Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T3 tuto výukovou prezentaci : III. Obložení stěn a stropů

12.6 Obložení stěn Podle způsobu konstrukce rozlišujeme obložení z prken, vlysů, rámové a deskové obložení (viz obr. 479/1 na následujících stranách). Pro provedení jsou rozhodující rozměry místnosti, účel a cena. V závislosti na tom, jak je obložení členěno, se mění dojem z délky, šířky a výšky místnosti. Při svislém členění obložení se prostor zdá vyšší, kratší a užší. Vodorovné členění vyvolává dojem nižšího, delšího, popř. širšího prostoru. Rozdělení na velké plochy prostor opticky zmenšuje a naopak. Jsou-li stěny obloženy dřevem až ke stropu, vypadá místnost menší. Proto se malé prostory obkládají jen do určité výšky, kterou lze volit libovolně.

Obložení stěn Je výhodné dále rozvinout vodorovné členění, které již v místnosti je, např. okenní římsy, okenní poutce nebo dveřní obložení. V žádném případě nemá obložení sahat do poloviny stěny : buď plochy obložení, anebo neobložená stěna musí být vyšší (obr. 478/3 a 4 – viz obrázky dole) Obr. 478/3 : Architektonické prostorové působení Obr. 478/4 : Členění stěn

12.6.1 Obložení z prken a vlysů Jednoduché obložení z prken lze vyrobit z masívu s rovnými nebo zkosenými hranami. Prkna se přitloukají na latě upevněné na stěně. Pokud upevnění nemá být vidět, používají se profilované sponky (viz obr. 479/1 – dole). U nízkých obložení stačí spojit prkna na péro s drážkovanými soklovými a vrchními krycími lištami a pomocí nich prkna připevnit. Prkenné obložení (palubky)

Obložení z prken a vlysů Pěkný vzhled obložení předpokládá správnou volbu dřeva, vhodné členění a profilování. Působivé stínování vzniká např. při různě překládaných prknech (obr. 479/1 – viz vedle). Prkenné obložení s mezerami

Obložení z prken a vlysů Obložení členěná jako vlysy se nazývají vlysová. Jednoduchá obložení tohoto druhu lze vyrobit z příslušně žlábkovaných a drážkovaných úzkých prvků (vlysů), které se upevní podobně jako prkna spojená na péro a drážku (obr. 480/1 – viz obrázek dole vlevo). Obr. 480/1: Prkenné obložení, vnitřní a vnější roh Obložení z vlysů

Obložení z prken a vlysů Zvláštní druhy vlysového obložení se vyrábějí z lišt spojených na péro nebo polodrážku, které se na zadní straně připevní na konstrukční spodní rám či lišty. Tím vznikne uzavřené obložení. U otevřeného vlysového obložení se vlysy na zadní straně přišroubují s odstupem k deskám. Jsou-li meziprostory z jiného dřeva či v jiné barvě než vlysy, vznikne originální celek. Vlysová obložení jsou vhodná zvláště u klenutých stěn a sloupů.

12.6.2 Rámová obložení Rámován obložení se skládají z rámů a výplní z dýhovaných desek, méně často z plného dřeva. Výplně se osazují do drážek v hranách rámů. Snadnější úpravu povrchových ploch umožňuje upevnění pomocí polodrážky a upevňovací lišty. Obr. 480/2 : Rámová obložení, vnitřní a vnější roh

Rámová obložení Použití lišt, většinou profilovaných, zdůrazňuje potom členění celého obložení. Vnitřní a vnější rohy rámů se navzájem spojují buď na péro a drážku, nebo na polodrážku,popř. se používají speciální rohové lišty (obr. 480/2 a 3 – viz obrázky na předcházející straně a vedle). Obr. 480/3 : Rámová obložení s rohovými lištami

Rámová obložení Rámy a výplně s příčkou Rámy a výplně s příčkami

12.6.3 Desková obložení K výrobě deskových obložení se hodí dýhované nebo laminované překližkové či dřevotřískové desky. Tyto desky dovolují členění stěn na velké plochy, protože nebobtnají a nesesýchají vůbec nebo jen velice málo (obr. 479/1 – viz obrázky vedle). Obložení z vodorovných desek do polodrážky Obložení z desek do polodrážek

Desková obložení Prefabrikované obkladové desky se většinou označují jako panely. Jsou to desky z dřevěných materiálů, dýhované ušlechtilým dřevem nebo laminované a na bocích opracované tak, aby byly připraveny k montáži.Vnitřní a vnější rohy jsou u těchto prefabrikovaných obložení zpracovány pomocí zvláštních profilů (obr. 181/1 – viz vedle). Obr.481/1 Deskové obložení z prefebrikovaných dílců

12.6.4 Připevnění obložení Obložení se pokládá na neomítnuté, popř. omítnuté vnitřní stěny nebo omítnutí vnější stěny. Předpokladem ovšem je, že stěny jsou dokonale suché. Na obložení nesmí působit vlhkost stoupající od země ani kondenzovaná voda (obr. 482/2 a 3 – viz následující strany). Při obkládání vnějších stěn je možno pod vrstvu obložení instalovat ještě tepelnou izolaci. Obložení by nemělo přiléhat bezprostředně ke zdi či omítce, vhodné je ponechat zde mezeru 20 – 30 mm. Většinou vznikne tato mezera již díky nosné konstrukci. Nosná konstrukce je sestavena z latí nebo montážních rámů, jež se upevňuje ke stěně pomocí vrutů v hmoždinkách. Konstrukce slouží k vyrovnání nerovností zdí a k upevnění obkladové vrstvy.

Připevnění obložení Obr. 481/2: Vnitřní konstrukce pro montáž s kováním

Připevnění obložení Obr. 481/3: Konstrukce podkladu pro závěsné špalíky

Připevnění obložení Vodorovné i svislé prvky nosné konstrukce je třeba během montáže překontrolovat zednickým pravítkem a vodováhou. Dutina mezi obložením a stěnou slouží jako vzduchový polštář, zabraňují tepelným ztrátám. Jsou-li v obložení nahoře a dole ponechány otvory, může se vzduch za obložením trvale obměňovat. Tyto otvory jsou potřebné, zvláště musí-li se počítat s vlhkostí, a u obložení vnějších stěn. V těchto případech se také doporučuje chránit zadní stěnu obložení proti vlhkosti, např. nátěrem.

Připevnění obložení Obr. 482/1 Bokorysné řezy obložení

Připevnění obložení K upevnění nosné konstrukce se většinou používají hmoždinky z kovu či plastu zasouvané do vyvrtaných otvorů. Elektrickou ruční příklepovou vrtačkou, popř. vrtacím kladivem se vrtají přesné otvory do zdiva nebo betonu. Šroubovitý vrták přitom musí mít břity z tvrdokovu. Průměr otvoru by měl být asi ½ mm větší než průměr kolíku (hmoždinky). Hmoždinky se při zatočení vrutu roztáhnou, a tím pevně drží ve vyvrtaném otvoru. Nesmějí se používat vruty se řeznými závity, protože ty by plastovou hmoždinku rozřízly.

Připevnění obložení Pro montáž rámů (popř. latí) přímo na zdivo jsou zvláště vhodné plastové hmoždinky s prodlouženým svorníkem, které vyplní i otvor vyvrtaný v latích. Otvor v dřevěné nosné konstrukci a zdi lze při použití těchto hmoždinek vrtat najednou. Existují také speciální osazovací kolíky s vruty, jimiž se zároveň dá nastavit vzdálenost latění od stěny.

12.7 Stropní obložení Stropní obložení se skládají z nosné konstrukce a obkladu. Nosnou konstrukci lze upevnit přímo pod hrubý strop (obr. 482/2 a 3 – viz obrázky na následující straně). Ve zvláště vysokých místnostech může být při obkládání klimatizace nebo vedení instalace zavěšena nosná konstrukce níže pod stropem (obr. 482/4 – viz obrázek na následující straně). Při seřizování roviny tohoto zavěšení se používá otočný laser (obr. 483/1 – viz obrázek na následující straně). Je-li zaměřovací přístroj seřízen, vychází vodorovně paprsek, jenž u otočných laserů rotuje kolem přístroje, a tím vyznačuje rovinu zavěšení. Odchylka činí na 60 m max. 2mm.

Stropní obložení Obr. 482/2 : Jednoduchá konstrukce latění Podkladová konstrukce s křížovým latěním

Stropní obložení Obr. 482/4 : Zavěšená nosná konstrukce Obr. 483/1 : Lícování zavěšení stropu s otočným laserem

Stropní obložení Nosnou konstrukci je nutno pečlivě připevnit, protože na ní spočívá celá tíha stropního obložení. Navíc je tato konstrukce zatěžována otřesy, zvláště u stropů, po nichž se chodí. Z tohoto důvodu se nosné konstrukce nesmějí pod strop nastřelovat. Vrstva obkladu se zpravidla připevňuje k nosné konstrukci neviditelně. K výrobě stropních obložení je třeba používat dokonale usušené dřevo protože vzduch pod stropem je nejteplejší a nejsušší. Stropní obklady se mají důkladně připravit již v dílně, aby následná montáž bylo co nejjednodušší. Obklad může být různě členěn a vyroben z různých materiálů. Na trhu je k dostání celá řada prefabrikovaných dílů z dřevotřísky nebo vrstveného dřeva, které lze bez dalšího opracování připevnit k nosné konstrukci.

Stropní obložení V zásadě se rozlišují stropy z prken, desek a kazetové stropy (obr. 483, 4 a 5 – viz obrázky dole) Obr. 483/4 Deskový strop Obr. 483/3: Prknový strop Obr. 483/5 : Kazetový strop

Stropní obložení Také je možné obložit viditelné dřevěné trámy nebo stropy s dřevěnými trámy napodobit (obr. 483/2 - viz obrázek dole).

12.7.1 Trámové stropy V některých případech bývá snaha napodobit při viditelnou konstrukci dřevěných stropů konstrukci užívanou zejména v renesanci, tj. viditelné nosné trámy a na nich příčně položená prkna nebo omítnutá pole. Trámové stropy jsou stropy, z nichž vystupují trámy nebo obložení, které tvoří falešný trám. U pravých trámových stropů se užívají plné masivní trámy, které nesou váhu stropu. Z estetických důvodů se někdy neopracované trámy obkládají prkny nebo dýhovanými materiály. Na tomto nosném základu leží vlastní konstrukce stropu zhotovená pomocí prken, tepelné a zvukové izolace a záklopu.

Trámové stropy Často se také stropy, zhotovené jako keramické, železobetonové apod. , obkládají pomocí falešných trámů, které tvoří masivní prkna nebo dýhované desky spojené do tvaru trámů. Falešné trámy se připevňují na omítnutý strop, omítnuté plochy přitom zůstávají viditelné. Rovněž je možné připevnit tyto trámy na hrubý strop a jednotlivá pole obložit prkny či deskami (obr. 485/2 – viz obrázek na následující straně). Ve všech případech je potřeba, aby viditelné plochy masivních i falešných trámů a obkladů polí byly kvalitně opracovány frézováním a broušením. Důležitá je také kvalitní povrchová úprava mořením, patinováním a lakováním. Často je u těchto nátěrů požadována obdobná kvalita jako u nábytku. Nátěry je vhodné provádět před montáží v dílně nebo na stavbě.

Trámové stropy Obr. 485/2 : Prknové stropy

Trámové stropy Samozřejmostí musí být přesné osazení, zalištování spár apod. (obr. 485/1 – viz obrázek dole). Obr.485/1 : Trámové stropy

12.7.2 Stropy z prken U stropů z prken je celá stropní plocha obložena prkny. Ta mohou být spojena na péro, na péro a drážku, na polodrážku, přeplátováním nebo uložena přes sebe s mezerami. K překrytí spár jsou vhodné krycí lišty nebo profilované lišty zasunuté v drážkách. Prkna se upevňují na nosnou konstrukci z latí, která spočívá na masivním stropu či stropních trámech. Viditelné upevnění prken se provádí pomocí hřebíků nebo vrutů, neviditelně lze prkna připevnit zvláštními profilovanými příchytkami (obr. 483/3 – viz obrázek na následující straně).

Stropy z prken Nejčastěji se pro stropy z prken používají palubky tl. 15 – 22 mm spojené na péro a drážku. Připevňují se do nosné konstrukce z latí pomocí hřebíků nebo sponek neviditelně připevněných do drážky palubky. Důležité je opět kvalitní zhotovení povrchové úpravy a začištění spár obkladu stropu a svislých stěn. Obr. 483/3: Prknový strop

Stropy z prken Obr. 484/1 : Napojení stěn u prkenných stropů

12.7.3 Deskové stropy Deskové stropy se obvykle vyrábějí z dřevěných materiálů dýhovaných nebo povrchově upravovaných, např. laminováním. Strop je členěn pomocí viditelných či přiznaných spár mezi hranami desek. Jednotlivé desky lze spojovat na péro a připevňovat pomocí sponek, ocelových příchytek či hřebíky do drážek na nosnou konstrukci (obr. 483/4 – viz obrázek vedle). Obr. 483/4 : Deskový strop

Deskové stropy Obr. 486/1 : Deskové stropy

12.7.4 Kazetové stropy Kazetové stropy jsou stropní obložení s čtvercovými nebo pravoúhlými poli (kazetami), plasticky uspořádanými. Hranice mezi kazetami tvoří lišty, rámy, luby (vlysy), popř. falešné trámy. Ploché kazety lze vyrobit pomocí rámové konstrukce. Plastičtěji hlubší kazety s tenkými žebry lze vytvořit prostřednictvím lišt nebo lubů (vlysů). Kazety s ohraničením podobným trámům sestávají z křížících se falešných trámů s výplněmi. U mimořádně velkých a těžkých kazet se vyplatí zhotovit každou kazetu zvlášť a po jedné je upevňovat ke stropu (obr. 483/5 –viz obrázek vedle).

Kazetové stropy Obr. 486/2: Kazetové stropy

12.7.5 Akustické stropy Akustickými stropy se rozumějí stropní obložení pohlcující zvuk. Mají za úkol absorbovat vzniklé zvukové vlny. Zpravidla se pro tento účel používá přerušovaná vrchní obkladová vrstva a podkladní porézní materiály, které pohlcují zvuk. Aby obkladová vrstva dobře izolovala, uplatňují se různé systémy upevnění, např. obklad se klade na další vrstvu z izolační vlny (obr. 484/2). Obr. 484/2 : Akustické stropy

12.7.6 Větrací stropy Úkolem větracích stropů je přivádět do místností čerstvý vzduch, vedený stropními dutinami klimatizačních zařízení. K tomu obvykle slouží profily s drobnými otvory, které se zasouvají do spár oddělujících obkladové desky. Větrací stropy je třeba plánovat ve spolupráci s klimatizačními techniky, kteří musí spočítat množství vzduchu potřebného pro místnost s ohledem na její užívání a velikost.

Otázky k opakování Jaké druhy obložení známe ? Jakému účelu slouží dutina mezi stěnou a obložením ? Čím se připevňují stěnová obložení ? Které druhy stropního obložení existují ? Proč musí být dřevo pro stropní obložení dokonale vysušené? Nač je třeba dávat zvláštní pozor při upevňování stropních obložení ?