www.zlinskedumy.cz VY_32_INOVACE_54_10 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělání Vzdělávací obor Nauka o společnosti Tematický okruh Psychologie Téma Tematická oblast Název Kognitivní procesy Autor PaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročník Říjen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník Anotace Přehled poznávacích procesů u člověka Přínos/cílové kompetence Seznámení se se složitostí lidského poznávacího procesu www.zlinskedumy.cz

Z psychologického hlediska je to složitý proces ! Kognitivní procesy - (poznávací procesy) Poznávání jako psychický proces nám slouží: ke správné orientaci v okolním světě k poznávání světa i sebe sama Z psychologického hlediska je to složitý proces ! Který se dělí: a) smyslové poznání: přímé, bezprostřední, jehož výsledkem je názorný obraz skutečnosti (počitky, vjemy, představy) b) rozumové poznávání: zprostředkované na základě logicky odvozených vztahů mezi jevy Výsledkem rozumového poznání jsou – pojmy, soudy. Objektem poznávání je okolní svět nebo sám člověk (sebereflexe).

a) Smyslové poznávání Smysly: Analyzátory: Smyslové poznávání: nám umožňují základní informace o bezprostředním okolí, o našem těle v podobě počitků Analyzátory: řídí příjem a zpracování zakódované informace poškození vede ke zkreslení (barvoslepost) nebo znemožnění (úplná slepota) Smyslové poznávání: Počitky Vjemy Představy Fantasie Sny Halucinace

Počitek: správná činnost analyzátoru Tím poznáváme: teplotu jídla, nápoje, lázně, vzduchu, zvuky, barvy, polohu a pohyb vlastního těla. Existují rozdíly v intenzitě (čivosti)       zajíc lépe slyší a hůře vidí (život závisí na sluchu) rozdíly mezi jedinci jednoho druhu (člověk) schopnost rozlišit velice blízké podněty (zaměstnání – hudebník, degustér apod.) Poškození smyslů - trvalé - způsobené vrozenou vadou (gen. zatížení) - získanou vadou (zatěžování) Smysly je možno tříbit – rozvíjet.

Vjem (podílí se více smyslů – projíždějící auto – zrak – sluch – čich) Vjem – je celistvější informace o určitém předmětu nebo jevu. (podílí se více smyslů – projíždějící auto – zrak – sluch – čich) Selekce informací podle důležitosti! (auto na přechodu – přecházení vozovky) Zaměřenost vnímání – výstředně oblečená dívka a šedé okolí. (pozorování) Minulá zkušenost opravuje nepřesnosti našich vjemů. (Empírie) V procesu vnímání může docházet k nepřesnostem, ale i k určitým smyslovým klamům. Dva předměty se nám mohou zdát na určitém pozadí rozlišné, ač jsou ve skutečností stejné! Je možno realizovat v běžném životě: svislé pruhy zeštíhlují postavu vodorovné zesilují zesilování zvuku – nahradí přibližování – rozhlas

Představy Představy – jsou vjemy zanechávající stopy v psychice. Pamětní stopy se mohou v  určité souvislosti znovu vybavit jako myšlenkové konstrukce. Představy vznikají v mozkovém centru, můžeme si je silou vůle vyvolat. Stále se doplňují a unikají nám ! (škola – vybavte si dva kamarády ze ZŠ – vybavte si svého nynějšího nejbližšího kamaráda) Představy bývají méně živé a konkrétní, než vjemy.

Fantazie Fantazie: jsou představy, jež vznikají psychickou činností . využitím obrazotvorností v myšlení člověka zcela nové představy vnikají zvětšováním, či zmenšováním nebo prolínáním (obsahových prvků) (čert – syntéza = koza – člověk) jsou nepostradatelným průvodcem našeho života ve všech oblastech teoretické i praktické činnosti Fantazie rekonstruující: slouží, abychom porozuměli jiným lidem a dovedli využívat výsledků jejich tvořivosti (podle notového záznamu, znaků, kódů apod. ) 2. Fantazie konstruující (tvořivá): když sami něco vymýšlíme pro sebe nebo pro jiné (vaření, hudba, konstrukce strojů = perpetum mobile)

Sny Kromě fantazijních představ, existují i sny, vznikají spontánně během nehlubokého spánku (zde se projevuje i nevědomá složka naší psychiky). Bdělé snění: jsou ideální představy o blízké i vzdálené budoucnosti (dovolená, práce, přátelé, rodina ...).

Halucinace (přeludy) vznikají v nezvyklých stavech organismu (horečnaté stavy, otravy alkoholem nebo drogou = halucinogeny) nebo jako duševní poruchy v těchto případech mohou být neskutečné představy prožívány jako skutečné jevy! (hlasy nežijících, ap.)

b) Rozumové poznávání (myšlení a řeč) Fantazie – použijeme k úniku od problému, nebo jako nadhled v přípravné fázi řešení reálných problémů ve spojení s myšlením. Myšlení: je poznávací proces, který vychází ze smyslových a názorových procesů, zpětně je ovlivňuje, prohlubuje a dovršuje. Myšlení zobecňuje jevové skutečnosti a dospívá k podstatným a vnitřním souvislostem jevů a věcí.   Podle úrovně a složitosti poznávacího procesu Dva stupně: A. nižší – myšlení předmětné (konkrétní) B. vyšší – myšlení abstraktní (teoretické)

Myšlení předmětné - konkrétní: zobecňuje obrazy, vznikající při vnímání a představování v našem vědomí vyskytuje se i u některých zvířat (šelmy, opice) u lidí: - rozbité okno = chlad v místnosti - blesk = zahřmění v bouři

Myšlení abstraktní: toto myšlení je specificky lidské nepostradatelná součást – řeč řeč – základ pro komunikaci Abstraktně myslet znamená: // přizpůsobovat se svému prostředí na základě překonávání složitých překážek a hledání podstaty a vztahů mezi nimi //

Tyto operace se navzájem doplňují Myšlenkové operace: 1. Analýza – syntéza 2. Zobecňování 3. Třídění 4. Abstrakce 5. Konkretizace 6. Další myšlenková optická srovnávání Tyto operace se navzájem doplňují a vzájemně prolínají!

Pokus se odpovědět Co rozumíš pod pojmem kognitivní proces? Co je to počitek? Jaké dva stupně myšlení rozeznáváme? Kdy vznikají u člověka halucinace? Dokážeš popsat nějaký přelud, se kterým se běžně setkáváme?

Zdroje a prameny Gillernová,I - Malotínová, M.: Psychologie pro střední školy, Praha, SPN 1992 Hyhlík, F. – Nakonečný, M.: Malá encyklopedie současné psychologie, Praha, SPN 1973 Klapáč, M.: Psychologie v praxi, Praha, 1992 Novák, L.: Základy psychologie, S & M, Praha, 1992 Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie. Praha, Fortuna 1995 Hartl, P.: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993 Janoušek, J., Hoskovec, J., Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Karolinum – Academia 1993 Nakonečný, M.: Základy psychologie osobnosti. Prahy. Management press 1993