Jaderná energie Jaderné zbraně
Základní dělení Klasická jaderná zbraň – využívá štěpné reakce Termonukleární zbraň (vodíková bomba) – využívá termonukleární reakce
Klasická zbraň Při štěpné reakci, která probíhá nekontrolovaně při výbuchu, se uvolňuje velké množství světla a tepla, které má za následek vznik velké tlakové vlny. Vedlejším produktem je zamoření prostoru radioaktivními látkami.
Termonukleární zbraň Při slučovací reakci se spojují jádra vodíku. Dochází k mnohonásobně většímu ničícímu efektu, než u klasické jaderné zbraně. Radioaktivní zamoření prostoru je menší.
Fáze výbuchu Svržení bomby nad územím protivníka a její výbuch v plánované výšce nad povrchem. Rychlé šíření světla, tepla a tlakové vlny. V místě výbuchu vzniká podtlak a vše je „vysáto“ do velké výšky nad povrch (cca 5 – 10km). Vzniká „atomový hřib“. Zamoření prostoru radioaktivními látkami v okruhu stovek km.
Použití jaderných zbraní V roce 1945 použily ozbrojené síly USA třikrát jadernou zbraň. Jednou na svém území (stát Nové Mexiko) a pak 6. srpna v Hirošimě a 9. srpna v Nagasaki (Japonsko). Na území USA nebyly ztráty na lidských životech, v Japonsku bezprostředně po výbuchu zmizelo, zemřelo cca 120.000 lidí v obou městech. Další ztráty v důsledku nemocí z ozáření v pozdějších letech.
Jaderné pokusy Do roku 1963 vlastnily jaderné zbraně USA, SSSR (Rusko), Velká Británie Mezinárodní dohodou (1963) byly zakázány pokusy s jadernými zbraněmi ve vzduchu, pod vodou a ve vesmíru. Je možné konat jaderné pokusy pod zemí. Dnes vlastní jaderné zbraně i Čína, Francie, Pakistán, Indie, Írán, Izrael a Severní Korea
Fotogalerie (vpravo výbuch v Nagasaki)
Bomba použitá v Hirošimě Délka 3m Průměr 0,71m Hmotnost 4000kg Účinnost 15000 tun TNT