Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám 1. Ovládá přímo nebo nepřímo činnosti všech orgánů v těle Nervovou soustavu rozdělujeme na: 2. Vytváří chování organismu 3. Komunikuje s okolním světem - centrální nervová soustava (CNS) obvodové periferní nervy

Somatický nervový systém – činnost kosterního svalstva Vegetativní nervový systém – činnost útrobních orgánů

Podněty- receptory (čidla) - vzruchy (impulzy)- dostředivý nerv (aferentní)- CNS- odstředivý nerv (eferentní)- výkonný orgán (efektor)

Neuron Základní jednotkou nervové soustavy 1835 J. E. Purkyně má vysokou spotřebu energie a kyslíku Z hlediska funkce se neurony dělí na tři skupiny: Aferentní neurony Eferentní neurony Interneurony

Neuron - stavba : Tělo Dendrity Iniciální segment Nervové vlákno (neurit) Axon (myelinová pochva s Ranvierovými zářezy) Nervová zakončení - synapse = spojení jednotlivých neuronů - šedá hmota nervová = nahlučení těl neuronů - bílá hmota nervová = svazky výběžků neuronů

Synaptický knoflík

Gliové buňky (neuroglie) – podpůrné buňky Funkce: podpůrná výživová ochranná

Nervová soustava Klidový a akční membránový potenciál

Klidový membránový potenciál CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

Klidový membránový potenciál /KMP/ - 70 mV -rozdíl elektrických potenciálů mezi vnitřkem a okolím buňky extracelulárně - ,,venku´´ klid + + + + + CP - - - - - - - - - - - - - - - intracelulárně - ,,uvnitř´´

PŘIČINY MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU specifická propustnost membrány pro jednotlivé ionty - různá koncentrace iontů na obou stranách membrány Ionty /nesou náboje / K+, anionty bílkovin , Na+, Cl-, HCO3-

Plazmatická membrána je více propustná pro K+ ionty než pro Na+

K+ Na+ Propustnost membrány K+ - PROPOUŠTÍ Cl- - PROPOUŠTÍ Rozložení iontů Propustnost membrány K+ - PROPOUŠTÍ UVNITŘ – K+ Anionty bílkovin, kys.fosforečné K+ Na+ Cl- A- OKOLÍ Na+ Cl- Cl- - PROPOUŠTÍ Cl- Na+ - OMEZENÁ PROPUSTNOST K+

+ - Na+ K+ Na+- OMEZENÁ PROPUSTNOST SNAHA ZABRÁNIT PŮVOD MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU K+– difunduje po směru koncentračního spádu VEN Z BUŇKY PORUŠENÍ ROVNOVÁHY Na+- OMEZENÁ PROPUSTNOST SNAHA ZABRÁNIT DIFÚZI K+ VZNIK MEMBRÁNOVÉHO POTENCIÁLU MEMBRÁNA JE POLARIZOVÁNA + Na+ - K+ K+

elektrický signál se na synapsích mění na chemický Přenos vzruchu elektrický signál se na synapsích mění na chemický

+ + - - - - - - - - - - - - - - - + + + klid CP extracelulárně - ,,venku´´ klid + + + + + CP - - - - - - - - - - - - - - - intracelulárně - ,,uvnitř´´

Buněčné tělo Dendrirty Axo-dendritická synapse Axo-axonická Axon Axo-somatická

Postsynaptická membrána Presynaptický knoflík Postsynaptická membrána Synaptická štěrbina Neuro-transmiter Iontový kanál Struktura synapse

povaha povaha synaptických potenciálů – STUPŇOVITÁ závisí na množství neurotransmiterů - závisí i na druhu neurotransmiterů

Neurotransmitery Budivé: - acetylcholin - noradrenalin - serotonin Tlumivé: - gama-aminomáselná kyselina (GABA) Serotonin-V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu.

Akční membránový potenciál Iniciální segment

Při podráždění --) změna propustnosti SODÍKOVÝCH IONTŮ IONTOVÉ KANÁLY - Na+ kanály K+ kanály Sodno-draslíková pumpa

- - - - - - - - - + + + + + + Fáze akčního potenciálu 1) Klidový membránový potenciál napětí 2) Podnět --stimulus KMP = - 70 mV Depolarizace membrány otvírání Na+ kanálků – nárůst koncentrace Na+ iontů uvnitř buňky čas 1 2 3 4 5 - - - - - - - - - 3) Depolarizace - Na+ napěťově řízené kanály otevřeny + + + + + + + + 4) Transpolarizace Akční potenciál - maximální hodnota membránového potenciálu + + + + + + - - - - - - - - -

Sodno-draslíková pumpa Repolarizace membrány napěťově řízené Na+ kanály uzavřeny napěťově řízené K+ kanály otevřeny, K+ vytéká ven z buňky, membránový potenciál klesá čas napětí 1 2 3 4 5 6) Hyperpolarizace membrány - napěťově řízené K+ kanály otevřeny i poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty KMP, pokračující vytékání K+ způsobí pokles membránového potenciálu pod hodnotu KMP 6) Hyperpolarizace - K+ kanály stále otevřeny, Na+ kanály uzavřeny 5) Repolarizace - K+ napěťově řízené kanály otevřeny, Na+ kanály uzavřeny Návrat ke KMP – K+ kanály uzavřeny Sodno-draslíková pumpa

Na-K pumpa: za spotřeby 1ATP se přes membránu přenesou 3 ionty Na+ ven a 2 ionty K+ dovnitř buňky. (Potassium - draslík, inside - uvnitř, outside- venku)

myelinová vrstva působí jako izolant - vedení vzruchu probíhá ve skocích po Ranvierových zářezech

Oblasti depolarizace (Ranvierovy zářezy) vedení vzruchu myelizovaným axonem Buněčné tělo Schwannovy buňky Myelinová vrstva Axon Oblasti depolarizace (Ranvierovy zářezy)

Šíření vzruchu myelizovaným axonem

Popište obrázek

Obvodové nervy Spojují oběma směry CNS s orgány a tkáněmi Mozkomíšní Vegetativní

1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy ) vznikají spojením zadních (senzitivních) a předních (motorických) míšních kořenů Motorické buňky leží v předních rozích míšních, tvoří přední míšní kořeny vlákna vedou k buňkám kosterních svalů, na kterých končí motorickými ploténkami každé vlákno inervuje 6 – 500 svalových buněk   Senzitivní buňky leží blízko zadního obvodu míchy, tvoří tam míšní ganglia vlákna prochází do páteřního kanálu zadní míšní kořeny = senzitivní, část vláken přechází do mozkového kmene, část do šedé hmoty míšní

1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy ) páteřní kanál opouštějí otvory mezi obratli inervují všechny oblasti těla od krku dolů

Motorické buňky leží v předních rozích míšních, tvoří přední míšní kořeny vlákna vedou k buňkám kosterních svalů, na kterých končí motorickými ploténkami každé vlákno inervuje 6 – 500 svalových buněk   Senzitivní buňky leží blízko zadního obvodu míchy, tvoří tam míšní ganglia vlákna prochází do páteřního kanálu zadní míšní kořeny = senzitivní, část vláken přechází do mozkového kmene, část do šedé hmoty míšní

1) Mozkomíšní Nervy míšní (spinální nervy ) 31 párů se rozlišuje podle místa výstupu z páteře: Krční (8 párů, vystupují mezi C1 a C7 = pro horní končetinu a krk) Hrudní (12 párů, vystupují mezi Th1 a Th12 = pro mezižeberní svaly, hrudník a záda) Bederní (5 párů, vystupují mezi L1 a L5 = pro břicho, stehno, pánev, zevní pohlavní orgány) Křížové (5 párů, vystupují mezi S1 a S5 – pro dolní končetinu, hyžďové svaly) Kostrční (1 pár, funkčně nevýznamný)

1) Mozkomíšní b) Nervy mozkové (hlavové) vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku) 12 párů Římskými číslicemi

I. pár - nervy čichové (nervi olfactorii) - vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku II. pár - nerv zrakový (n. opticus) - vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových drah è končí ve zrakové oblasti mozku - při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění III. pár - nerv okohybný (n. oculomotorius) IV. pár - nerv kladkový (n. trochlaeris) VI. pár - nerv odtahující (n. abducens) = okohybné nervy - motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které zabezpečují pohyb oční koule, při poškození - šilhání V. pár - nerv trojklanný (n. trigeminus) - smíšený nerv, vzniká spojením tří větví 1. větev - dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene 2. větev - dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti 3. větev - smíšená - dostředivá - dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové - odstředivá - motorická pro svaly žvýkací dráždění - bolesti "zubního původu" VII. pár - nerv lícní (n. facialis) - čistě motorický, inervuje mimické svaly - poškození - ztráta mimiky 1/2 obličeje VIII. pár - nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) - nerv čistě dostředivý - nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni IX. pár - nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) - smíšený nerv - dostředivá vlákna - ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní - odstředivá vlákna - svaly hltanu X. pár - nerv bloudivý (n. vagus) - smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v dutině břišní - dostředivá vlákna - od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů - odstředivá vlákna - zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy XI. pár - nerv přídatný (n. accessorius) - převážně motorický, inervuje některé svaly krku, zdvihač hlavy a sval trapézový XII. pár - nerv podjazykový (n. hypoglossus) - čistě motorický, vystupuje z prodloužené míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka

2) Vegetativní autonomní, útrobní spojení mezi CNS a vnitřními orgány a žlázami

2) Vegetativní Nervy sympatické – mediátorem převážně noradrenalin - Většinou stimulující účinek (zrychlení činnosti srdce, zvýšení krevního tlaku, zpomalení trávicího ústrojí, rozšíření zornic)

2) Vegetativní Nervy parasympatické mediátorem převážně acetylcholin Většinou tlumivý účinek (zpomalení činnosti srdce, snížení krevního tlaku, zrychlení trávicího ústrojí, zúžení zornic)

2) Vegetativní Každý vnitřní orgán je inervován sympatikem i parasympatikem a jeho činnost je tak udržována v rovnováze

Referáty Reflex (podmíněný, nepodmíněný), reflexní oblouk, míšní obranný reflex, mícha Mozek Nemoci: meningitida, encefalitida, borrelióza, parkinson, epilepsie, Alzheimer, Creutzfeldt-Jakobova nemoc

Frontální zkoušení Soustava žláz s vnitřní sekrecí žlázy s vnitřní sekrecí Hormony Homeostáza Negativní zpětná vazba Adenohypofýza Neurohypofýza Štítná žláza Příštítná tělíska Kůra nadledvin Dřeň nadledvin Slinivka břišní