Cla a celní politika Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Celní politika Clo je součást ceny, vede ke zdražení zboží. Původně mělo clo pouze daňovou funkci, postupně tato funkce však ustupuje do pozadí a využívá se ho jako jednoho z hlavních nástrojů obchodní politiky. Clo je dávka, kterou stát vybírá za zboží při jeho přechodu přes hranice.

Celní politika Význam cel: fiskální (daňový, rozpočtový) – jsou důležitým příjmem státního rozpočtu obchodně politický – je to jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu (snaha o velký export, nízký import) cenotvorný – cla tvoří důležitou položku ceny zboží při jeho prodeji

Celní politika Cla jsou důležitým činitelem nejen při zajišťování konkurenční schopnosti daného výrobku na určitém zahraničním trhu, ale i při stanovení možnosti odbytu

Clo a jeho druhy Cla se rozlišují podle různých hledisek: 1. Podle směru pohybu zboží 2. Podle způsobu výpočtu celní sazby 3. Podle obchodně-politického hlediska 4. Podle účelu

Clo a jeho druhy Podle směru pohybu zboží: Clo dovozní – ukládá se na zahraniční zboží při jeho dovozu. V současné celní politice má naprostou převahu a slouží jako ochrana domácí produkce – zvyšuje cenu dováženého zboží na domácím trhu a znesnadňuje tak jeho soutěž se zbožím domácím. Podléhá mu všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno na základě mezinárodních smluv – za zboží bez cla. V ČR jsou v současnosti vybírána jen cla dovozní.

Clo a jeho druhy Podle směru pohybu zboží Clo vývozní – zatěžuje se jím vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu – má v podstatě negativní účinek, protože zhoršuje schopnost konkurence vyváženého zboží na zahraničních trzích a vede často k omezení jeho vývozu. Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud to celní sazebník výslovně stanoví. Celní sazebník EU – „TARIC“ stanoví, že „všechno zboží ve vývozu je bez cla“, je nahrazováno vývozními licencemi nebo jinými množstevními omezeními.

Clo a jeho druhy Podle způsobu výpočtu celní sazby Clo hodnotové – stanoví se určitou procentní sazbou z tzv. celní hodnoty zboží Clo specifické – má stanovenou pevnou sazbu na jednotku množství (míru, váhu nebo kus)

Clo a jeho druhy Podle obchodně-politického hlediska Clo autonomní – určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu Clo smluvní – určované smlouvou s jiným státem, resp. skupinou států. Smluvním stranám přináší snížení celních sazeb

Clo a jeho druhy Podle účelu Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření proti jeho zájmům

Clo a jeho druhy Dumping = cenové podbízení (prodej pod náklady) Antidumpingové clo = druh cla, zvýší konečnou cenu zpět do výše nákladů

Celní území a celní pohraniční pásmo Území EU je jednotným celním územím. Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 25 km od státních hranic (i kolem letišť a přístavů). Ostatní území je celním vnitrozemím. V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu, může být zřízeno na území ČR svobodné celní pásmo („svobodná celní zóna“ = „free zone“).

Celní území a celní pohraniční pásmo Rozumí se jím část území ČR, v němž se zboží považuje z hlediska cla za nedovezené a tak nepodléhá obvyklé celní kontrole

Celní území a celní pohraniční pásmo Slouží: - k uskladnění zboží, k jeho kompletaci (tzv. obchodní svobodné celní pásmo) - k přepracování, úpravě, opravě nebo k výrobě (tzv. průmyslové svobodné celní pásmo).

Celní území a celní pohraniční pásmo Obchod v Evropské unii lze rozdělit na: A) Vnitrostátní obchod členských států B) Intrakomunitární obchod Evropské unie C) Zahraniční obchod Evropské unie

Celní území a celní pohraniční pásmo A) Vnitrostátní obchod členských států, tj. obchod uvnitř území jednotlivých členských států EU nepřesahuje jejich „národní“ hranice a nezasahuje ani do jiných členských států EU ani jinam do zahraničí. Obecně lze tento obchod charakterizovat jako obchod, který nepodléhá celnímu dohledu ze strany celních orgánů. Zboží v rámci tohoto obchodu je zatíženo daní z přidané hodnoty.

Celní území a celní pohraniční pásmo B) Intrakomunitární obchod Evropské unie, tj. obchod uvnitř území Evropské unie mezi členskými státy EU. Tento obchod nepodléhá celnímu dohledu, nefigurují v něm funkčně celní orgány, mezi členskými státy Evropské unie nejsou celní hranice.

Celní území a celní pohraniční pásmo Se zbožím je obchodováno mezi subjekty, pokud jsou oba (tj. prodávající i kupující) registrovány jako plátci daně z přidané hodnoty, za ceny bez daně z přidané hodnoty. Dohled nad tímto obchodem je prováděn pomocí statistického kontrolního systému daně z přidané hodnoty INTRASTAT. Pokud není splněna zmíněná podmínka registrace obou subjektů k dani z přidané hodnoty, obchoduje se v intrakomunitárním obchodu EU s daní z přidané hodnoty.

Celní území a celní pohraniční pásmo C) Zahraniční obchod Evropské unie, tj. obchod mezi Evropskou unií (tzn. jejími členskými státy) a třetími zeměmi. V tomto obchodu vystupuje Evropská unie jako celek a jednotlivé členské země jsou jen obchodními místy Evropské unie.

Celní území a celní pohraniční pásmo Tento zahraničních obchod plně podléhá celnímu dohledu celních orgánů, plně se na něj vztahují celní předpisy a při uskutečňování tohoto zahraničního obchodu je nutno dodržovat závazné celní administrativní postupy, jednotné na celém území EU. Na dovoz se vztahuje clo a obchod je v dovozu též zatížen daní z přidané hodnoty. Při vývozu je zboží od daně z přidané hodnoty osvobozeno.

Celní území a celní pohraniční pásmo Celkově oblast zahraničního obchodu Evropské unie je nutno charakterizovat ze dvou zcela odlišných úhlů pohledu, neboť jinak se jeví situace v zahraničním obchodu u dovozu zboží ze třetích zemí do EU a zcela jinak vidíme situaci zahraničního obchodu EU při vývozu zboží z EU do třetích zemí.

Celní území a celní pohraniční pásmo Vývoz lze označit za velmi liberalizovaný, z pozice EU vysoce žádoucí, a proto i předpisy a praxe celního odbavení zboží jsou velmi jednoduché.

Celní území a celní pohraniční pásmo Při dovozu se jeví Evropská unie jako uskupení zemí s vysokou ochranářskou bariérou vlastního trhu, která se neprojevuje ani tak ve formě přímých zákazů dovozu, ale hlavně ve formě celé škály různých druhů kvót, licencí, vyrovnávacích cel, vyrovnávacích poplatků, zemědělských složek cel, vazeb na unijní ceny, standardní dovozní ceny, doporučené a minimální ceny, složitosti uplatňování preferenčního tarifního zvýhodnění u uplatňovaných preferenčních systémů ve vztahu k původu zboží.

Celní území a celní pohraniční pásmo Ačkoliv u těchto opatření se nejedná o jednoznačný zákaz, svou složitostí právní úpravy a administrativní procesní složitostí může být dosaženo mnohdy stejného účinku, jaký má sám vlastní zákaz. Tato situace vyplývá ze skutečnosti, že trh Evropské unie je trhem přesyceným zbožím a EU nemá zájem tuto situaci zhoršovat ještě dovozem zboží ze třetích zemí.

Celní území a celní pohraniční pásmo Úprava zahraničního obchodu příslušnými předpisy spadá do výhradní kompetence Evropské unie, což znamená, že celé území Evropské unie je jednotným celním územím, na kterém platí jednotné celní předpisy a zboží je celně projednáváno za jednotných podmínek.

Celní kontrola Celní kontrola je souhrnem úkonů orgánů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona a jednotného celního kodexu EU. Podléhá jí všechno zboží (tj. veškeré hmotné movité věci) a elektrická energie, a to: při dovozu – od vstupu zboží na území EU až do doby, kdy celnice propustí zboží do volného oběhu v tuzemsku

Celní kontrola při vývozu – od podání návrhu na propuštění zboží celnicí až do doby, kdy zboží přestoupilo hranici EU při průvozu – od vstupu zboží na území EU až do jeho výstupu do ciziny Probíhá na vnější hranici EU a na letištích a mezinárodních přístavech

Celní kontrola Celní kontrola může probíhat jako: celní prohlídka zboží, kontrola dokladů a písemností, kontrola dopravních listin Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy. V rámci celní prohlídky může proběhnout i osobní prohlídka (v případě důvodného podezření, že osoba při přestupu hranic u sebe ukrývá zboží).

Celní kontrola Celní prohlídka může být vnější nebo vnitřní (u vnější se zjišťuje hrubá hmotnost, počet nákladových kusů a zda přiložená celní závěra není porušena; u vnitřní se zjišťuje druh, množství, případně jakost zboží), úplná nebo částečná (namátková).

Celní kontrola Zvláštním způsobem celní kontroly, který se může použít na silničních a letištních celních přechodech, je systém červená (dokladová) – zelená.

Celní kontrola Zelený pruh je určen pro cestující, kteří nemají s sebou zboží podléhající clu nebo mají pouze zboží osvobozené od cla (zároveň musí splňovat podmínky devizového zákona), je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh, označený červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem „Zboží k proclení“.

Celní kontrola Zboží podléhající celní kontrole může být dáno - pod celní závěru (pečeť, plomba) – používáno zejména v režimu tranzitu Celní závěrou se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebyl možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození

Celní kontrola Celní zákon je doplněn jednotným celním kodexem EU (nařízení rady EHS 2913 z roku 1992). Tyto dva předpisy jsou vzájemně harmonizovány.

Integrovaný tarif EU TARIC obsahuje celní sazebník EU, kombinovanou nomenklaturu zboží (osmimístnou), doplňkovou nomenklaturu, která se přidává pro další třídění zboží (až čtyřmístné číselné kódy), celní sazby cel, celní sazby zemědělských dávek, dovozní poplatky, preferenční sazební opatření, jednostranná dočasná opatření, snížení nebo osvobození od cla a další sazební opatření.

Integrovaný tarif EU TARIC TARIC existuje ve formě písemné a elektronické, přičemž právně závazná forma TARICu je forma elektronická na internetových stránkách Evropské komise na adrese: HTTP://EUROPA.EU.INT/COMM/TAXATION_CUSTOMS/DDS/EN/TARHOME.HTM

Integrovaný tarif EU TARIC Písemná forma TARICu je přehledem veškerých celních sazeb, které se mohou u dané podpoložky zboží vyskytnout, u podpoložky zboží tak může být uvedeno až 17 celních sazeb a sazebních opatření, není však z písemné formy TARICu možno zjistit, které z těchto uvedených sazeb a opatření jsou právě aktuálně platné, např. pro dnešní den.

Integrovaný tarif EU TARIC Písemná forma TARICu je pouhým přehledem o možných sazbách a opatřeních. Na skutečnost, které sazby aktuálně platí, má vliv aktuální stav čerpání kvót, vyhlašovaná jiná sazební opatření jako vyrovnávací cla a poplatky, apod. Denně dochází v TARICu takto i k více jak 100 změnám. Tuto četnost změn může postihnout jen elektronická forma TARICu, která je formou právně závaznou.

Integrovaný tarif EU TARIC Z hlediska proměnlivých tarifních opatření uvedených v TARICu a promítaných i do celních sazeb se jedná o následující opatření:

Integrovaný tarif EU TARIC u dovozu: Tarifní kvóty Tarifní zvýhodnění – preference Antidumpingová cla Vyrovnávací cla Vyrovnávací poplatky

Integrovaný tarif EU TARIC u dovozu: Unijní ceny Standardní dovozní ceny Doporučené a minimální ceny Dovozní zákazy Dovozní omezení Dovozní dohled

Integrovaný tarif EU TARIC u vývozu: Vývozní zákazy Vývozní omezení Vývozní dohled Vývozní refundace

Integrovaný tarif EU TARIC Pro dovozce nese elektronický TARIC určité podnikatelské riziko v tom směru, že u podpoložek zboží, u kterých dochází k častým změnám, např. v důsledku kvót, kde vyčerpáním kvóty se mění celní sazba z výhodné kvótované na vyšší nekvótovanou, může dojít k situaci, že informace z elektronického TARICu zjištěná dnes, pokud dnes uvedené zboží není vycleno, může být zítra již neplatná a aktuální může být jiná sazba.

Integrovaný tarif EU TARIC Komplikací navíc může být v případě kvót i časová náročnost mechanismu zjišťování stavu kvót, jejich vyčerpanosti a uzavírání, kdy může docházet i k situacím majícím charakter retroaktivity právního rozhodnutí, tzn. např. uzavření kvóty se zpětnou časovou platností.

Integrovaný tarif EU TARIC Celní sazby v TARICu jsou jednak sazby valorické, tj. odvíjející se od celní hodnoty zboží, charakteristické jsou procentuálním vyjádřením sazby. Vyskytují se hlavně u průmyslového zboží. V TARICu se však vyskytují i sazby kombinované skládající se ze sazby valorické a sazby specifické, tj. sazby procentuální z celní hodnoty zboží a sazby pevné částky za určitou jednotku zboží.

Integrovaný tarif EU TARIC Navíc se sazby ještě mohou kombinovat a komplikovat vazbou na unijní cenu nebo minimální cenu. Existují i velmi komplikované vazby na přepočítávací systém vnitřního složení zboží s ohledem na množství sledovaných komponentů ve výrobku. Celkově lze říci, že celní sazby v TARICu jsou celkově vyšší než jsou sazby v původním celním sazebníku ČR.

Nárok státu na clo, vyměřování cla, placení cla Nárok státu vzniká okamžikem, od kterého je zboží pod celní kontrolou. Vyměřuje se podle stavu zboží a předpisů platných v den kontroly. Jestliže se vyměřuje ze zboží podle jeho ceny a účastník je neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, určí ji celnice (podle mezinárodní smlouvy).

Nárok státu na clo, vyměřování cla, placení cla Clo je povinen zaplatit účastník, kterému bylo zboží podléhající clu propuštěno. Clo je splatné do 10 dnů poté, kdy je účastníku oznámena jeho výše. Celnice může povolit odklad úhrady cla nejdéle na 30 dnů; úrok z prodlení činí 0,01% za každý den.

Nárok státu na clo, vyměřování cla, placení cla Nárok státu na clo zaniká: zaplacením prominutím (jestliže zboží bylo poškozeno či zničeno) úhradou ze složené celní jistiny (= zaplatíme zálohu na clo ve výši předpokládaného cla) propadnutím zboží státu nebo zabráním zboží státem

Nárok státu na clo, vyměřování cla, placení cla Clo nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let (obecná promlčecí lhůta) od konce roku, ve kterém vznikl nárok na clo. (Clo se vymáhá písemnou upomínkou). Jestliže uniklo zboží celní kontrole, nelze vyměřit ani vymáhat clo po uplynutí pěti let. Celnice vrátí clo, jestliže je zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen, a nárok uplatnil do tří let.

Cla a celní politika Použitá literatura: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použitá literatura: Daňové zákony v aktuálním znění