Didaktické testy a sociometrie

Didaktické testy Vzdělávací proces = získávání nových vědomostí, dovedností a postojů. Multifaktoriálně podmíněn, každý popis znamená určitou míru zjednodušení. Jen vzdělávací proces, který probíhá v podmínkách řízeného školního vyučování. Řízený proces, ve kterém fungují dvě základní složky: složka řídící a složka řízená. Řídící složka vysílá směrem k žákovi informace tzv. sdělovacím kanálem (zdroj učitel, kniha, film, ..) Řízená složka (žák) - složitý systém: příjem, zpracování informací, vznik tzv. výstupních informací (zpětnovazební - různé typy a formy zkoušek). Pokud se zpětné reakce neshodují se záměry řídící složky, mělo by dojít z její strany ke korekci nebo regulaci. Také řízená složka, zná-li cíl a souhlasí s ním, může realizaci záměrů pomáhat autokorekcí. Vyučovací proces lze tedy chápat jako sled určitých kroků: sdělování nových poznatků kontrola množství a kvality osvojených vědomostí a dovedností, přičemž obě fáze tvoří jeden celek

Současné zkoušení na ZŠ a SŠ Současný systém hodnocení - ústní zkoušení. Dobře připravená a provedená ústní zkouška má velký vliv na rozvoj vyjadřování a myšlení žáka. Přesto má i určité nedostatky: chudá myšlenková struktura jen ověřování zapamatování probíraného učiva méně porozumění vztahům, schopnost aplikace, schopnost náročnějších myšlenkových operací; spíše zjišťování kvantity než kvality. velká časová náročnost nedostatečně formulovaný cíl – projevuje se tím, že jednotlivé otázky se zaměřují na vzájemně nesouvisející skutečnosti Nehodnotí kvalitativně malá objektivita nevyjadřuje jen výkon, ale celkový dojem, kterým žák při zkoušce působí (splnění očekávání učitele) při utváření preferenčních postojů se u učitelů uplatňují např. chování žáka, jeho zevnějšek, prospěch v ostatních předmětech neexistence pevných norem pro hodnocení, tudíž klasifikace u jednoho učitele neodpovídá klasifikaci u kolegy a klasifikace tedy nemá absolutní platnost.

Současné zkoušení na ZŠ a SŠ Přes uvedené nedostatky by nebylo správné ústní zkoušku zavrhovat. Dobře vedené zkoušení má tato pozitiva: osobní kontakt bezprostřední reakce učitele je komplexnější, neboť lze plynule přecházet v učivu posiluje u žáků schopnost přemýšlet o učivu v širších souvislostech. rozvijí vyjadřovací schopnosti žáků a kultivuj e jejich projev Negativa ústního zkoušení mohou být vyvážena kvalitními didaktickými testy. Co je didaktický test? Chráska, M. Didaktické testy, 1999. s. 12: „didaktický test je „nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky".

Klasifikační hledisko Druhy testů Měřená charakteristika výkonu rychlosti úrovně Dokonalost přípravy testu a jeho příslušenství standardizované kvazistandardizované nestandardizované Povaha činnosti testovaného kognitivní psychomotorické Míra specifičnosti učení zjišťovaného testem výsledků výuky studijních předpokladů Interpretace výkonu rozlišující (relativního výkonu) ověřující (absolutního výkonu) Časové zařazení do výuky vstupní průběžné (formativní) výstupní (sumativní) Tematický rozsah monotematické Polytematické (souhrnné) Míra objektivity skórování objektivně skórovatelné kvaziobjektivně skórovatelné subjektivně skórovatelné

Většinou ve škole, ukončujeme jen práci nejpomalejších. Klasifikační hledisko Druhy testů Měřená charakteristika výkonu rychlosti úrovně Dokonalost přípravy testu a jeho příslušenství standardizované kvazistandardizované nestandardizované Povaha činnosti testovaného kognitivní psychomotorické Míra specifičnosti učení zjišťovaného testem výsledků výuky studijních předpokladů Interpretace výkonu rozlišující (relativního výkonu) ověřující (absolutního výkonu) Časové zařazení do výuky vstupní průběžné (formativní) výstupní (sumativní) Tematický rozsah monotematické Polytematické (souhrnné) Míra objektivity skórování objektivně skórovatelné kvaziobjektivně skórovatelné subjektivně skórovatelné Většinou ve škole, ukončujeme jen práci nejpomalejších. Jednoduché učivo, zvládají všichni, liší se rychlostí

Korespondují s obsahem a způsobem výuky … Klasifikační hledisko Druhy testů Měřená charakteristika výkonu rychlosti úrovně Dokonalost přípravy testu a jeho příslušenství standardizované kvazistandardizované nestandardizované Povaha činnosti testovaného kognitivní psychomotorické Míra specifičnosti učení zjišťovaného testem výsledků výuky studijních předpokladů Interpretace výkonu rozlišující (relativního výkonu) ověřující (absolutního výkonu) Časové zařazení do výuky vstupní průběžné (formativní) výstupní (sumativní) Tematický rozsah monotematické polytematické (souhrnné) Míra objektivity skórování objektivně skórovatelné kvaziobjektivně skórovatelné subjektivně skórovatelné Korespondují s obsahem a způsobem výuky … Vnitřní potenciál testovaného…

Např. přijímací zkoušky, ne pro zkoušení. Prověřují vědomosti Klasifikační hledisko Druhy testů Měřená charakteristika výkonu rychlosti úrovně Dokonalost přípravy testu a jeho příslušenství standardizované kvazistandardizované nestandardizované Povaha činnosti testovaného kognitivní psychomotorické Míra specifičnosti učení zjišťovaného testem výsledků výuky studijních předpokladů Interpretace výkonu rozlišující (relativního výkonu) ověřující (absolutního výkonu) Časové zařazení do výuky vstupní průběžné (formativní) výstupní (sumativní) Tematický rozsah monotematické polytematické (souhrnné) Míra objektivity skórování objektivně skórovatelné kvaziobjektivně skórovatelné subjektivně skórovatelné Např. přijímací zkoušky, ne pro zkoušení. Prověřují vědomosti

Vlastnosti dobrého didaktického testu validita Test je validní tehdy, pokud se jím zkouší (zjišťuje) to, co má být zkoušeno. Validita se vždy vztahuje k nějakému konkrétnímu použití testu, žádný test není validní pro všechny účely. Testy studijních výsledků: je obsah testu reprezentativním vzorkem zkoušeného učiva? Testy studijních předpokladů: z kterých vědomostí či dovedností je možno predikovat budoucí úspěšnost ve studiu? Testy by tedy měly mít tzv. predikční validitu, tj. schopnost předpovídat budoucí úspěšnost v učení. další typy validity - konstruktová, kriteriální Posouzení stupně validity testu se nechává na odborníkovi či skupině odborníků; výjimečně srovnáním s již existujícím testem, jehož validita je nesporná.

Vlastnosti dobrého didaktického testu reliabilita Výsledek každého testu - dva faktory: pevná složka (skutečné vědomosti a dovednosti) náhodná složka (okamžitá kondice, vnější podmínky apod.) - při zdánlivě stejných podmínkách se výsledky testování mohou i podstatně lišit. Test, který poskytuje výsledky jen minimálně ovlivněné náhodnými vlivy, má vlastnost nazvanou reliabilita neboli spolehlivost (test za stejných podmínek poskytuje stejné či velmi podobné výsledky). Koeficient reliability: 0 – 1 (naprostá spolehlivost a přesnost) Pro pedagogickou diagnostiku se většinou požaduje koeficient minimálně 0,80. Reliabilita je odvislá od kvality testových úloh a jejich počtu. U testů s malým počtem úloh (např. 10 a méně) je koeficient reliability pouze kolem 0,60. Proto by měl dobrý didaktický test obsahovat minimálně 10 testových úloh.

Tvorba didaktického testu plánování testu konstrukce testu ověřování testu

Fáze plánování pro ujasnění účelu testování se doporučuje rámcové vymezení obsahu testu. specifikace obsahu a úrovně úloh zkoušky – techniky: specifikační tabulky úroveň osvojení znalostí (nejen reprodukce) počet úloh – vyšší než 10, 35 – 40 minut max., 0,5 – 1,5 minuty na úlohu struktura učiva + přiřazení váhy jednotlivým položkám seznamu výukových cílů pracnější, ale přesnější učební látka, která má být testována, se převádí na seznam výukových cílů, kterých chceme dosáhnout; nebo se formuluje co největší počet konkrétních výukových cílů a to tak, aby postihovaly skutečný obsah výuky; každý výukový cíl musí být v testu zkoušen tolika úlohami, kolik odpovídá jeho významu v učivu (podle počtu hodin, podle rozsahu učebního textu apod.)

Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) Snadné navrhování Nemožnost objektivního skórování Široká a stručná odpověď úlohy produkční a doplňovací uzavřené s nabízenou odpovědí s nucenou volbou odpovědí

Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) uzavřené s nabízenou odpovědí dichotomické polynomické – rozvíjely se v souvislosti s programovaným učením a větvenými programy. Formy: jedna správná odpověď jedna nejpřesnější odpověď jedna nesprávná odpověď (musí mít vždy jednoznačně a důrazně vyjádřený zápor) úlohy s vícenásobnou odpovědí nabízejí více správných voleb a žák musí být zřetelně na takový typ úloh upozorněn v zadání úlohy Problém s hodnocením! s nucenou volbou odpovědí

Fáze konstrukce didaktického testu návrh testových úloh: otevřené (úlohy s tvorbou volné odpovědi) uzavřené s nabízenou odpovědí s nucenou volbou odpovědí

Obecné zásady pro navrhování všech druhů testových úloh Vyhýbáme se úlohám kvizového charakteru. Bývají sice pro žáky zábavné, ale k serióznímu měření výsledků vzdělávací činnosti se nehodí. Snažíme se navrhovat navzájem nezávislé testové úlohy, tj. takové, u nichž správné vyřešení jedné není vázáno na správné vyřešení jiné. Dbáme na to, aby formulace zadání neobsahovala v sobě nápovědu správné odpovědi. V didaktických testech zásadně nepoužíváme tzv. chytáků, u nichž nezkoušíme stupeň zvládnutí učiva, ale zcela jiné charakteristiky žáka, např. postřeh, vtip apod. Př. Protože se chcete dobře vyspat, jdete si lehnout už ve 20 hod 30 min a budík si nařídíte až na 9 hod 15 min. Kolik hodin budete spát? Při hodnocení odpovědí je nejvhodnější užívat tzv. jednoduchého (binárního) skórování úloh, kdy za správnou odpověď v kterékoli úloze připisujeme vždy jen jeden bod. Složitější a pracnější je tzv. vážené skórování, kdy přiřazujeme různé počty bodů úlohám podle jejich náročnosti. Doporučuje se u úloh, které se výrazně liší časem, který je třeba k jejich vyřešení. Testových úloh si v návrhu připravíme vždy více, než kolik jich bude v konečné verzi. Při ověřování testu se totiž ukáže, že některé z nich jsou nevhodné. Pozornost věnujeme i grafické podobě testu.

Návrh prototypu didaktického testu bývá prospěšné vytvořené testové úlohy alespoň na několik dnů po návrhu odložit a teprve potom se k nim kriticky vrátit nechat je posoudit další kompetentní osobou (osobami) z úloh, které obstály, sestavíme prototyp testu. Řazení úloh Čas U jednodušších otevřených úzkých úloh a u jednodušších úloh s výběrem odpovědí počítáme s časem od 0,5 do 1,5 minuty na jednu úlohu. Konkrétnější časovou představu si uděláme až po prvním použití testu na vzorku žáků. takový časový limit, aby 80-90% žáků stačilo testem projít. Případnému opisování předejdeme vypracováním dvou ekvivalentních podob testu, nejlépe jednoduchým přeskupením úloh.

Fáze ověřování a optimalizace didaktického testu Definitivní představa o vlastnostech - až po jeho ověření na vzorku žáků. Vytváříme-li test jen pro své potřeby, stačí ověření u těch žáků, které vyučujeme nebo v paralelních ročnících. Jinak důkladnost ověření závisí na počtu žáků, kteří test zpracují. Analýza vlastností testových úloh Zaměřuje se zejména na obtížnost úloh, na jejich citlivost a na tzv. nenormované odpovědi. Obtížnost úloh posoudíme podle toho, kolik žáků úlohu správně vyřeší. Při analýze se počítá buď hodnota obtížnosti Q nebo index obtížnosti P. Hodnota obtížnosti (Q) udává procento žáků ve vzorku, kteří danou úlohu zodpověděli nesprávně nebo ji vynechali. Index obtížnosti (P) je procento žáků ve skupině, kteří danou úlohu zodpověděli správně. nn je počet žáků, kteří odpověděli nesprávně nebo neodpověděli, n je celkový počet žáků ns je počet žáků, kteří odpověděli v dané úloze správně; n je celkový počet žáků

Vlastnosti nevhodných testových úloh: Úloha je příliš obtížná nebo příliš snadná (hodnota obtížnosti Q je buď větší než 80 nebo menší než 20). Úloha málo rozlišuje mezi žáky s dobrými a špatnými vlastnostmi (např. koeficient citlivosti d je u středně obtížných úloh menší než 0,25 apod.). V testové úloze je příliš mnoho vynechaných odpovědí (u otevřených úloh např. více než 30-40%, u uzavřených úloh více než 20%). Počet vedlejších chyb v úloze převažuje nad počtem hlavních chyb (u úloh otevřených). Žáci nevybírají ze všech nabídnutých distraktorů v úloze (u úloh s výběrem odpovědí).

Sociometrie = specifické výzkumné postupy ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů v malých sociální skupinách Malá sociální skupina – lidé spojeni určitými společnými cíli, znají se, komunikují spolu, vytvářejí společné normy Struktura sociální skupiny Formální vztahy Neformální vztahy

Sociometrický test Pozitivní volby ve skupině (sympatie, preference, atrakce) - častěji Negativní volby (odmítání, repulse) Volba partnerů pro určité situace – všichni členové skupiny – písemně, obrázky Otázky – podle cíle výzkumu

Zjišťování vztahů S kým ve skupině bys nejraději zpracovával projekt? Kdo jsou tvoji největší kamarádi? S kým bys chtěl kamarádit? Které spolužáky nemáš rád? S kým bys nechtěl jet na výlet? S kým bys nechtěl být ubytován na lyžařském výcviku?

Pravidla Stanovit hranice sociální skupiny Neomezený počet výběrů – nedodržuje se Jednoznačně určit kritérium výběru (k čemu si vybírají partnera)

Sociometrická matice A B C D E F G H + - X

Sociometrická matice - neuspořádaná B C D E F G H + - X 2 3 1 4 5 22 10

Sociometrická matice - neuspořádaná B C D E F G H + - X 2 3 1 4 5 22 10

Sociometrická matice - neuspořádaná B C D E F G H + - X 2 3 1 4 5 22 10

Sociometrická matice - neuspořádaná G D H E F B A + - X 22 10

Sociometrická matice - neuspořádaná G D H E F B A + - X 4 1 3 2 5 22 10

Sociogramy lhostejnost sympatie, lhostejnost

Sociogramy vzájemná sympatie antipatie, lhostejnost

Sociogramy vzájemná antipatie antipatie, sympatie

Kruhový sociogram – kladné volby E F G H + - X 2 3 1 4 5 A H B F E