní věk (3-6 let) školní věk (mladší a starší, 6-12 let) puberta (někdy i prepuberta, 11/12-14/15) adolescence (16-20/22 let) dospělost (mladší, střední, pozdní; 20-65 let) stáří (více než 65 let)
8 věků člověka podle Erika H. Eriksona – psychosociální konflikt 0-1 rok důvěra X nedůvěra 1-3 roky autonomie X stud 3-6 let iniciativa X vina 6-12 let snaživost X méněcennost 12-19 let identita X zmatení rolí 19-25 let intimita X izolace 25-50 let generativita X stagnace 50 a více let integrita X zoufalství
prenatální období udává základní biologické a psychické předpoklady čl. 3. týden – vznik srdce embryo -4.-12. týden, základy orgánů, spontánní hýbání končetin fetální období – od 12. týdne, vyzrávání orgánů
od 1. měsíce utváření rukou, úchopové pohyby od 5. měsíce – odlišení bdělého a spánkového stavu od 6. měsíce vnímání zvuků, pohyby vývoj ovlivněn životním stylem matky
novorozenecké období 1. den po narození schopnost slyšet, vidět 4. den pozoruje soustředěně svoji matku reflexy: sací, hledací, polykací, kašlací, kýchací, vyměšovací, obranný preference vyššího ženského hlasu zaťaté pěsti spánek kolem 20 h/den reakce na podněty křikem
zrak – ostré kontrasty, 20-30 cm nepatrné zvedání hlavičky otáčí se za předměty
kojenecké období 2., 3. měsíc reaguje na akustické podněty (světelné, barevné dojmy) 2. měsíc zvedne a udrží hlavičku úsměv 3. měsíc opírá se o předloktí a pevně zvednutá hlava zrak 15-50 cm
pohyb směrem k předmětu reaguje na lidský hlas hrdelními zvuky postupně mizí tonický šíjový reflex – asymetrické rozložení rukou = šermířská poloha, a objevuje se synetrické rozložení) zlepšuje se periferní vidění díky úsměvu komunikuje (hlasitý smích)
4. měsíc – koordinace pohybu ruky a úst, produkce zvuků, broukání 5. měsíc – sahá po věcech nad sebou - zrak max. 1 m 6. měsíc – držení prstů lidí, přitahuje se do sedu (později sám – tzv. žabí pozice); koordinace obou rukou - žvatlání
7.-9. měsíc – poloha na břiše, stavění na dlaně a učí se lézt – pokouší se postavit na nohy
od 8. měsíce – strach z cizích lidí, rozumí významu slov, pije z hrnku za pomoci dospělého
9.-10. měsíc – záměrně a opakovaně vyhazuje věci z postýlky ke konci tzv. klíšťový úchop (mezi palec a ukazováček), orientační a pátrací reflex lezené do schodů, hůře sestup na konci období dělá první krůčky 1. rok – ostrost vidění, používá gesta první slova
komunikační prostředek je pláč sociální učení
https://www.youtube.com/watch?v=7OnPfH7bEa8
batolecí období období tzv. první emancipace zvedne z podlahy předmět aniž by samo spadlo do dvou let mluví o sobě ve 3. osobě (Vojtíšek, Janička,…) – potom v 1. osobě (já) uvědomění si sebe sama ve 3. letech
symbolické hry v 15. měsících – jí samo lžičkou, symbolické myšlení ve 2 letech – zvládá 200-300 slov zvídavost, učení vhledem, síla slov „ano“ a „ne“ 18. měsíc – chůze do schodů s pomocí, ve 3 letech i chůze ze schodů samostatně
kolem 2 let skáče snožmo, skoky na místě rozlišuje význam slov ve 3 letech jízda na tříkolce ke konci sebeobsluha (v oblékání, wc, jídlo,…)
vztahy k druhým dětem stejného věku – soupeřivost nebo spolupráce 2,5 let věk vzdoru, negativismu rozvoj manuálních dovedností (kreslení, stavění komínů,…)
předškolní věk egocentrické, antropomorfické, animismus, magické chápání času (minulost, přítomnost, budoucnost) egocentrická řeč dítě rádo pomáhá názorové myšlení (intuice) schopnost vyjádřit kresbou vlastní představu
pozn. dětská kresba první znázornění postavy v kresbě je tzv. hlavonožec
kolem 6. roku je postava realističtější, dítě se snaží vykreslovat detaily (prsty, boky, ramena,…) kresba vystihuje inteligenci, emoční rovnováhu dítěte kresba rodiny (kreslí postavy dle důležitosti v jeho životě, 1.máma,…)
rozvržení kresby (levá strana listu-vztah k matce-minulost, střed je přítomnost, pravá část listu příklon k otci a budoucnosti) levá – introverze, pravá – extroverze kresba situovaná ve vrchní části listu (pýcha), ve spodní části (realista)
umí vyvozovat závěry, ale závislé na názoru vývoj sociální kontroly, osvojení sociální role „teorie mysli“ vědomí, že i ostatní lidé mají vnitřní prožitky souběžná hra – hra společná – hra kooperativní
diferenciace role mužské a ženské ke konci období zkoumání školní zralosti a připravenosti (schopnost delšího soustředění, odpoutání se od rodičů/matky, základní hygienické návyky, rozeznání barev, srozumitelná mluva, není „ufňukané“…)
úžasný svět předškolního myšlení děti nám dávají nahlédnout do způsobu přemýšlení o světě, který je naprosto odlišný od myšlení adolescenta nebo dospělého. Dítě si vytváří představy o světě na základě toho, co vidí a co zná. Tak např. přisuzuje život věcem, které se hýbou. Říká, že sluníčko vstává a pluje po obloze nebo že kouř letí z komína a říká sluníčku, aby nesvítilo, protože je zima. Je to přitom dětským způsobem logické. Děti také přisuzují neživým věcem lidské vlastnosti. „Stůj je zlý, bouchl mě!“, říká dítě, když do něj z neopatrnosti narazí.
mladší školní věk 6/7-8/9 let období střízlivého realismu skutečnost přijímá jako danost, nemá potřebu ji měnit ví, že je čas nevratný konkrétní logické operace uvědomuje si povinnost ve škole
nový kolektiv, vztah k dospělým (autoritám) schopnost záměrného učení (získávání vědomosti)
identifikace s vrstevnickou skupinou střední školní věk 8/9-12 let už nežaluje identifikace s vrstevnickou skupinou prepuberta (10.,11. rok, jiný vztah k sobě samému, rodičům, druhému pohlaví) zdokonalení jemné motoriky začíná zájem o opačné pohlaví
důležité zvolit zdravý životní styl (jinak rizika obezity, cukrovky)
puberta (straší školní věk) 11-15 let složitá etapa vývoje zvýšená uzavřenost, přecitlivělost (prudké výkyvy nálad) odmítá podřízenou roli zpochybňování jistot, vztahovačnost, rozpory a konflikty nejen s rodiči, i s dospělými formální logické operace významná je budoucnost schopnost introspekce
první životní rozhodnutí –kam po základním vzdělání (potřeba seberealizace)
adolescence 15-20 let odpoutávání se od rodiny, snaha o osamostatnění (ale z počátku stále finanční závislost) vidí realitu „černo-bíle“ ustupuje vliv rodiny, nastupuje vrstevnická skupina
objevují se „skutečné“ vztahy chlapců a dívek ke konci období se záměrem založení trvalého partnerského vztahu (rodiny) kamarádství dlouhotrvající (na celý život) volba povolání (nutné znát sám sebe a své schopnosti)
mladší dospělost 20-35 let vrchol tělesné síly zpočátku studium VŠ nebo nástup do zaměstnání vstup do manželství, zakládání rodiny umí komunikovat a řešit případné konflikty nejvyšší úroveň paměti, inteligence
střední dospělost 35-45 let vrchol produktivity rozumová a emoční zralost ke konci období krize středního věku (ptají se po smyslu života – určité výsledky v zaměstnání i v osobním životě, ale co dál; nebo se nedaří realizovat cíle a nevidí cestu dál), (děti odrůstají, jejich nezávislost), nutné hledat nový způsob trávení času často syndrom vyhoření
starší dospělost 45-60/65 let zhoršené podmínky najít práci pokles výkonnosti, fyziologické změny (menopauza, pokles sexuální výkonnosti mužů) děti opouštějí domov, tzv. opuštění hnízda hledání nových zájmů výrazný ukazatel změn jsou kůže a vlasy
role prarodičů
stáří více než 60/65 let období vstupu do starobního důchodu (hledání nových koníčků, vyplnění volného času) vyrovnání se se ztrátou svého protějšku (vdova/vdovec) osamělost, vstup do domova důchodců (nové sociální prostředí/kolektiv)
věk 90 let a více tzv. patriarchium – pocit výrazné osamělosti (vrstevníci jsou vzácností) involuční změny: zhoršení vnímání (zrak, sluch); pokles tělesné hmotnosti a výšky; zhoršení paměti, pozornosti, výkonnosti; změny v emočním reagování; změny intelektu (vrozená klesá, ale naučená stagnuje nebo i vzrůstá); změny v sociálním zařazení (uzavření do sebe, navazování vztahů i milostných)
co dokáže pozitivně ovlivnit stárnutí: celoživotní aktivita psychická i fyzická; dobré psychosociální vztahy s rodinou; adaptabilita a pozitivní myšlení věda zabývající se stářím je gerontologie