ČÁSTI AMP – TLUMENÍ A ULOŽENÍ ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ ČÁSTI AMP – TLUMENÍ A ULOŽENÍ Ing. Petr Hanáček www.zlinskedumy.cz

Anotace Seznámení s principem tlumení a s uložením otočné části měřícího ústrojí u analogových měřicích přístrojů. Materiál umožňuje použití pro samostatnou práci a je možné jej poskytnout nepřítomným žákům. Autor Ing. Petr Hanáček (Autor) Jazyk Čeština Očekávaný výstup 26–41-M/01 Elektrotechnika Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Tlumení, uložení, hrot, závěs, aretace Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí studijních materiálů pro výuku předmětu Elektrotechnická měření 3. ročník

Tlumící zařízení Zajišťuje rychlé ustálení výchylky bez kývání ručky. Pohyb otočného ústrojí má být aperiodický. výchylka ustálená hodnota čas

Typy tlumení Podle principu činnosti tlumení rozeznáváme: 1. Magnetické 2. Vzduchové 3. Kapalinové Každý způsob tlumení má své výhody a nevýhody a dá se použít pro určité typy měřicích systémů.

Magnetické tlumení Hliníkový nebo měděný otočný segment (nebo kostřička cívky) je umístěn mezi póly trvalého magnetu. Při pohybu se v něm indukují vířivé proudy, které vytváří moment působící proti smyslu otáčení.

Vzduchové tlumení Na ose měřicího ústrojí je umístěno křidélko, které se pohybuje v komoře, která má o málo větší průřez než je ploch křidélka. Užívá se tam, kde by magnetické pole působilo rušivě. Křidélko Komora

Kapalinové tlumení Je obdobné jako vzduchové, ale křidélko se pohybuje v kapalině (nevysychající olej). Jiný způsob je založen na dvou discích s žebry, která do sebe zapadají. Olejové tlumení je z uvedených druhů užíváno nejméně.

Uložení otočné části měřicího ústrojí Uložení otočné části měřicího ústrojí musí mít co nejmenší tření. Musí být odolné proti otřesům i nárazům. Zajišťuje přesnou polohu otočné části proti pevné. Užívají se tři druhy uložení: 1. Hrotové 2. Čepové 3. Závěsové

Hřídelka zakončená zaobleným hrotem Hrotové uložení Ocelová osička zakončena mírně zakulacenými hroty (poloměr zakulacení bývá 0,01 až 0,1 mm) je uložena v mírně prohloubených ložiskových kamenech z  umělého safíru. Toto uložení je choulostivé na nárazy, protože tlak pod hrotem dosahuje až 800 kg/mm2. Toto uložení je nejužívanější Hřídelka zakončená zaobleným hrotem Ložiskový kámen Pouzdro

Čepové uložení Osička zakončená čepem prochází provrtaným kamenem a spočívá na patním kamenu. Užívá se u těžkých ústrojí, kde nelze užít hroty Využití v zapisovacích přístrojích, v přístrojích pro rozváděčové skříně a v dalších otřesuvzdorných přístrojích.

Závěsové uložení Je užíváno u přístrojů, které vyvíjejí malý moment soustavy. Jsou dvě základní provedení: 1. Jednoduchý závěs je tvořen bronzovým páskem (vláknem), který vyvozuje současně řídicí moment a nese otočnou cívku. Přívody k cívce tvoří zlaté pásky, které řídicí moment nevyvozují. Celek je choulostivý na otřesy a v době mimo měření musí být zaaretován. 2. Dvojitý závěs má vlákno vedeno i ze spodní strany, celek je odolnější vůči mechanickým vlivům.

Aretace Aretací je zabezpečení systému znehybněním proti poškození či zničení při přenášení, nárazech apod. Aretací jsou většinou vybaveny přístroje se závěsovým uložením, kde je největší nebezpečí poškození.

CITACE: Elektrotechnická měření. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002, 255 s. ISBN 80-730-0022-9.