Život pavouků Pokoutníci

Život pokoutníků Pokoutník tmavý si zhotovuje v rozích místností, výklencích, atd. prostorné kobercovité pavučiny, které volně přecházejí v obývací rourku. Je aktivní hlavně v noci, po soumraku může být spatřen pohybující se i mimo svou síť (především samci), často zabloudí a sklouznou do umyvadla, nebo vany, odkud se nemohou dostat. Tento druh se běžně dožívá čtyř, vzácně až sedmi let. Přes svou nápadnou velikost se tento druh často stává kořistí jiných, na pohled menších pavoučích druhů, například snovačce pokoutní (Steatoda bipunctata) se kterou v lidských obydlích sdílí svůj životní prostor. Rozdíl,ne?---snovačka=1cm , pokoutník=3-6,5cm.

Život křižáků Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny velmi pravidelných tvarů, nejčastěji ve větvích stromů a keřů. Celá síť je většinou zavěšena na jednom velmi silném nosném vlákně a mívá obvykle kolem třiceti paprsků. Křižák se během dne zdržuje uprostřed své sítě a čeká na potenciální kořist, kterou bývá poletující hmyz. Křižák se zpravidla dožívá 3 let. Kousnutí křižáka obecného je pro člověka naprosto neškodné. Rozmnožování:Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Námluvy velmi často končí zabitím samce. Mláďata se líhnou na jaře vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec.

Život snovaček Snovačka pokoutní si spřádá nepravidelnou síť s oky.od níž smeřují k zemi lapací vlákna pokrytá kapičkami lepu.Díky hruběkožovitému zadečku s voskovou vrstvou na povrchu je zvláště odolná proti vysušení.Může celé měsíce přežívat bez potravy a vody. Rozmnožování:Páření probíhá na jaře a na podzim. Při námluvách vydává samec(pomocí stridulačních orgánů a střídavých pohybů zadečku)cvrčivý zvuk ,tím přiměje samici vyjít z ůkrytu. K páření dochází na pavučinovém můstku,který před pářením utkal samec.První makadlo samec zavádí často déle než hodinu, po přestávce, vníž dílem znovu cvrká,pak zavede druhé makadlo.Růžově zbarvená vajíčka jsou v kokonu umístěna na okraji hnízda.

Život lovčíků Samice nosí neustále s sebou kokon s mláďaty, přidržuje ho makadly a nikdy jej neodkládá. Po otevření kokonu a vylíhnutí nymf, upřede matka velké pavučinové hnízdo, kde je hlídá po celou dobu jejich pobytu.Jinak si lovčíci pavučiny nestavějí.

Život slíďáků Slíďák tatarský se vyskytuje ve stepních oblastech, které jsou velmi chudé na vegetaci. Vyhrabává si až 30 cm hlubokou a víceméně svislou zemní noru, jejíž vnitřní stěnu vystýlá pavučinou. Ústí nory má průměr zhruba jako myší díra, pavučina přečnívá povrch půdy a je vyztužena spředenými stébly trávy a dalších rostlin. Přes den se pavouk zdržuje ve své noře, večer jí opouští a vydává se na lov. Živí se hmyzem a jinými pavoukovci, člověku je přes svou velikost naprosto neškodný. K páření dochází časně z jara. V létě si samice zhotoví velký vaječný kokon s několika stovkami vajíček. Vystavuje je slunečním paprskům tak, že sedí v ústí nory hlavou dolů a zadeček s kokonem upevněným ke snovacích bradavkách má částečně vysunutý. Vylíhlá mláďata později pokrývají zadeček matky ve více vrstvách na sobě.

Závěr Snad se vám rady hodily a pomohou vám při referátech atd…a snad jsem na nic nezapomněl…