Základy výživy a krmení hospodářských zvířat Přednáška 4: Tuky a jejich význam ve výživě zvířat, stanovení

Lipidy skupina látek, která není v chemickém základu stejná, ale má přímý nebo nepřímý vztah k mastným kyselinám jsou přítomny jak v rostlinných, tak i v živočišných organismech jsou nerozpustné ve vodě rozpouští se v organických tzv. lipofilních rozpustidlech (ether, chloroform, benzen)

Význam tuků mají nezastupitelné funkce v metabolismu živočišných organismů jsou nosiči elektronů jsou nosiči subtrátů v enzymatických reakcích jsou komponenty biologických membrán jako zdroj energie slouží přímo, ale i ve formě zásobního tuku uloženého v organismu slouží také jako ochranný materiál v podkožních tkáních a jako ochranný obalový materiál významných orgánů v těle

Stanovení tuků provádí se vyloužením vzorku do etherového extraktu

Získaný extrakt rozdělujeme: Jednoduché lipidy: - Tuky - estery mastných kyselin a glycerolu - Vosky - estery mastných kyselin s vyššími alkoholy než je glycerol Odvozené lipidy: - látky, které můžeme získat hydrolýzou lipidů - mastné kyseliny, glycerol, steroidy, aldehydy mastných kyselin a ketolátky, neutrální lipidy, glyceridy, cholesterol a estery cholesterolu Složené lipidy: - Fosfolipidy - lipidy obsahující vedle mastných kyselin a alkoholu i zbytek kyseliny fosforečné - Cerebrosidy (glykolipidy) - vedle mastných kyselin obsahují cukry, dusíkaté báze, neobsahují však kyselinu fosforečnou - Jiné složené lipidy - do této skupiny se řadí lipoproteiny, sulfolipidy, aminolipidy

Lipidy v rostlinách Strukturální: - v různých membránách a ochranných vrstvách - v listech se nachází asi 7 % strukturálních lipidů v sušině - část strukturálních lipidů je tvořeno vosky Zásobní: - zásobní rostlinné lipidy se nachází především v ovoci a semenech - označujeme je jako oleje

Živočišné lipidy uloženy jako zdroj energie v zásobním tuku zastoupení v adipózních tkáních může dosahovat až 97 % strukturální lipidy jsou především fosfolipidy tvořící asi 0,5-1 % svalové a adipózní tkáně (v játrech 2-3 %) velmi důležité jsou neglycerolové, tzv. neutrální lipidové frakce cholesterol a jeho estery

Mastné kyseliny v přírodních tucích a jejich bod tání Nasycené mastné kyseliny °C - máselná C3H7COOH -7,9 - kapronová C5H17COOH -3,2 - kaprylová C7H15COOH 16,3 - kaprinová C9H19COOH 31,2 - laurová C11H23COOH 43,9 - myristová C13H27COOH 54,1 - palmitová C15H31COOH 62,7 - stearová C17H35COOH 69,6 - arachová C19H39COOH 76,3 Nenasycené mastné kyseliny °C - palmitoolejová C15H29COOH 0,0 - olejová C17H33COOH 13,0 - linolová C27H31COOH -5,0 - linolenová C17H29COOH -14,5 - arachidonová C19H31COOH -49,5

Esenciální mastné kyseliny jedině kyselina linolová je esenciální musí být obsažena v dietě je zdrojem pro tvorbu kyseliny linolenové i arachidonové

Polární lipidy Dělení polárních lipidů: obsahují vedle hydrofobní části (acyly mastných kyselin) i látky hydrofilní jsou základními strukturními prvky biomembrán mohou se spojovat ve vodných roztocích spontánně a reversibilně za vzniku částeček koloidních rozměrů, zvaných micely Dělení polárních lipidů: a) podle hlavního alkoholu - fosfoacylglyceroly odvozené od glycerolu a - sfingolipidy odvozené od aminoalkoholu sfingosinu. b) podle přítomnosti kyseliny fosforečné - fosfolipidy s kyselinou fosforečnou (fosfoacylglyceroly a početnější sfingomyeliny) a - menší skupina neobsahující tuto kyselinu c) podle obsahu cukerné složky - glykolipidy (cerebrosidy a gangliosidy - sfingolipidy) a - ostatní

Fosfolipidy obsahují kyselinu fosforečnou ve formě esteru či diesteru odvozeny od glycerolu nebo od sfingosinu jsou přítomny v každé buňce jsou podstatou všech biomembrán účastní se přenosu vzruchu v nervové tkáni Dělíme je na: - fosfoacylglyceroly - sfingomyeliny

Glykolipidy Cerebrosidy - obsahují ceramid s mastnou nebo hydroxymastnou kyselinou a jako hydrofilní část je zbytek monosacharidu vázaný -glykosidovou vazbou na C1 - přítomny v nervové tkáni, v játrech, brzlíku, ledvinách, nadledvinkách, plicích a vaječném žloutku Glykosfingolipidy - jsou složitější deriváty ceramidu - nachází v gangliích nervových buněk, najdeme je však i v jiných buňkách - nejvíce jsou zastoupeny v šedé kůře mozkové a v receptorech pro různé neurotransmittery (acetylcholin)

Lipoproteiny spojení lipidů se specifickými bílkovinami stabilní ve vodném prostředí jsou součástí buněčných membrán, cytoplasmy buněk, krevní plasmy a vaječného žloutku Plasmové lipoproteiny - zajišťující transport a distribuci lipidů diety, lipidových hormonů a vitaminů rozpustných v tucích, prostřednictvím krevního a lymfatického systému – jsou to regulátory metabolismu lipidů

Frakce plazmových lipidů (chilomikrony) a) s velmi nízkou hustotou (VLDL) b) se střední hustotou (IDL) c) s nízkou hustotou (LDL) d) vysokou hustotu (HDL) vznikají v játrech jsou tvořeny převážně triacylglyceroly a estery cholesterolu na transportu a ukládání volného cholesterolu se podílí především IDL a LDL

Steroidy látky živočišného i rostlinného původu jsou součástí buněčných membrán působí jako emulgátory při procesech trávení mají i ochranné funkce a jsou známy i steroidní feromony A. Steroly B. Žlučové kyseliny C. Steroidní hormony D. Kalciferoly

Steroly dělíme je na fytosteroly, zoosteroly, mykosteroly a steroly mořských živočichů a rostlin významnou součástí membrán Fytosteroly - součást necukerné složky heteroglykosidů ve většině rostlin Cholesterol - v živočišných buňkách se nachází v poměrně vysoké koncentraci - moduluje tekutost a permeabilitu plasmových membrán - ve větší míře se nachází v mozkové tkáni, ve žluči, v krevní plasmě, v nadledvinkách, v nervové tkáni, v míše, ve vaječném žloutku a v tuku ovčí vlny (lanolin)

Žlučové kyseliny hlavní součást žluče jsou to steroidní karboxylové kyseliny obsahující polární i nepolární složku mají vysokou povrchovou aktivitu jsou schopny převádět lipidy a lipofilní vitamíny diety na formu micel aktivují lipázy a působí emulgačně zvětšují povrch lipidů usnadňují trávení a vstřebávání lipidů

Steroidní hormony Adrenokortikoidní hormony - Glukokortikoidy - řídí metabolismus sacharidů - Mineralokortikoidy - kontrolují metabolismus minerálních látek Gonadální hormony produkované v pohlavních orgánech - samičí - estrogeny (estron, estradiol, estriol) a gestageny (progesteron) - samčí - androgeny (testosteron)

Kalciferoly vznikají z provitamínů důležité kalciferoly: ergokalciferol – vitamín D2 cholekalciferol – vitamín D3 Význam vitamínů D2 i D3 je především v řízení metabolismu vápníku a fosforu v jejich účasti při mineralizaci kostí.

Odbourávání lipidů v živočišném organismu probíhá hydrolytickým štěpením přeruší se esterové vazby a tak se uvolní mastné kyseliny a glycerol toto štěpení probíhá za účasti enzymů - lipáz