Nezaměstnanost, inflace

Trh práce cenou za práci je mzda poptávající je firma – tedy ten, kdo platí nabízející jsou jednotlivci nebo domácnosti v krátkém období uvažujeme jednotlivé trhy práce (lékařů, zedníků, jeřábníků, právníků, řidičů, aj.) v dlouhém období můžeme uvažovat jeden globální trh práce jednak střednědobě bude docházet k rekvalifikacím v rámci různých profesí v dlouhém období se bude měnit poptávka po různých studijních oborech – stejně jako školy budou reagovat na změny na trhu práce a nabízet nové studijní obory

Trh práce - graficky p D S pe;Qe ... rovnovážné množství nezaměstnanost S pe;Qe ... rovnovážné množství při rovnovážné ceně p2 E tržní cena pe p1 nedostatek profese Qe Q

Jednotlivé trhy trh programátorů: trh prodavaček: S D2 S1 D1 D S2 p2

Přesun pracovní síly Sy1 mzda mzda Sy2 Dy Dx Sx2 Sx1 Wy1 Wy2 Wx2 WX1 množství práce množství práce Lx2 Lx1 Ly1 Ly2 přesun pracovní síly

Přesun kapitálu Sy1 mzda mzda Dy Dx2 Dx Sx1 Dy2 Wy1 Wy2 Wx2 WX1 množství práce množství práce Lx1 Lx2 Ly2 Ly1 přesun kapitálu

Minimální mzda a její dopady W W D D S minimální mzda WE S WE LE LE L L nezaměstnanost

Maastrichtská kritéria pro jednotnou měnu jednotná měna může úspěšně fungovat pouze ve vzájemně sladěných ekonomikách proto jsou pro státy, které chtějí vstoupit do měnové unie předepsány následující podmínky: inflace max. do 1,5 % od tří zemí, které dosáhly nejlepších výsledků státní dluh max. do 60% HDP příslušné země schodek veřejných financí do 3% HDP příslušné země stabilita měny – dodržení daného fluktuačního rozpětí příslušné měny k Euru, v současné době stanoveno na +-15% úrokové míry – nominální úroková míra daného státu nepřesáhne průměrnou úrokovou míru tří zemí, které jsou nejlépe hodnoceny Důležitou podmínkou, pokud jednotlivé země nemohou prostřednictvím své měnové politiky ovlivňovat ekonomické dění v zemi, je volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu Obecně platí, že pro země usilující o vstup do měnové unie se zvyšují výhody společné měny s tím, jak je jejich ekonomika sladěná s ostatními

Nezaměstnanost, její druhy nezaměstnanost je množství ekonomicky aktivních lidí, kteří jsou evidováni úřadem práce, vyjádřená je v procentech – jedná se o tzv. registrovanou nezaměstnanost registrovaná skutečná dlouhodobá krátkodobá dobrovolná nedobrovolná frikční – důvodem pro ni je hledání nového místa strukturální – vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice cyklická – souvisí s hospodářskými cykly

Dlouhodobá míra nezaměstnanosti

Inflace růst cen – snižování kupní síly peněz opakem inflace je deflace snižování míry inflace desinflace inflace snižuje kupní sílu peněžní jednotky, nikoli důchodu k měření inflace se používají cenové indexy nejznámější je index spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen Oddíly COICOP Váha v promile 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 162,6 2. Alkoholické nápoje, tabák 81,7 3. Odívání a obuv 52,4 4. Bydlení, voda, energie, paliva 248,3 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 58,1 6. Zdraví 17,9 7. Doprava 114,1 8. Pošty a telekomunikace 38,7 9. Rekreace a kultura 98,7 10. Vzdělávání 6,2 11. Stravování a ubytování 58,4 12. Ostatní zboží a služby 63,0 Celkem 1 000,00

Index spotřebitelských cen CONSUMER PRICE INDEX kde: vx ...... váha statku x ve spotřebním koši ix ....... index ceny statku x za období

Poptávková inflace vychází ze zvýšení výdajů – spotřeby, investic, státních výdajů, čistého exportu je to prvotní impuls, který vede ke zvýšení peněžní zásoby v ekonomice růst peněžní zásoby je podmínkou inflace růst peněžní zásoby je především otázkou měnové politiky centrální banky dochází k také v okamžiku, kdy vlády řeší zvýšené státní výdaje tiskem nových peněz

Nabídková inflace AS´ cenová hladina AD´ AD AS je vyvolána zvýšením nákladů – může jít např. o zvýšení mzdových nákladů při zvýšení mezd může dojít k problému tehdy, stoupají–li rychleji než produktivita práce P2 P1 P0 HDP1 HDPP reálný HDP

Centrální banka – její úloha v ekonomice určuje velikost peněžní zásoby v ekonomice klíčová je její nezávislost – personální, institucionální, funkční, finanční druhou stranou nezávislosti centrální banky je její „neodpovědnost“ hlavním cílem centrální banky je „péče o cenovou stabilitu“, tj. udržení nízkoinflačního prostředí v ekonomice pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu

Centrální banka – její úloha v ekonomice diskontní sazba peněžní zásoba nezaměstnanost operace na volném trhu inflace úroková míra povinná míra bankovních rezerv bilance zboží a služeb měnový kurz devizové rezervy ZPROSTŘEDKUJÍCÍ CÍLE NÁSTROJE HLAVNÍ CÍLE

Diskontní sazba ČNB základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky – podle ní se řídí úrokové sazby komerčních bank

Inflační očekávání lidé inflaci očekávají, proto ji zabudovávají do svých ekonomických úvah protože očekávají inflaci, zvyšují ceny tím se očekávaná inflace mění ve skutečnou to platí také pro mzdová vyjednávání tím vzniká tzv. setrvačná inflace centrální banka může zareagovat tak, že nezvýší peněžní zásobu v tom případě ale dojde ke zvýšení nezaměstnanosti

Phillipsova křivka ukazuje vztah mezi mzdovou inflací (růstem nominálních mezd) a nezaměstnaností mzdová inflace v sedmdesátých letech podrobil M. Friedman tuto křivku kritice, podle něj platí pouze krátkodobě a po určité době se celá křivka posouvá nahoru Friedman zároveň pro další uvažování nahradil mzdovou inflaci klasickou inflací cenovou míra nezaměstnanosti

Dlouhodobá Phillipsova křivka PCL Tato interpretace již pracuje s inflačním očekáváním, které jednotlivci a firmy zahrnují do svých očekávání na příští období. PC´´ inflace PC´ PC PCL Philipsova křivka v dlouhém období míra nezaměstnanosti

Phillipsova křivka pro ČR