PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ.

Prezentace na téma: "PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ."— Transkript prezentace:

1 PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ

2 INFORMACE Ptakopysk podivný je malý savec typický pro východní část Austrálie a Novou Guineu, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata (zbylé čtyři druhy jsou z čeledi ježurovitých. Je to jediný reprezentant čeledi ptakopyskovitých, nicméně bylo nalezeno několik fosilních příbuzných, z nichž někteří patří taktéž do rodu Ornithorhynchus. Vědecké jméno Ornithorhynchus v řečtině doslova znamená 'ptačí nos' a anatinus je výraz pro 'kachnu'. Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, nejstarší pozorovaný jedinec přežil o rok déle. V zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let, obvykle hyne mnohem dříve. Ptakopysk je primitivní savec s počátkem vývoje cca před 110 milióny lety. V roce 1797 byl v řece u Sydney chycen první exemplář. Vědecky popsán byl o rok později v Anglii – původně byl považován za falzifikát.

3 ROZMNOŽOVÁNÍ Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata, ale snáší vejce v hnízdě. Reprodukční schopnost nabývají samci zhruba ve věku dvou let, kdy dosahují délky asi 50 cm a váhy mezi 1,2 - 2,6 kg, samice jsou menší (kolem 43 cm). Ptakopysčí samice snáší během pozdní zimy či začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až tři kusy), dlouhých milimetrů. Vejce se na první pohled podobají kožovitým zárodkům hadů a ještěrů. Po asi desetidenní inkubaci se malá holá mláďata přichytí na matku, ta během této doby neopouští bezpečí nory, neloví. Stejně jako u ostatních savců produkuje matka pro mladé mléko. Mláďata sají mléko z břicha matky ležící na zádech. Samec o mláďata nepečuje.

4

5 DĚKUJI ZA POZORNOST