2013 Marek Vácha

 Albert Schweitzer: myslitelé minulosti žárlivě dbali na to, aby „v etice nepobíhala zvířata“

Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  má svobodu  Scheler: člověk je „vyvázán z okolí“, je „otevřen světu“  Herder: člověk je „propuštěnec přírody“  možná nás ale příroda tak docela nepropustila  human beings distinguish good and bad, have opinions and care about their difference, and constitute their whole life in the light of this distinction  Kant: příroda není ani tak naše „mother“ jako spíše „stepmother“  má vůli  Nietzsche: člověk je zvíře, jež může slíbit

Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  má jazyk  Wilhelm von Humboldt: člověk je člověkem jen skrze řeč  zvířata jsou „němé tváře“  nenaučíme se mluvit pokud na nás není mluveno  all speech is response  dítě se učí mluvit tím že slyší  pokud vyslovíme větu o osmi slovech a více, je jisté, že na této planetě ještě nezazněla  má sebe-vědomí (zrcadlový test)

Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  tvoří umění  umí slavit  pohřbívá  hledá smysl věcí (Viktor Frankl, Jonathan Sacks)  jsme zvířata hledající smysl. Být člověkem znamená se ptát „proč“?  stanovuje si zákony a dodržuje je (Leon Kass)  směje se (Roger Scruton)  jsme jediný druh, který si sekvenoval vlastní genom! (Francis Collins)

Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní?  Animals, especially the social animals that form groups, have ways of communicating. What makes human language unique is that it contains the future tense. We can speak of things that have not yet hapened, and therein lies our freedom. Because we can speak of something that has not yet been, we can imagine it and therefore choose to act so as to bring it about.  Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.301

Rozdíly mezi člověkem a zvířetem kvalitativní nebo jen kvantitativní? Zvířata, obzvláště sociální zvířata, která tvoří skupiny, spolu různým způsobem komunikují. Co činí lidský jazyk jedinečným, je to, že obsahuje budoucí čas. Můžeme mluvit o věcech, které ještě nenastaly, a zde leží základ pro naši svobodu. Protože můžeme mluvit o něčem co ještě není, můžeme si budoucnost představit a přičinit se o to, aby byla taková jak chceme. Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.301

Sebeuvědomování  zrcadlovým testem prošli úspěšně  šimpanzi  orangutani  sloni  delfíni  krkavcovití  makak rhesus

Sebeuvědomování – Makak rhesus … A more likely explanation, however, is that behaviors indicative of mirror self-recognition are learned by establishing a contingency between self-produced movement and the reflection /journal.pone #pone s002

Jazyk  pro Goulda je to „spandrel“  mozek se zvětšuje pomocí přirozeného výběru; jazyk, mysl a umění jsou produkty evoluce, ale nepodléhají evolučním zákonům  podobně když nechceme nic než počítač co umí word  počítač už musí být tak složitý, že bude umět i celou řadu jiných funkcí  pro Pinkera a Dennetta jazyk, mysl etc. podléhají přirozenému výběru  přirozený výběr zcela vysvětluje jazyk, mysl, náboženství, kulturu etc.

The adaptationist fallacy  = představa, že všechno je adaptivní  spandrel  není možno čtvercový půdorys proměnit na kruhovou kopuli bez spandrelů („kónických trojúhelníků“)  brada  zřejmě nemá žádnou adaptivní hodnotu, vznikla zkrácením čenichu  prsní bradavky mužů? St. Mark’s Basilica in Venice

Spandrel Lechovice u Znojma

Postavení člověka v přírodě  Jared Diamod: „Třetí šimpanz“  Opačný extrém: pro člověka je třeba založit šestou říši

Zvířata stvořena kvůli člověku…? lidoopi a papoušci zde jsou jako zdroj veselí člověka zpívající ptáci jsou zde proto, aby pobavili a potěšili lidstvo kravám a ovcím byl dán život proto, aby maso zůstalo čerstvé, dokud je lidé nebudou potřebovat (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. Oxford University Press, Oxford, p. 160)

Postavení člověka v přírodě  „Říkám si v srdci o lidských dětech: to proto, aby je Bůh zkoušel a ukázal jim, že jsou zvířata. Vždyť úděl člověka a úděl zvířete je týž úděl: jako umírá on, tak umírá ono a oba mají týž dech. Člověk není v ničem zvířeti nadřazený, vždyť všechno je marnost.“(Kaz 3,18-19) Ritualizované předávání potravy (Macaca fuscata)

Postavení člověka v přírodě  Alkmaión: rozdíl mezi člověkem a zvířetem je v tom, že někteří lidé jsou chápavější  starověk: otrok = mluvící zvíře  A slave, says Aristotle in the Politics, is an animate machine.  Canguilhem, G., (2008) Knowledge of Life. Fordham University Press, New York, p. 80)  přírodní národy: není rozdílu  křesťanství: existuje kvalitativní rozdíl – jen člověk má duchovou duši  osvícenství: duše člověka neexistuje  20. století: zvířata mají širokou škálu emocí, komunikují, užívají nástroje…  …diference není jasná

Postavení člověka v přírodě  …ovšem jen člověk tvoří umění, oslavuje a pěstuje vědění pro vědění…  …diference je očividná  „Mít rozum není totéž co mít nějaký další smysl nebo „schopnost“: je to systematická odlišnost kvality. Rozum prostupuje naši přirozenost, mění dokonce i naše bolesti a potěšení ve stavy, které jsou charakteristické jen pro nás.“ (Scruton, R., (2005) Estetické porozumění. Eseje o filozofii, umění a kultuře. Barrister & principal, Brno, str. 81)

Šimpanzi užívají nástroje  v přírodě k lovu termitů  nástroj je někdy třeba si vyrobit dopředu  též  kameny na roztloukání ořechů  rozžvýkané listí jako houbička na získání vody ze stromových dutin  rovněž obstávají v zrcadlovém testu a jsou schopni komunikovat znakovou abecedou…  …a spontánně ji učit svá mláďata

Šimpanzi používají nástroje

Šimpanzi používají nástroje …a učí to svá mláďata

Šimpanzi používají nástroje … a učí tomu svá mláďata

Šimpanzi se radují z nástupu období dešťů

Troop of chimpanzees approach, kill and eat chimpanzee from another group

 šimpanzi tvoří tlupy, kde samice migrují, samci zůstávají  samci tedy jsou ve skupině geneticky spřízněni  není zde tedy agrese v rámci jedné skupiny, je zde ale naopak vysoká agrese mezi jednotlivými skupinami  zabití příslušníka jiné skupiny protože je to příslušník jiné skupiny, - je definice genocidy podle OSN

Šimpanzi užívají nástroje  insight: šimpanz bez předchozí zkušenosti chvíli pozoruje novou situaci a pak napoprvé sestrojí pomůcku pro získání pamlsku

Gorily užívají nástroje  gorily v přírodě byly pozorovány, jak užívají hole k prozkoumání hloubky vody a jako pomůcky pro přechod přes řeku

Další příklady jjaponské vrány si nechávají rozbíjet ořechy projíždějícími auty

aaustralští luňáci vybírají popelnice a takto získanou potravu užívají jako návnadu na lov raků jjaponští makaci si omývají v moři brambory a oddělují ve vodě zrní od písku ssovy používají svůj trus jako návnadu na brouky, které pak loví

Athene cunicularia (Sýček králičí) Sýček králičí je také jedním z mála ptáků, který loví na návnadu: kolem vstupu do svých podzemních nor umísťuje savčí trus a žere brouky na něj nalákané. Grim, T., Kniha knih. in Vesmír 2013/2. ročník 92 (143) str. 97

Další příklady ssýkorky modřinky rozklovávají staniolová víčka na lahvích s mlékem zzvyk vznikl v Anglii a rozšířil se přes La Manche i na kontinent ……až jej zastavila železná opona, neboť v socialistických zemích nebyl zvyk doručovat ráno lahve s mlékem ke dveřím domů

 některé volavky pouští ze zobáku do vody větvičky, čímž lákají ryby  delfín v akvaparku viditelně napodobuje plavání želv a tučňáků či vypouští bubliny vzduchu, čímž zřejmě paroduje potápěče  z pohledu člověka by se jednalo o vtip

…dokonce i ptáci

Empatie V roce 1964 výzkumníci objevili že makakové rhesus odmítali zatáhnout za řetěz za účelem zisku potravy, pokud mohli vidět, že toto zatahání způsobí elektrický šok jinému členu skupiny. Jeden z makaků, poté co viděl jak druhý dostal šok, odmítal zatáhnout za řetěz 12 dní, téměř k smrti hladem. cit. v Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p.145

Have the rats universal empathy? “Empathy and Pro-Social Behavior in Rats.” By Inbal Ben-Ami Bartal, Jean Decety, Peggy Mason. Science, Vol. 334 Issue 6061, Dec. 9, 2011.

Mají potkani universální empatii? do klece jsou vloženi dva potkani, jeden je volný, druhý uzavřen v plastovém válci plastová válec může být otevřen pouze zvenčí, což je přesně činnost, kterou volný potkan provádí – opět a opět, zjevně jako odpověď na strádání uzavřeného druha.

Mají potkani universální empatii? jakmile se potkani naučí, jak vysvobodit uzavřeného a strádajícího partnera, činí tak téměř okamžitě po vložení do klece, znovu a znovu. toto chování je zjevně záměrné. pokud je plastikový válec prázdný, potkani jej ignorují pokud se ve válci nachází vycpaný potkan, potkani jej rovněž ignorují pokud je volnému potkanovi nabídnuta čokoláda, potkan nejprve vysvobodí uvězněného druha a teprve potom s ním sdílí čokoládu.

Rats Free Trapped „Friends“...

Všeobecná deklarace lidských práv OSN: New York 1948  Článek 2 Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

Člověk  „Rostliny jsou určeny pro zvířata a ostatní živočichové pro lidi, krotcí jednak k jiné potřebě, jednak k výživě; z divokých pak, i když ne všichni, tak alespoň většina jich pro výživu a pro jiný užitek, aby se z nich zhotovovaly šaty a jiné nástroje. Jestliže tedy příroda nečiní nic ani nedokonalého, ani bezúčelně, nutně to všechno učinila pro lidi.“ (Aristoteles: Politika)  (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, tsr. 53)

Člověk  „Středověká morální teologie nepovažovala vztah člověka k přírodě za etické téma a obvykle vycházela z antropocentrického pojetí, podle něhož má člověk dominium nad živou i neživou přírodou. Toto pojetí sice není autenticky biblické, ale přesto z něho tradiční teologie někdy vycházela. (S.th. I,q.96 a. 1 o: Omnia animalia sunt subjecta homini) Týrání zvířat není podle Tomáše Akvinského dovoleno, ale nikoli pro jejich vnitřní hodnotu, ale proto, že týrání zvířat vyvolává v člověku agresivitu, která by se následně mohla obrátit proti lidem. Morální vztahy se omezovaly na vztahy člověka k Bohu a na vztahy lidí navzájem.  (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 52)