Budoucnost profesí Sektorové studie Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Sektorové studie ČESKÁ REPUBLIKA: Technické vzdělání – klíč ke konkurenceschopnosti ČR Mezinárodní průzkumy TIMMS a PISA: potenciál se zhoršuje Klesá zájem o technické vzdělání – nepostačuje poptávce podniků Studie sektorů, kde technické vzdělání hraje důležitou roli: Energetika ( ) Elektrotechnický průmysl (2008) ICT služby (2008)

Energetika  První sektorová studie zpracovaná novou metodikou  Součást zprávy Nezávislé energetické komise  Kombinovaná s výstupy matematického modelování  „Intersektorová“ studie: zahrnuje energetické strojírenství, poradenské služby, výrobu a těžbu paliv

Energetika KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ: Díky nepříznivému demografickému vývoji hrozí ztráta know-how … … věkový průměr energetiky se blíží 45 rokům Řada klíčových expertů je ovšem již za hranicí důchodového věku a díky nedostatku mladých talentů je jich stále třeba Ústup z minulých pozic – vysoká úroveň znalostí s výstavbou a zprovozněním jaderné elektrárny Poptávka po technologiích a nových energetických zdrojích bude veliká – využijeme příležitosti? Velké riziko: „odliv mozků“

Energetika BILANCE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ENERGETICE DO 2016: Očekávané příchody absolventů do sektoru … SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ … pravděpodobně nepokryjí ani očekávané do důchodu Příchody na trh práce v sektoru„Přirozené“ odchody z trhu práce v sektoru

Energetika DOPORUČENÍ PRO BUDOUCNOST ENERGETIKY:  Technické profese v elektrotechnice – výhodná kombinace s poznatky z oblasti strojírenství (pro obsluhu energetických zařízení)  Posílit obory, zaměřené na projekci a konstrukci v energetickém strojírenství  Strojírenské energetické obory - doplnit poznatky z oblasti elektroniky, automatizace a řídící techniky  Interdisciplinární znalosti, ekonomika a marketing - význam i pro výkon technických profesí, vyplývá z potřeby porozumět procesům, které předcházejí i navazují na energetiku  Nárůst významu jazykových znalostí  Důraz na intenzivní rozvoj nových učebních směrů – obnovitelné zdroje a úspory energie – velký potenciál!

Elektrotechnický průmysl Výroba počítačového hardware, spotřební elektroniky, optické a automatizační techniky a elektrických strojů a zařízení Kombinovaná s:  Výstupy matematického modelování,  Případovými studiemi,  Analýzou významu elektrotechnických profesí v dalších sektorech  Analýzou konkurenceschopnosti ČR v globálním měřítku

KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ: Popsaná hrozba možných problémů montážních závodů se již možná začíná naplňovat … Elektrotechnický průmysl … ČR se tak v elektrotechnickém průmyslu přibližuje „irskému scénáři růstu díky montáži“ a propadu v důsledku globální krize ( )

InvestorPlánovaná pracovní místa Poznámka Foxconn4 500Společnost byla krizí dosud postižena velmi málo, propouští jen minimálně. Tzv. EMS - Electronic Manufacturing Services - čelí krizi lépe než koneční značkoví výrobci (OEM). Matsushita / Panasonic 4 230Panasonic propouští celosvětově, České republiky se to v prvním čtvrtletí 2009 (zatím) netýká. L.G. Philips / Multidisplay 3 250Závod v Hranicích v likvidaci, propuštěno bude posledních 200 zaměstnanců. IPS Alpha Technology 2 100Vytvořeno 1550 pracovních míst, přibližně 400 pracovníků propuštěno v únoru a březnu Hitachi2 000Vytvořeno pouze 800 pracovních míst, továrna bude uzavřena rok a půl po začátku výroby. Elektrotechnický průmysl

 Největší problém pro trh práce – desetitisíce pracovníků, kteří do elektrotechnického průmyslu přišli z odvětví v útlumu (textil, chemie) a byli jen krátce zaškoleni – dlouhodobá uplatnitelnost bude problém  Naopak absolventi VŠ se specializací mikroelektronika budou žádaným a nedostatkovým zbožím …  … pro rozvojové projekty firem a nové investice v oblasti vývoje a technologických center nebude v příštích letech dostatečná nabídka odborníků  Bude nutné řešit rekvalifikace ze sektoru i do něj Elektrotechnický průmysl KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ:

 Orientace na dodávky komponentů generálním dodavatelům nebo montáž spotřební elektroniky v rámci globálních značek  České podniky a jejich management to často zbavuje iniciativy a schopnosti pružně reagovat na měnící se vývoj na trzích  Hrozba opominutí příležitosti – dokážeme se prosadit na rychle rostoucích trzích na Východě?  Hrozba technologického zaostání – na nové trendy v technologiích nebudou vzdělávání a trh práce dobře připraveny  „Success story“ českého podniku? Jedině pod vlajkou globálních firem (ON Semiconductor, Siemens, FEI, Delong, Honeywell …) Elektrotechnický průmysl

 Mikroelektronika a elektronová optika  Technologie pro obnovitelné zdroje energie a úspory energií (solární panely, automatizační technika)  Vývoj a výroba elektronických komponentů nabývá na významu v rámci dalších odvětví (automobilový průmysl, ostatní dopravní technika, strojírenství)  Zdravotnická technika  Elektromotory a dodávky pro „těžkou energetiku“  Průřezové nové technologie: nanoelektronika, bioelektronika Elektrotechnický průmysl BUDOUCNOST LEŽÍ V …

Elektrotechnický průmysl Budeme na podobný úspěch české značky čekat marně? Jsme v něčem horší? NOKIA: Zaměstnanců: 130 tisíc (Škoda Auto 30 tisíc) Tržby: 50,7 miliard € (Škoda Auto 8,5 miliard €) Počet obyvatel Finska: 5,3 miliónu (ČR 10,5 miliónu)

Elektrotechnický průmysl Podíl VŠ absolventů technických a přírodovědných oborů na 1000 osob ve věkové skupině let: Podíl pracovníků s VŠ vzděláním na celkové zaměstnanosti v technologicky náročných odvětvích zpracovatelského průmyslu Podíl pracovníků s VŠ vzděláním na celkové zaměstnanosti v elektrotechnickém průmyslu Česká republika:10 % Finsko:18 % Česká republika:13 % Finsko: 55 % Česká republika:9 % Finsko: 42 %

ICT služby  Sektor ICT služeb vymezen podle profesí – IT odborníků a techniků ve všech odvětvích ekonomiky  Popis profesí a profesních rolí vychází z projektu „Lidské zdroje v ICT“ (VŠE, 2007) a názorů manažerů IT firem  Hlavní závěr: poptávka po profesích poroste a zároveň se zvýší požadavky na kvalitu, problém – školství se opožďuje za požadavky

 Největší investice v IT v ČR: správa IT/ICT „vysává“ pracovní trh a představuje problém do budoucna  České IT – méně vývoje (Google, Skype, Deutsche Börse – řádově desítky vývojářů), více rutinních činností (dohledová centra a správa IT/ICT – řádově stovky zaměstnanců)  Existují ale značky, které se prosadily celosvětově (Kerio, AVG, 2K Czech)  Vysoce rozvinutý trh s mobilními technologiemi  Trh v příštích letech výrazně poroste – ICT „prorůstá“ celou ekonomikou  Počet absolventů nebude postačovat rozvojovým projektům podniků ICT služby

 Školství – středoškoláci a bakaláři jsou „téměř nezaměstnatelní“, u magistrů nutné dlouhé a nákladné doškolování  Technické znalosti – velmi dobré, ale hrozí zhoršení (kvalita matematických znalostí na základních školách se propadá)  Mezioborové znalosti, analytické a měkké dovednosti – slabina  Hrozba pro budoucnost – pro „řadové“ programování bude ČR drahou destinací, můžeme zaostat v kvalitě vyšších IT profesí  Problém českého trhu práce – snaha rozvíjet vše, nejsou priority  Talentů nebude dostatek  Budeme skvělí v něčem, nebo průměrní ve všem? ICT služby

PERSPEKTIVY ICT SLUŽEB: Velký růst a poptávka po profesích v příštích letech – sázka na jistotu „Zelený sektor“ Vysoká úroveň IT v zemi je i faktorem bezpečnosti – být vývozcem technologií a znalostí je výhodné Šance na významnou pozici ve středoevropském regionu – konkurencí je východ Evropy a Rusko, zákazníkem hlavně Německo Jazyky! Nutná změna „techniků v analytiky“ ICT služby

Sektorové studie Energetika, Elektrotechnika a ICT služby:  Velké příležitosti pro růst v dalších letech  Pro zemi bez surovinových zdrojů představují i faktor strategické bezpečnosti a soběstačnosti – vývoz znalostí a technologií  Hrozba nedostatku talentů a ztráta know-how v lidských zdrojích  Závislé na kvalitě technických a přírodovědných oborů studia  Budoucí konkurenceschopnost těchto sektorů za let závisí na dnešních studentech základních škol  Rekvalifikace a imigrace jsou částečné řešení, pokud je nastavíme správně – ne „masové“ programy, je třeba individuální přístup

Sektorové studie Děkuji za pozornost! Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond, o.p.s.