Insolvenční zákon – reorganizace k 20.7.2009 Mgr. Lukáš Pachl lukas.pachl@gmail.com

Reorganizace „sanační“ způsob řešení úpadku zcela nový institut úpadkového práva Inspirace: - hlava XI. – Bankruptcy Code 1978 (kontrolu má management dlužníka a soud) - německá právní úprava (kontrola věřitelů bez ohledu na charakter pohledávek) - slovenská právní úprava (kontrolu má správce + věřitelé) Právní úprava je spíše platformou na jehož základě mohou dlužník a jeho věřitelé sjednat způsob řešení úpadku dlužníka Nepředepisuje závazný způsob tohoto řešení, ale spíše popisuje proces jak k tomuto řešení dospět

Pojem reorganizace § 316 odst. 1 IZ Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

Základní formy reorganizace Zkrácená tzv. „předpřipravená“ Dojednaná s věřiteli soukromě bez zásahů soudu Standardní Dojednaná podle pravidel stanovených insolvenčním zákonem

Schéma standardní reorganizace Insolvenční návrh a návrh na povolení reorganizace Rozhodnutí o úpadku a povolení reorganizace Vyjednání a schválení reorganizačního plánu Schválení reorganizačního plánu soudem

Schéma „zkrácené reorganizace“ Vyjednání a schválení reorganizačního plánu Insolvenční návrh a návrh na povolení reorganizace Rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí o povolení reorganizace Schválení reorganizačního plánu soudem

Přípustnost reorganizace Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká dlužníkova podniku. § 5 ObchZ Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit

Nepřípustnost reorganizace Absolutní nepřípustnost reorganizace – standardní i zkrácené: dlužník v likvidaci obchodník s cennými papíry obchodník na komoditní burze

Judikatura č. 1 Se soudem první stupně se odvolací soud shoduje v tom, že insolvenční zákon neupravuje postup pro případ, kdy je sice podán návrh na povolení reorganizace, ale tato je nepřípustná. Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že v případě nepřípustnosti reorganizace je nutno u dlužníků (podnikatelů) rozhodnout o způsobu řešení jejich úpadku konkursem, aniž by se současně návrh na povolení reorganizace zamítal. Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace je (implicitně) obsaženo již v rozhodnutí o řešení úpadku konkursem. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 53/2009-B-32 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 38 INS 1442/2008.

Přípustnost reorganizace – standardní dlužník dosáhl v minulém účetním období obratu alespoň 100 mil. Kč, nebo zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru není-li splněna ani jedna z uvedených podmínek je standardní reorganizace nepřípustná. Možná je pouze tzv. „zkrácená“ reorganizace

Návrh na povolení reorganizace Návrh na povolení reorganizace může podat dlužník nebo přihlášený věřitel. Pouze osoba, která je v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu. Zkrácená reorganizace – pouze dlužník Návrh věřitele – musí schválit schůze věřitelů

Lhůty pro podání návrhu na povolení reorganizace Dlužník, který podal návrh pro hrozící úpadek – nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech - nejpozději 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku. !!!! Zkrácená reorganizace – 15 dnů po rozhodnutí o úpadku !!!! – musí k němu být připojen schválený reorganizační plán

Judikatura č. 2 Možnost prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu z insolvenčního zákona nevyplývá. Prodloužení lhůty by navíc bylo proti smyslu ust. § 315 odst. 5 IZ. Reorganizace v dané věci není přípustná. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 188/2008-B-81 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 27 INS 1207/2008

Schéma podání návrhu na povolení reorganizace I. Dlužník nesplňuje podmínky § 316 odst. 4 + schválený reorganizační plán Dlužník splňuje podmínky v § 316 odst. 4 Dlužník podal návrh pro hrozící úpadek 1. Schůze věřitelů po rozhodnutí o úpadku 10 dnů Rozhodnutí o úpadku Insolvenční návrh 15 dnů Návrh na povolení reorganizace může podat jak dlužník, tak i věřitel Insolvenční návrh může podat dlužník i věřitel Návrh na povolení reorganizace může podat pouze dlužník

Obsah návrhu dlužníka označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které s dlužníkem koncern, včetně údajů o tom, zda ohledně některé z nich neprobíhá insolvenční řízení, nebo prohlášení že není takových osob údaj o způsobu navrhované reorganizace (není závazný)

Přílohy návrhu seznam majetku seznam závazků prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které předložil dříve

Obsah návrhu věřitele Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat Údaj o způsobu navrhované reorganizace (není závazný) Ostatní údaje jen pokud jsou mu známy

Zákaz maření reorganizace Po podání návrhu na povolení reorganizace a před rozhodnutím o úpadku jsou osoby oprávněné nakládat s majetkovou podstatou povinny zdržet se právních úkonů, jimiž by mohla být zmařena nebo ohrožena navrhovaná reorganizace. § 229 – osobou oprávněnou nakládat s majetkovou podstatou je dlužník

Odstranění vad návrhu na povolení reorganizace !!! Je nutné rozlišovat insolvenční návrh a návrh na povolení reorganizace!!! Vady insolvenčního návrhu se neodstraňují (§128) – insolvenční soud automaticky odmítá – insolvenční řízení končí Vady návrhu na povolení reorganizace se odstraňují – lhůta max. 7 dnů Není-li doplněno insolvenční soud návrh odmítá - KONKURS

Judikatura č.3 Z ust. § 320 odst. 3 IZ totiž zcela jednoznačně vyplývá, že insolvenční soud odmítne návrh na povolení reorganizace jak tehdy, kdy návrh přes výzvu není doplněn a v řízení o něm pro tento nedostatek nelze pokračovat, tak i v tom případě, pokud k němu přes výzvu nejsou připojeny požadované přílohy, anebo pokud tyto přílohy přes výzvu soudu stanovené náležitosti neobsahují. Z této zákonné úpravy je zřejmé, že v případě, že se jedná o absenci příloh k návrhu, nebo absenci jednotlivých příloh, není podmínkou odmítnutí návrhu hodnocení toho, zda tyto nedostatky neumožňují v řízení pokračovat. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 188/2008-B-81 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 27 INS 1207/2008

Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace Osoba, která návrh podala jej může vzít zpět do okamžiku kdy insolvenční soud o návrhu rozhodl (povolil, zamítl, odmítl) Zpětvzetí = KONKURS

Zamítnutí návrhu Lze- li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr. Který znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení reorganizace bylo již dříve rozhodnuto (zamítnut, odmítnut, vzato na vědomí jeho zpětvzetí). Který podal věřitel, jestliže jej neschválí schůze věřitelů. ----------------------------------------------------------------- Který podal dlužník, jestliže schůze věřitelů rozhodne o tom, že úpadek dlužníka má být řešen konkursem. Který podal dlužník jako návrh na standardní nebo zkrácenou reorganizaci, když insolvenční zákon tento způsob řešení úpadku u dlužníka vylučuje – nemůže se na tom usnést ani schůze věřitelů

Přeměna reorganizace v konkurs Odmítnutí návrhu pro vady Zpětvzetí návrhu Zamítnutí Pokračuje v insolvenčním řízení - KONKURS

Zkrácená reorganizace - návrh Návrh může podat pouze dlužník Dlužník nemusí splňovat podmínku výše obratu ani počtu zaměstnanců společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předloží insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek

Zkrácená reorganizace – rozhodnutí o povolení § 148 odst. 2 IZ Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Pokud dlužník předloží reorganizační plán výše uvedeným způsobem schválený před rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku mělo by se o návrhu hlasovat na SV Pokud dlužník předloží reorganizační plán výše uvedeným způsobem schválený až po rozhodnutí o úpadku – musí o něm znovu hlasovat schůze věřitelů (platí § 152 věta druhá)

Návrh na ustanovení insolvenčního správce v reorganizačním plánu Je-li rozhodnutí o úpadku spojeno s rozhodnutím o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.

Insolvenční správce u koncernu Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu. Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.

Povolení reorganizace automaticky § 148 odst. 2 IZ pokud se na tom usnesla schůze věřitelů a není-li jiný důvod pro zamítnutí návrhu na povolení reorganizace (reorganizace je vyloučena, opožděný návrh) Schůze věřitelů Polovina všech přítomných zajištěných + polovina všech přítomných nezajištěných (počítáno podle výše přihlášených pohledávek) 90% přítomných věřitelů (počítáno podle výše přihlášených pohledávek) Nelze hlasovat písemně prostřednictvím hlasovacích lístků

Povolení reorganizace Výrok o povolení reorganizace Ustanovení insolvenčního správce Výzvu dlužníku na předložení reorganizačního plánu (120 dnů) – pokud se nevzdal případně pokud již nebyl předložen Informaci o tom, za jakých podmínek jsou oprávněny předložit reorganizační plán ostatní osoby

Ustanovení znalce § 153 odst. 1 IZ Jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci, uloží, aby posudek vypracoval písemně. Na konkrétní osobě znalce se může usnést schůze věřitelů - 2/3 přítomných věřitelů

Znalecký posudek Odděleně se oceňuje majetek, ke kterému existuje právo na uspokojení ze zajištění Posudek se předkládá insolvenčnímu soudu (zveřejňuje v IR 15 dnů před konáním schůze věřitelů) Projednává a schvaluje jej schůze věřitelů Schváleno 2/3 přítomných věřitelů Podle posudku vydá soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty ½ odměny znalce hradí zajištění věřitelé Není-li znalecký posudek schválen – celé kolečko se opakuje (nemůže rozhodnout insolvenční soud)

Dispoziční oprávnění v průběhu reorganizace dlužník povolením reorganizace se ruší veškerá omezení dispozičních oprávnění, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím soudu zásadní úkony jen se souhlasem věřitelského výboru – odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu Soud může zakázat nebo omezit dlužníkovi disponovat s majetkovou podstatou (musí být nové rozhodnutí)

Započtení po zveřejnění návrhu na povolení reorganizace Od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku není přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky započtení byly splněny před tímto okamžikem. Zákaz započtení končí: Účinností reorganizačního plánu (§ 352 odst. 3) Účinností rozhodnutí o přeměně povolené reorganizace na konkurz (§ 363 odst. 5) Pravomocným rozhodnutím o odmítnutí, zamítnutí návrhu na povolení reorganizace, rozhodnutím o prohlášení konkurzu či jakýmkoliv rozhodnutím, kterým se insolvenční řízení končí (logicky)

Pozastavení výkonu funkce orgánů dlužníka Nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. Valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka i po rozhodnutí o povolení reorganizace zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje souhlas věřitelského výboru. Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor.

Věřitelé při reorganizaci Reorganizace se účastní: - přihlášení věřitelé - věřitelé s pohledávkou za majetkovou podstatou - věřitelé postavení na roveň věřitelům s pohledávkou za majetkovou podstatou - společníci a členové družstva ( u pohledávek, které vyplývají z jejich účasti ve společnosti nebo družstvu platí, že jsou věřiteli pouze pokud je důvodem úpadku insolvence – pohledávky jsou rovny nule (význam pro účely hlasování)

Účinky povolené reorganizace Splatnost závazků a pohledávek dlužníka se vždy vrací do původních termínů Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními, jejichž pracovní poměr se zakládá volbou nebo jmenováním, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru.

Popření pohledávky dlužníkem Popření pohledávky dlužníkem má stejné účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem Účinky popření nastávají dnem zveřejnění rozhodnutí o povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku (pokud přezkumné jednání předchází tomuto rozhodnutí) – začíná běžet lhůta pro podání žaloby resp. zaslání výzvy na podání žaloby

Účinky popření pohledávky dlužníkem – schéma Počátek běhu 30 denní lhůty pro podání incidenční žaloby u věřitele, který se přezkumu osobně účastnil Přezkumné jednání Povinnost IS vyrozumět věřitele o popření jeho pohledávky pokud se přezkumu neúčastnil Povolení reorganizace

Rozdělení věřitelů do skupin Pro účely reorganizace se věřitelé dělí do skupin – podle právního postavení a hospodářských zájmů Rozdělení obsahuje reorganizační plán (schvaluje soud) --------------------------------------------------------- samostatnou skupinu tvoří každý zajištěný věřitel společníci a členové družstva věřitelé jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny financující subjekty orgány státní správy pohledávky z obchodního styku apod.

Věřitelé jejichž pohledávka není reorganizačním plánem dotčena a) pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění, nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena b) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, c) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, d) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu.

Změna zařazení věřitele do skupiny Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

Zvýšení pohledávky o úroky Byl-li sjednán úrok, zajištěná pohledávka se úročí v rozsahu zajištění ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku úrokovou sazbou dohodnutou před tím, než se dlužník dostal do prodlení; to neplatí, jde-li o úrok z prodlení. Je-li způsobem řešení úpadku reorganizace, přirůstají úroky k pohledávce zajištěného věřitele ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a splatné jsou měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění. Po dobu kdy je zajištěný věřitel v prodlení s úhradou části odměny znalce se zajištěná pohledávka neúročí.

Reorganizační plán Vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace Vymezuje opatření, které budou v podniku prováděny za účelem ozdravění provozu podniku Vymezuje uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli po ukončení reorganizace Předkládá se insolvenčnímu soudu Lze se v něm odchýlit od ustanovení IZ – uspokojování věřitelů, nakládání s majetkovou podstatou apod. Je v něm možné stanovit v podstatě cokoliv co není v rozporu s právním řádem ČR

Sestavení reorganizačního plánu dlužníkem Přednostní právo na sestavení reorganizačního plánu má dlužník Může se tohoto práva vzdát Přednostní právo sestavit reorganizační plán mu může odebrat i schůze věřitelů Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace nebo ve lhůtě 120 dnů od povolení reorganizace – lhůtu lze prodloužit – max. 120 dnů Soud může dlužníkovi přednostní právo odejmout svým rozhodnutím: a)pokud dlužník řádně nepokračuje v sestavování reorganizačního plánu b) postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit c) zajištěným věřitelům neplatí úroky dle § 171 odst. 4

Sestavení reorganizačního plánu jinou osobou Nemá-li dlužník přednostní právo Bylo-li toto právo dlužníkovi soudem odejmuto Dlužník oznámil, že plán nesestaví Jakákoliv jiná osoba (přihlášený věřitel, nezávislá firma apod.) Lhůta 120 + 120

Obsah reorganizačního plánu I. a) rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, b) určení způsobu reorganizace, c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, e) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit,

Obsah reorganizačního plánu II. f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace, h) údaj o tom, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny, a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu

Způsoby provedení reorganizace I. a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, b) prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, c) vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, d) fúzí dlužníka - právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži,

Způsoby provedení reorganizace II. e) vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou podle písmene c) nebo d), f) zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, g) změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka Může docházet ke kombinacím Může tam být cokoliv jiného

Doklady k reorganizačnímu plánu I. a) nové znění zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiného dokumentu upravujícího vnitřní poměry dlužníka, má-li podle reorganizačního plánu dojít k jeho změně, b) prohlášení osob ochotných financovat provedení reorganizačního plánu nebo převzít některé z dlužníkových závazků anebo je zajistit, s uvedením rozsahu, jehož se prohlášení týká; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, c) prohlášení dlužníkova manžela, že souhlasí s použitím majetku ve společném jmění manželů, má-li být podle reorganizačního plánu tento majetek použit; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena,

Doklady k reorganizačnímu plánu II. d) není-li předkladatelem reorganizačního plánu dlužník, prohlášení dlužníka - fyzické osoby nebo prohlášení neomezeně ručících společníků dlužníka - právnické osoby o ochotě pokračovat v provozu podniku, který předpokládá reorganizační plán; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, e) aktualizované seznamy majetku a závazků dlužníka ke dni předložení reorganizačního plánu, mají-li být věřitelé uspokojováni z provozu dlužníkova podniku, f) smlouvy uzavřené s odkládací podmínkou váznoucí na schválení reorganizačního plánu insolvenčním soudem, g) seznam a popis významných smluv, které mají být podle reorganizačního plánu po jeho schválení insolvenčním soudem uzavřeny

Zpráva o reorganizačním plánu I. Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu, které jsou relevantní pro věřitele při schvalování reorganizačního plánu Zpráva se po schválení insolvenčním soudem předkládá věřitelům nejpozději 15 dnů před konáním schůze věřitelů, která má hlasovat o reorganizačním plánu Náležitosti zprávy jsou stanoveny prováděcím právním předpisem

Zpráva o reorganizačním plánu II. Struktura Úvodní strana Obsah Procesní upozornění Stručné shrnutí účinků reorganizačního plánu Popis dlužníkova podnikání Dosavadní průběh insolvenčního řízení Majetek dlužníka Závazky dlužníka Navrhované podnikání a financování dlužníka Dopady reorganizace na věřitele a další osoby Pravděpodobné uspokojení věřitelů v konkursu dlužníka Daňové dopady na věřitele a společníky dlužníka Účast propojených osob Rizikové faktory Předpoklady pro schválení plánu soudem Opravné prostředky Zdroje informací obsažených ve zprávě Prohlášení a podpis předkladatele reorganizačního plánu

Zpráva o reorganizačním plánu III. 1. Úvodní strana zprávy obsahuje alespoň označení a adresu insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, označení dlužníka, označení předkladatele reorganizačního plánu, jde-li o osobu odlišnou od osoby dlužníka, kontaktní údaje předkladatele reorganizačního plánu či jeho právního zástupce, výrazně uvedené označení „Zpráva o reorganizačním plánu" ve spojení se jménem, obchodní firmou nebo názvem dlužníka, upozornění v následujícím znění: „Tato zpráva o reorganizačním plánu se vztahuje k insolvenčnímu řízení, jímž mohou být dotčena práva všech zúčastněných osob, zejména věřitelů. Pohledávky věřitelů mohou být reorganizačním plánem změněny, pokud jde o jejich výši, splatnost, i další podmínky. Ve vlastním zájmu prostudujte pozorně tuto zprávu i přiložený návrh reorganizačního plánu a věnujte pozornost procesním upozorněním uvedeným v části 3.“.

Zpráva o reorganizačním plánu IV. 2. Část „Obsah“ musí být rozčleněn na jednotlivé části a kromě předepsaných částí zprávy uvádí i jejich další pododdíly, jsou-li číslovány. Pododdíly musejí být členěny tak, aby zpráva byla co nejpřehlednější. 3. Část „Procesní upozornění“ obsahuje alespoň: datum a místo konání schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu hlasovat, upozornění na to, že pro účely hlasování o předkládaném reorganizačním plánu jsou věřitelé v reorganizačním plánu rozděleni do skupin s uvedením toho, na kterém místě reorganizačního plánu lze zjistit, do které skupiny má být věřitel zařazen, upozornění na to, jak může postupovat věřitel, který nesouhlasí se svým zařazením do určité skupiny, upozornění na to, že o reorganizačním plánu lze hlasovat mimo schůzi věřitelů s popisem způsobu, kterým tak může věřitel učinit a s upozorněním na to, jakým způsobem si věřitel může opatřit hlasovací lístek.

Zpráva o reorganizačním plánu V. 4. Část „Stručné shrnutí účinků reorganizačního plánu“ má sloužit jako celkové shrnutí účinků reorganizačního plánu, podmínek a předpokladů, s jejichž splněním předkladatel reorganizačního plánu pro účely proveditelnosti reorganizačního plánu počítá, a rizik, která mohou negativně ovlivnit schopnost dlužníka reorganizační plán splnit. Tato část by měla poskytnout celkový přehled ohledně rozhodujících parametrů navrhované reorganizace. Tam, kde tato část uvádí některé skutečnosti ve zkrácené nebo v zjednodušené podobě, musí rovněž odkázat na místo zprávy o reorganizačním plánu, na němž lze najít ohledně předmětné skutečnosti další podrobnosti.

Zpráva o reorganizačním plánu VI. 5. Část „Popis dlužníkova podnikání“ obsahuje popis historie a současného podnikání dlužníka, trhů, na nichž dlužník podniká, vývoje poptávky a soutěžní situace na těchto trzích, dlužníkových vztahů s propojenými osobami, a popis důvodů, které vedly k úpadku nebo hrozícímu úpadku dlužníka. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o příčinách krize dlužníkova podnikání, zejména o tom, do jaké míry se jedná o příčiny interní a do jaké míry o příčiny externí. Na základě informací obsažených v této části by si věřitel měl být schopen utvořit informovanou úvahu o tom, zda je stávající obchodní model dlužníka udržitelný či nikoli a zda jeho podnikání má či nemá pokračovat pod stávajícím vedením.

Zpráva o reorganizačním plánu VII. 6. Část „Dosavadní průběh insolvenčního řízení“ obsahuje popis dosavadního průběhu insolvenčního řízení, zejména údaje o výši a plnění pohledávek za podstatou (včetně pohledávek z úvěrového financování), výši nákladů spojených s insolvenčním řízením, údaje o tom, zda dodavatelé a zákazníci dlužníka s dlužníkem i nadále obchodují či zda ukončili nebo omezili obchodování s dlužníkem, a údaje o postupu v souvislosti s neúčinnými právními úkony. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jak se dlužník chová a jak hospodaří v průběhu insolvenčního řízení, tedy zejména o tom, jaké byly s insolvenčním řízením dosud spojeny náklady, zda a jaké pohledávky za podstatou dosud vznikly a jak jsou tyto pohledávky dlužníkem plněny, zda dlužníkovi dodavatelé a zákazníci projevují důvěru dlužníkově schopnosti vyřešit krizi reorganizací, a ve kterých případech bylo zahájeno řízení o neúčinnosti právních úkonů dlužníka.

Zpráva o reorganizačním plánu VIII. 7. Část „Majetek dlužníka“ obsahuje popis majetku dlužníka a jeho hodnoty, včetně popisu majetku, jenž je předmětem zajišťovacích práv a majetku, ohledně nějž jsou vedeny incidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o majetku dlužníka, zejména o majetku podstatném pro provedení navrhované reorganizace, ať již si má dlužník podle reorganizačního plánu majetek ponechat, nebo ať má dojít k jeho prodeji či jinému převodu. Zvlášť je třeba popsat, který majetek je předmětem zajišťovacích práv a dále, který majetek je předmětem sporů o jeho vyloučení z majetkové podstaty dlužníka. Zvlášť je rovněž třeba označit všechen majetek, který dlužník užívá nikoli jako vlastník, ať již jde o majetek pronajatý, poskytnutý třetími osobami na základě jiných obdobných smluv, nebo majetek prodaný dlužníku s výhradou vlastnictví. Je-li majetek, jehož vlastníkem je jiná osoba než dlužník, případně majetek, ohledně nějž je veden incidenční spor, podstatný pro provedení navrhované reorganizace, je rovněž třeba popsat opatření, z nichž lze usuzovat, že navrhovanou reorganizaci lze přesto provést. Pokud jde o hodnotu majetku, vychází předkladatel reorganizačního plánu především z ocenění znalce, provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona; tam, kde se předkladatel reorganizačního plánu od tohoto ocenění odchyluje, je na to třeba výslovně upozornit a zdůvodnit, proč tomu tak je.

Zpráva o reorganizačním plánu IX. 8. Část „Závazky dlužníka“ musí obsahovat popis závazků dlužníka a jejich výše, s rozčleněním podle pořadí přednosti a popis závazků, ohledně nichž jsou vedeny incidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o výši a pořadí závazků dlužníka. Závazky téhož pořadí lze popsat souhrnně vždy je však třeba jednotlivě popsat 10 nejvyšších závazků každého pořadí. Jednotlivě je rovněž třeba popsat závazky, jejichž výše či pořadí je předmětem sporu, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky pohledávkám za majetkovou podstatou postavené na roveň.

Zpráva o reorganizačním plánu X. 9. Část „Navrhované podnikání a financování dlužníka“ musí obsahovat popis hlavních opatření obsažených v reorganizačním plánu, pokud jde o podnikání dlužníka a jeho financování, včetně popisu zdrojů financování dalšího podnikání dlužníka a splnění jeho závazků podle reorganizačního plánu. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, zda podnikání dlužníka má podle předkladatele reorganizačního plánu pokračovat ve stávající podobě či zda se navrhují změny a jaké. Pokud jde o financování dlužníka, je účelem této části podrobně popsat zdroje a podmínky financování dalšího podnikání dlužníka, a to jak do pravomocného schválení reorganizace insolvenčním soudem, tak pro období následující, a to až do splnění všech závazků dlužníka plynoucí z reorganizačního plánu.

Zpráva o reorganizačním plánu XI. 10. Část „Dopady reorganizace na věřitele a další osoby“ musí obsahovat popis účinků reorganizačního plánu na jednotlivé skupiny věřitelů, na společníky dlužníka, na statutární orgán (jeho členy) a na vedoucí zaměstnance dlužníka, včetně předpokladů a odhadů použitých při ocenění plnění, které má být podle reorganizačního plánu poskytnuto. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jaké plnění má být poskytnuto které skupině věřitelů a společníků a, nejsou-li tímto plněním peníze, jak je toto plnění pro účely § 348 odst. 1 písm. d) a 349 insolvenčního zákona předkladatelem reorganizačního plánu oceněno a jakou část nominální výše pohledávek věřitelů jednotlivých skupin toto plnění představuje. Zvlášť je třeba uvést, kteří ze členů statutárních a jiných orgánů dlužníka a vedoucích zaměstnanců mají zůstat ve svých funkcích, jaké plnění od zahájení insolvenčního řízení doposud za svou činnost obdrželi a jaké plnění mají obdržet za svou činnost od schválení reorganizačního plánu do splnění závazků dlužníka podle reorganizačního plánu.

Zpráva o reorganizačním plánu XII. 11. Část „Pravděpodobné uspokojení věřitelů v konkursu dlužníka“ musí obsahovat odhad pravděpodobného uspokojení jednotlivých skupin věřitelů a společníků v případě řešení úpadku dlužníka konkursem. Účelem této části je poskytnout srovnání navrhované reorganizace s pravděpodobným uspokojením věřitelů v konkursu dlužníka. V této části vychází předkladatel reorganizačního plánu z ocenění znalce, provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona. 12. Účelem části „Daňové dopady na věřitele a společníky dlužníka“ je uvedení informací o dopadech navrhované reorganizace na daňovou pozici věřitelů a společníků dlužníka. Postačí, pokud zpráva poskytne tyto informace ve vztahu k věřitelům a společníkům, jejichž daňový domicil je v České republice. Pokud by daňové dopady řešení úpadku dlužníka konkursem byly odlišné, je třeba na to upozornit a popsat, v čem by odlišnost spočívala.

Zpráva o reorganizačním plánu XIII. 13. V části „Účast propojených osob“ se uvádějí podrobné informace o tom, zda osoby s dlužníkem v minulosti či současnosti propojené (§ 66a obchodního zákoníku) anebo dlužníku blízké anebo minulí či současní členové statutárních či jiných orgánů dlužníka anebo jeho minulí či současní vedoucí zaměstnanci mají podle reorganizačního plánu či v souvislosti s jeho prováděním přímo či nepřímo získat jakékoli plnění či být, přímo či nepřímo, stranou jakékoli transakce, již reorganizační plán předpokládá nebo která je k jeho provedení nutná. Pokud tomu tak je, je třeba podrobně popsat plnění, kterého se má takovým osobám v průběhu provádění reorganizačního plánu dostat, nebo transakce, jejichž stranou mají být.

Zpráva o reorganizačním plánu XIV. 14. V části „Rizikové faktory“ se poskytují podrobné informace o tom, jaké rizikové faktory mohou negativně ovlivnit schopnost dlužníka splnit závazky podle reorganizačního plánu, ať již na straně obchodní nebo na straně finanční. U jednotlivých rizik je třeba popsat pravděpodobnost, s níž podle názoru předkladatele reorganizačního plánu mohou rizikové skutečnosti nastat a pravděpodobné dopady, které by to na navrhovanou reorganizaci mělo. 15. Část „Předpoklady pro schválení plánu soudem“ popisuje zákonné požadavky na schválení reorganizačního plánu věřiteli a podmínky, za nichž insolvenční soud smí reorganizační plán schválit, včetně podmínek, za nichž insolvenční soud smí schválit reorganizační plán, pro jehož přijetí nehlasovaly všechny skupiny věřitelů.

Zpráva o reorganizačním plánu XV. 16. Část „Opravné prostředky“ obsahuje informace o právu odvolat se proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu a o tom, jak lze toto právo vykonat. 17. Část „Zdroje informací obsažených ve zprávě“ musí popsat prameny, z nichž pocházejí informace obsažené ve zprávě, a to jak informace interní (tedy o dlužníku a jeho podnikání), tak informace externí (tedy zejména o trzích, na nichž dlužník podniká, o úrokových a kursových sazbách atd.). Tyto údaje je možné uvádět ve zprávě průběžně na místech, kde jsou uváděny či používány, což se i doporučuje. V takovém případě obsahuje část 17 celkový přehled pramenů použitých informací. Tam, kde předkladatel reorganizačního plánu v části 17 či jiných částech zprávy používá odhady budoucího vývoje, je třeba na to upozornit a odhad náležitě vysvětlit a zdůvodnit.

Zpráva o reorganizačním plánu XVI. 18. Část „Prohlášení a podpis předkladatele reorganizačního plánu“ obsahuje následující prohlášení předkladatele reorganizačního plánu: „Prohlašuji, že k datu vyhotovení této zprávy jsou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizace tak, jak je navržena v přiloženém reorganizačním plánu, informace ohledně minulých a současných skutečností, obsažené v této správě, úplné a správné, a odhady budoucího vývoje byly provedeny s řádnou péčí a v dobré víře ve správnost těchto odhadů.“ Tato část musí dále obsahovat jména a podpisy osob, oprávněných jednat za předkladatele reorganizačního plánu.

Přijetí reorganizačního plánu schůzí věřitelů O schválení reorganizačního plánu se hlasuje na schůzi věřitelů Předmětem schůze věřitelů může být pouze hlasování o reorganizačním plánu (nic jiného) Hlasuje se po skupinách věřitelů Schůzi věřitelů není nutné konat: - byl-li reorganizační plán schválen všemi skupinami věřitelů před jeho předložení – „zkrácená reorganizace“ § 148/2 Všichni věřitelé hlasovali v průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím hlasovacích lístků (a plán buď přijali nebo nepřijali) Žádný věřitel není reorganizačním plánem dotčen – má se za to, že s plánem automaticky souhlasí

Hlasování mimo schůzi věřitelů Věřitelé musí mít možnost seznámit se s reorganizačním plánem „hlasovací lístek“ - úředně ověřený podpis informace o tom, zda je hlasováno před nebo po zahájení insolvenčního řízení označení osoby o jejímž reorganizačním plánu je hlasováno

Hlasování jednotlivých skupin Skupina věřitelů reorganizační plán přijala pokud pro něj hlasovala většina hlasujících věřitelů skupiny, jejichž pohledávky představují nejméně polovinu hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny Společníci a členové družstva – většina společníků nebo členů družstva, pokud má dlužník základní kapitál – souhrnný podíl těchto společníků nebo členů družstva musí být alespoň 2/3 základního kapitálu Věřitelé jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny se považují za skupinu, která reorganizační plán automaticky přijala

Kvórum skupiny dotčené reorganizačním plánem Skupinu tvoří 3 věřitelé – pohledávka 1.000.000 Kč - pohledávka 150.000,- Kč - pohledávka 300.000,- Kč Pro reorganizační plán hlasoval pouze věřitel A (věřitelé B a C se hlasování neúčastnili) – skupina plán přijala Pro reorganizační plán hlasoval věřitel A, proti byl věřitel C (věřitel B se hlasování neúčastnil) – skupina plán přijala Pro reorganizační plán hlasovali věřitelé B a C, věřitel A byl proti (případně se hlasování neúčastnil) – skupina plán nepřijala

Schválení reorganizačního plánu soudem I. a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se považuje za skupinu, která jej přijala (věřitelé nedotčení reorganizačním plánem), d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak.

Schválení reorganizačního plánu soudem II. Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když s ním nesouhlasily všechny skupiny věřitelů, jestliže - reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů tvořené společníky a členy družstva dlužníka - reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, - je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a - lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

Spravedlnost reorganizačního plánu I. ve vztahu ke každé skupině zajištěných věřitelů, která ho nepřijala, je RP spravedlivý, mají-li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, případně k jinému majetku dlužníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti reorganizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění stanovené ve znaleckém posudku

Spravedlnost reorganizačního plánu II reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, - jestliže podle něj má každý věřitel zařazený do takové skupiny získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo - jestliže podle něj žádný z věřitelů, jehož pohledávka je podřízena pohledávkám takové skupiny, neobdrží žádné plnění

Odvolání proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu

Zamítnutí reorganizačního plánu Pokud nejsou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, insolvenční soud jej zamítne. Proti rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu může podat odvolání dlužník, předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí. Osoba, jejíž reorganizační plán byl zamítnut, jej může podat znovu, jen neuplynula-li jí dosud lhůta k jeho předložení. Tuto lhůtu může insolvenční soud v odůvodněných případech před jejím uplynutím prodloužit v rozhodnutí, kterým zamítá reorganizační plán. Poté, kdy je pravomocně rozhodnuto o zamítnutí reorganizačního plánu a uplynula lhůta k předložení opraveného reorganizačního plánu – insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs

Právní moc a účinnost RP Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, reorganizačním plánem může být jeho účinnost odložena na pozdější dobu o pozdější účinnosti RP může rozhodnut i insolvenční soud. Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny. Schválený reorganizační plán, který je účinný je jediný dokument, který určuje pravidla pro další reorganizaci – padají všechny omezení, které stanovil doposud zákon nebo insolvenční soud

Účinky RP Osobou oprávněn nakládat s majetkovou podstatou je pouze dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají. obnovuje se výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Mění se zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí.

Insolvenční správce Zajišťuje provedení procesních úkonů spojených s účinností reorganizačního plánu Může jím být pouze osoba, která má vykonanou zvláštní zkoušku insolvenčního správce Zjišťuje a zajišťuje majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka Provádí soupis majetku – veškerého nejen toho, který náleží k podniku dlužníka Vytváří seznam přihlášených věřitelů (odstraňuje vady apod.) Vykonává dohled nad činností dlužníka Eviduje činnost dlužníka Po povolení reorganizace určuje odměnu vedoucích pracovníků dlužníka (reorganizační plán) 1* za 3 měsíce podává zprávu VV a insolvenčnímu soudu (!!!! ze zákona !!!!!)

Dlužník Informuje insolvenčního správce o svých právních úkonech a o plnění reorganizačního plánu Podává VV, insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu pravidelné zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností

Věřitelský výbor Kontroluje provádění reorganizačního plánu Může si vyhradit, že dlužník je oprávněn učinit právní úkony, které mají zásadní význam, pouze s jeho souhlasem (i pokud to není uvedeno v reorganizačním plánu x VV nemůže dlužníkovi bránit plnit reorganizační plán) Podává insolvenčnímu soudu návrhy na opatření, které mají odstranit nedostatky v činnosti dlužníka nebo insolvenčního správce Schvaluje odměňování vedoucích pracovníků dlužníka, které navrhuje insolvenční správce (pokud reorganizační plán nestanoví něco jiného) Spolurozhoduje o jmenování/odvolání členů orgánů společnosti (do účinnosti reorganizačního plánu – pokud tento s tím nepočítá i nadále)

Zánik práv věřitelů a třetích osob Není-li v zákoně nebo reorganizačním plánu stanoveno jinak: zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena.

Financování činnosti podniku Dlužník (insolvenční správce) – může uzavřít smlouvy o úvěrovém financování ( § 41 IZ) Přednostní právo k jejich uzavření mají stávající zajištění věřitelé dlužníka. Pokud svého práva nevyužijí může je uzavřít kdokoliv kdo nabídne nejvýhodnější podmínky

Pohledávky věřitele z úvěrového financování Pohledávka věřitele z úvěrového financování, kterou přijal dlužník s dispozičními oprávněními nebo insolvenční správce po povolení reorganizace k dosažení jejího účelu, je pohledávkou za majetkovou podstatou, která se uspokojí před všemi jinými pohledávkami, s výjimkou výdajů a odměny insolvenčního správce (pokud nestanoví reorganizační plán něco jiného). Pohledávky těchto věřitelů, které podle reorganizačního plánu měly být uhrazeny až po skončení reorganizace, a k jejichž úhradě nedošlo pro opětovný úpadek dlužníka, který nastal do 2 let po skončení reorganizace, mají v novém insolvenčním řízení stejné postavení jako v původním insolvenčním řízení (přednostní právo na uspokojení).

Zánik pohledávek Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (např. úrok z prodlení podle ZSDP) nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak. Odchylná úprava těchto pohledávek v reorganizačním plánu se může týkat krácení jejich výše, odkladu jejich splatnosti nebo jiného zásahu do práv věřitelů; odchylná úprava těchto pohledávek musí být v reorganizačním plánu uvedena výslovně, s přesným vymezením rozsahu a podmínek jejich uspokojení.

Výkon rozhodnutí a exekuce Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo.

Změna reorganizačního plánu Navrhovatel reorganizačního plánu může navrhnout jeho změnu, v jejímž důsledku má být účel reorganizace lépe splnitelný. V návrhu popíše účel změny, navrhovaný způsob jejího provedení a dopady změny na jednotlivé skupiny původních věřitelů a na nové věřitele. Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení návrhu změn. K projednání návrhu změny reorganizačního plánu nařídí insolvenční soud jednání, a to tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k odmítnutí změny RP, ne však dříve než v den následující po uplynutí této lhůty.

Hlasování o změně RP Ke schválení změny reorganizačního plánu se vyžaduje souhlas a) všech skupin původních věřitelů, b) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky jsou podle reorganizačního plánu zajištěny, c) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky podle reorganizačního plánu nejsou zajištěny, a d) většiny společníků dlužníka nebo jiné právnické osoby, na kterou podle reorganizačního plánu přešel majetek dlužníka. Platí, že věřitelé, kteří změnu RP neodmítli ani při jednání nevyjádřili nesouhlas s navrhovanou změnou plánu, se změnou souhlasí. Změněný reorganizační plán insolvenční soud schválí, jestliže jej věřitelé neodmítli anebo schválili při jednání. Jestliže insolvenční soud změněný insolvenční plán neschválí, zůstává účinný dříve schválený reorganizační plán.

Zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem. Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele. Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena; je-li to nutné, přijme insolvenční soud opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů.

Přeměna reorganizace v konkurs a) reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, c) insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení, d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, e) dlužník neplatí řádně a včas úroky podle § 171 odst. 3, nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo f) dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl. Soud může rozhodnout o přeměně pouze tehdy, nebyl-li reorganizační plán již v podstatných částech splněn

Splnění reorganizačního plánu V průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajištění dodržování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou-li navrhována. Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizace končí; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.