NOVÝ KONTRAKT MEZI VĚDOU A SPOLEČNOSTÍ? Tereza Stöckelová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

proměny současné vědy a výzkumu sebe-regulace v rámci vědecké komunity veřejná vykazatelnost rozvoj vědění jako svrchovaná hodnota společenská užitečnost disciplinaritainter- a transdisciplinarita akademická věda jako celoživotní „povolání“ tématická, sektorová a geografická mobilita výzkumníků industriální společnostznalostní společnost

komercializace výzkumu a inovací „Vize – hlavni cil reformy: vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: ‚Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalosti peníze‘“ (reforma VaV 2008: oddíl III.1.1.) „Složitým a dlouhodobým procesem bude potřebná proměna postojů akademických pracovníků. Jejich profesionální identita je do značné míry založena na zřetelném oddělení jejich vědecké činnosti od komerčních cílů a komerčního využití výsledků výzkumu. Není přitom vhodné ani žádoucí očekávat, že se zásadně promění chování všech výzkumníků. Od akademických pracovníků v řídících funkcích již ale bude nutné očekávat i velkou dávku komerčních dovedností, které leží mimo rámec jejich tradičně definované role. Mezi akademickými pracovníky ve znalostní společnosti musí být v čím dál větší míře nejen skuteční experti ve svém oboru, ale také manažeři projektů disponující vynikajícími organizačními a komunikačními schopnostmi, které jim následně umožní nejenom rychle a efektivně „prodat“ výsledky své práce, ale také pro svou budoucí výzkumnou činnost nacházet další partnery, a to zejména ze soukromé sféry. Totéž se týká absolventů terciárního vzdělávání, kteří budou postupně přebírat manažerské pozice na straně aplikační sféry. (Bílá kniha terciárního vzdělávání)

reakce na proměny výzkumné kultury věda jako oblast podnikání –„podnikatelská univerzita“ (Clark 1998); „akademický kapitalismus“ (Slaughter et al. 1997) –např. čtvrtina všech univerzitních výzkumníků v oblasti věd o životě má vztahy s průmyslem, přičemž v případě genetického výzkumu je to až 39% procent výzkumníků (Shorett, Rabinow, Billings 2003) obhajoba autonomie a výlučnosti vědy nový kontrakt mezi vědou a společností –partnerství akademických institucí s veřejnou vládní a nevládní sférou –sociální, ekonomický, kulturní a environmentální rozměr přínosů –sociální inovace

základy nového kontraktu stát a veřejná správa –podpora participativního výzkumu a přístupu nevládních organizací k výsledkům výzkumu –zapojení veřejnosti do utváření vědních priorit –vývoj alternativních hodnotících indikátorů univerzity a veřejné výzkumné instituce –třetí role univerzit –partnerství s centry pro transfer technologií –zvyšování povědomí akademických pracovníků občanský sektor, nevládní organizace –identifikace vědních priorit uvnitř nevládního sektoru –zapojení se do formulace národních vědních priorit –zapojení nevládních organizací do výzkumu