Zdravotně sociální péče Králová Jaroslava Duben 2012

VEŘEJNÁ SPRÁVA Státní správa (ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy) Územní samospráva (obecní, krajské zřízení) Ostatní (neziskové organizace…)

STÁTNÍ SPRÁVA část veřejné správy, která je uskutečňována bezprostředně státem jedna z forem činnosti státu, jehož posláním je realizace výkonné moci státu

Druhy státní moci zákonodárná (obecná vůle státu, která tvoří zákony)-Parlament (Poslanecká sněmovna, Senát) výkonná (vykonává tuto obecnou vůli, provádí zákony)- Vláda, Ústřední orgány státní správy (ministerstva, ostatní ústřední orgány) soudní (trestá porušení zákonů a rozhoduje spory) – soudy, Ústavní soud

Státní správu vykonává stát státem pověřené jiné orgány než státní (např. samosprávy, neziskové org. ), hovoří se o přenesené působnosti Funkce státní správy aplikace zákonů, rozhodování o právech a povinnostech fyzických i právnických osob při výkonu správy, provádění státní politiky a sledování státních zájmů.

Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem.Tyto subjekty se označují pojmem veřejnoprávní korporace. Veřejnoprávní korporace – člensky organizovaný subjekt veřejné správy,kterému byla svěřena moc samostatně plnit veřejné úkoly – podílet se na veřejné správě. Korporace – sdružení osob stejného zájmu tvořící samostatný právní subjekt.

Orgány samosprávy Krajské úřady (zákon č. 129/2000 Sb. o krajích ve znění pozdějších úprav) Obecní úřady (zákon č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších úprav) Vykonávají: samostatnou působnost (úkoly samosprávy) přenesenou působnost (úkoly státní správy

Nevládní neziskový sektor Občanské sdružení (zákon č.83/90 Sb. zákon č.2 ): Občané se sdružují k určitému účelu; registrace u MVČR Obecně prospěšná společnost (zákon č. 248/95 Sb.): Subjekt poskytující obecně prospěšné služby;rejstřík OPS u soudu Nadace (zákon č. 227/97 Sb.):Hmotná podpora obecně prospěšných cílů;nadační rejstřík u soudu; Kč majetek Nadační fond (zákon č. 227/97 Sb.

Sociální stát stát, který prostřednictvím své administrativy poskytuje v mezích daných sociálním zákonodárstvím materiální příspěvky těm svým občanům, kteří nejsou schopni sami o sebe se postarat, a to v oblasti regulace osobních a rodinných příjmů, péče o zdraví, bydlení,vzdělávání, pracovního výcviku nebo sociálních služeb.

Sociální politika je soustavné a cílevědomé úsilí státu, obcí a dalších subjektů zaměřená na udržení a fungování sociálního systému, na předcházení sociálních konfliktů ve společnosti řešení sociálních potřeb jednotlivců a skupin.

Sociální politika ČR vychází ze sociální soudržnosti a jejím základním cílem jsou rovné příležitosti a vytvoření lidsky důstojných podmínek života. Je zaměřena na oblasti: sociální politika a sociální zabezpečení; rodinná politika; bydlení; zaměstnanost, pracovně právní vztahy a bezpečnost a ochrana zdraví při práci; zdravotnictví.

POSLÁNÍ SOC. POLITIKY Zprostředkování solidarity mezi občany. Skutečným zdrojem solidarity jsou občané - oni přispívají na daně. Stát je pouze zprostředkovatelem a garantem.

Zdravá sociální politika spočívá na trojí zodpovědnosti: Zodpovědnost státu vůči daňovým poplatníkům – stát zodpovídá za to, že prostředky vyčleněné na soc. účely nevyužije jinak. Zodpovědnost příjemců sociálních dávek vůči občanům, kteří na tyto dávky přispívají – příjemci soc. pomoci si musí být vědomi,že dávky jsou podmíněnou pomocí.Tedy očekává se, že se budou snažit řešit svou situaci,pokud to lze. Zodpovědnost státu vůči příjemcům sociální pomoci – špatně pojatá péče může rozvrátit tradiční principy vzájemné pomoci. Stát si vytyčuje princip adresnosti a motivace sociálně potřebných s cílem být garantem nezbytné sociální ochrany.

Pojištění sociální pojištění, zdravotní pojištění systém, který pomáhá snížit nežádoucí dopad různých životních a jiných událostí občan platí pojišťovací společnosti poplatek, která pak vyplácí plnou nebo částečnou úhradu jestliže k události dojde.

Sociální zabezpečení mezinárodním právem definovaný soubor institucí a institutů, který poskytuje ochranu a pomoc lidem v případech ohrožení zdraví, nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození, invalidity, pracovního úrazu, stáří, těhotenství a mateřství, rodičovství a úmrtí živitele.

Základní pojmy sociálního zabezpečení Minimální mzda: nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Rozhoduje o něm vláda svým nařízením.Od činí Kč. Životní minimum – minimální hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb ( zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu) činí u jednotlivce Kč měsíčně. Existenční minimum – minimální hranice příjmů osob na úrovni umožňující přežití ( zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu) činí měsíčně 2 200Kč. Hmotná nouze, živobytí –zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi.

Systém sociálního zabezpečení ČR opírá se o tři pilíře: sociální pojištění (zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) státní sociální podpora (zaměřena na rodiny s dětmi a s nízkými příjmy) sociální pomoc (je poskytována různými formami s ohledem na různé situace občana, které nemůže, neumí řešit vlastními silami).

DÁVKY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ Důchodové pojištění (z.č. 155/95 Sb., o důchodovém pojištění) – dávky ze základního důchodového pojištění: Starobní důchod Invalidní důchod Vdovský a vdovecký důchod Sirotčí důchod Nemocenské pojištění zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce) - dávky z mocenského pojištění: Nemocenská Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Peněžitá pomoc v mateřství Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) – dávky poskytují úřady práce: Podpora v nezaměstnanosti Podpora při rekvalifikaci

DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Dávky poskytují úřady práce a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu přídavek na dítě, porodné, příspěvek na bydlení, b) ostatní dávky rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné.

DÁVKY A SLUŽBY SOCIÁLNÍ POMOCI Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách - upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. SLUŽBY Sociální poradenství –poskytují potřebné informace (Základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství) Služby sociální péče - napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v co nejvyšší míře zapojení do běžného života společnosti (osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, Podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, domovy pro seniory, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče … 14) Služby sociální prevence - napomáhají zabránit sociálnímu vyloučen (raná péče, noclehárny, azylové domy… 18)

DÁVKY A SLUŽBY SOCIÁLNÍ POMOCI DÁVKY (z.č.108/2006 Sb. o sociálních službách) Příspěvek na péči - poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. 1)Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc a) Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). 2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Posuzování stupně závislosti §9 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost.

Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se. Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. Péče o zdraví se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému lékařem. Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek

Závislost na pomoci jiné fyzické osoby §8 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Osoby do 18 let se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Závislost na pomoci jiné fyzické osoby §8 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

DÁVKY A SLUŽBY SOCIÁLNÍ POMOCI úřady práce Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi Příspěvek na živobytí (zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování) Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc

Osoby se zdravotním postižením Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a) příspěvek na mobilitu Kč měsíčně která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována a není v pobytové sociální služby osoba starší jednoho roku Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace se pro nárok na příspěvek na mobilitu posuzuje stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči. b) příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla (max Kč, osoba starší 3 let), pomůcky pro osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, pro těžce sluchově postižené, pro zrakově postižené (např. na pořízení vodícího psa atd.)

SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SFÉRY Základní oblasti spolupráce: poskytování sociálních dávek na základě zdravotního stavu; zařízení sociální péče; sociální hospitalizace (sociálně zdravotní); sociální pracovníci ve zdravotnictví, zdravotničtí pracovníci v sociálních službách; poradenství; neziskový sektor; vzdělávání; zákonodárství; sociálně právní ochrana; program WHO; pojištění; péče o speciální skupiny; následná péče, domácí péče. Základní důvody spolupráce: stárnutí populace; reformy systému; praxe; EU (integrovaná a komunitní péče). Zdravotně sociální péče - průnik zdravotní a sociální péče poskytované pacientům/klientům v domácím prostředí nebo v zařízení (zdravotní, sociální, kombinované).