LINGUA CECA I LM Udine 2013/2014

Přednáška P4 STAVBA ČESKÉ VĚTY Pravovalenční členy větné struktury - komplementy

O čem je tato prezentace Co jsou to komplementy Typy komplementů Vyjadřování objektového komplementu Cvičení

Co jsou to „komplementy“ obsazují pravovalenční pozici slovesa obligatorní doplnění PREDIKÁT levovalenční člen pravovalenční člen VERBUM subjekt komplement

Typy komplementů OBJEKTOVÝ Babička upekla dort. ADVERBIÁLNÍ Učitel se tváří překvapeně. KVALIFIKAČNÍ Ta zpráva se zdá neuvěřitelná! Zvolili ho děkanem fakulty/zvolili ji děkankou fakulty.

KOMPLEMENT OBJEKTOVÝ A) vyjádření substantivem, popř. syntaktickým substantivem AKUZATIV primární funkce, tranzitivní verba Četla knihu, pozoroval motýly, znám ho, ošetřovali raněné, slyšeli jsme „hurá“!

GENITIV 1) varianta akuzativu genitiv záporový a genitiv partitivní Neměl ani koruny. ← ? Přidala jim do tašky jablek a ořechů. ← (knižní) varianta akuzativu Vojáci dobyli toho velkého města brzy ráno. ← Nakonec dosáhl svého cíle. ← archaická varianta akuzativu Poslouchejte svých rodičů! Následujte jeho příkladu. 2) u reflexivních sloves – jen gen.! Dotkl se stěny. Dosáhli jsme vrcholu hory. Bojí se tmy.

DATIV 1) tzv. druhý objekt - u sloves se 2 pravovalenčními pozicemi Darovala babičce knihu. Věnoval jí svou první skladbu. Učitel vysvětlí žákům příklad. 2) jeden objekt - jediná pravovalenční pozice Pomáhali rodičům. Tomu nerozumím. Podobá se své matce. Smějí se mu. Celý život sloužil královně.

INSTRUMENTÁL jen omezená skupina sloves obvykle význam „hýbat něčím“ Otec krčil rameny, matka lomila rukama a dcera koulela očima. Třásli jsme stromem (abychom získali ořechy). X zabýval se jazykem, plýtvali materiálem, šetřili penězi (ČNK: šetřili energií/elektrickou energii, peníze) Pozn.: V akademické Mluvnici češtiny hodnoceno jako nevalenční člen, jako adverbiále označující prostředek činnosti (mávat šátkem, sekat sekyrou, jet autem – psát na stroji, poslat zboží po lodi)

Předložkový pád Vžil se už do své nové role. Ustoupili od svých požadavků. Zvyká si na život ve městě. Bojí se o své děti. - jen jedna možná předložka X Dívá se na obraz. X Dívá se do dálky. Pozn.: Hranice mezi objektem a adverbiále jsou vágní.

B) Vyjádření vedlejší větou 1) primárně např. u sloves „mluvení“ a) spojkové (že, zda, jestli, aby) Řekl, že nepřijde. Ptala se nás, jestli/zda Petr přijde. Nevím, jestli/zda už přišel. Žádáme vás, abyste přišli včas. b) vztažné (kdo, do, kdy, kde…) Ptal se, kdo přijede / kdy přijedou rodiče / kde jste strávili dovolenou. c) opěrný výraz Opakuji jen to, co jsem slyšel. Věřím jen tomu, co jsem slyšel. 2) je možná nominalizace Nařizuji vám, abyste mlčeli! → Nařizují vám mlčet / mlčení. Navrhl, abychom si udělali přestávku. →

Cvičení ve zvláštním souboru.

Děkuji za pozornost.