Trvale udržitelný rozvoj  Rozvoj uspokojující potřeby současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby (OSN)  Strategie zaměřená na prosazování harmonie mezi lidskými bytostmi a mezi lidstvem a přírodou (Brundtlandová)

Trvale udržitelný rozvoj  Zlepšování životního standartu příslušné populace bez omezování kapacity ekosystémů udržováním přírodních hodnot a jejich biologické diverzity pro dobro současných a budoucích generací (EU)  Rozvoj který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (Právní řád ČR)

Společné obsahové prvky  Cílený proces změn v chování  Dosahování nejvyšší udržitelné kvality života  Vnitrogenerační i mezigenerační rovnost v uspokojování potřeb lidí  Podpora harmonie mezi zájmy z hlediska člověka, společnosti i životního prostředí

Společné obsahové prvky  Nevede k dlouhodobému poklesu biodiverzity  Zachovává regenerační kapacity obnovitelných zdrojů  Vyhýbá se znečištění nad míru biosférických kapacit asimilace odpadů  Přechází od neobnovitelných k obnovitelným zdrojům

Původní potřeby člověka (uspokojení materiálních potřeb)  Funkční – podporuje spotřebitele mentálně a fyzicky  Nefunkční (konzum) – oslabuje tvůrčí vývoj člověka –Introjekce –Konzumace „bez potřeby úst“

Druhotně vznikající materiální potřeby  Potřeby kompenzující minulé ztráty (bazény a plovárny v důsledku nedostupnosti přírodních možností ke koupání…)  Potřeby vyvolané nutností náprav napáchaných škod (čistící zařízení, úpravny vody, lapače plynů…)  Potřeby vytvořené minulým rozvojem (vytváření nových pracovních míst pro ty, kteří je ztratili v důsledku automatizace, rostoucí potřeby transportu v důsledku separace funkcí…)

Původní potřeby člověka (úroveň činnosti, sociální kontakt, struktura času a rozmanitost bytí)  Úzce souvisí s potřebou seberealizace  Potřeba získávání a zdokonalování dovedností a schopností  Potřeba sociální příslušnosti  Hodnota volného času a změna prostředí –Dána rytmem zaměstnání –Spočívá v naší kultuře, v útěku a relaxaci od práce, která vyžaduje peníze (ztrátou zaměstnání se hroutí struktura času i jeho obsah)

Původní potřeby člověka (osobní identita)  Spočívá v potřebě vlastního uznání a uznání od ostatních  Konzum zboží poskytuje možnost vyjádřit svou osobní identitu  Být nezaměstnán ve společnosti přikládající zaměstnání životní význam je pokládáno za osobní selhání  Alternativou je prožívání bez viditelných znaků konzumního standartu = skutečná svoboda, plné žití

Zhodnocení základních nástrojů k dosažení potřeb z hlediska člověka  Nástroje ve vztahu k zaměstnání –Plné zaměstnání –„Zkrácené“ zaměstnání –Autonomnost

Zhodnocení základních nástrojů k dosažení potřeb z hlediska člověka  Nástroje ve vztahu k vnitřní svobodě –Moderní vzdělávání –Účast na občanském nebo politickém životě –Samozásobitelství –Charita (veřejné služby)

Změny ve struktuře zaměstnanosti  Zvýšená poptávka po vysoce kvalifikovaných profesích vyžadujících dlouhou přípravu a praxi (pozitivní z hlediska „tvořivé práce“)  Nutnost několikrát za život měnit zaměstnavatele i profese v důsledku technického vývoje a strukturálních změn  Vytvoření skupiny zaměstnání, která nikdo nechce vykonávat ani v době vysoké nezaměstnanosti

Změny ve struktuře zaměstnanosti  Vznik skupiny těžko zaměstnavatelných osob (mladiství, starší pracovníci, ženy, etnické minority, handicapovaní…)  Rozšíření počtu osob, které nechtějí být zaměstnány (za určitých podmínek lze tento jev hodnotit pozitivně – schopnost lidí žít nekonformně)  Většina lidí přikládá zaměstnání prioritu (mimo tvůrčích zaměstnanců jde o jev potřeby práce jako prostředku úniku ke konformitě)