Vazby mezi politickými postoji a politické znalosti Lukáš Linek, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Cíle příspěvku Představit koncept vazeb mezi postoji Ukázat, jak pevnost vazeb mezi postoji variuje v různých skupinách společnosti a ukázat, co tuto pevnost ovlivňuje Zdůraznit roli informací pro pevnost vazeb Naznačit metodologické problémy: heterogenita populace

Vazby mezi postoji (Converse 1964) Vazba jako funkční závislost mezi postoji Synchronní a diachronní perspektiva  Synchronní – vazby mezi odlišnými postoji v jeden časový okamžik (konzistentnost postojů)  Diachronní – vazby mezi jedním postojem a vazby mezi postoji ve dvou časových okamžicích (stabilita postoje) Zdroje vazeb: především sociální

Conversova zjištění Velká část občanů nezastává postoje k důležitým otázkám politiky (odpovídají náhodně) Čím je objekt/téma bližší občanovi, tím spíše zastává postoj konzistentně Čím je občan politicky informovanější, tím spíše zastává postoj konzistentně (role vzdělání a věku je malá)

Zpochybnění Converse: Zaller (1992) Předpoklad o zastávání postojů, které jsou následně měřeny dotazníkem, neplatí stoprocentně Významná část postojů je konstruována v procesu dotazování To, nakolik jsou postoje zastávány stabilně a konzistentně, závisí na predispozicích respondenta (definovaných kognitivně a afektivně)

Spojení Converse a Zallera Converse i Zaller argumentují, že občané postoje mohou zastávat, ale jen někteří a v některých oblastech Vazby mezi postoji jsou dány politickými znalostmi občanů, resp. predispozicemi (Zaller) Politická informovanost je chápána především jako důsledek například politické organizovanosti, postojovou orientací na politické strany a zájmem o politiku

Hypotézy a měření vazeb mezi postoji Hypotéza: Občané s politickými znalostmi budou zastávat konzistentněji své postoje Nejběžnější míra vazby: míra asociace gamma (při větším počtu postojů se používá Cronbach alpha) 4 postojové otázky v dimenzi socialismus-liberalismus/konzervatismus 9 znalostních otázek – správné/nesprávné (škála) Data z šetření ISSP 2006

Vazby mezi postoji v závislosti na politických znalostech (gamma)

Vazby mezi postoji a vazba na různé charakteristiky občanů

Shrnutí zjištění Téměř žádné klasické socio-demografické proměnné nemají vliv na sílu vazeb mezi postoji (minimální vliv vzdělání) Sílu vazeb mohou vysvětlovat: 1. znalostní otázky; 2. zájem o politiku; 3. stranická identifikace (nicméně 2. a 3. lze chápat jako zdroje informovanosti).

Závěrečné poznámky Metodologické výzvy – jak zacházet s heterogenitou dat (populace)? Různé modely vs. interakce vs. netečnost Demokratická teorie – jak sloučit předpoklad demokratické teorie o roli programové volby se zjištěními o nestabilitě postojů a heterogenitě společnosti?