INTERNET

Struktura internetu internet je systém mnoha propojených počítačových sítí v jednotlivých zemích a světadílech počítačovou sítí rozumíme soustavu počítačů v síti vzájemně propojených komunikačními linkami, díky nimž je možno mezi počítači přenášet data důležitou zásadou internetu je, že každé 2 sítě mohou mezi sebou komunikovat více komunikačními linkami, což zabezpečuje nepřetržitý přenos dat i v případě poruchy jeho části geograficky je internet složen z menších počítačových sítí WAN, ty jsou dále složeny ze sítí MAN a ty zase ze sítí typu LAN

Metropolitní pc sítě – MAN Lokální pc síť – LAN používá se k vzájemnému propojení pc míst, tzv. nodů přičemž tyto mohou komunikovat vzájemně mezi sebou jde obvykle o pc síť na úrovni jedné organizace (- intranet) Metropolitní pc sítě – MAN pc síť na úrovni většího celku (města nebo oblasti), protože spojuje do 1 celku LAN v dané oblasti Globální pc sítě – WAN vznikají propojením sítí MAN obvykle na území určitého státu, proto se jim říká národní internet celosvětový internet je tak systémem vzájemně propojených národních internetů

Serverové počítače obsluhují ostatní pc v síti LAN, tvoří mezičlánek mezi klienty a internetem, ale současně plní v LAN další funkce (správa informační databáze podniků, sdílení programů a dat, tisové služby apod.) uživatelé prostřednictvím klientských pc žádají odpovídající serverový pc o služby a ten tyto služby provádí

Klienti zpravidla samostatné pc, ale také terminály bez vlastní pevné paměti, či výkonného pc – pracovní stanice pomocí klientských pc komunikují uživatelé s internetem, přičemž připojení k síti LAN zajišťuje tzv. síťová karta a odpovídající programové vybavení (ovladač)

Datové spoje přenášení informací mezi pc internetu (dat) se řídí pravidly – komunikačními protokoly každá informační služba má v Internetu vlastní protokol všechny jsou pak sdruženy v rámci jediného protokolu TCP/IP přenos informace v Internetu je obdobou poštovního styku server informaci podle dohodnutého protokolu „zabalí“ do balíku nebo-li paketu a ten pošle přes Internet příjemci server příjemce (paket) příjme obsaženou informaci „rozbalí“ a předá adresátovi

Komunikace mezi pc internetu probíhá ve vrstvách Každá vrstva řeší určitou přesně vymezenou, část komunikace, takže komunikace pc v internetu znamená výměnu dat mezi příslušnými vrstvami Přitom data postupují u odesílání od horní vrstvy stále níž a při příjmu naopak od dolní vrstvy, až po ti nejvyšší, zároveň tak vyšší vrstva řídí činnost té nižší Při průchodu dat si vždy daná vrstva vybere z celého balíku jen svá data (od příslušné vrstvy z 2. pc) a zbytek posílá dál

Komunikace na Internetu využívá 4 vrstvy: Aplikační (FTP, Telnet, SMTP, HTTP,…) Přenosovou (TCP) Síťovou (IP) Linkovou (komunikační linky, karty, ovladače)

Servery obecné označení pro počítač, který poskytuje nějaké služby nebo počítačový program, který tyto služby realizuje v unixových systémech je označován jako démon (anglicky daemon), v Microsoft Windows pak jako služba (anglicky service) služby serveru mohou být nabízeny v rámci jednoho počítače (lokálně) nebo více počítačům pomocí počítačové sítě (síťové služby) lokální službou může být např. obsluha připojené tiskárny, správa automatických aktualizací a podobně ve větších sítích, jako je Internet, servery uchovávají a nabízejí webové stránky a poskytují další služby (DNS, e-mail atd.)

IP adresa číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, která používá IP (internetový protokol) → protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v Internetu IP adresa je v případě staršího přenosového protokolu IP zápis čísel oddělený tečkami – 217.31.201.43 z důvodu nedostatku IP adres bude nahrazen protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy takto tvořené adresy jsou pro člověka velmi těžko zapamatovatelné, podobně jako je těžké zapamatovat si větší množství telefonních čísel

proto existují telefonní seznamy, ve kterých lidé přidělují jednotlivým telefonním číslům jejich majitele obdobným způsobem jako telefonní seznam funguje systém DNS (Domain Name System) pro IP adresy umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a dokáží jej i intuitivně napsat např. do webového prohlížeče (vím, že česká firma se jmenuje XY, do vyhledávače zadám www.XY.cz) prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu", najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí

pokud by seznam doménových jmen byl pouze jeden, nastaly by problémy všichni by chtěli nazvat svůj server pro elektronickou poštu „mail“ nebo by chtěli pojmenovávat své počítače jmény majitelů stejné jméno by v takovém případě muselo odpovídat více adresám, což není možné lidé by tak začali používat různé kryptické názvy, které by bylo těžké si zapamatovat, a systém by tím pádem přestal splňovat svůj základní účel druhým problémem by se stala velikost seznamu, ve kterém by byly uloženy informace pro celý svět

doménová jména byla tedy rozdělena na domény jednotlivých úrovní, které se oddělují tečkou a jejichž celý zápis za sebou tvoří plně kvalifikované doménové jméno – např. mail.nic.cz

Uniform Resource Locator URL jednoznačné určení zroje definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz

World Wide Web WWW ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů

Služby Internetu Internet nabízí několik standardních služeb, jejichž prostřednictvím fungují jednotlivé uživatelské aplikace k používání jednotlivých služeb musí mít uživatel na svém počítači nainstalován program (klienta), který dokáže prostřednictvím připojení k internetu komunikovat se servery poskytující konkrétní typ služby (www prohlížeč, ftp klient, poštovní program, telnet terminál, ...)

E-mail e-mail je ve skutečnosti starší než internet; některé staré e-mailové systémy byly rozhodujícím nástrojem při tvorbě internetu internetový systém elektronické pošty založený na protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), tak i pro intranetové systémy, které dovolují posílat si vzájemně zprávy uživatelům uvnitř jedné společnosti nebo organizace (tyto systémy často používají nestandardní protokoly, mívají ovšem bránu, která jim dovoluje posílat a přijímat e-maily z internetu) k širokému rozšíření e-mailu přispěl zejména internet

Multimediální komunikace zvuková komunikace (Voice over IP) Využití přenosu zvuku umožňuje telefonovat přes internet (místo použití standardní veřejné přepojované telefonní sítě (PSTN)) V poslední době jsou tyto postupy populární, neboť jsou levnější jak pro uživatele, tak pro zprostředkovatele Zvuk je přenášen tak, že jsou zvuková data převedena v analogově-digitálním převodníku, získaný signál je zkomprimován a přes TCP/IP síť poslán k příjemci ten je rozkóduje a v digitálně-analogovém převodníku získá zpět zvuková data umožňuje připojit se z jakéhokoli počítače, připojeného k internetu a nemusí to být ani standardní osobní počítač, stačí i jednodušší systém, zabezpečující jen onen převod zvuku na digitální signál a kompresi/dekompresi dat první veřejná služba využívající VoIP byla představena v roce 1995

VideoOnDemand z hlediska technologického se ale tyto přenosy neliší. to, co bylo řečeno o přenosu hlasu, platí vlastně i o přenosu videa videodata se totiž pro komunikování přenáší zároveň se zvukem dohromady umožňují přenos mezilidské komunikace tak, jak jsou na to lidé zvyklí z reálného světa

Textová komunikace nejrozšířenější druh komunikace na Internetu zprostředkují ji nejrůznější programy, či servery např. ICQ, Skype, Facebook.com, Lidé.cz

Bezpečnost komunikace každý by měl zvážit míru rizika při vyplňování informací jako např. jméno, bydliště, tel. číslo tyto informace se dají velmi dobře zneužít nebezpečné je hl. scházení po Internetu, jelikož věk, fotku a údaje si může každý vymyslet a proto není divu, když se z 20letého kluka, stane oplzlý 40letý násilník, jak je již známo