Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Návraty po mateřské/rodičovské dovolené na trh práce
Advertisements

Ženy, gender a věda Adéla Souralová CZ.1.04/3.4.04/
PaedDr. Zuzana Horváthová, Ph.D. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
DŮSLEDKY SOCIÁLNÍCH UDÁLOSTÍ V RODINĚ Šimon Plecháček.
Netradiční formy zaměstnávání  Způsoby a okolnosti uplatňování nových forem  Slaďování rodinného (soukromého) života se zaměstnáním  Účast žen na trhu.
Centrum andragogiky, s.r.o. Škroupova 631, Hradec Králové 2 1www.centrumandragogiky.cz Centrum andragogiky, s.r.o. Škroupova 631, Hradec.
Nadace Terezy Maxové Programu Iniciativy Společenství Equal
Rodina.
Sociální zabezpečení a důchodová politika
- manažerská práce je závislá na lidských zdrojích - manažeři uskutečňují cíle podniku prostřednictvím svých spolupracovníků - personální management se.
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik.
RODINA Mgr. Michal Oblouk.
1 Tento projekt je spolufinancován Evropským Sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Představení výzkumného projektu CZ / /0203 POSTAVENÍ.
Implementace systému flexibilních benefitů
Podpora částečných úvazků?
Širší ekonomické souvislosti rodinné politiky Daniel Münich.
Vývojový cyklus rodiny Mgr. Petra Sobková
1 Aktuální vývoj nabídky na trhu práce Smilovice, František Cvengroš.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Označení:Sada: Ověření ve výuce:Třída: Datum: Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_MAM_KC_1_16.
Citlivostní analýza k některým parametrům důchodového systému a migraci.
Institucionální a politická dimenze sociálního vyloučení.
MARKETINGOVÝ MIX.
Analýza nabídky bakalářských studijních programů ICV v rámci pedagogického vzdělávání Ing. Lenka Danielová, Ph.D., Mgr. Dita Janderková, Ph.D., Doc. PhDr.
Moderní rodina. Institut rodiny se mění V ČR transformace – oddálení od tradičního modelu.
Chudoba jako sociální problém
Řízení kariéry PhDr. Dana Bernardová, Ph.D.
Centrum pro rodinu a sociální péči o.s. 1.
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
Genderová kultura a kulturní teorie sociálního státu
1 SPP 728 Služby zaměstnanosti a práce s nezaměstnanými Diferencovaná rizika nezaměstnanosti Hana Pořízková.
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Sociologie pro speciální pedagogy: Rodina
6. Profesní kompetence jako pracovní způsobilost Dagmar Svobodová.
Flexibilní formy práce Aktivní politika zaměstnanosti – modul Ia.
Rodina na Vysočině výsledky empirických výzkumů uskutečněných v kraji Vysočina v letech 2005 – 2010 konference Rodinná politika v centru pozornosti krajů.
Šárka Šustová, ČSÚ Kulatý stůl Praha, Příjmy a životní podmínky domácností s dětmi a bez dětí.
Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015.
Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.
Postavení osob do 25 let, nad 50 let a absolventů a mladistvých na trhu práce 24. listopadu 2014 Z0027 Geografická analýza trhu práce.
Nerovné odměňování žen a mužů – příčiny a současná situace v ČR Mgr. Veronika Šprincová.
Aktivní rodičovství otců Jihlava, Lukáš Talpa
1 Věra Kuchařová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA.
Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Projekt „Rozvoj místního partnerství a trhu práce“. CZ.1.04/5.1.01/ realizováno O.S. „Rozkvět zahrady jižních Čech – místní akční skupina“ a partnery.
1 PROJEKT UNIV 2 KRAJE Školy jako centra celoživotního učení Jana Bydžovská KULATÝ STŮL MŠMT – PŘEDSTAVENÍ INDIVIDUÁLNÍHO NÁRODNÍHO PROJEKTU
Vliv bezdětnosti na osamělost seniorů v Evropě V mikro a makro souvislostech Nela Patschová Masarykova univerzita
EDUCATION AT A GLANCE 2015 Country Notes a klíčová data pro ČR Převzato dne z internetové stránky ministerstva školství:
STEM Které souvislosti vstupu do EU veřejnost nejvíce zajímají? Nejnovější data STEM tisková zpráva ze dne
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky
Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro další osoby ohrožené sociálním vyloučením Dílčí odborná studie pro tvorbu 5. Komunitního plánu.
Z0027 Geografická analýza trhu práce
RODINA A MANŽELSTVÍ.
Způsoby slaďování rodinného a pracovního života v zahraničí
Slaďování pracovního a rodinného života podle dat VŠPS
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
Bezradný rodič? Bezradný zaměstnavatel? Hledejme společnou řeč…
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Rodinná politika Sociální politika II.
Soc. událostí….mateřství, rodičovství
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Rodičovství biologické a pěstounské
RODINA A MANŽELSTVÍ.
Velká rodina z pohledu rodinné politiky aneb
Transkript prezentace:

Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap rodinného cyklu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Obsah příspěvku Životní dráha - horizontální a vertikální perspektiva Představy o životním cyklu – strategie skloubení profesních a rodinných plánů (aspirací) Čas pro rodinu a čas pro práci (čas „pro život“) – představy a skutečnost 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Vertikální a horizontální pohled na životní dráhy Vertikální perspektiva - následnost a dynamika životních fází, životní cykly Horizontální perspektiva - vztahy a kombinace různých oblastí života ve stejné době, tedy v určité životní či rodinné fázi (zejm. vztah soukromé a veřejné sféry), časové režimy Propojení vertikální a horizontální perspektivy, tj. životního cyklu a denního (týdenního, měsíčního) časového režimu – problémy „návratu“ (např. vstup do vzdělávání nebo rodičovství ve vyšším věku) Každá etapa životní dráhy je specifická proporčním rozvržením času věnovaného hlavním aktivitám, tj. zaměstnání, péči o děti a o domácnost, vzdělávání a seberealizačním (mimopracovním) aktivitám – „dané“ podmínky + osobní volby Ot.: Jak se mění časové dispozice v souvislosti s proměnou rodinného statusu a podmínek (okolností), tj. po „přechodu“ z jednoho postavení do následujícího v průběhu života (např. uzavření sňatku, narození dítěte, rozvodu, ovdovění)? 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Životní dráhy – horizontální perspektiva 2 základní oblasti perspektiv a aspirací – etapizované formy uspokojování, sekvenčnost: pracovní kariéra rodinný život + „osobní“ život Jsou komplementární, ale současně jsou zdrojem rozporů, konfliktů (pozice, role) → Prohlubování rozporu mezi veřejnou a soukromou sférou v životě jedince – tlak na vyšší participaci vs. individualizace Propojenost individualizace s vlivem institucí na život jednotlivce Rozpornost požadavků na autonomii rodiny a její společenskou podporu 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Životní dráhy – vertikální perspektiva Proměny kombinace sfér života podle životních etap – slaďování demografických událostí + vzdělanostní a profesní dráhy Přechody, uzlové body: rodina – osamostatňování jedince od orientační rodiny, založení partner. vztahu, rodičovství, seniorita zaměstnání – etapy vzdělanostní dráhy, profesní start, etapy pracovní kariéry, odchod do důchodu Každá etapa má své preference (míru jejich konfliktu) → specifické proporční rozvržení časových „dispozic“ mezi základní aktivity 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Vztah subjektivních a externích podmínek Předznamenání životního cyklu ekonomickými podmínkami: oproti minulosti více předznamenán ekonomickými podmínkami (trhem práce +spotřeba a životní úroveň), zatímco demografické události se jeví jakoby „odvozené“, závislé na vzdělanostně profesní dráze. Individuální odlišnosti - jedinci i skupiny, praktikující „tradiční“ životní styl a rodičovským aspiracím podřizující ostatní sféry svého života. Individuální autonomie – důsledkem jsou i nové nejistoty a rizika 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Citáty V.W.Marshall a M.M.Mueller: životní dráha jednotlivce je strukturována podle sociálních vlivů a podle životních rozhodnutí, která jedinec činí ve vnucených (daných) situacích („constrained situations“) G.Naegele:moderní uspořádání životního cyklu (life-course regimes) se mění z doposud převážně kontinuálního a „jistého“ (secure) na flexibilnější a nejisté (insecure) A new organisation of time over working life. Dublin. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2003

Životní cyklus jako sled rozhodovacích momentů – přechodových období Sekvenčnost etap životního cyklu – rozhodování závisí na předchozí životní dráze Zvyšující se diferenciace průběhu životního cyklu – heterogenita následnosti etap Obtížnější rozhodování v přechodových momentech - rizika na TP i v rodinném životě + vyšší požadavky na jedince (v obou sférách) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Schéma profesní dráhy - proměny Tradiční koncept (muži,bezdětné ženy) Ženská dráha Současný trend Vzdělávání (odborná příprava) Kontinuální zaměstnání na plný úvazek První fáze placeného zaměstnání „Před-kariérní“ zaměstnání Důchod Fáze věnovaná rodině (příp. se zaměstnáním na zkrácený pracovní úvazek) Placené zaměstnání (příp. kombinované s  celoživotním vzděláváním (Možná) druhá fáze placeného zaměstnání (příp. obnovování kvalifikace, práce na zkrácený pracovní úvazek, dočasné práce) Přechod (kombinující zaměstnání, vzdělávání, práci na zkrácený pracovní úvazek) (Možná) fáze pečovatelská (příp. paralelně s prací na zkrácený pracovní úvazek) Důchod (příp. s placeným zaměstnáním na zkrácený pracovní úvazek) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Zdroje dat GGS: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy (GGS: Generations and Gender Survey). Mezinárodní longituninální výzkum v rámci programu PAU-UNECE. Sběr dat proběhl v roce 2005 na souboru 10006 osob ve věku 18-79 let. RZV: „Rodina, zaměstnání a vzdělání“. Empirické sondy (5+1) vybraných typů rodin v různých fázích rodinného cyklu byly realizovány v únoru až dubnu 2006 na souborech po 500 respondentech, jeden na souboru 400 partnerských dvojic. 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Představy o životní dráze Preference / kombinování: rodina vs. zaměstnání Preference: manželství vs. partnerství Ideální a skutečný věk uzavření manželství Ideální a skutečný věk rodičovského startu Věk ukončení ekonomické aktivity (žádoucí, zákonný, skutečný) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Preference: rodina x zaměstnání „Tradiční“ dotaz na přednost jedné ze sfér: Preference jsou genderově diferencovány Vyvíjejí se během rodinného cyklu Utvářejí se pod vlivem hodnot i aktuálních životní situace Přítomný i vliv institucionálních a strukturálních podmínek RZV doplňuje představami o základních preferencích v celkovém uspořádání životního cyklu 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Přednost rodině nebo práci – podle typu rodiny a pohlaví (RZV) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Preference v celkovém uspořádání životního cyklu Generační rozdíly - společensky podmíněné (obvyklé metody umožňují sledovat podmíněné rodinným cyklem) Genderové rozdíly: v určitých fázích různě silné, silnější u proporcí času na rodinu a zaměstnání (v realitě), než v pojetí vztahu rodinné a profesní dráhy (v postojích) Vzdělanostní rozdíly nevýrazné 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Volba ze dvou obecných strategií plánování rodiny a zaměstnání : % osob preferujících první možnost (RZV) svobodní UR mladá UR střední věk pár NUR muži 9,9 44,6 44,4 49,0 -- ženy 22,2 50,2 49,6 58,4 46,0 celkem 16,0 47,5 47,1 53,8 1. Mít děti brzy a zaměstnání se věnovat naplno teprve tehdy, když jsou děti větší a péče o ně není už tak časově náročná 2. Narození dětí posunout na pozdější dobu a nejprve si vybudovat určité postavení v zaměstnání 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Volba ze dvou obecných strategií hledání vyváženosti příjmu a času pro rodinu: % osob preferujících první možnost (RZV) svobodní UR mladá UR střední věk pár NUR muži 45,1 39,1 32,0 71,2 -- ženy 27,5 20,1 15,1 59,8 22,8 celkem 36,3 29,4 23,2 65,3 1. Hodně pracovat a zajistit si tak dostatek peněz na pohodlný život rodiny a dětí. 2. Pracovat uváženě a mít dostatek času věnovat se rodině a dětem (svým zálibám). 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Volba ze dvou obecných strategií ukončení pracovní aktivity : % osob preferujících první možnost (RZV) svobodní UR mladá UR střední věk pár NUR muži 36,6 34,6 38,4 48,3 -- ženy 32,7 33,1 24,7 40,3 38,6 celkem 34,8 33,8 31,2 44,2 1. Pokračovat v zaměstnání co nejdéle 2. Opustit zaměstnání a užívat si rodinu a volný čas 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Ideální a skutečný věk uzavření manželství 48 % lidí uzavírá sňatek v mladším věku, než plánují (RZV !!!) Skutečný sňatkový věk vztažen k aktuálnímu věku: Determinanty: Věk:u mužů se v dlouhodobé retrospektivě snižuje, věk žen se moc nemění (celkově se sňatkový věk zvyšuje) ← v nejmladších generacích se vdávají/žení nositelé tradičního rodinného chování + ti, kdo uzavírají sňatek (výrazně) dříve oproti plánům Vzdělání: pouze vyšší sňatkový věk u VŠ-vzdělaných Místo bydliště: pouze vyšší věk v největších městech Ideální sňatkový věk Věk: ideální věk se s věkem zvyšuje Ostatní determinanty působí jako u skutečného věku 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Ideální a skutečný věk rodičovského startu Obdobné trendy jako u sňatkového věku 59 % dětí se narodí rodičům v jejich mladším věku, než jedinec uvádí jako ideální – spíše ženám a mezi nimi svobodným (RZV ! – kvotní výběr rodiče dětí do 12 let) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Ideální a skutečný počet dětí Ideální > skutečný (obvykle) Rozhodování o (dalším) dítěti – genderové rozdíly, v tom, co je zvažováno: Muži: zdraví a osobní život, partnerčiny/manželčiny předpoklady = zdravotní stav + (ne)existence zábran ze strany JEJÍ pracovní kariéry. Ženy: ŽÚ rodiny a (SVÉ) zaměstnání Oba partneři: vhodný partner (partner + otec/matka mých dětí) a dostatečné finanční zdroje Opatření rodinné politiky - v daném srovnání nejmenší význam pro obě pohlaví 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Závislost rozhodnutí mít (další) dítě na vybraných faktorech (GGS) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Shrnutí: podmíněnost rodinného chování Faktory: Osobní/osobnostní: zdraví a vhodný partner Hodnotové: trvale vysoká hodnota rodiny vs. profesní aspirace Materiální: příjmy, bydlení (Strukturální - jistota zaměstnání, životní úroveň, ekonomická stabilita) Institucionální zázemí: Mezinárodní srovnávací analýzy: podtrhují vliv služeb pro děti – platí v kontextu dalších opatření rodinné politiky – dlouhá RD nebo služby ZDPD – česká veřejnost vyžaduje první 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Naplňování představ o životní dráze Posloupnost a paralelnost uspokojování profesních a rodinných aspirací Vztah pracovního, vázaného a volného času v životním cyklu V průběhu ekonomicky aktivního života: denní časový rozvrh, (dis)kontinuita profesní dráhy Z hlediska startu a ukončení profesní aktivity 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Konfrontace rodinných a profesních aspirací – časové nároky a preference – nástroje skloubení obou sfér Flexibilita práce – jako nástroj HRZ (nedostatečně využívaná) Usnadnění přerušení profesní kariéry (MD a RD) Služby pomoci (funkčním) rodinám – denní péče o děti (seniory) Rodinná výpomoc: mezigenerační a jiná 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Flexibilita práce - nástroj HRZ Formy flexibilní práce Flexibilita místa: práce z domova, na dálku Flexibilita času: Částečný úvazek (denní, týdenní, střídavé týdny, dočasný) Pohyblivá pracovní doba (pohyblivý začátek a konec, stlačený týden, konto pracovní doby) Sdílení pracovního místa (job sharing, job splitting, work sharing) Práce na zavolání Negativní flexibilita: Práce přesčas, na směny, v nesociálním čase 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Výhody a nevýhody (závisí na ŽC) Částečný úvazek: čas na rodinu, Pružná pracovní doba: jako ČÚ + snižuje jeho rizika (finanční, karierní, sociální) Práce z domova: volnost prac.doby, blízkost ro-diny, slučitelnost s dal-šími aktivitami Práce v nesociál. čase: dělba péče o děti NEVÝHODY Částečný úvazek: limity výdělkové, v karierním růstu, omezené benefity, dopady na soc.ochranu, segmenty TP Pružná pracovní doba: riziko= předvídatelnost Práce z domova: sociál-ní isolace, nedostupnost benefitů, zam-ec nese část nákladů, nepouží-vání smluv, (ne)jistota zaměstnání Práce v nesociál. čase: horší koordinace rodinných aktivit 21.4.2008 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny Rodinná politika a životní styl rodiny 26

Obvyklé místo výkonu zaměstnání (GGS) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Obvyklý čas výkonu zaměstnání podle pohlaví (GGS) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Nevýhody ČÚ na bedrech žen: Kombinace PÚ a ČÚ partnerů v rodině (oba zaměstnáni; PU=plný úvazek, ČU=částečný úvazek) oba PU muž PU, žena CU Muž CU, žena PU oba CU manželé 90,7 7,5 1,4 0,4 nesezdaní 87,4 10,6 0,9 1,1 Žena v UR Zaměstnaná PU 90,1 Ostatní 9,9 Žena v NUR Zaměstnaná PU 93,8 Ostatní 6,2 zdroj: GGS 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Kombinace PÚ a ČÚ partnerů v rodině, věk 20-49, alespoň jeden zaměstnán (Eurostat) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Krácené úvazky-zkušenosti osamělých matek (OM) a v páru žijících matek (VM) a otců (ZO) (RZV) Důvody odmítání // nevyužívání zkrácených úvazků: OM: nezájem (31%); zaměstnavatel neumožňuje (11%); finanční (40%) VM: nezájem(47%); zaměstnavatel neumožňuje (21%); finanční (17%) ŽO: nezájem(45%); zaměstnavatel neumožňuje (7%); finanční (43%) Zde častější bariery na straně rodiče, než zaměstnavatele, ale nejde o zcela svobodnou volbu 21.4.2008 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny Rodinná politika a životní styl rodiny 31

Souvislost s rodinnou situací – fází rodinného cyklu (GGS) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Preferované a skutečné uspořádání pracovní doby (STEM 2002) 21.4.2008 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny Rodinná politika a životní styl rodiny 33

Práce v nesociálním čase a na směny 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Uspokojení zájmu o formu pracovní doby mužů a žen-rodičů dětí do 7 let (RZV) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Rodinná politika a životní styl rodiny Uspokojení zájmu o pracovní úvazek mužů a žen-rodičů dětí do 7 let (RZV) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Preference a realita – pracovní vytížení Pracovní aktivita obecně: zájem neuspokojen u mladé rodiny (ženy) –nedaří se skloubit rodinu a zaměstnání Částečný úvazek – zájem neuspokojen ve všech typech, hlavně MR a NUR (nabídka vs. poptávka) Plný úvazek - „vnucen“ v NUR Volná (flexibilní) pracovní doba – menší nevyváženost – oba typy UR 21.4.2008 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny Rodinná politika a životní styl rodiny 37

Rodinná politika a životní styl rodiny Přerušení kariéry z důvodu péče o děti – „ženské specifikum“ životní dráhy Převažuje zájem o domácí péči až do 3–4 let (i více) věku dítěte Skutečná doba se během posledních 20 let prodloužila vlivem: Preferencí Podmínek na trhu práce Opatření sociální a rodinné politiky 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Závěr 1: možnosti svobody volby Potvrzen intervenující vliv externích faktorů do rozhodování o způsobu harmonizace rodiny a zaměstnání Mezi těmito faktory mají významné místo podmínky zaměstnání a pracovní podmínky Vliv rodinné politiky relativně (zdánlivě) slabší – má význam především v určitých fázích životního cyklu

Rodinná politika a životní styl rodiny Závěr 2: reflexe popsané situace v pocitech spokojenosti a napětí mezi rodinou a zaměstnáním Není vyjadřována velká nespokojenost Nezjišťujeme očekávané tenze mezi plněním pracovních a rodinných rolí, ani markantní genderové rozdíly Pokud jsou, závisejí u žen zejména na (GGS): Finanční situaci rodiny, vč. počtu pracovních příjmů v domácnosti Délce a flexibilitě pracovní doby (ostatní charakteristiky zaměstnání nevýznamné) Počet závislých dětí (věk nejmladšího dítěte slabší vliv) Rodinný stav (UR vs. NUR) 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny 40

Závěr 3: genderové rozdíly v realitě i jejím odrazu Spíše muži zdůrazňují v preferencích rodinu, než ženy práci - ve skutečnosti se ženy častěji angažují v obojím, a muži se věnují hlavně práci Muži se znepokojují vědomím nedostatečného zapojení v rodině – nevyvážeností času pro rodinu a pro práci Ženy chápou svoji dvojí roli jako zátěž, méně (nikoliv zanedbatelně) jako nespravedlnost 21.4.2008 Rodinná politika a životní styl rodiny

Děkuji za pozornost vera.kucharova@vupsv.cz