Léčivé rostliny Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Léčivé rostliny Pří_105_Rozmanitost přírody _ Léčivé rostliny Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro rozšiřování znalostí o našich nejznámějších léčivých rostlinách. Materiál názorně ukazuje a popisuje léčivé rostliny, seznamuje s jejich sběrem a využitím v léčitelství. Je určen pro předmět přírodověda 4. ročník. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: ŠTIKOVÁ, Mg. Věra. Člověk a jeho svět - přírodověda pro 4. ročník. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN 978-80-7289-211-2.

Léčivé rostliny Léčivá rostlina je taková rostlina, která obsahuje takové látky, které příznivě působí na organismus. K léčení mohou být použity nejrůznější části bylin, keřů, stromů a hub. V dnešní době se v České republice používá asi 200 druhů léčivých rostlin, celosvětově více než 10 000 druhů z 250 000 známých druhů vyšších rostlin. U rostlin můžeme sbírat: - nať např.: - list - květ - plod - semeno - kůru - dřevo - kořen - oddenek - cibuli - hlízu - plodnici - pupen mateřídouška ostružiník lípa černý bez kaštan dub jalovec křen pýr česnek brambory žampion jedle [editovat] Sběr, sušení a skladování [editovat] Sběr Sběr je prvním krokem k získání léčivé drogy a je při něm nutno dodržovat určité zásady. Především je nutné sbíranou rostlinu bezpečně znát. Sbírají se pouze zdravé, chorobami a hmyzem nenapadené rostliny. Je nutné dbát na to, aby se nesmíchalo více druhů dohromady. Nasbírané rostliny se ukládají volně, nemačkají se a suší co nejdříve po sběru. Je nutné si počínat ohleduplně, aby rostlina na místě sběru nebyla vyhubena. Proto se sbírá pouze tam, kde je hojná a část rostlin se vždy nechává nedotčena. Obsah účinných látek není konstantní, obecně platí, že u nadzemních částí rostlin je maximální v období od počátku kvetení do tvorby plodů. Podzemní části rostliny mají naopak největší obsah účinných látek v době vegetačního klidu. [editovat] Sušení Sušení se musí věnovat velká pozornost, neboť právě při této fázi zpracování léčivých rostlin se rozhoduje o tom, zda získaná droga bude kvalitní či nikoliv. Optimální teplota se pohybuje od 30 °C do 45 °C, sušení je nutné provádět ve stínu v tenké vrstvě. Jestliže při sušení droga zhnědne či zčerná, jde o hrubé znehodnocení a musí se vyřadit. [editovat] Zamrazení Bylinky je možné skladovat i zamrazené. Alespoň polovina účinných látek se takto zachová. Tento způsob ale není příliš rozšířený. [editovat] Skladování Rostlinné drogy se skladují v suchu, tmě a chladu v hermeticky uzavřených skleněných nádobách či plechových krabicích. Skladování v plátěných pytlících není příliš vhodné, protože droga není chráněna před vzdušnou vlhkostí a ztrátě aromatických látek. Účinnost dobře uskladněných drog je v průměru dva roky, přičemž platí, že "tvrdé" drogy jako jsou dřeva, kůry či kořeny mají delší životnost než drogy "měkké", což jsou zejména drogy květové, které vydrží sotva do příští sklizně.

Desatero sběru, sušení a skladování léčivých bylin Sbíráme jen rostliny, které bezpečně známe. Sbíráme jen zdravé a hmyzem nenapadené rostliny. Dbáme na to, aby se nám nesmíchalo více druhů rostlin dohromady. Nasbírané rostliny nemačkáme, volně ukládáme a sušíme co nejdříve po sběru. Rostliny nesbíráme za deštivého nebo vlhkého počasí. Při sběru si počínáme ohleduplně, abychom rostlinu na místě nevyhubili. Sbíráme pouze tam, kde je rostlin hodně. Sušíme při teplotě 30-45ºC v tenké vrstvě a ve stínu. Bylinky můžeme i zmrazovat. Bylinky skladujeme v suchu, tmě a v chladu v uzavřených skleněných nádobách nebo plechových krabicích.

Kopřiva dvoudomá hojně roste na rumištích, v pobřežních porostech, podél cest, v lesích, na zahradách od nížin až do hor po celé ČR je to statná vytrvalá rostlina dorůstající až 2m, stonek je přímý s jednoduchými pilovitými listy, květy jsou na vrcholcích, v půdě je plazivý žlutavý oddenek celá rostlina je pokryta žahavými chlupy sbírá se jako léčivá bylina – list, nať, lodyha, někdy i kořen, je všestranně léčivá, výborně čistí krev používá se na zdravé kopřivové polévky, špenát a salát, důležitá potrava pro drůbež

Pampeliška lékařská je to vytrvalá plevelná bylina rostoucí na světlých sušších loukách, zahradách, mezích a jako plevel na polích je 5 – 40 cm vysoká, má silný kořen koření do hloubky až 2m, listy tvoří přízemní růžici, květy jsou zářivě žluté, po odkvetení jsou plodem bílé nažky s „padáčky“, které jsou větrem daleko unášeny celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, které po utrhnutí roní bílou šťávu – latex, která po zaschnutí na kůži hnědne je to mimořádně cenná léčivá bylina – sbírá se kořen, nať a list, používá se na celou řadu onemocnění je to důležitá včelařská rostlina

Jitrocel kopinatý je vytrvalá trsnatá rostlina rostoucí na celém území ČR a dožívající se až 12 let roste na polích, loukách a u cest je to přibližně 7-30cm velká rostlina charakteristická růžicí přízemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů na koncích s válcovitými klasy sbíráme list, přidává se do čajových směsí, používá se proti kašli a zmírňuje podrážděný krk, má protizánětlivé a antibiotické účinky je opylován větrem, ale hmyz na něm sbírá pyl ]

Řebříček obecný je vytrvalá bylina nenáročná na půdní podmínky [ Řebříček obecný je vytrvalá bylina nenáročná na půdní podmínky roste na mezích, loukách, polích, rumištích, u cest a na okrajích lesů je až 80cm vysoká , s plazivým oddenkem, lodyha je chlupatá, přímá a hustě žebříkovitě listnatá, květní úbor se skládá asi z 20 květů žlutavě-bílé barvy sbírá se kvetoucí nať nebo květ před rozkvětem, používá se ke zlepšení trávení, tiší kašel, je desinfekční a dobře působí na krevní oběh

Podběl lékařský je vytrvalá léčivá rostlina vyskytující se v celé Evropě roste na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách aj. má dlouhý podzemní plazivý oddenek, listy začínají růst až po odkvětu zlatožlutých květů v dubnu, listy jsou jednoduché sbírá se květ a list, má dezinfekční a protizánětlivé účinky, používá se při kašli a k potlačení zánětů

Heřmánek pravý je jednoletá léčivá vonná bylina je poměrně hojný, často roste jako plevel v obilí má 15-50cm vysokou málo listnatou a vysoce kvetoucí lodyhu, listy jsou drobné a úzké, žlutý květ je uvnitř dutý, okvětní lístky bílé používá se v kosmetice, používá se k léčbě zánětů, pomáhá od bolesti může vyvolávat alergické reakce

Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina rostoucí skoro v celé Evropě hojný druh, často se objevuje jako polní plevel na jaře 10-20cm nezelená lodyha s výtrusnicovým klasem, později letní zelená lodyha vysoká 10-70cm výborná organismus pročišťující rostlina, zastavuje krvácení, má dezinfekční účinky Přeslička na jaře Přeslička v létě

Růže šípková keř rozšířený téměř v celé Evropě ] Růže šípková keř rozšířený téměř v celé Evropě má ráda vápenatou, hlubokou půdu - kořeny až 1m hluboko, roste na slunných stráních, mezích, na okrajích lesů má vzpřímené nebo převislé trnité větve, listy jsou střídavé s pilovitým okrajem, růžovo-bílé voňavé květy bohaté na nektar měří v průměru až 6cm, v srpnu dozrávají lesklé červené šípky uvnitř se semeny chráněné chloupky, šípky jsou odolné proti mrazu šípky jsou jedlé, bohaté na vitamíny – hlavně C, vaří se z nich čaj k posílení organismu, vyrábí se z nich sirupy, zavařeniny apod. Šípky (latinský název pro toto léčivo je Fructus cynosbati) jsou souplodí nažek (plody růže jsou totiž nažky). Mají vysokou hodnotu vitamínu C a A, obsahují i vitamíny K, PP, B1 a B2. Patří do čeledi růžovitých, což patřičně dokládají jejich pichlavé, svědění vyvolávající štětiny přidržující nažky, které jsou uvnitř. Šípkový keř uvidíte v plném květu na začátku léta, v červnu a červenci, šípky se pak dostaví na podzim, obvykle během září. [editovat] Využití v medicíně a kuchyni Jejich příznivé působení popisuje už anglosaský herbář z 11. století, šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství. Z dužniny souplodí této rostliny připravíte oblíbený šípkový čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitamínu C. Z plodů lze vyrobit víno, šípkovou marmeládu a nebo sirup. Sirup se dříve vyráběl i z korunních plátků růží, pomáhal prý při horečkách a ledvinových chorobách. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní. Nejlepší období pro sběr šípků je po prvním mrazíku, kdy jsou plody nejsladší. Sbírat se mají vyzrálé a dobře vybarvené šípky bez stopek. Po vyluhování čaje může jemné chmýří ze semen vyvolat svědění sliznic v ústech a v krku, proto by se ke scezení mělo použít co nejjemnější sítko. Ze šípků se připravuje také šípková omáčka, podávaná např. ke kančímu.

Bříza bělokorá je listnatá , nenáročná, rychle rostoucí dřevina dorůstající až 25 metrů, rozšířená po celé Evropě někdy bývá vnímána jako plevelný strom, kůra je v mládí hnědá, pak bílá, její dřevo dobře hoří, listy jsou trojúhelnikovité a pilovité sbírá se list v květnu a červnu, pomáhá zvláště při onemocnění močového ústrojí, dobrý prostředek pro růst vlasů

Lípa srdčitá též lípa malolistá, je statný opadavý listnatý strom s košatou korunou dorůstající 30 a více metrů vyskytuje se prakticky po celém území ČR, listnaté a smíšené lesy, uměle se vysazuje v alejích a parcích listy jsou srdčité, květy jsou žlutavě bílé a v době květu – červen, červenec – omamně voní, plod je kulovitý oříšek je to velmi užitečný strom – okrasný, stínící, medonosný, symbolický, má měkké a lehké dřevo (řezbářství), léčitelství sbírá se květ i s listenem – lipový čaj při nachlazení a kašli, potíže s ledvinami, trávícím ústrojím aj. 600 let stará lípa v Lipce u Horního Bradla

Citace: KARELJ. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kop%C5%99iva2.jpg (kopřiva) STEFFEN HEINZ. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%B6wenzahnwiese.jpg (pampeliška) RASBAK. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Paardebloem.jpg (úbor pampelišky) STARABLAZKOVA. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plantago_lanceolata3.jpg (jitrocel) H.ZELL. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Achillea_millefolium_002.JPG ANDREAS TREPTE. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coltsfoot.jpg (podběl) KARELJ. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Matricaria_recutita_Prague_2011_2.jpg ( heřmánek) VULKANO. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:A_Blume_33_020be_wp1.jpg (řůže)

Citace: LUDEK. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sipkovy_ker.jpg REX. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rosa_rubiginosa_hips.jpg (šípek) STEN PORSE. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Equisetum-arvense-vegetative.JPG (přeslička) KROPSOQ. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Equisetum_arvense_2005_spring_002.jpg(přeslička- jaro) KROPSOQ. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Equisetum_arvense_2005_spring_002.jpg (bříza) ROY. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipa_lipka_horni_bradlo.jpg (lípa) JOJAN. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tilia-cordata2.JPG (lípa květ) EDISTEEWR. wikimedia commons [online]. [cit. 18.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipovlist.JPG (lípa list)

Použité zdroje: http://www.wikimedia.com/ http://cs.wikipedia.org ŠTIKOVÁ, Mg. Věra. Člověk a jeho svět - přírodověda pro 4. ročník. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN 978-80- 7289-211-2. EISENREICH, Wilhelm a kol. Nový průvodce přírodou - zvířata a rostliny. Praha: Pavel Dobrovský - Beta a Jiří Ševčík, 2003, ISBN 80-7306-091-4. DUGASOVÁ, Aurélia; DUGAS, Dionýz. Babiččiny bylinky. Praha 2: Ottovo, 2002, ISBN 80-7181-696-5.